1 / 45

Termoregulace

Termoregulace. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Úvod. klasický příklad fyziologického regulačního mechanismu teplota jádra u člověka bez horečky stabilní ( ± 0,5°C) nemění se ani v závislosti na t okolí (12-54 °C) teplota kůže se mění (nutné pro termoregulaci). Normální teplota jádra.

Download Presentation

Termoregulace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Termoregulace doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D.

  2. Úvod • klasický příklad fyziologického regulačního mechanismu • teplota jádra u člověka bez horečky stabilní (± 0,5°C) • nemění se ani v závislosti na t okolí (12-54 °C) • teplota kůže se mění (nutné pro termoregulaci)

  3. Normální teplota jádra • není u každého stejná • měřeno v ústech: 36-37.5°C • za průměr se považuje 36.6-37°C, rektálně o 0.6°C více • extrémní teplo (fyzická námaha) : 40°C, extrémní zima pod 35.5°C

  4. Rovnováha mezi produkcí a ztrátou tepla I • produkce tepla - vedlejší produkt metabolismu: • bazální metabolismus • svalová aktivita (včetně třesu) • metabolismus aktivovaný tyroxinem (testosteron, růstový hormon) • metabolismus aktivovaný sympatikem (adrenalin, noradrenalin) • metabolismus aktivovaný zvýšenou chemickou aktivitou v samotných buňkách

  5. Rovnováha mezi produkcí a ztrátou tepla II • ztráta tepla • teplo vzniká v orgánech (svaly, játra), proniká do kůže a z ní se ztrácí • ztrátu tepla proto určuje: • rychlost vedení tepla z hloubky do kůže • rychlost ztráty tepla z kůže • tepelný izolátor

  6. Tepelný izolátor • kůže, podkoží a podkožní tuk izolují (na 1/3), srovnatelné s oblečením • zabraňuje oboustranným ztrátám tepla za cenu velkých výkyvů teploty kůže • izolátor „porušují“ krevní cévy – nosiče tepla

  7. Kožní cirkulace • arteriovenózní anastomózy na rukou, nohu, uších • podkožní venózní plexus

  8. Regulační funkce kožní cirkulace • do plexu nemusí téci nic nebo až 30% srdečního výdeje – obrovská schopnost regulace • 8 násobné zvýšení tepelné vodivosti při plné vazodilataci (sympatikus, hypothalamus)

  9. Fyzikální základ • 0°C = 32 F = 273.15 K • 37°C = 98.6 F • ztráta tepla: • záření (radiace) • vedení (kondukce) • odpařování (evaporace)

  10. Záření (radiace) • nahý člověk při pokojové teplotě ztrácí 60% tepla radiací • infračervené záření (5-20 um) • září všechna tělesa, která nemají 0 K, proto může teplo jít do těla i z těla

  11. Vedení (kondukce) • předávání tepla kontaktem s pevnými předměty (minimum), do vzduchu ale kolem 15 % • teplo - kinetická energie vibrujících molekul – se předává studenějšímu vzduchu, ten se tím zahřeje a proudí (konvekce)

  12. Proudění vzduchu (konvekce) • nejprve kondukce (kůže-vzduch), pak konvekce • vítr: vzduch proudí pryč dříve a je nahrazen studeným, a proto jsou ztráty tepla podstatně větší • ztráta tepla úměrná přibližně 2.mocnině rychlosti větru (4m/s 2x účinnější než 1m/s)

  13. Voda • mnohokrát vyšší tepelná kapacita – absorbuje mnohem víc tepla než vzduch • proto i obrovské ztráty kondukcí a konvekcí • není možné vytvořit „izolační vrstvu“ vody (u vzduchu ano), a proto ztráty tepla mimořádně velké

  14. Evaporace (odpařování) • 1 gram vody odebere 0.58 kcal • pocení • perspiratio insensibilis (i plíce): 450-600 ml denně (12-16 kcal za hodinu, až 384 kcal denně) • nelze nijak regulovat

  15. Vysoké teploty • radiace ani kondukce nepomohou, naopak, klíčová role evaporace • lidé s vrozeným defektem potních žlaz: • nízké teploty zvládají normálně • při vysokých mohou i zemřít – teplota jádra se jim radiací a kondukcí zvyšuje

