Etika a etiketa pro poji ovnictv
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 106

Etika a etiketa pro pojišťovnictví PowerPoint PPT Presentation


  • 77 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Etika a etiketa pro pojišťovnictví. Část 1. ETIKA Doc. Ing. E. Mazák, CSc BIVŠ. Jak získáte tuto prezentaci?. Je uložena v ISu ve složce Materiály ke studiu u předmětu EEP. 1.0 ETIKA A MORÁLKA. ÚVOD DO ETIKY. 1.1 ÚVOD DO ETIKY. 1.1.1 Mezilidské vztahy.

Download Presentation

Etika a etiketa pro pojišťovnictví

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Etika a etiketa pro poji ovnictv

Etika a etiketa pro pojišťovnictví

Část 1. ETIKA

Doc. Ing. E. Mazák, CSc

BIVŠ


Jak z sk te tuto prezentaci

Jak získáte tuto prezentaci?

  • Je uložena v ISu ve složce Materiály ke studiu u předmětu EEP


1 0 etika a mor lka

1.0 ETIKA A MORÁLKA

ÚVOD DO ETIKY


1 1 vod do etiky

1.1 ÚVOD DO ETIKY

.


1 1 1 mezilidsk vztahy

1.1.1 Mezilidské vztahy

Pokrevní- vrozené a vybudované v dětství

Sociální - uvědomělé, vyvíjejí se –učíme se jim celý život

regulované sociálními institucemi

působí jako externí síly,mohou být interiorizovány -zvnitřněny, osvojeny do osobnosti


1 1 2 regulace soci ln ch vztah

1.1.2 Regulace sociálních vztahů

Cíl: společensky žádoucí chování jednotlivců a sociálních skupin

4 úrovně podle stupně regulovanosti chování

  • Obvyklé a vhodné (obyčeje, zvyky, tradice, etiketa)

  • Požadované (hodnoty a normy, etika-morálka)

  • Řízené (činnost firem, společností, stran, veř. správa,trh)

  • Vynucované (mocenské orgány- soudy, policie, armáda)


1 1 3 co to je etika 1

1.1.3 Co to je etika -1

Etika- nauka o morálce

Éthos- (staroř. ) Charakter, mravnost, morálka

Etika- rozlišování dobra a zla


1 1 4 co to je etika 2

1.1.4 Co to je etika -2

Soubor pravidel (e.normativní)

nebosoubor způsobů jednání (e.deskriptivní)

které:

  • byly většinově přijaty určitým společenstvím lidí (např. manažery a zaměstnanci bank nebo určité banky, občany nějaké země, členy nějaké církve atd., třídami a sociálními skupinami)

  • platí v konkrétních podmínkách, místě a době

  • stanovují konvenční pravidla soužití a práce

  • vedou k minimalizaci počtu a hloubky konfliktů

  • zajišťují nejvyšší možnou efektivnost fungování společenství v delším časovém horizontu

    volně podle K Trinkewitze


1 1 5 co to je etika 3

1.1.5 Co to je etika -3

Etika

hodnotí skutky a postoje člověka, lidí,organizací

z hlediska určité morálky

To znamená: říká,

co je z morálního hlediska

dobré , co by se mělo dělat

špatné , co by se nemělo dělat


1 1 6 etika a osobn ivot

1.1.6 Etika a osobní život

Vedle dříve uvedené funkce etiky působit jako regulativ každodenního lidského jednání v mezilidské komunikaci

  • může etika sloužit člověku jako vodítko - při hledání orientace v životě,

    - při přijímání zásadních rozhodnutí a - při řešení kritických situací


1 1 7 etika a filozofie

1.1.7 Etika a filozofie

V etice se setkáváme i s otázkami, které ji přesahují:

  • Proč se člověk rozhoduje jednat eticky?

  • Proč člověk dokáže jednat proti své přirozenosti ? (Navzdory pudům, instinktům, choutkám etc.)

