HYDROSFÉRA
Download
1 / 33

HYDROSFÉRA - PowerPoint PPT Presentation


  • 167 Views
  • Uploaded on

HYDROSFÉRA. vodní obal Země. voda povrchová, podpovrchová, v atmosféře a v živých organismech skupenství kapalné, pevné a plynné 97% světový oceán 2% ledovce 1% povrchová, podpovrchová, atmosféra. Oběh vody. způsoben sluneční energií a přitažlivostí

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' HYDROSFÉRA' - hall-sharpe


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

HYDROSFÉRA

vodní obal Země


  • voda povrchová, podpovrchová,

  • v atmosféře a v živých organismech

  • skupenství kapalné, pevné a plynné

  • 97% světový oceán

  • 2% ledovce

  • 1% povrchová, podpovrchová, atmosféra


Oběh vody

  • způsoben sluneční energií a přitažlivostí

  • malý oběh = buď nad pevninou nebo nad oceány

  • velký oběh = mezi oceánem a pevninou

  • bezodtoké oblasti – výpar a vsak převažuje nad srážkami –> tropy



  • povrch Země je 510 mil. km²

  • z toho světový oceán - 361 mil km² – 71%

  • povrch souše - 149 mil.km² – 29%

  • Tichý oceán: 35% povrchu Země

  • Atlantský oceán: 19% povrchu Země

  • Indický oceán: 15% povrchu Země

  • Severní ledový oceán: 2% povrchu Země

71%



  • Vlastnosti mořské vody

  • salinita = celkové množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody

  • - udává se v promile (‰) = v gramech na

  • 1 kg mořské vody

  • - průměrná salinita je 35 ‰

  • hustota - vyšší než sladká; nejmenší v tropech

  • barva - minerální a organické látky

  • teplota – ovlivňují mořské proudy,

    - zamrzá při – 1,9˚C při salinitě 35 ‰


  • Pohyby mořské vody

  • dmutí = slapové jevy – příliv a odliv

  • vlnění – způsobeno větrem – větší na otevřeném moři

  • - na pevnině příboj = eroze

  • mořské proudy – příčinou je cirkulace atmosféry

  • - teplé z nižších zem. šířek do vyšších

  • - studené naopak


-Okrajové moře: oddělené ostrovem či poloostrovem od oceánů (Severní moře, Norské moře)‏

-Vnitřní moře: oddělené průlivem, průplavem od oceánu (Černé m., Středozemní m.)‏


Voda na pevnině oceánů (Severní moře, Norské moře)


  • Vody pevnin tvoří: oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • povrchové vody: řeky jezera, potůčky…

  • voda v ledu

  • voda ve sněhu

  • podpovrchové vody: krasové oblasti, podzemní řeky (Punkva), studny


I. Povrchová voda oceánů (Severní moře, Norské moře)


  • ze srážek oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • tajícího ledu

  • podzemních vod (prameny)‏

  • Jsou to:

  • vodní toky

  • jezera

  • umělé nádrže

  • bažiny

  • rašeliniště

  • slatiniště


Vodní tok oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • - ron = nesoustředěný odtok

  • koryto = soustředěný odtok

  • - každý vodní tok má pramen (začátek řeky) a ústí (vlévá se do jiné řeky)‏

  • vodní toky začínají jako bystřiny, potoky - >

  • pak se spojují a tvoří řeku

  • - říční síť = soustava vodních toků - přítoky

  • povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí

  • povrchovou a podpovrchovou vodu

  • - rozvodí = hranice mezi povodími


  • - oceánů (Severní moře, Norské moře)rozvodnice = myšlená čára mezi povodím

  • - úmoří = území tvořené povodími toků, které

  • odvádějí vodu do stejného moře (Černé moře- Morava, Severní moře- Labe, Baltské moře- Odra)‏

  • hlavní rozvodnice = hranice mezi úmořími (Kralický sněžník)‏

  • - průtok = množství vody za sekundu, které proteče průtočným profilem – litrů nebo m³ za sekundu

