1 / 54

Zdroje dat GIS

Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie. Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření). Zdroje dat GIS. Sekundární. Primární. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu: Data přímo ve potřebném formátu Různé převody, importy apod. Digitalizace (vektorizace) Skenování.

hamish-mendez
Download Presentation

Zdroje dat GIS

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Zdroje dat GIS Sekundární Primární Digitální formy tištěných map • Vstup dat do GISu: • Data přímo ve potřebném formátu • Různé převody, importy apod. • Digitalizace (vektorizace) • Skenování

  2. Družicový polohový systém GPS - princip • Global Positioning System • kosmický segment (24 družic na 6-ti drahách) • řídící pozemní segment (4 + 1 stanice) • uživatelský segment (GPS přijímače) • Využívá jednotný souřadnicový sytém WGS 84 http://www.colorado.edu/geography/gcraft/notes/gps/gif/orbits.gif

  3. GPS - princip • Poloha je určována na základě měření vzdálenosti (pseudovzdálenosti) přijímače a několika družic (nejméně 4) • Každá družice vysílá radiový signál s vlastním kódováním. Přijímač generuje stejný signál pro každou družici a na základě časového zpoždění přijatého signálu odvozuje vzdálenost (signál se šíří rychlostí světla) • Pro synchronizaci signálu jsou nutné velmi přesné hodiny na družici i přijímači. Na družici jsou atomové hodiny, to v přijímači není možné. Chyby ve vzdálenosti zapříčiněné chybným časem přijímače se řeší vyrovnáním s měřeními mezi několika družicemi.

  4. GPS – měření vzdálenosti Trimble 2001. Mapping System

  5. GPS - měření pozice Trimble 2001. Mapping System

  6. GPS – odstranění chyby hodin v přijímači Trimble 2001. Mapping System

  7. GPS – chyby měření polohy • Vybrané zdroje chyb • družicové hodiny • efemeridy družic (údaje o poloze) • vliv ionosféry (zvýšená sluneční aktivita zhoršuje signál) • konstelace viditelných družic (DOP – Dilution of Precission, PDOP, HDOP) • odražení signálu • do roku 2000 (květen) záměrné snižování přesnosti - Selective Availability (SA) • Při měření jedním přijímačem v reálném čase s jakýmkoliv přístrojem bez užití dalších technik je dosažitelná přesnost kolem 15 m (95 % konf. interval)

  8. Plánování měření • Data o dráhách družic – Almanach • http://www.trimble.com/planningsoftware_ts.asp?Nav=Collection-8425

  9. Zvýšení přesnosti - diferenční měření Obecně založeno na měření na základně o přesné známé poloze a zavedení zjištěné odchylky do měření v terénu

  10. Korekční data jsou ukládána na základně; po měření v terénu je použiju na opravu svých měření specializovaným softwarem Síť stanic poskytujících diferenční data v ČR – CZEPOS http://czepos.cuzk.cz/ Korekce musí být nezávislým způsobem dopraveny do přijímače Korekční družice veřejné: WAAS, EGNOS komerční: Landstar, Omnistar GSM (GPRS) Radiový signál (BEACON) Zvýšení přesnosti - diferenční měření Postprocessing V reálném čase

  11. Další typ měření zvyšující přesnost • Fázová - založena na zpracování dopplerovsky posunutého signálu. Změří se zbytek necelé vlny signálu vysílaného družicí a počet celých vln ke družici (tzv. ambiquity), ale také vyžaduje korekční data, tedy měření dvěma přijímači z nichž jeden je stacionární. Dopplerův efekt – změna frekvence vlnění pokud jsou vysílač a přijímač v relativním pohybu

  12. práce bez přímé viditelnosti mezi body relativně velmi přesný práce v jednotném souřadném systému WGS 84 poskytuje třírozměrné souřadnice pracuje bez ohledu na počasí a „denní dobu“ Vyžaduje dobrou viditelnost oblohy Jednodušší přístroje neinformují o tom s jakou přesností měřím Měření vzdáleností přímo v přijímači je skrz zemské těleso Výhody a nevýhody Pro Proti

