1 / 19

Pravicový extremismus v Rusku

Pravicový extremismus v Rusku. 22.4. 2009. Rusko v hegemonickém postavení v postsovětském prostoru – netrpělo důsledky cizí nadvlády Nacionalismus zde není záležitostí utlačovaných národností jako např. v kavkazských zemích

hamal
Download Presentation

Pravicový extremismus v Rusku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pravicový extremismus v Rusku 22.4. 2009

  2. Rusko v hegemonickém postavení v postsovětském prostoru – netrpělo důsledky cizí nadvlády • Nacionalismus zde není záležitostí utlačovaných národností jako např. v kavkazských zemích • I přes neutěšenou ekonomickou a sociální situaci a trauma způsobené rozpadem impéria Rusko neupadlo v 90. letech do pravicového extremismu

  3. Pierre Milza: neúspěch krajní pravice způsoben i díky obratnosti Jelcina, který uměl pracovat s nacionalistickými popudy společnosti a převzal jejich témata (přistěhovalci a bezpečnost) • Ruský národ je obecně nacionalistický – proruská orientace zavedena na oficiální politické scéně, ve společnosti silně přítomna nostalgie po starých dobrých časech, kdy Rusko bylo jednou ze dvou nejdůležitějších zemí světa a nostalgie po velikosti území • Nacionalismus se stal po rozpadu SSSR konstitutivním prvkem Ruské federace, prostředkem ke konsociaci společnosti a jazykem pro hledání viníků všech problémů (hl. Západ a Jih) • Vladimir Putin využil nacionalistické cítění Rusů (naplno projevil vůli, aby bylo Rusko znovu považováno za velmoc) – vzestup nacionalismu a xenofobie do mainstreamu

  4. A. Dubasová určuje několik faktorů, zásadních k pochopení vzestupu xenofobie v Ruské federaci: • a) Proměna etnického složení země v neprospěch Rusů: Za posledních 15 let klesl počet obyvatel Ruska o 7 milionů. Poměr etnických Rusů klesá, zatímco u kavkazských národů stoupá. • b) Příliv imigrantů: země je lákavou destinací pro řadu cizinců, kteří do Ruska přijíždějí převážně za vyššími výdělky. Odhaduje se, že každý rok do Ruska přijede ilegálně pracovat 4,6 milionů lidí. Téměř 80 % imigrantů pochází ze zemí SNS.

  5. c) Dvě čečenské války, vedoucí k negativnímu stereotypu vůči všem kavkazským národům: Zásadní roli hraje skutečnost, že se čečenský konflikt pomocí teroristických útoků rozšířil do dalších ruských oblastí. To u ruské společnosti drasticky snížilo pocit bezpečí, za což bývají kolektivně viněny všechny kavkazské národy. • d) Procesy utváření nové ruské národní identity po rozpadu SSSR: V kořenech xenofobie spočívá pocit porážky a ponížení, nedostatek sebevědomí a nejistota ohledně budoucnosti. Rovněž může být i způsobem jak kompenzovat pocit, že Rusko ztratilo pozici supervelmoci.

  6. složité rozlišit jednotlivé ideové proudy v rámci ruské krajní pravice – regulovaná veřejná politika vede k tomu, že krajní pravice sestává ze zájmových skupin spíše než politických stran a hnutí • 5 základních ideových směrů podle Verchovského: • Pravoslavně-monarchistický tradicionalismus: forma pravoslavného ruského nacionalismu, idealizace carského Ruska, snaha o obnovení pravoslaví, silný antisemitismus • Neoeuroasianismus: opozice vůči Západu a jeho hodnotového systému, Rusko jako vůdčí síla euroasijského regionu • Neonacismus • Populistická radikální pravice: typický populismus, ekonomický protekcionismus, pragmatismus, hlavním představitelem LDPR • Etnocentrismus: ústřední je orientace na přetvoření Ruska v maximálně „etnicky čistý“ národní stát; vývoj směru po roce 2000, nastolování imigrantské agendy

  7. Krajně pravicové politické strany • Velmi málo díky novele zákona o politických stranách - vysoké požadavky (50 000 členů-do roku 2001 jen 10 000, organizace nejméně s 500 členy min. v 55 z 85 regionů) • Překážky pro vstup do Dumy – 7 % klauzule, zákaz koalic

  8. Liberálně-demokratická strana (LDPR) • Založena 1990 • Po řadu let rozhodující místo v táboře ultranacionalistických organizací • Vedena charizmatickým Vladimirem Žirinovskim • V 90. letech kritika reformního proudu, zosobněného B. Jelzinem • Konkurence – komunisti (oba tábory upozorňovaly na krach liberalismu) • Důraz na hypernacionalismus – poukazovali na rozpad říše, před níž se chvěl celý svět • Program pro volby 1993 obsahoval slib obnovy SSSR – 23 % hlasů, 70 poslanců

  9. LDPR • Po volbách spolupráce komunistických konzervativců s ultrapravicí – Jelzin se je snažil různě omezovat (strašení návratem komunismu, přisvojil si některá mobilizační témata ultranacionalistů) • 1996 prezidentské volby – Žirinovskij 5,7 % • Od roku 1996 ztrácí LPDR půdu pod nohama – parl.volby 1995 (11,8 %), 1999 ( 5,98 %) • Důsledek zdiskeditace v očích voličů: LDPR se stala skrytým pomocníkem státní moci v boji proti komunistické opozici a oporou Kremlu v otázce války v Čečensku + vztahy s organizovaným zločinem • Volby 2003: třetí s 11,45 % • Volby 2007: třetí s 8,14 % • 2008 prezidentské volby: Žirinovskij třetí s 9,35 %