  • Z čeho pramení náš pocit povinnosti, soucitu a další mravní city?

  • Proč člověk dokáže tvořit a dodržovat etické normy?

  • Co to je svobodná vůle?

    Odpovědi musíme hledat ve filozofii

    -filozofií je více a odpovídají různě

    proto je i více etik!

    ?


1 1 8 etika a etiketa

1.1.8 Etika a etiketa

  • Jednou z funkcí etiky je působit jako regulativ každodenního lidského jednání v mezilidské komunikaci

  • V této funkci stanoví základní normy projevování vzájemné úcty, ohleduplnosti, laskavosti, soucitu – obecně slušnosti

  • Část těchto norem nabývá povahy zvyku až formalizovaného rituálu a stává se součástí etikety


1 1 9 etika a spravedlnost

1.1.9 Etika a spravedlnost

Etika je dnes stále častěji vtahována do praktických společenských problémů

Spravedlnost a rovnost

Obsah toho, co je považováno za spravedlivé se mění

Spravedlnost často chápána jako rovnost

Ale v čem?

Před zákonem (v právech, v povinnostech)…v příležitostech, v možnostech,…v ohodnocení za práci, …ve spotřebě


1 1 10 dne n pohled na spravedlnost

1.1.10Dnešní pohled na spravedlnost

  • Principiální rovnost všech lidí vyplývající z jejich důstojnosti jako racionálních morálních bytostí

  • Nenarušitelnost základních osobních svobod, včetně svobody získat a vlastnit majetek

  • Spravedlnost jako rovnost : = rovnost příležitostí

    ke vzdělání, zaměstnání, lékařské péči

  • Každý má mít rovnou příležitost k uplatněné svých schopností

  • Odmítnutí diskriminace nebo preferencí na základě původu, postavení, rasy, náboženství či majetku

  • Spravedlnost nikdy není dokonalá!


1 1 11 etika a svoboda

1.1.11 Etika a svoboda

  • Rozpor mezi svobodou jednotlivce a svobodou ostatních

  • Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého

  • Kdy musí osobní svoboda ustoupit obecnému zájmu?

    Vymezení svobody:

    Negativní : zaměřené právně, na maximální zabezpečení jednotlivce proti zasahování a omezování jeho svobod z vnějšku, zejména ze strany státu (formalistické, naplnění je tvoje věc)

    Pozitivní: zaměřené obsahově, na pozitivní vymezení, pro které cíle jsme svobodni, s důrazem na možnost skutečné realizace zejména vlastního rozvoje


1 1 12 etika a ekologie

1.1.12 Etika a ekologie

Zažíváme ekologickou krizi?

Je možné e-situaci vyřešit technickými, ekonomickými a organizačními (regul.) opatřeními?

Jaký recept nabízí ekologická etika?

Člověk musí změnit svůj vztah k přírodě.

Panský postoj k přírodě musí být nahrazen partnerským

Příroda a zachování života musí zaujmout čelné místo v hodnotovém žebříčku, teprve potom člověk a jeho zájmy


1 1 13 etika a pr vo na ivot a zdrav bioetika

1.1.13 Etika a právo na život a zdraví (bioetika)

Otázky:

  • Co to je zdraví a jakou má hodnotu

  • Umělé přerušení těhotenství a práva nenarozených

  • Právo na zdraví a krytí nákladů na léčbu z veřejných prostředků

  • Problém práva na smrt, euthanasie


1 1 14 mor lka

1.1.14 Morálka

  • Považuje se za nejstaršího regulátora lidského chování

  • Funguje jedině v lidské společnosti

  • Změna společnosti vyvolává změnu morálky

  • A naopak změna morálky vyvolává změnu spol.

    Dva přístupy k původu morálky

  • Empirický – v přirozenosti člověka, potřebách a zájmech

  • Transcendentní- mimo člověka, boží vůle, přírodní zákon,


1 2 zdroje etiky

1.2 zdroje etiky

.