  13. GPS není jediný navigační systém! • GPS (Global Positioning System) = NAVSTAR • vyvíjeno a spravováno ministerstvem obrany USA od roku 1973 • GLONASS (ГЛОбальная НАвигационная Спутниковая Система) • obdobný systém jako GPS budovaný v bývalém Sovětského svazu; do provozu 1982, není plně funkční (16 družic z toho 13 aktivních) • v Evropě použitelný jako doplněk systému GPS • GALILEO • projekt EU, prozatím ve fázi vývoje s plánovaným spuštěním v roce 2012; Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému (Giove-A). Jednotící označení - GNSS (globální navigační satelitní systémy)

  14. Přístroje pro GPS • Malé (outdoorové, námořní, letecké, ...) • zásadní funkcí je určení polohy, navíc zobrazení v podkladové mapě • Střední • větší sběr dat, mapování GIS (podpora GIS formátů) • Velké (mapovací a geodetické) • stejné jako střední plus geodetické aplikace (přesnost až v milimetrech)

  15. GPS „malá“ nebo „outdoorová“

  16. GPS „střední“

  17. GPS „velká“

  18. Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Zdroje dat GIS Sekundární Primární Digitální formy tištěných map • Vstup dat do GISu: • Data přímo v potřebném formátu • Různé převody, importy apod. • Digitalizace (vektorizace) • Skenování

  19. Základní principy DPZ Elektromagnetické záření (spektrum) Interakce s atmosférou – rozptyl, absorpce Interakce s povrchem – odraz, pohlcení, propouštění Objekt je charakterizován: Spektrometrickou křivkou

  20. Elektromagnetickéspektrum Žíhlavník & Scheer (1996)

  21. Elektromagnetické spektrum

  22. Spektrum a propustnost atmosféry Q=h*c/l l Tuček (1998)

  23. Odraz, absorpce, transmise

  24. Spektrometrická křivka Tuček (1998)

  25. Záření a povrchy rostlin Žíhlavník & Scheer (1996)

  26. Záření a povrchy rostlin Žíhlavník & Scheer (1996)

  27. Metody získávání dat v DPZ • Dle způsobu záznamu • Konvenční (fotografické) • Nekonvenční (radary, skenery, tel. kamery) • Dle zdroje záření • Pasivní (přímé, odražené) • Aktivní (radar) • Dle druhu nosiče • letecké • družicové

  28. Gradace Denzita Citlivost Zrnitost Rozlišovací schopnost Černobílý Ortochromatický (0 – 600nm) Panchromatický (ultrafialové a viditelné) Infračervený Multispektrální Barevný Spektrozonální Fotografické metody Fotomateriál Charakteristika Typ

  29. Porovnání infra a panchromatického snímku čb infra Lillesand and Kiefer (2000)

  30. Porovnání infra a barevného snímku Lillesand and Kiefer (2000)

  31. Fotogrametrie Lillesand and Kiefer (2000)

  32. Fotogrametrie Lillesand and Kiefer (2000)

  33. Nekonvenční (nefotografické) metody • Skenery (P) • multispektrální • hyperspektrální • Televizní kamery (P) • Radary (A,P) • Termometry (P) • Lasery (A)

  34. Multispektrální skenery Snímání kolmo ke trase – across-track (whiskbroom) Lillesand and Kiefer (2000)

  35. Multispektrální skenery Snímání v trase letu – along-track (pushbroom) Lillesand and Kiefer (2000)

  36. Hyperspektrální skenery Lillesand and Kiefer (2000)

  37. Hyperspektrální skenery Lillesand and Kiefer (2000)

  38. Lillesand and Kiefer (2000)

  39. Radary SRTM – Shuttle Radar Topography Mission

  40. Letecké nosiče

  41. Charakteristiky snímačů Spektrální (snímaný rozsah EM spektra) Radiometrická (bitová hloubka) Časová (frekvence přeletu) Geometrické (rozlišení, velikost scény) Poloha družic Geostacionární (19 – 35 tis. km) Polární (600 – 1500 km) Družice

  42. Parametry družicových snímačů Žíhlavník & Scheer (1996)

  43. Landsat

  44. Landsat – dráha letu

  45. Landsat – dráha letu (2)

  46. IKONOS

  47. IKONOS - Bagdád

  48. QuickBird

More Related