1 / 41

Osevní postup

Osevní postup. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech). Základní pojmy. Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití.

Download Presentation

Osevní postup

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Osevní postup • plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech).

  2. Základní pojmy • Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. • Plodina jednoletá- prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období. • Plodina dvouletá-v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány. • Plodina víceletá- poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby. • Plodina hlavní- její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení. • Meziplodina- je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami. • Krycí plodina- plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním. • Podsev- plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny. • Nosná plodina- zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.

  3. Základní pojmy • Plodina první tratě- plodina hnojená chlévským hnojem. • Plodina druhé tratě- plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem. • Plodina třetí tratě- plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem. • Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou. • Následná plodina- plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině. • Porost- souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti. • Čistý porost- vytvářejí rostliny téže plodiny. • Smíšený porost- vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak • směsky- smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí se současně, • jednak sourosty- smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle. • Hospodářská skupina plodin- skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.). • Pěstitelská skupina plodin- skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)

  4. Základní pojmy • Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu). • Hon celistvý- tvořený jedním půdním celkem • Hon dělený- tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur) • Hon blokový- hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání. • Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu. • Pohyblivý hon- přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací. • Hon jednoduchý- na němž je pěstována jedna plodina • Hon složený- na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny. • Hon smíšený- na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin. • Hon zhuštěný- na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).

  5. Základní pojmy • Sled plodin- pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku. • Článek osevního postupu- agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.Několik skupinových sledů tvoří osevní postup. • Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let. • Osevní plán- plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.

  6. Hlavní zásady střídání plodin Hlediska : • biologická • pěstitelská • technologická a organizační

  7. Biologická hlediska Voda • Plodiny náročné na vláhu • jeteloviny, okopaniny, zeleniny Živiny • Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené) • 30 - 40 t/ha cukrovka, kukuřice • 20 - 30 t/ha brambory • 15 - 20 t/ha řepka • Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených • pšenice, ječmen, cibule • Plodiny méně náročné na živiny • žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky

  8. Vliv na půdu Hloubka zakořenění • hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka • mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny Vliv na půdní strukturu • zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) • zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky Nesnášenlivost plodin po sobě • jeteloviny 4 - 6 let • řepa 4 roky • brambory 3 roky • řepka 4 roky • luskoviny 3 roky • len 6 - 7 let • oves 3 roky

  9. ÚNAVA PŮDY = jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné • pravá - pouze některé plodiny • všeobecná - po všech plodinách Teorie vzniku únavy půdy • nedostatková • mikrobiologická (organismová) • toxinová - alelopatie

  10. Význam organické hmoty v půdě • slouží jako substrát pro půdní mikroflóru • prekursor humusu • významná část se mineralizuje – přeměna na živiny

  11. Bilance organické hmoty • V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně cca 3,5 – 4,5 t.ha-1 organických látek (v sušině) • Posklizňové zbytky • Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota • Množství posklizňových zbytků po jednotlivých plodinách: • Obilniny 2,0 – 2,5 t.ha-1 • Luskoviny 1,0 – 2,5 t.ha-1 • Okopaniny 0,5 – 1,5 t.ha-1 • Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 – 10,0 t.ha-1

  12. Pěstitelská hlediska Faktory : • stupeň zastínění • vegetační doba • vliv plodiny na půdní strukturu • kvalita posklizňových zbytků • odčerpání živin z půdy • odčerpání půdní vláhy • doba sklizně • nároky následné plodiny • ostatní činitelé předplodinová hodnota

  13. Hlediska technologická a organizační • respektovat délku vegetační doby z hlediska návaznosti prací • pracovní špičky • potřeby trhu • specializace podniku • živočišná výroba • používané technologie

  14. Zařazení plodin do osevních postupů

  15. Jeteloviny Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí: • Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů. • Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N). • Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin). • Fixace N2. • Hluboký a bohatý kořenový systém. • vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca, • příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim. • Potlačování plevelů zapojeným porostem.

  16. Jetel luční • Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody. • Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na více let v jetelotravních směsích. • V jednom roce dává zpravidla 2 seče. • Vyžaduje odstup 4 – 5 let.