ESMA Profesionální etika

19


1 2 1 kde se vzala etika

1.2.1 Kde se vzala etika ?

Stoické pojetí ctnosti

Náboženská etika – Boží přikázání

Utilitaristická etika

Kantova etika kategorického imperativu

ESMA Profesionální etika

20

20


1 2 2 stoick pojet ctnosti

1.2.2 Stoické pojetí ctnosti

Nejvyšším dobrem a smyslem života každého moudrého člověka je ctnost

(chápaná jako život ve shodě s přírodou (přirozeností )

Co se tím rozumí vysvětluje Marcus Aurelius v radách člověku, který chce být moudrý a ctnostný-

Zůstaň prostým, dobrým, nelíčeným, důstojným, přirozeným přítelem práva, bohabojným, dobrotivým, milujícím všechny blízké a neoblomným při plnění svých povinností.

ESMA Profesionální etika

21


1 2 3 stoikov a jejich n zory na ivot

1.2.3 Stoikové a jejich názory na život

Stoikové rozdělují věci na ty,které jsou v naší moci a které ne. V naší moci jsou podle nich jen naše prožitky, naše duše. Vše ostatní: tělo, zdraví, bolest, sláva , bohatství , úspěšné děti atd. nejsou v naší moci

Klíčový argument stoiků: věcmi, které nejsou v naší moci se nemáme zneklidňovat. , stejně je nemůžeme ovlivnit.

Člověk si má vypěstovat lhostejnost ke všemu, co přichází z vnějšku a dosáhnout tak duševního klidu.(ATARAXIA)

Stoikové nejsou fatalisté: kladli důraz na plný a odpovědný veřejný život. Obětavě plní všechny povinnosti, které na ně společnost a stát kladou

Komentář: Stoicismus je příkladem individualistické etiky, kriteriiem správnosti činu je jeho přirozenost , podřízenost světovému řádu a rozumu

Nejvyšší hodnotou je ctnost, která je dobrá sama o sobě a zárukou šťastného a smysluplnného života.

ESMA Profesionální etika

22


1 2 4 n bo ensk etika

1.2.4 Náboženská etika

Např. Boží vůle – viz Desatero božích přikázání

Korán

ESMA Profesionální etika

23


1 2 5 utilitaristick etika

1.2.5 Utilitaristická etika

Nejvyšším cílem je dosahování užitku pro jednotlivce i pro společnost

Čin je správný jen tehdy, pokud je užitečný pro dosahování štěstí (=suma duševní i tělesné libosti)

Bylo to původně reformní úsilí ve prospěch liberalismu

Utilitarismus činu – ukládá vykonat ten čin, který vede k největšímu užitku (lhát se nemá, ale milosrdná lež nemocnému je lepší než pravda)

Utilitarismus pravidla - ukládá vykonat ten čin, který zpravidla přináší užitek (zde by se nemocnému řekla pravda)

ESMA Profesionální etika

24


1 2 6 utilitaristick etika koment

1.2.6 Utilitaristická etika- komentář

Přikazuje dělat to co přináší co největší štěstí pro co nejvíce lidí

Je tak založena na přirozené lidské tendenci k libosti

Za kritérium správnosti činu pokládá racionální zhodnocení jeho užitečnosti

ESMA Profesionální etika

25


1 2 7 kantova etika kategorick ho imperativu

1.2.7 Kantova etika kategorického imperativu

Kant – důraz na lidskou morální autonomii

Rozum sám určuje mravní zákony, nehledě na lidské sklony, empirické motivy libosti a nelibosti

Svobodou člověka rozumí volit nezávisle na sklonech a preferencích daných přírodou

Člověk je schopen dát přednost morálnímu zákonu před libostí (Hus, G. Bruno,Savonarola)

ESMA Profesionální etika

26


1 2 8 kant v mravn z kon

1.2.8 Kantův mravní zákon

Jaké jsou mravní zákony dané rozumem?

