DÉLKA

1. DÉLKA a její měření

2. CO JE TO DÉLKA?

3. DÉLKA • Vzdálenost mezi dvěma body • Určuje se měřením pomocí délkových měřidel tak, že úsečku neznámé délky porovnáváme s dohodnutou jednotkou • Dohodou je stanovená základní jednotka – metr (m) • Značka – s, d, l, h

4. Historická zajímavost 10. 12. 1799 byla desetimilióntina čtvrtiny zemského poledníku pojmenována jako metr (z řeckého slova metrov = míra). V té době byl ze slitiny platiny a iridia vyroben i mezinárodní prototyp metru, který je dnes uložen v BIPM ve Francii.

5. Mezinárodní prototyp metru

6. Délková měřidla • Svinovací metr • Pásmo • Skládací metr • Posuvné měřítko („šuplera“) • Mikrometr …….

7. Posuvné měřítko Mikrometr Svinovací metr Skládacímetr Pásmo

8. Převody jednotek délky • 1 km = 1 000 m • 1 m = 10 dm = 100 cm = 1 000 mm • 1 dm = 10 cm = 100 mm • 1cm = 10 mm • 1 mm = 0,1 cm = 0,01 dm = 0,001 m • 1 cm = 0,1 dm = 0,01 m • 1 dm = 0,1 m • 1 m = 0,0001 km

9. Další (i historické) délkové jednotky • Mikron - μ = 10-6 m • Světelný rok - s. rok, ly = 9,460 528 3x1015 m • Loket pražský = 0,5976 m • Míle česká = 7530 m • Míle = 1 609,344 m (atletika) • Míle námořní = 1 852 m • Píď = 0,1992 m • Yard = 0,9144 m • Stopa = 0,3048 m • Stopa vídeňská = 0,316 m

10. Jak měříme délku • Zvolíme vhodné měřidlo s vhodnou jednotkou (pro měření délky běžecké tratě si nevezmeme plastové pravítko, ale pásmo) • Před měřením zjistíme • V jakých jednotkách je stupnice • Jaká je délka nejmenšího dílku • Jaký je rozsah měřidla • Dodržujeme 2 pravidla • Měřidlo přikládáme těsně k měřenému tělesu • Na stupnici se vždy díváme kolmo

11. Přesnost měření • Měříme s různou přesností Měření délky není nikdy zcela přesné. Při dodržení všech pravidel měření není však rozdíl mezi naměřenou a skutečnou hodnotou délky větší než polovina nejmenšího dílku použitého měřidla. • Odchylka měření je rovna polovině nejmenšího dílku měřidla.

12. Ani jedním měřidlem jsme nezjistili přesnou hodnotu délky. Vždy se tato hodnota pouze blížila k určité hodnotě.

13. Opakované měření • V praxi měření několikrát opakujeme, abychom získali co nejpřesnější hodnotu měřené veličiny. • Z naměřených hodnot pak vypočítáme aritmetický průměr, který se nejvíce blíží skutečné hodnotě měřené veličiny.

14. Postup měření délky • Potřeby: vhodně zvolené měřidlo, papír, tužka, případně kalkulačka • Příprava a provedení: Výšku stolu změříme pětkrát s dodržením všech zásad správného měření. Hodnoty si zapisujeme do tabulky. Určíme aritmetický průměr dp • Výpočet: dp = (25 +26 + 24 + 25 + 26) : 5 dp = 126 : 5 dp = 25,2 cm dp = 25 cm

15. Praktické cvičení – domácí úkol Změř rozměry své učebnice fyziky. Pracuj podle pravidel, která jsou uvedená výše a vše zapiš do sešitu za kapitolu o měření délky. Jako vzor pro zápis práce využij předchozí stranu. Nadpis bude Určení rozměrů učebnice fyziky.

16. Závěr • Protože už umíš správně měřit délku, umíš určit výpočtem i objem některých těles. • V následující kapitole si řekneme, jak se dá určit měřením objem tělesa. Nebude to nic nového, vzpomeň si na přírodovědu v páté třídě.