  17. Vojtěška setá • Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO. • Pěstuje se na 2 – 3 užitkové roky. • V sušších podmínkách poskytuje 2 – 3 seče, v příznivých podmínkách 3 – 4 seče za vegetaci. • Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů). • Hluboký kořenový systém. • Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody. • Vyžaduje odstup 3 – 4 roky.

  18. Obilniny • Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu. • Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen). • Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves). • Jsou náročné na dusík. • Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N. • Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).

  19. Ozimá pšenice • Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel. • Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu. • Plodina náročná na dusík. • Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku). Vhodné předplodiny: • víceleté pícniny (jeteloviny), • luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno, • ozimá řepka, • rané a polorané brambory,kukuřice na siláž, • některé zeleniny (cibule). Středně dobré předplodiny: • kukuřice na zrno (včas sklizená), • včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka), • luskovinoobilné směsky na zrno, • mák, • len. Špatné předplodiny: • obilniny, • pozdě sklizené okopaniny.

  20. Jarní ječmen • Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny. • Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu. • Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny. • Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního. Vhodné předplodiny: • cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory, • kukuřice na siláž, • kukuřice na zrno, • ozimá řepka, mák. Středně dobré předplodiny: • ozimá pšenice, žito, • luskovinoobilné směsky, • rané brambory, • len. Méně vhodné předplodiny: • jarní obilniny, • luskoviny, • jeteloviny.

  21. Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb z 1 ha po předplodinách(lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, 1996 - 2004) Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t-1 a cenou krmného ječmene 2689 Kč.t-1 (prům. ceny za rok 2003)

  22. Ozimý ječmen • Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha-1. • V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev. • Méně náročný na předplodinu. • Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost. • Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci). • Vhodné předplodiny: • ozimá řepka, • rané a polorané brambory, • luskovinoobilní směsky, • mák, • (hrách). • Nejčastěji pěstován po obilninách. • Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni. • Vhodná předplodina pro ozimou řepku.

  23. Žito a tritikale • Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO. • Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září). Velmi dobré předplodiny: • ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory. Středně dobré předplodiny: • len, ozimá pšenice, oves. Méně vhodné předplodiny: • jarní pšenice, jarní ječmen.

  24. Oves • Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 – 3,8 t.ha-1 (2001-05). • Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves). • Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin). • Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné). • Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek. Velmi dobré předplodiny: • jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž. Středně dobré předplodiny: • len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.

  25. Kukuřice na zrno • Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 – 8,7 t.ha-1 (2001-05). • Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny. • Při organickém hnojení není náročná na předplodinu. Dobré předplodiny: • vojtěška, okopaniny, olejniny. Méně vhodné předplodiny: • Obilniny • Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.

  26. Luskoviny • V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů). • Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období. Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup: • Fazol: 2 roky. • Lupiny (vlčí boby): 3 roky. • Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3 - 4 roky. • Vikev setá: 4 roky. • Čočka: 4 – 6 let.

  27. OLEJNINY Ozimá řepka • Vyžaduje brzy sklizené předplodiny. • Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici. • Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky. Hořčice • Stejné požadavky jako řepka. Slunečnice • Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 – 7 let. Mák • Náročný na půdu a živiny. • Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny. • Často zařazován mezi dvě obilniny. Len • zařazuje se většinou po obilnině, • po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 – 7 let.

  28. OKOPANINY • Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na • dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem. Cukrovka • se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou. • Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup. Brambory • Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici. • Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny. • Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.

  29. Stavbaosevníhopostupu

  30. Krok č. 1- stanovení počtu honů • ZVO pícninářská 4 - 6 honný OP • ZVO bramborářská 6 - 8 honný OP • ZVO obilnářská 6 - 8 honný OP • ZVO řepařská 8 - 10 honný OP • ZVO kukuřičná 9 - 10 (12) honný OP

  31. Krok č. 2- volba víceleté pícniny a způsobu založení • výsev jeteloviny do krycí plodiny – ječmen jarní, bob, kukuřice na siláž … • čistý výsev (přímý výsev) Krok č. 3 - zařazení nosných plodin do osevního postupu Krok č. 4 - zařazení ostatních plodin

  32. Příklad sestavení OP Zemědělský podnik hospodaří na 1 000 ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin. Požadovaná struktura plodin v %: • Jeteloviny 20 • Obilniny 50 • Řepa - cukrovka 13 • Řepa - krmná 1 • Kukuřice – silážní 6 • Brambory 4 • Řepka (ozimá) 3 • Luskoviny 3

More Related