Nazývá je kategorickým imperativem na rozdíl od hypotetického, který přikazuje něco učinit za účelem něčeho jiného

Tj imperativ nepodmíněný vs podmíněný

1. Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem (universalistické pojetí morálky) Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě-

2.Jednej tak, abys používal lidství jak ve sv osobě tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikoliv pouze jako prostředek. Chápat, že jiní lidé mají stejné zájmy, touhy a účely jako my sami.

Obvykle totiž bereme představitele jiných profesí jako prostředek k uspokojení naší potřeby a až pak (možná) jako lidskou mravní bytost

ESMA Profesionální etika

27


1 2 9 kant koment

1.2.9 Kant – komentář

Kant chápe lidskou morálku jako autonomní a člověka jako svobodného, který je schopen plnit mravní zákon, uložený mu rozumem

Kant věří na lidskou důstojnost a trvalé mravní zdokonalování

V čem vidíte rozdíl mezi etikou stoiků, náboženskou a Kantovou?

ESMA Profesionální etika

28


1 2 10 v voj na soudob mor lky

1.2.10 Vývoj naší soudobé morálky

  • Morálka tzv. západní civilizace se vyvinula z evropské středověké morálky , hlásí se ke křesťanské tradici a antickému odkazu

  • Směřuje k prohlubování humanismu

    (přes všechny excesy totalitních režimů, válečné konflikty, a násilné formy politického boje, )

    3 kategorie subjektů soudobé morálky

  • akceptující většina

  • amorální menšina – v soukromém zájmů nehledí na mor.

  • reformátoři, rebelové, volnomyšlenkáři – usilují o změnu


1 3 mor lka etika pr vo

1.3 Morálka -etika –právo

.


1 3 1 mor lka etika pr vo

1.3.1 Morálka -etika -právo

V hovorové řeči m. a e. jako synonyma

Často i v učebnicích – např. u Janotové

Morálka označuje společenský jev … jak se lidé chovají v reálném životě k sobě navzájem, k sobě samým, ke všemu živému i neživému, k materiálním i duchovním hodnotám.

Etika označuje teoretickou disciplinu (Aristoteles) věda o morálce a mravnosti , zkoumající lidské chování z hlediska dobra a zla.

Morálka má vždy konkrétního nositele (subjekt), který na základě osobní nebo kolektivní vůle volí způsob svého chování


1 3 2 pr vo

1.3.2 Právo

  • Z morálky a etiky vyrostlo právo

  • Právo je další významný regulátor sociálního chování

  • Reguluje především vlastnické a společenské vztahy

  • Ochraňuje status quo

  • Zákony nemohou obsáhnout veškerý život

  • Proto jsou etické (morální) normy potřebným doplňkem


1 3 4 etika a pr vo

1.3.4 Etika a právo

  • Má vazbu na minulou a současnou společenskou realitu

  • Může fungovat jen ve společnosti s určitou úrovní etiky a mravů

  • Právo je vynucováno mocí státu

  • Etika (morálka) je vynucována veřejným míněním a svědomím jednotlivce


1 3 4 etika a z kony

1:3:4 Etika a Zákony

Etické jednání – přijímáno jako konvenční

Zákonné jednání - vynucováno státem

Zákony

Etické jednání

Neetické jednání


1 3 5 kolik je etik

1:3:5 Kolik je etik?

Zatím neexistuje jediná univerzální etika

Mnohost kultur – mnohost etik

Mnohostrannost života – jiná mnohost etik

Akademická podnikatelská etika jako návod jak řešit eticky problémové situace a dilemata zahrnuje asi dvacet etik

Etika ctnosti, etika zlatého pravidla , etika zodpovědnosti, etika povinnosti, etika užitku, etika lidských práv, etika dialogu, atd


2 0 profesn etika

2.0 Profesní etika

.


