Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy
Download
1 / 27

Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy) - PowerPoint PPT Presentation


  • 81 Views
  • Uploaded on

Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy). Daniel Fuksa OV-Ze, 4. ročník, podzim 2008 PdF MU.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy)' - greg


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy
Problematika sovětské intervence v Afghánistánu-(Mezinárodní vztahy)

  • Daniel Fuksa

  • OV-Ze, 4. ročník, podzim 2008 PdF MU


>>V Afghánistánu jsme již 6 let. Nezměníme li přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< M. Gorbačov, 1985


Poloha sv t asie afgh nist n
Poloha: Svět - Asie - Afghánistán přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<<


Geografick ok nko
Geografické okénko: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<<

  • Hlavní město: Kábul, Obyvatelstvo: 30 milionů

  • Rozloha: 647 000 km²,

  • Jazyk: paštó, afg. perština

  • St. zřízení: islám. republika

  • Vnitrozemský stát

  • Sousedé v regionu: Uzbekistán, Tádžikistán, Čína, Pákistán, Írán, Turkmenistán


Historick ok nko 1 starov k st edov k
Historické okénko 1: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< STAROVĚK, STŘEDOVĚK

  • Afghánistán v proměnách času součástí:

  • Médská říše: 6. stol. př. Kr.

  • Perská říše: od 550 př. Kr.

  • Alexandr Veliký: 4. stol. př. Kr., vyvrácení říše

  • Kušantská říše: 1. - 3. stol. n.l.

  • Islamizace: od 7. století dobytím Perské říše

  • Mongolská nadvláda: od 13. do 16. století


Ku antsk e zem dne n ho afg pak tad sever ind
Kušantská říše: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< (území dnešního AFG, PAK, TAD, sever IND)

  • Důležitá obchodní křižovatka na střetu Asie a Evropy – Hedvábná stezka

  • Diplomatické kontakty s Čínou, Persií i Římem

  • Vrcholného postavení dosáhlo tzv. Ghandárské umění (obast Ghandár)

  • Pod vlivem Antiky se zde poprvé objevuje antropomorfizace Buddhy, první zobrazení Probuzeného v lidské podobě v umění (do té doby se jednalo o symboliku jako kolo Dharmy apod.)


Historick ok nko 2 novov k modern d jiny
Historické okénko 2: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY

  • Vznik moderní Afghánské říše:

  • V roce 1747 se Ahmad Chán Abdalí chopil moci v Kandaháru a položil tak základ Afghánské říše. Sjednotil tak do té doby od 16. stol. rozdrobené území.

  • Po jeho smrti v roce 1772 se vláda přenášela na jeho potomky. Afghánská říše zabírala oblast dnešního Afghánistánu, severní Indie, většinu Pákistánu a východního Íránu.


Historick ok nko 3 novov k modern d jiny 2
Historické okénko 3: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY 2

  • 19. století: Oblast jako trn sváru britské a ruské expanzivní politiky, tzv. Velké hry, vyúsťující v sérii válečných konfliktů mezi Afghánistánem a Británií

  • 1919: Vyhlášení nezávislosti na Británii

  • Mezi lety 1919–1929 byl vládcem Afghánistánu Amanulláh Chán, který zavádí proevropské sociální reformy

  • Mezi lety 1933–1973 v zemi vládl král Záhir Šáh


Historick ok nko 4 od kr le k republice
Historické okénko 4: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< OD KRÁLE K REPUBLICE

  • 1973: Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahajuje nekrvavý puč. Vzniká Afg. republika

  • 1978: Komunistický puč, Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni, během převratu v zemi. Vzniká Afg. Demokratická republika

  • Ještě téhož roku počíná odpor k novému režimu, který se postupně šíří celou zemí


1979 89 sov tsk intervence zem 1978 92 afgh nsk demokratick republika
1979 - 89: Sovětská intervence země: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< (1978 - 92 Afghánská demokratická republika)

  • Prosocialistická vláda v Kábulu několikrát žádá SSSR o vojenskou pomoc s odpůrci režimu

  • Nejužší vedení SSSR na to reaguje schůzkou, kdy se špičky politbyra rozhodnou pro vojenskou intervenci za nastolení pořádku

  • Prameny udávají pouze Leonida Brežněva (šéf ÚV KSSS), Jurije Antropova (šéf KGB), Dmitrije Ustinova (maršál Rudá armáda) a Andreje Gromykoa (Min. Zahraničí)


Vstup
Vstup: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<<

  • 25.12.1979: Sovětské jednotky se začínají vyloďovat za použití leteckého mostu v Kábulu.

  • 27.12.1979: Počátek masivní operace za účasti jednotek KGB, GRU a komand zvláštního určení Specnaz. Cíl: Prezidentský palác

  • Bleskurychlé dobytí paláce: Za podmínek „nebrat zajatce“ je zdecimován pučista Hafizulláh Amín včetně osobní ochranky


Sov tsk logistick p edpoklady o operaci
Sovětské logistické předpoklady o operaci: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<<

  • * stabilizace země rozmístěním vojenských posádek kolem důležitých měst, letišť a infrastruktury

  • * poskytnutí vojenského, logistického a zpravodajského zabezpečení

  • * tím umožnění afghánské armádě se plně soustředit na boj s povstalci

  • * rychlé rozdrcení povstalců a následné stažení okupačních vojsk

  • * především ovšem minimální styk sovětských vojáků s místním obyvatelstvem


Realita
Realita: přístup, budeme tam ještě 20 - 30 let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<<

  • Palác je dobyt, realita se ovšem mění na vleklou zákopovou válku, USA počínají finanční pomoc protivládním a tedy protisovětským odpůrcům z řad místních, hojně podporovaných též:

  • Pákistánem, Íránem a dokonce Čínou

    Namísto rozlehlých polí byla sovětská kvantitativně orientovaná armáda konfrontována s územím vhodnějším pro operace menšího a specializovanějšího rázu. Jednoduše ruské celiny nahradily středoasijské velehory, kde početní převaha není zaručeným lékem na vítěztví.