  10. LDPR • Po vstupu do Dumy 1993 důraz na populismus, kritika vlády a prezidenta Jelcina jen částečně • po nástupu Putina ztratila zbytky protivládního postoje a stala se radikálním okrajem proprezidentské většiny • Kombinace populismu, velkoruského nacionalismu, ekonomického protekcionismu, snaha o nadetnické vnímání Ruska • Hledání viníka všeho zla venku – Jih a Západ

  11. Lidový svaz (Narodnyj sojuz) • Předchůdce Ruského celonárodního svazu (vznik 1991), který se v roce 2001 přejmenoval na Stranu národní obrody „Lidová vůle“ • Lidová vůle ve volbách 2003 v rámci bloku Vlast (9,02 %); 2007 Vlast nekandidovala kvůli xenofobní kampani • 2007 přejmenování na Lidový svaz • Programové cíle: zajištění bezpečnosti a celistvonosti Ruska a ruského národa; zachování kulturně-historických tradic

  12. Národně-státní strana Ruska • Vznik 2002 • Spolupředseda Mironov v rozhovoru s novinami vyzval zbavit volebního práva ruské občany židovského původu – vyloučen, protože hrozilo zrušení strany • Hlavním cílem: vybudovat ruský národní stát v hranicíchh kompletního osazení ruského etnosu (tzn. inkorporace zemí a národů, které touží spojit svůj osud s Ruskem) • ruský národ jediný státotvorný; požadavek, aby se ruská vláda skládala min. z 82 % etnických Rusů; zakázat rusofobii v ruských médiích atd.

  13. Krajně pravicové zájmové skupiny • Hlavní ideoví představitelé ruské krajní pravice • Národně-vlastenecká fronta „Pamjať“ Kořeny na zač. 80. let – postupná politizace historických a literárních kroužků; „líheň radikálů“, kteří si pak zakládali vlastní skupiny • Mezinárodně eurasijské hnutí - vznik 2003, údajně členové z 20 zemí - nejvýznamnější postavou Alexandr Dugin (důležitá role v intelektuálním rozvoji ruského nacionalismu) - Dugin oficiálně přiznává, že jeho myšlenky se zakládají na neruských antidemokratických konceptech - Dugin pozitivně vnímá fašismus, ale odsuzuje rasismus - radikální pravice nikoli extremistická

  14. Hnutí proti nelegální imigraci (od 2002) vystupují proti imigrantům a kavkazským národům; spolupráce s NS skinheads, z nich někteří se prohlašují za „bojové oddíly“ hnutí • Strana na ochranu ruské ústavy „Rus“(od 2006) uvnitř neonacistické křídlo (německý nacismus) a národně-vlastenecké křídlo (pravoslavný nacionalismus) • Veliké Rusko (od 2007) podpora Alexandra Lukašenka (Bělorusko); pro zavedení cenzury, odmítnutí multietnického Ruska, obnovení jeho zahraničněpolitické dominance atd.)

  15. Krajně pravicové militantní skupiny • Ruská národní jednota (od 1990) cílem vytvořit paramilitární subjekt s širokou masovou podporou (stala se největší neonacistickou organizací v Rusku); přijetí nacistických atributů; cca 15 000 členů; násilné chování a násilné trestné činy • Lidová národní strana (1994) jedna z nejextremističtějších rasistických skupin, příklon k německému nacismu; prohlašují pravoslaví státním náboženstvím, zbavení neruských a nepravoslavných osob ruského občanství; „bílá revoluce“

  16. Ruský národní svaz (1992) rasismus, antisemitismus, obdiv Hitlera („problém semitismu Hitler nedotáhl dokonce…my to uděláme, plynu litovat nebudeme“); vznik oddílu na fyzické útoky vůči nepřátelům • mnoho dalších militantních skupin inspirujících se neonacismem: násilné akce (některé skupiny jsou přímo bojové, tzn. tvrdý výcvik), rasismus, hypernacionalismus; napojení na skinheads

  17. Ruští NS skinheads • Rapidní nárůst vlivem krize v roce 1993 a čečenskou válkou v roce 1994 • Upnutí se na problematiku etnicity – rasismus • Nejasná profilace: mísení bílé rasy, ruské rasy, slovanského bratrství • Vybudování unitárního ruského státu na principu rasové diskriminace • Početnost: 60-65 000 osob a připravenost páchat násilí • Od roku 2000 páchání tzv. pogromů : vietnamský hotel v Moskvě (2000), arménská škola v Moskvě (2001), hotel pro afghánské uprchlíky (2001, 300 skinheadů, kromě zraněných 4 mrtví) • nárůst rasistických vražd (2000-2002: 20 vražd, 2004: 50, 2007: 85) • Od roku 2006 páchání teroristických činů (pumové útoky)

  18. NS Skinheads • „leaderless resistance“ • pobočka Blood&Honour, Moscow Hammer Skins + mnoho dalších organizací • Šulc-88 – nejznámější petrohradská organizace (centra skinheads: Moskva a Petrohrad) • Hooligans (hl. Spartak Moskva,CSKA Moskva, Zenit Petrohrad)

  19. NS skinheads • White Power Music: Kolovrat - nejznámější a mezinárodně uznávaná kapela (Frontman kapely Denis Gerasimov byl v lednu 2004 zadržen na letišti Ruzyně při odletu z ČR) Vandal, Banda Moskvy, RGD88, GR.OM, Terror National Front, Division 600, Ataka28 ad. (je jich přes 30)

More Related