1 / 18

Geoinformační technologie v hodnocení krajiny a v lesnických aplikacích

Geoinformační technologie v hodnocení krajiny a v lesnických aplikacích. Pechanec, V. 1 – Klimánek, M. 2 – Růžičková K. 3 1 Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky 2 Mendelova univerzita v Brně, Ústav geoinformačních technologií

Download Presentation

Geoinformační technologie v hodnocení krajiny a v lesnických aplikacích

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Geoinformační technologie v hodnocení krajinya v lesnických aplikacích Pechanec, V.1 – Klimánek, M.2 – Růžičková K.3 1 Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geoinformatiky 2 Mendelova univerzita v Brně, Ústav geoinformačních technologií 3 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky

  2. GEOINFORMATICKÉ ALTERNATIVY STANOVENÍ C-FAKTORU MODELU (R)USLE • Univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy používaná k ochraně půdy po celém světě v předpovídání průměrné roční ztráty půdy způsobené povrchovou a rýhovou erozí G (A) = R*K*L*S*C*P G (A) - průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t . ha-1 za rok) R - faktor erozní účinnosti deště - API5, 30, senzorové systémy K - faktor erodovatelnosti půdy L - faktordélkysvahu kombinovaný LS faktor v GIS S - faktorsklonusvahu C - faktor ochranného vlivu vegetace P - faktor účinnosti protierozních opatření

  3. VEGETAČNÍ INDEXY OSTATNÍ NDVI De Jong Geostatistické metody Wang USLE NDVI J.M. van der Knijff a kol. Neuronové sítě C FAKTOR NDVI M.Suriyaprasit a D.P.Shrestha Genetic programming algorithm SAVI/TSAVI M.Kefi a K.Yoshino RUSLE TABULKOVÝ - TERÉNNÍ PŘÍSTUP Janeček a kol. mNDVI u HYPERIONU M. Heidari Mozaffar a kol. KLASIFIKACE OBRAZU Databáze (LPIS, CORINE land cover, ZABAGED) NDVI + REKLASIFIKACE A. Karaburun LSMA A.M.de Asis, K.Omasa KLASIFIKACE OBRAZU NDVI + REKLASIFIKACE S.V. Smith a kol. LIDAR

  4. NDVIJ.M. Van der KNIJFF a kol. • Při testování jednotlivých typů vegetačního krytu zjištěna korelace mezi NDVI a C-faktorem • Obecný vzorec aplikovatelný na různé snímky:

  5. NDVIJ.M. Van der KNIJFF a kol. NDVI = (NIR – red)/(NIR + red) Landsat 5 TM 26.9.2011, 172x183 km, 1:100000 Prostorové rozlišení 30 m Erdas Imagine ArcGIS IDRISI

  6. NDVIJ.M. Van der KNIJFF a kol. Histogram NDVI 17209459 0 0 Histogram C-faktoru 17209459 1

  7. C - FAKTOR LANDSAT – pásmo 1,2,3

  8. SAVI -Soil Adjusted Vegetation IndexM.Kefi a K.Yoshino Vizuální průzkum pokrytí vegetací Raster calculator Model Maker Landsat 5 TM – 4,3,2 L = korekční faktor, hodnota 0 (pokrytí více než 90% snímku vegetací) -> 1 (při méně než 10% pokrytí vegetací)

  9. POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ Histogram NDVI 17209459 0 0 Histogram SAVI 17208289 0 1 0

  10. POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ - výřez C faktor ze SAVI C faktor z NDVI

  11. NEDOSTATKY • Nevyužití subfaktorů z RUSLE • Přesnost (dle zdroje dat) • Nevhodnost pro malá území – prostorové rozlišení • Smíšené pixely • Interval snímání • Oblačnost, poškození snímků

  12. VÝHODY • Rychlost • Dostupnost • Cena • Vhodný pro velká území • Aplikace v rámci RUSLE - čas • Budoucnost

  13. GIT V LESNICTVÍ • Dálkový průzkum Země (letecké laserové skenování, multispektrální a hyperspektrální snímkování, radarové snímání, UAV, fotogrammetrická mračna), • Pozemní měření a mapování (globální navigační satelitní systémy, pozemní laserové skenování), • Bezkontaktní měření a testování materiálů (počítačová tomografie, ultrazvuková měření, laserové skenování), • Monitoring (vysokofrekvenční identifikace a čipování, ultrazvukové detektory a čidla, laserové měřicí přístroje), • Geografické informační systémy (podpora prostorového rozhodování, modelování a vizualizace, geoweb). Technologie precizního lesnictví

  14. Real-Time Forest Intelligence • Využívání služeb obsahujících lesnická data a znalostní báze pro mobilní zařízení v reálném čase – využívat data přímo na pracovní ploše v lesních porostech (v systémech pro podporu rozhodování) • Intelligent Harvest Control (projekt RTFI/SATMODO) změřit interpretovat optimalizovat (Treemetrics 2012)

  15. APLIKACE • Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů) • Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí (Edson 2011) • Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic (Petráš et Pajtík 1991). • Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích • Výsledky (s dosahovanou přesností pro): • výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m) • výčetní tloušťka 6 cm • objem kmene 0,3 m3 • zásoby cca 15 % • DMT 10 – 60 cm

  16. Experimentální území ŠLP Křtiny, odvození ukazatelů LDS pomocí prostorových analýz • Základním podkladem pro optimalizaci jsou kvalitní informace o reliéfu (DMT) • Terénní typizace na základě topografických analýz (sklonitost, zakřivení) a edafických kategorií (ÚHÚL 1980, Simanov et al. 1993, Neruda et al. 2011, Hrůza 2008) • Modelové technologické typizace • definování přibližovací technologie (přiřazení vah parametrům) • frikční povrchy a nákladové povrchy • vyhledání optimálních tras • určení směru přibližování, zakřivení reliéfu • Parametrizace modelu (limitní hodnoty, spojité hodnocení) • Problémy s identifikací překážek (výška, hloubka, rozestup)

  17. Experimentální území v NP Šumava a na ŠLP Křtiny, interdisciplinární spolupráce (AV ČR) • Multivariantní statistické vyhodnocení kombinace datových vrstev (faktorů) v rámci zvoleného gridu s binárními hodnotami vzhledem k místům polomů (matice s cca 100 tis. kombinacemi) • Tato matice byla analyzována pomocí diskriminační analýzy (DA) a logistické regrese (LR) , kde závislou hodnotou byly binární hodnoty rozdílů a nezávislou proměnnou ostatní faktory. • Obě metody dosáhly úspěšnosti predikce 71 % pro DA a 74 % pro LR na datech ŠUNAP a 82 % pro LR a 84 % pro DA na datech ŠLP v místech polomů a celkové predikce 70 – 76 %. • Celkové zhodnocení bylo provedeno pomocí Youden indexu. • Více jak 70 % polomů se objevilo v místech s vysokou hodnotou faktoru MAXTOPEX a 97 % polomů bylo na detekovaných porostních hranách a do 200 m od nich.

  18. Děkujeme za pozornost.

More Related