  • Stejně tak, jak lid čelil úspěšně britskému pokusu o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let.

  • Do té doby neporažená Rudá armáda odchází z Afghánistánu jako okupant, který ničemu vlastně nepomohl, byl vtažen do vleklých bojů, které vlastně ještě neskončily. Na 640 000 příslušníku sovětských ozbrojených sil se zúčastnilo operací.

  • Statistiky hovoří o 525 000 příslušnících pravidelné armády, 90 000 z řad KGB a 5000 z řad Ministerstva vnitra.


Po t n mrtv ch
Počítání mrtvých: o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let.

  • Téměř půl milionu sovětských vojáků došlo během bojů zranění, asi 11 000 invalidních, na 15 000 prohlášeno za mrtvé či nezvěstné.

  • Působivá jsou i čísla udávající počet osob, které zemřely na nějakou nemoc: 415 932 osob. Z nich 115 308 zemřelo na zánět jater (infekční hepatitida) a 31 080 na tyfus.


Obrat
Obrat: o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let.

  • Obrat přichází po zvolení M. Gorbačova do šéra ÚV KSSS v roce 1985, který již za rok předesílá potřebu celou sovětskou společnost více a více traumatizující záležitost řešit

  • V prosinci 1986 pak velení 40. (Afghánské) armády začíná s přípravou na odsun celé Rudé armády z Afganistanu

  • V r 1987 se již Sověti podílí na udržení posádek v provinciích a čelí hlavně útokům na správní a posádková centra. Výpady mimo ně již probíhají velmi zřídka. Povstalci tak mají volný pohyb na cca 85% území.


Pryč: o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let.

  • 14.dubna 1988: Afganistan, Pákistán, SSSR a USA podepisují v Ženevě Dohodu o stažení sovětských vojsk /k 15.8. 1988, ve skutečnosti o devět měsíců později/

  • 15.2.1989: Poslední zbytky sovětské armády opouští Afganistan až cynickým způsobem, totiž po mostu „Družby“ přes řeku AMU-Darju.

  • Během následujících dvou let dochází k mnoha kmenovým bojům končícím Afghánským islámským státem v roce 1992


D sledky
Důsledky: o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let.

  • Na jeden a půl milion mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu toť obraz zničené společnosti

  • Zničení země nejen materiálně, ale především sociálně, zpřetrhané vazby, desetiletí bojů, vyrůstající generace rozených uprchlíků

  • Mezinárodní izolace Sovětského svazu, materiální zničení supervelmoci, mající jeden z důvodů právě neskutečně „drahou a zbytečnou“ okupaci


Hodnocen
Hodnocení: o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let.

  • Je nutné si uvědomit, jak byla tato válka pro sovětskou společnost /o humanitární a ekonomické katastrově Afghánistánu nemluvě!/ traumatizující.

  • Mnohdy mladí a nezkušení branci, kteří nemohli uniknout povolávacímu rozkazu, působili svým rodinám ve vzdálené domovině traumatizující otázku: Proč mají naše dětí bojovat v daleké cizině? Má tato válka smysl? Co bylo smyslem konfliktu, který stažením Rudé armády počátkem roku 1989 rozhodně neskončil? Konfliktu, který zanechal na jeden a půl milion mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu. Jako naprosto plochý se zde jeví původní předpoklad špiček Sovětského svazu o minimálním styku okupační armády a místního obyvatelstva. Nemyslíte?


  • Nedlouho poté se rozpadá Sovětský svaz a následně celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku

  • 1996 - 2001 Afghánský islámský emirát, spojen s nástupem hnutí Taliban k moci

  • Od r. 2001 Afghánská islámská republika, vzniká na troskách tentokráte Spojeneckými vojsky intervenované bašty Talibanu, označené po událostech ve Spojených státech 9.11. jako semeniště zla a domovina protizápadního terorismu

  • Boje i pokus o dovoz demokracie do Afghánistánu stále trvá


Afgh nsk republika 1973 78
Afghánská republika celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku(1973 - 78)


Afgh nsk demokratick republika 1978 92
Afghánská demokratická republika celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku(1978 - 92 )


Afgh nsk isl msk st t 1992 96
Afghánský islámský stát celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku(1992 -96)


Afgh nsk isl msk emir t 1996 2001
Afghánský islámský emirát celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku(1996 - 2001)


Afgh nsk isl msk republika od r 2001
Afghánská islámská republika celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku(od r. 2001)


Zdroje
Zdroje: celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku

  • Sarin, O. Afghánský syndrom : sovětský Vietnam. Brno : Jota, 1996. ISBN 80-85617-862.

  • Ministerstvo obrany ČR [online]. Dostupné na Internetu<http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/1999_1/valka.htm/>.

  • Fórum webu Palba.cz: Válka v Afghánistánu [online]. Dostupné na Internetu <http://www.palba.cz/viewforum.php?f=107/>.


ad