Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 27

Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy) PowerPoint PPT Presentation


  • 42 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy). Daniel Fuksa OV-Ze, 4. ročník, podzim 2008 PdF MU.

Download Presentation

Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy

Problematika sovtsk intervence v Afghnistnu-(Mezinrodn vztahy)

  • Daniel Fuksa

  • OV-Ze, 4. ronk, podzim 2008 PdF MU


Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy

>>V Afghnistnu jsme ji 6 let. Nezmnme li pstup, budeme tam jet 20 - 30 let. Hlavn co musme nyn udlat, je ukonit nai ptomnost v Afghnistnu co nejdve.<< M. Gorbaov, 1985


Poloha sv t asie afgh nist n

Poloha: Svt - Asie - Afghnistn


Geografick ok nko

Geografick oknko:

  • Hlavn msto: Kbul, Obyvatelstvo: 30 milion

  • Rozloha: 647 000 km,

  • Jazyk: pat, afg. pertina

  • St. zzen: islm. republika

  • Vnitrozemsk stt

  • Soused v regionu: Uzbekistn, Tdikistn, na, Pkistn, rn, Turkmenistn


Historick ok nko 1 starov k st edov k

Historick oknko 1: STAROVK, STEDOVK

  • Afghnistn v promnch asu soust:

  • Mdsk e: 6. stol. p. Kr.

  • Persk e: od 550 p. Kr.

  • Alexandr Velik: 4. stol. p. Kr., vyvrcen e

  • Kuantsk e: 1. - 3. stol. n.l.

  • Islamizace: od 7. stolet dobytm Persk e

  • Mongolsk nadvlda: od 13. do 16. stolet


Ku antsk e zem dne n ho afg pak tad sever ind

Kuantsk e:(zem dnenho AFG, PAK, TAD, sever IND)

  • Dleit obchodn kiovatka na stetu Asie a Evropy Hedvbn stezka

  • Diplomatick kontakty s nou, Persi i mem

  • Vrcholnho postaven doshlo tzv. Ghandrsk umn (obast Ghandr)

  • Pod vlivem Antiky se zde poprv objevuje antropomorfizace Buddhy, prvn zobrazen Probuzenho v lidsk podob v umn (do t doby se jednalo o symboliku jako kolo Dharmy apod.)


Historick ok nko 2 novov k modern d jiny

Historick oknko 2: NOVOVK, MODERN DJINY

  • Vznik modern Afghnsk e:

  • V roce 1747 se Ahmad Chn Abdal chopil moci v Kandahru a poloil tak zklad Afghnsk e. Sjednotil tak do t doby od 16. stol. rozdroben zem.

  • Po jeho smrti v roce 1772 se vlda penela na jeho potomky. Afghnsk e zabrala oblast dnenho Afghnistnu, severn Indie, vtinu Pkistnu a vchodnho rnu.


Historick ok nko 3 novov k modern d jiny 2

Historick oknko 3: NOVOVK, MODERN DJINY 2

  • 19. stolet: Oblast jako trn svru britsk a rusk expanzivn politiky, tzv. Velk hry, vysujc v srii vlench konflikt mezi Afghnistnem a Britni

  • 1919: Vyhlen nezvislosti na Britnii

  • Mezi lety 19191929 byl vldcem Afghnistnu Amanullh Chn, kter zavd proevropsk sociln reformy

  • Mezi lety 19331973 v zemi vldl krl Zhir h


Historick ok nko 4 od kr le k republice

Historick oknko 4:OD KRLE K REPUBLICE

  • 1973: Zhirv vagr Muhammad Dd Chn zahajuje nekrvav pu. Vznik Afg. republika

  • 1978: Komunistick pu, Dd a cel jeho rodina byli zavradni, bhem pevratu v zemi. Vznik Afg. Demokratick republika

  • Jet tho roku pon odpor k novmu reimu, kter se postupn celou zem


1979 89 sov tsk intervence zem 1978 92 afgh nsk demokratick republika

1979 - 89: Sovtsk intervence zem:(1978 - 92 Afghnsk demokratick republika)

  • Prosocialistick vlda v Kbulu nkolikrt d SSSR o vojenskou pomoc s odprci reimu

  • Neju veden SSSR na to reaguje schzkou, kdy se piky politbyra rozhodnou pro vojenskou intervenci za nastolen podku

  • Prameny udvaj pouze Leonida Brenva (f V KSSS), Jurije Antropova (f KGB), Dmitrije Ustinova (marl Rud armda) a Andreje Gromykoa (Min. Zahrani)


Vstup

Vstup:

  • 25.12.1979: Sovtsk jednotky se zanaj vyloovat za pouit leteckho mostu v Kbulu.

  • 27.12.1979: Potek masivn operace za asti jednotek KGB, GRU a komand zvltnho uren Specnaz. Cl: Prezidentsk palc

  • Bleskurychl dobyt palce: Za podmnek nebrat zajatce je zdecimovn puista Hafizullh Amn vetn osobn ochranky


Sov tsk logistick p edpoklady o operaci

Sovtsk logistick pedpoklady o operaci:

  • * stabilizace zem rozmstnm vojenskch posdek kolem dleitch mst, leti a infrastruktury

  • * poskytnut vojenskho, logistickho a zpravodajskho zabezpeen

  • * tm umonn afghnsk armd se pln soustedit na boj s povstalci

  • * rychl rozdrcen povstalc a nsledn staen okupanch vojsk

  • * pedevm ovem minimln styk sovtskch vojk s mstnm obyvatelstvem


Realita

Realita:

  • Palc je dobyt, realita se ovem mn na vleklou zkopovou vlku, USA ponaj finann pomoc protivldnm a tedy protisovtskm odprcm z ad mstnch, hojn podporovanch t:

  • Pkistnem, rnem a dokonce nou

    Namsto rozlehlch pol byla sovtsk kvantitativn orientovan armda konfrontovna s zemm vhodnjm pro operace menho a specializovanjho rzu. Jednodue rusk celiny nahradily stedoasijsk velehory, kde poetn pevaha nen zaruenm lkem na vtztv.


Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy

  • Stejn tak, jak lid elil spn britskmu pokusu o anexi, traumatizoval i mnohem vtho a nepouenho soupee, kterm se stala sovtsk okupan vojska na celch deset let.

  • Do t doby neporaen Rud armda odchz z Afghnistnu jako okupant, kter niemu vlastn nepomohl, byl vtaen do vleklch boj, kter vlastn jet neskonily. Na 640 000 pslunku sovtskch ozbrojench sil se zastnilo operac.

  • Statistiky hovo o 525 000 psluncch pravideln armdy, 90 000 z ad KGB a 5000 z ad Ministerstva vnitra.


Po t n mrtv ch

Potn mrtvch:

  • Tm pl milionu sovtskch vojk dolo bhem boj zrann, asi 11 000 invalidnch, na 15 000 prohleno za mrtv i nezvstn.

  • Psobiv jsou i sla udvajc poet osob, kter zemely na njakou nemoc: 415 932 osob. Z nich 115 308 zemelo na znt jater (infekn hepatitida) a 31 080 na tyfus.


Obrat

Obrat:

  • Obrat pichz po zvolen M. Gorbaova do ra V KSSS v roce 1985, kter ji za rok pedesl potebu celou sovtskou spolenost vce a vce traumatizujc zleitost eit

  • V prosinci 1986 pak velen 40. (Afghnsk) armdy zan s ppravou na odsun cel Rud armdy z Afganistanu

  • V r 1987 se ji Sovti podl na udren posdek v provincich a el hlavn tokm na sprvn a posdkov centra. Vpady mimo n ji probhaj velmi zdka. Povstalci tak maj voln pohyb na cca 85% zem.


Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy

Pry:

  • 14.dubna 1988: Afganistan, Pkistn, SSSR a USA podepisuj v enev Dohodu o staen sovtskch vojsk /k 15.8. 1988, ve skutenosti o devt msc pozdji/

  • 15.2.1989: Posledn zbytky sovtsk armdy opout Afganistan a cynickm zpsobem, toti po mostu Druby pes eku AMU-Darju.

  • Bhem nsledujcch dvou let dochz k mnoha kmenovm bojm koncm Afghnskm islmskm sttem v roce 1992


D sledky

Dsledky:

  • Na jeden a pl milion mrtvch, pevn Afghnc, pt a pl milionu uprchlk ze zem a dal dva miliony migrujc v rmci Afghnistnu to obraz znien spolenosti

  • Znien zem nejen materiln, ale pedevm sociln, zpetrhan vazby, desetilet boj, vyrstajc generace rozench uprchlk

  • Mezinrodn izolace Sovtskho svazu, materiln znien supervelmoci, majc jeden z dvod prv neskuten drahou a zbytenou okupaci


Hodnocen

Hodnocen:

  • Je nutn si uvdomit, jak byla tato vlka pro sovtskou spolenost /o humanitrn a ekonomick katastrov Afghnistnu nemluv!/ traumatizujc.

  • Mnohdy mlad a nezkuen branci, kte nemohli uniknout povolvacmu rozkazu, psobili svm rodinm ve vzdlen domovin traumatizujc otzku: Pro maj nae dt bojovat v dalek cizin? M tato vlka smysl? Co bylo smyslem konfliktu, kter staenm Rud armdy potkem roku 1989 rozhodn neskonil? Konfliktu, kter zanechal na jeden a pl milion mrtvch, pevn Afghnc, pt a pl milionu uprchlk ze zem a dal dva miliony migrujc v rmci Afghnistnu. Jako naprosto ploch se zde jev pvodn pedpoklad piek Sovtskho svazu o minimlnm styku okupan armdy a mstnho obyvatelstva. Nemyslte?


Problematika sov tsk intervence v afgh nist nu mezin rodn vztahy

  • Nedlouho pot se rozpad Sovtsk svaz a nsledn cel Sovtsk blok, symbolicky ukonujc Studenou vlku

  • 1996 - 2001 Afghnsk islmsk emirt, spojen s nstupem hnut Taliban k moci

  • Od r. 2001 Afghnsk islmsk republika, vznik na troskch tentokrte Spojeneckmi vojsky intervenovan baty Talibanu, oznaen po udlostech ve Spojench sttech 9.11. jako semenit zla a domovina protizpadnho terorismu

  • Boje i pokus o dovoz demokracie do Afghnistnu stle trv


Afgh nsk republika 1973 78

Afghnsk republika(1973 - 78)


Afgh nsk demokratick republika 1978 92

Afghnsk demokratick republika(1978 - 92 )


Afgh nsk isl msk st t 1992 96

Afghnsk islmsk stt(1992 -96)


Afgh nsk isl msk emir t 1996 2001

Afghnsk islmsk emirt(1996 - 2001)


Afgh nsk isl msk republika od r 2001

Afghnsk islmsk republika(od r. 2001)


Zdroje

Zdroje:

  • Sarin, O. Afghnsk syndrom : sovtsk Vietnam. Brno : Jota, 1996. ISBN 80-85617-862.

  • Ministerstvo obrany R [online]. Dostupn na Internetu<http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/1999_1/valka.htm/>.

  • Frum webu Palba.cz: Vlka v Afghnistnu [online]. Dostupn na Internetu <http://www.palba.cz/viewforum.php?f=107/>.


  • Login