2 1 m se zab v profesn etika

2.1 Čím se zabývá profesní etika

.


2 1 1 profesn etika a mezilidsk vztahy

2.1.1Profesní etika a mezilidské vztahy

Vykonávání profese – jedna z životních rolí

Požadavky na člověka v profesi:

  • Odborné

  • Vztahové – chování :

    profesní etika a etiketa


2 1 2 posl n profesn etiky

2.1.2 Poslání profesní etiky

  • Regulátor chování profesních skupin

  • Příklad: Hippokratova přísaha-starověk

    Cechovní regule - středověk

  • Dnes ekonomická činnost regulována mnoha zákony

    ale právní zásada : „Co zákon nezakazuje je dovoleno“ je pro ekonomický život společnosti nebezpečná

  • Proto si život vynucuje formování profesních etik jako deontologických etika (etik povinností)

  • Reguluje nad rozsah práva

  • Kolektivní etika vztahující se na všechny subjekty určité profese

  • Odvozena z obecné etiky , vyjadřuje se k určitým specifikám konkrétní profese


2 2 etika v mana ersk praxi

2.2. ETIKA V MANAŽERSKÉ PRAXI

.


2 2 1 co to je mana ersk etika

2.2.1 Co to je manažerská etika

Management jeden ze subjektů podnikatelské etiky.

Existuje i v nepodnikatelských organizacích

Jeden z axiomů teorie managementu „ pokud se na nějaké činnosti podílejí minimálně dva lidé , jejich činnost si vynutí další prvek, který umožní dát do souladu jejich činnost. Tímto prvkem je řízení – management a jeho nositelem je manažer.“

manažerská etika je aplikovaná profesní etika řídících pracovníků –manažerů.


2 2 2 z kladn rozpor v podnik n a managementu

2.2.2 Základní rozpor v podnikání a managementu

  • Dosud přežívá nesprávné sociální paradigma, že ekonomika a etika jsou dvě nezávislé sféry

    a že v ekonomice je dovolené všechno, když to nezakazuje zákon a správné, když to vede k profitu.(A.Remišová, upraveno)

    Jen pozvolna se začíná přijímat, že ekonomika není oblast sama o sobě, ale že slouží životu,

    takže musí brát v úvahu i jiné faktory než je zisk.

    Takto chápané podnikatelské aktivity si vyžadují manažery, schopné reagovat na sociální, ekologické a etické potřeby společnosti.


2 2 3 co m d lat mana er je li etika firmy patn

2.2.3 Co má dělat manažer je - li etika firmy špatná?

Ideální případ č.1 – manažer na to upozorní a firma etickou závadu odstraní a je mu vděčná

Není-li šance na 1 Ideální případ č. 2 – manažer z firmy raději odejde

Život lze zřídka řešit ideálními postupy: zkusit Nielsovy postupy (viz Janotová )


2 2 4 nielsovy postupy je li etika firmy patn

2.2.4Nielsovy postupy je- li etika firmy špatná

  • -nezabývat se problémem

  • -ignorovat problém

  • -protestovat

  • -namítat s odbornými argumenty

  • -anonymně zveřejnit

  • -externě neanonymně zveřejnit

  • -anonymně hrozit zveřejněním

  • -sabotovat neetická opatření

  • -vyjednávat a dopracovat se konsenzu o změně neetického chování

  • -opustit firmu

    Luknič A.S. Štvrtý rozmer podnikania – etika, SAR-Slovak academic press. 1994, s.104-108


2 2 5 ty i rovn subjekt p sob c ch na podnikatelskou etiku

2.2.5 Čtyři úrovně subjektů působících na podnikatelskou etiku


2 3 institucionalizace profesn etiky

2.3 Institucionalizace profesní etiky


2 3 1 etika a profesn etick kodexy

2.3.1. Etika a profesní etické kodexy

Profesní etika = standard očekávaného chování

Celospolečenský význam profesních etik:

