1 / 16

Island

Island. POL279 Skandinávská politika. Základní fakta. Rozloha: 103 tis. km 2 P. obyvatel: 320 tis. Hustota zalidnění: 3,1 ob./km2 Hlavní město: Reykjavík (118 tis. ob ./200 tis. ob.) Úřední jazyk: islandština. Vývoj politického systému. Althing - 932 Dánská nadvláda

gerd
Download Presentation

Island

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Island POL279 Skandinávská politika

  2. Základní fakta Rozloha: 103 tis. km2 P. obyvatel: 320 tis. Hustota zalidnění: 3,1 ob./km2 Hlavní město: Reykjavík (118 tis. ob./200 tis. ob.) Úřední jazyk: islandština

  3. Vývoj politického systému Althing - 932 Dánská nadvláda 1800 – zrušení Althingu 1843 – konzultativní fce. 1859 – zrovnoprávnění islandštiny 1874 – první ústava 1904 – posílení autonomie a odpovědnost exekutivy (H. Hafstein legislativě) 1918 – personální unie 1944 – nezávislost (referendum)

  4. Současná podoba politického systému Island a severský model Ústava z roku 1944 Republika Postavení prezidenta – semipresidencialismus (?), vztah k vládě, možnost odvolání prezidenta parlamentem Vláda odpovědná parlamentu Althing – 63 poslanců, voleno na čtyři roky Volební systém Státní tribunál (G. Haarde) Referenda (odvolání prezidenta, legislativní veto, parlament, státní církev) „lokalizace“ celostátní politiky Odlišná podoba vzorců soutěže Specifické vazby voličů na politické strany

  5. Vývoj systému politických stran Původně proměnlivé nepevné skupiny kolem lokálních politiků 1916 – první pevnější politické strany Sociálně demokratická strana (AF) – reprezentant dělnictva, původně navázána na odbory Strana pokroku (FSF) – agrární formace, rybáři a drobní zemědělci na S a V

  6. Vývoj systému politických stran Mezi válkami vládní kooperace AF a FSF 1929 – Strana nezávislosti (SF) – konzervativně-liberální formace vzniklá na základě Občanské strany Spojení odlišných sociálních skupin díky nacionalismu Po II. světové válce nejsilnější stranou 1930 – Komunistická strana (KF) – původně radikální křídlo v AF (1937 do parlamentu) 1938 – Sjednocená lidová strana – Socialistická strana 1956 – Lidový svaz (AB)

  7. Vývoj systému politických stran Do 70. let „zamrznutí“ systému KF (AB) – AF – FSF – SF Odlišnosti od severského modelu: Počet stran Velikost a pozice sociální demokracie a komunistické strany Volební podpora pravicové SF

  8. Vývoj systému politických stran Fungování systému Různorodost vládních koalic (absence menšinových vlád) Vysoká míra kooperace Specifické dělítko – NATO – základna USA v Keflavíku SF – pro NATO i základnu AF – pro NATO FSF – pro NATO a proti základně AB – proti NATO i základně Vliv na podobu koalic – nemožnost spolupráce SF a AB Specifická bipolarita Od 80. let oslabení tématu

  9. Vývoj systému politických stran Od 70. let – změny Společenské změny (nárůst životní úrovně, studentské hnutí) – oslabení vazeb voličů na politické strany Zvýraznění vnitrostranické nestability (vliv obecné zavedení primárních voleb) – větší nezávislost poslanců na straně Rozkol v AF – vznik Sociálnědemokratického svazu (SDU) – Vilmundur Gylfason, protestní profil, postupně zánik

  10. Vývoj systému politických stran Svaz žen (SK) – před volbami 1983 – feministická strana s důrazem na environmentalismus a pacifismus 1987 – vznik Občanské strany(CP) – Albert Gudmundsson – odštěpení od SF 90. léta – štěpení v AF – původem spor J. B. Hannibalssona a J. Sigurðardóttir – Národní (Lidové) hnutí (TV) – 1995 zisk 4 mandátů

  11. Vývoj systému politických stran Zároveň konsolidace pravice (volební zisky SF přes 35 %) – myšlenka sjednocení levice – spolupráce AF, AB, SDU, SK a FSF 1998 – Spojenectví (S) – AF, AB a SK Nesouhlas radikální části AB a SK – vznik Levicového hnutí: zelené alternativy (VG) – environmentalismus, skepse vůči tržní ekonomice a negativní postoj vůči NATO a EU Vznik Liberální strany (FF) – zájmy rybářů, proti kvótám na lov Volby 1999 – vítězství SF (40 %), neúspěch levice (27 %), VG (9 %), FF (4 %)

  12. Vývoj systému politických stran Volby 2003 – vítězství SF (33,7 %), koalice SF a FSF (dohoda o premiérovi – Oddson, pak Ásgrímsson, po něm Haarde) Volby 2007 Ústředním tématem kampaně ekonomika Vítězství a posílení SF Druhé místo S Ztráta FSF Úspěch VG Po volbách vznik koalice SF a S – odmítnutí pokračování dosavadní vlády – ale ekonomická krize a pád vlády v lednu 2009 (nástup menšinové vlády S a VG)

  13. Volby 2009 • Předčasné volby • „obrat doleva“, „volební zemětřesení“, „historické volby“ • Nejhorší volební výsledek SF (23,7 %) • Historicky poprvé levice většinu v parlamentu (nejlepší výsledek VG) • Vypadnutí FF • Úspěch Hnutí občanů (ÞráinnBertelsson) • Později rozpad a vznik Hnutí • Vznik většinové vlády S a VG • Rekonfigurace stranického systému?

  14. Volby 2013 Návrat pravice Historický úspěch FSF, Porážka S a VG Rekordní podíl hlasů pro neparlamentní strany (12 %), nízká volební účast (81,4 %) Parlamentní zastoupení nových stran – Pirátská strana (Piratar, P) a Světlá budoucnost (BjörtFramtíð, BF) Obnova pravostředové koalice SF a FSF

  15. To nejlepší nakonec... • komunální volby v Reykjavíku 2010 • kandidatura Nejlepší strany (Bestiflokkurinn) – J. Gnarr • volební kampaň, výsledek 34,7 % • Gnarr se stal starostou Reykjavíku

  16. Děkuji za pozornost.

More Related