  16. Ztráty tepla - shrnutí

  17. Oblečení • izolační vrstva vzduchu • normální oblečení sníží ztráty na polovinu, arktické na šestinu • polovina tepla z kůže do oblečení radiací, proto zlatá folie teplo zachová • mokré oblečení funkci ztrácí – 20x zvýšená ztráta tepla

  18. Pocení a jeho regulace • přední hypothalamus (tepelná nebo elektrická stimulace) – autonomní dráhy do míchy – sympatikus do kůže • cholinergní inervace, ale A a NA kupodivu potní žlázy stimulují také (význam při cvičení)

  19. Mechanismus sekrece potu • žláza (primární pot) a vývod • primární pot – podobný plazmě bez proteinů (Na 142, Cl 104) • reabsorpce v duktu

  20. Složení potu • závisí na rychlosti sekrece: • slabá stimulace – pomalá sekrece – vysoká reabsorpce Na a Cl (až k 5 mmol/l), tedy i vody – tj. velmi vysoká c urey, laktátu, draslíku • silná stimulace – rychlá sekrece – Na a Cl 50 mmol/l, hodně vody – tj. nízká c urey (2x plazma), laktátu (4x), draslíku (1.2x) • nutnost aklimatizace

  21. Aklimatizace • neaklimatizovaný člověk: do 1l/h • aklimatizace (týdny) – profúzní pocení až 3 l/h (podstatně efektivnější ochlazování) • aldosteron – pokles Na a Cl v potu • neaklimatizovaný ve vedru: ztráta až 15-30g NaCl denně, po několika týdnech 3-5g

  22. Panting (funění) • zvířata nemají potní žlázy nebo mají kožich – teplo musí vylučovat i jinak • centrum funění spojeno s pneumotaxickým centrem v pontu • přísun chladného vzduch z okolí, evaporace tekutiny a slin z jazyka • ventilace se nemění – mrtvý prostor

  23. Regulace tělesné teploty • okolí 12-54°C: teplota jádra stabilní (okolo 37°C) • nervová zpětná vazba • přední hypotalamus, periferie, zadní hypotalamus

  24. Hypotalamické centrum • v přední hypotalamické-preoptické oblasti množství termosenzitivních neuronů (2/3 reagují akčními potenciály na teplo, 1/3 na chlad) • termoda • zahřátí této oblasti: okamžité profúzní pocení, masivní dilatace kožních cév, inhibice tvorby tepla

  25. Detekce na periferii • povrchové: tepelné a chladové (10x víc) receptory v kůži, při ochlazení okamžitý reflex: • třes, inhibice pocení, kožní vazokonstrikce • hloubkové: stejné rozložení i v míše, břišních orgánech a kolem velkých žil: registrace teploty jádra • hlavním úkolem je prevence hypotermie

  26. Zadní hypothalamus • integrační centrum: bilaterálně na úrovni corpora mammilaria • informace z přední hypotalamické-preoptické oblasti i z periferních senzorů • vyhodnocení a odpověď: tvorba nebo šetření nebo odevzdávání tepelné energie

  27. Efektorové mechanismy • poté, co hypotalamické centrum rozhodne o stavu organismu, spouští se: • mechanismy snižování teploty nebo • mechanismy zvyšování teploty

  28. Když je teplota vysoká… • Vazodilatace kožních cév: 8x zvýšení přísun tepla do kůže, inhibice sympatických center v zadním hypothalamu, téměř na celém těle • Pocení: nastupuje při 37°C, velmi efektivní • Pokles v produkci tepla: silná inhibice třesu a chemické termogeneze

  29. Když je teplota nízká… • Vazokonstrikce kožních cév: stimulace sympatického centra v zadním hypothalamu, také téměř všude • Piloerekce: sympatikus na musculi arrectores, u člověka malý význam, „izolační vrstva vzduchu“ • Zvýšená termogeneze: 1.třes, 2. sympatikus, 3.tyroxin,