  • režim odtoku = změna (kolísání) průtoku

  • rovníkový = vyrovnaný celoroční režim odtoku

  • horský = maximum v létě (tání sněhu)

  • monzunový= mekony (Vietnam)‏


Říční síť oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • stromovitá

  • mřížovitá

  • radiální


povodí oceánů (Severní moře, Norské moře)


Jezera oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

  • 0,5% zásob sladké vody na Zemi

  • Endogenní působení

  • - vulkanická = zatopené krátery sopek – Crater Lake v

  • Oregonu

  • - tektonická = příkopová propadlina – Bajkal(=největší zásobárna pitné vody)

  • Exogenní působení

  • - ledovcová –nahromadí se čelní moréna( hráz jezera), ledovec ustoupí a vytváří se jezero

  • -karová a hrazená morénou (Lago di Garda,

  • Ženevské

  • - krasová – vývěr spodní vody (Plitvická j., na dně Macochy)‏

  • - meandrová – vzniká v meandru řeky (v mrtvém rameni


jezera v mrtvém meandru Labe oceánů (Severní moře, Norské moře)


  • Smíšeného původu oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • vzniklá endogenními silami a později přemodelována exogenními silami – tektonická jezera přemodelována ledovcem – Ladožské a Oněžské jezero


Umělé nádrže oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • rybníky a přehradní nádrže

  • rozdíl je ve výšce nádrže

  • rybníky – chov ryb, rekreace, pitná voda, útočiště pro vodní organismy (největší= Rožmberk)‏

  • přehradní nádrže

  • - zadržení vody při povodních - retence

  • - zásoba pitné vody – Vír, Šance

  • - výroba elektrické energie – Dlouhé Stráně

  • - rekreace – Vranovská přehrada

  • - největší v ČR = Lipno, na světě = Itaipu

  • - na Vltavě jsou nádrže Slapy, Orlík, Lipno


  • Bažiny oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • půda je prosycena vodou, srážky jsou větší než výpar, vysoká vlhkost

  • Rašeliniště

  • vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek

  • zarůstají rašeliníkem a mechy – mají schopnost udržet vodu

  • rašelina má význam v zemědělství a lázeňství a jako palivo

  • Slatiniště

  • vznikají v okolí vývěru podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen

  • zarůstají vlhkomilným rostlinstvem – rákos, ostřice


II. Voda ve sněhu oceánů (Severní moře, Norské moře)


  • sníh vzniká kondenzací vodních par při teplotě 0 oceánů (Severní moře, Norské moře)˚C a nižších

  • vznikají ledové krystalky, které se spojují ve sněhové vločky

  • sněhová čára = ohraničuje plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou

  • čára věčného sněhu = nad touto čárou sníh ani v létě neroztaje

  • nadmořská výška této čáry je závislá na zeměpisné šířce a kontinentalitě klimatu


III. Voda v ledu oceánů (Severní moře, Norské moře)


  • led vzniká: oceánů (Severní moře, Norské moře)

  • - zamrzáním vody

  • - kondenzací vodních par v ledové krystalky

  • - postupnou přeměnou sněhu

  • ledovce pokrývají přes 11% povrchu Země

  • Antarktický ledovec – 86% z celé plochy

    ledovců

  • Telení ledovce = když se dostává na mořskou hladinu (rozpadá se na kry)‏


IV. Podpovrchová voda oceánů (Severní moře, Norské moře)


  • dělí se na oceánů (Severní moře, Norské moře)půdnívodu – obsažena v půdě (pórech), nevytváří souvislou hladinu

  • a podzemní – vyplňuje průliny a pukliny, vytváří souvislou hladinu = póry a pukliny jsou vyplněny souvisle podzemní vodou

  • krasová podzemní voda – ve vápencích

  • - mineralizovaná = v 1 litru je více než

  • 1 gram minerálních solí

  • artézská voda = střídání nepropustné a propustné vrstvy


Hydrosféra a člověk oceánů (Severní moře, Norské moře)



ad