Zabezpečují zodpovědnost příslušníků profese před celou společností i zainteresovanými skupinami , že nebudou stavět své osobní zájmy nad zájmy své profesní skupiny

Prohlašují veřejně, že chtějí profesi vykonávat ke spokojenosti klientů i společnosti

Formou tohoto prohlášení může být p. etický kodex


2 3 2 co se ek od etick ho kodexu

2.3.2 Co se čeká od etického kodexu?

  • Že bude regulovat etické chování subjektů

  • Bude definovat orientační minimum etiky

    /standard/

  • Že bude sloužit k prevenci k prevenci neetického jednání subjektů (např. korupce, skandály, poškozování klientů, poškozování dobrého jména profese atd.)

  • Že budu umožňovat klientům a veřejnosti porovnávat co o sobě firma prohlašuje a co dělá


2 3 3 etick kodexy c le

2.3.3 Etické kodexy- cíle

  • Zavázat příslušníka profese k dodržování etických norem považovaných za součást zodpovědně vykonávané práce v oboru

  • Apelovat na profesní hrdost

  • Vést k obhajování důstojnosti daného povolání


2 3 4 typy etick ch kodex

2.3.4 Typy etických kodexů

  • Podle ambicí, které si kladou (A.S. Lukanič)

  • Aspirační (Vyjadřují ideály, které byse měly subjekty snažit naplnit)

  • Výchovné (Obsahují přesné pokyny s komentářem, jak je naplňovat)

  • Regulační (Soubor detailních pravidel řízení profesionálního chování . Slouží také pro vyřizování stížností, posuzování míry zavinění při nehodách a neštěstích)

    2. Podle subjektu (adresáta)

  • Profesní kodexy (lékaři, učitelé, právníci, manažeři, novináři, kněží…)

  • Odvětvové kodexy (bankovnictví, státní správa, veřejná správa, pošta, pojišťovnictví)

  • Podnikové kodexy (určeny pro pracovníky konkrétního podniku, např. České spořitelny, Národního divadla, Univerzity Karlovy)


2 3 5 etick kodexy jak si stoj u managementu

2.3.5-Etické kodexy- jak si stojí u managementu?

Trpěný úkol.

  • Management je sice výslovně neodmítá, ale je to drobnost

  • Zeptejte se na personálním, tam ho snad někde mají.

    Třešnička na dortu.

  • Ale pokud ho firma nemá, slíbí, že se na to podívá až se vyřeší důležitější problémy. (Ekonomika!)

    Marketingová móda.

  • Něco co potřebujeme kvůli reklamě, hned po ISO

    Ti marketéři zase otravují, že nám jeho absence škodí na trhu, tak ho někde objednejte…

    Vhodný bod do souboru opatření po velkém průšvihu.


2 4 institucionalizace mana ersk etiky

2.4 Institucionalizace manažerské etiky

Nástroj prevence neetických praktik a podpora etiky v podnikání a manažerské praxi

Příklady:

Etické kodexy (viz dále)

Vzdělávací programy

Etické komise, workshopy, kulaté stoly, diskusní fóra

Kontrola a komunikace eticky pozitivních negativních jevů (hotlines, ombudsman pro etiku, ředitel pro etiku)

Motivační akce (vyhodnocení kontrol a průzkumů, oceňování příkladných jednotlivců a kolektivů, jejich zveřejnění a oslav)

Hodnocení zaměstnanců (etický aspekt činnosti součástí kriterií hodnocení zaměstnance)


2 4 1 etick kodex mana era

2.4.1 ETICKÝ KODEX MANAŽERA

  • Hlavní účel: prevence neetického chování

  • Vyjadřuje kolektivní morální zodpovědnost a společenský závazek profesní komunity manažerů

    plnit standardně svoje společenské poslání

    V různých oblastech života částečně modifikovány podle jejich specifik


2 4 2 etick kodex mana era v podnikatelsk ch subjektech

2.4.2 Etický kodex manažera v podnikatelských subjektech

Měl by vyjadřovat

  • Hodnotovou orientaci manažera

  • Vztah manažera k vlastníkům/zaměstnavatelům

  • Vztah ke spolupracovníkům

  • Vztah k zájmovým skupinám (Shareholders)