  30. Hypothalamus a třes • v dorzomediální části zadního hypotalamu primární motorické centrum třesu • normálně inhibováno termickým centrem z předního hypotalamu • při chladu aktivováno periferními senzory – kmen – mícha – motoneurony • impulsy nemají rytmus, pouze zvyšují tonus – když přesáhne kritickou hranici – třes • až 5x vyšší produkce tepla než v klidu

  31. „Chemická“ excitace sympatikem • A a NA zvyšují oxidaci živin a uvolnění tepla, ale ne vznik ATP: uncoupled oxidace • probíhá především v hnědém tuku (speciální mitochondrie) • významná aklimatizace, po ní až 5x efektivnější tvorba tepla (potkan) • člověk málo hnědého tuku, proto zvýšení produkce tepla jen o 15 %, u dětí o 100 %

  32. Tyroxin • ochlazení předního hypotalamického centra: sekrece TRH • pomalé, až po několika týdnech zimy se produkce T3 a T4 významně zvýší • u lidí proto význam sporný • ŠŽ se zvětšuje, možná i proto je toxická struma častější u lidí žijících v chladném klimatu

  33. Kritický „set-point“ • 37,1 °C je zásadní teplota, kterou se snaží organismus udržet i za cenu značných výdajů (energie, sůl, voda)

  34. Zpětná vazba • síla zpětné vazby: • u termoregulace kolem 27, což je extrémně mnoho (baroreflex 2)

  35. Nastavení „set-pointu“ pro pocení • v předním hypothalamu, ale modulováno i periferními senzory • anticipace

  36. Behaviorální kontrola • významná u zvířat, ale u člověka kupodivu také • ve velkém chladu je to jediný mechanismus zabraňující poškození organismu • klíčová po poranění krční páteře, lokální reflexy samy nestačí

  37. Lokální kožní reflexy • ruka pod lampou nebo ve studené vodě • místní pocení a reakce cév • přímé působení na cévy + míšní reflexy • intenzita kontrolována hypotalamem

  38. Horečka • teplota zvýšená nad normu • infekce, mozkové nádory, environmentální příčiny

  39. Pyrogeny • látky schopné změnit nastavení set-pointu • proteiny, rozpadové produkty proteolýzy, lipopolysacharidy • bakteriální toxiny, produkty rozpadu tkání • změna nastavení set-pointu následována mechanismy tvorby tepla (několik hodin)

  40. Mechanismus účinku pyrogenů • některé přímo v hypotalamu, ale většina nepřímo (endotoxiny) • po fagocytóze produkují leukocyty interleukin 1 – endogenní pyrogen • ten v hypotalamu do 10 min zvýší teplotu, stačí několik ng • asi také nepřímo, přes PgE2 - KAS

  41. Mozkové léze • mechanické stimulace hypotalamu – hypo- i hypertermie • neurochirurgie, tumor • změna set-pointu

  42. Zimnice a „flush“ • doba, kdy set-point neodpovídá teplotě těla • zimnice: pocit chladu, studená kůže (vazokonstrikce), třes • flush: horko, pocení, vazodilatace

  43. Úžeh • člověk vydrží několik hodin 55 °C na suchém vzduchu, 34 °C při 100% vlhkosti a 29-32 °C při těžké práci • stoupne-li teplota těla na 40°C – úžeh: zvracení , zmatenost, delirium, ztráta vědomí, oběhový šok • několik minut extrémní teploty může být fatální: poškození mozku • poškození jater a ledvin může způsobit smrt i po několika dnech po úžehu • lokální chlazení možná lepší než celkové (třes)

  44. Aklimatizace v horku • vojáci v tropech, horníci v Jižní Africe (100% vlhkost, teplota skoro 37°C) • aklimatizace několik týdnů • větší objem krve, větší pocení, omezení ztrát sodíku potem a močí - aldosteron

  45. Extrémní chlad • 20-30 minut v ledové vodě fatální (zástava srdce), teplota těla 25 °C • pokles pod 34°C nebezpečný – nízká tvorba chemického tepla, spavost, koma (není třes) • arteficiální hypotermie: srdeční operace (32°C): buňky vydrží bez kyslíku i 1h

More Related