  • Vztah k zákazníkům

  • Vztah k manažerské komunitě

  • Vztah ke konkurenci

  • Vztah k regionu v němž podnik působí

  • Vztah k životnímu prostředí


2 4 3 hodnotov orientace mana era

2.4.3 Hodnotová orientace manažera

Ve své řídící činnosti musí manažer respektovat:

  • hodnoty svobodné demokratické společnosti, vytvářející právní rámec pro podnikatelskou činnost

  • svůj podíl na moci, která je mu delegována v hierarchickém systému řízení podniku

  • etické hodnoty, jako je čestnost, zodpovědnost, tolerantnost, vstřícnost …jako podmínky zdravé komunikace a spolupráce na všech úrovních(mikro, makro, mezo i globální)

  • požadavek na racionální hodnocení informací a racionální rozhodování , přihlížející k reálným podmínkám podnikatelského prostředí

  • pravidla pozitivní komunikace


2 4 4 vztah k vlastn k m zam stnavatel m

2.4.4 Vztah k vlastníkům/zaměstnavatelům

Ve vztahu k vlastníkům manažer respektuje

  • legitimitu a oprávněnost zájmů vlastníků

  • svoji zodpovědnost za naplňování vlastnické a podnikatelské strategie, včetně povinnosti zhodnocení jemu svěřených materiálních, intelektuálních a lidských zdrojů a ochrany životního prostředí

  • svoji povinnost být loajální, čestný a spolehlivý, nezneužívat vlastního postavení k svému neoprávněnému obohacování a k poškozování zájmů a dobrého jména firmy

  • povinnost vystříhat se střetu svých soukromých zájmů se zájmy firmy


2 4 5 vztah ke spoluzam stnanc m

2.4.5Vztah ke spoluzaměstnancům

Ve vztahu ke spoluzaměstnancům je manažer

  • demokratický (uvědomuje si svoje mocenské postavení v hierarchii řízení podniku, a svou moc v rámci řízeného týmu uplatňuje na základě principu „první mezi rovnými“

  • tolerantní vůči individualitě každého podřízeného a nestrpí její nerespektování ostatními

  • ochotnýdelegovat spolu s úkoly na své podřízené i potřebnou část svých pravomocí

  • aktivní při podpoře rozvoje osobnosti i odborného růstu svých podřízených

  • spravedlivý při řešení konfliktních situací uvnitř týmu i navenek

  • objektivní při předávání informací od vedení do týmu a naopak

  • taktní, čestný a empatický vůči svým podřízeným.


2 4 6 vztah k z kazn k m

2.4.6 Vztah k zákazníkům

  • Ve vztahu k zákazníkům je manažer:

  • Poctivý a čestný (dbá na dodání zboží nebo služby v požadovaé kvalitě, v dohodnutém termínu a za dohodnutou přiměřenou cenu)

  • Flexibilní (především k požadavkům zákazníka. Řídí se zásadou „Náš zákazník, náš pán.“

  • Neúplatný. (Nesmí podlehnout pokušení úplatků za poskytnutí neoprávněných výhod pro zákazníka na úkor firmy)

  • Zdvořilý a taktní. (Ovládá svoje emoce při jednání s klienty)

  • Zodpovědný vůči celé společnosti (Např. za to, že poskytované zboží služba nepoškozují fyzické a morální zdraví lidí, jejich majetek a životní prostředí.)


2 4 7 vztah k mana ersk komunit

2.4.7 Vztah k manažerské komunitě

Ve vztahu k profesní komunitě je manažer

  • loajální ke komunitě manažerů, což dokazuje vlastní prací a spoluprací s s ostatními manažery při obhajobě společných profesních a stavovských zájmů

  • připraven plnit všechny závazky, které pro něj vyplývají z členství v komunitě


2 4 8 vztah ke konkurenci

2.4.8 Vztah ke konkurenci

Ve vztahu ke konkurenci je i v rámci konkurenčního boje povinen

jednat čestně, nepoužívat eticky závadné postupy a nedopouštět se nekalé soutěže

počínat si v duchu zásady !Nečiň jiným, co nechceš, aby jiní dělali tobě“.

uvědomovat si, že i přes konkurenční vztahy existují společné zájmy celého odvětví, která by neměly být konkurenčním bojem poškozovány


2 4 9 p iny neetick ho chov n

2.4.9 PŘÍČINY NEETICKÉHO CHOVÁNÍ

I NA SLUNCI JSOU SKVRNY

  • Ani lidské chování není bez poskvrny.

  • Subjektivní příčiny, proč se lidé chovají neeticky spočívají v oblasti potřeb a motivů

  • I v podnikatelské sféře dochází k přestupkům proti zažitým i nově vznikajícím pravidlům a normám.

  • Zvláště v tzv. transformujících se ekonomikách

  • Janotová :

  • pro manažery jsou potřeby vyšší úrovně důležitější, než potřeby úrovně nižší.


2 4 10 mo n p iny neetick ho chov n mana era

2.4.10 Možné příčiny neetického chování manažera

mohu souviset

  • s možností rychlého obohacení manažera na úkor podnikatelského subjektu, zákazníka , resp. některých zájmových skupin

  • s touhou po uznání (bez adekvátních profesionálních a morálně volně vlastností, bez vynaložení odpovídajícího úsilí a dosažení výkonu)

  • nedostatečným profesionálním chováním (egocentrismus) a s nedostatkem empatie

  • s nízkou úrovní právního vědomí

  • s nízkým prahem etické citlivosti


2 4 11 vn j p iny neetick h jedn n 1

2.4.11 Vnější příčiny neetickéh jednání-1

NA MAKROÚROVNI

Nedostatečná legislativa (nepostihující korupci, úplatkářství, tunelování , absence právní ochrany malých akcionářů, zakazující střet zájmů atd)

Absence, resp. nedostatečná práce kontrolních útvarů


2 4 12 vn j p iny neetick ho jedn n 2

2.4.12 Vnější příčiny neetického jednání-2

NA MEZOÚROVNI

VE VZTAHU K ZAMĚSTNANCŮM A SPOLUPRACOVNÍKŮM

Formální přístup k etickým kodexům nebo jejich absence

Nerespektování základních lidských práv

Absence vnitropodnikových komunikačních kanálů

Absence správných postupů řešení stížností

VE VZTAHU K ZÁJMOVÝM SKUPINÁM

Nedodržován í smluvních podmínek (např. cena, kvalita, množství, termín dodávky)

Nedodržování práva na soukromí (zveřejňování informací o klientech)

Ihnorování zájmů zájmovývh skupin (formální přísliby, nedodržování smluv)


2 4 13 vn j p iny neetick ho jedn n 3

2.4.13 Vnější příčiny neetického jednání-3

NA MIKROÚROVNI

Nízké právní a etické vědomí zákazníků a zaměstnanců

Tolerování neetických praktik firmy nebo spolupracovníků (např. z obavy ze ztráty zaměstnání nebo z vyloučení z pracovního kolektivu)


2 5 nej ast j p pady poru ov n profesn etiky v mana ersk praxi

2.5 Nejčastější případy porušování profesní etiky v manažerské praxi

  • Porušení ochrany důvěrných informací

  • Korupce

  • Poskytování a přijímání darů nad povolený rámec

  • Konflikt zájmů

  • Nekalá soutěž

  • Podvody

  • Arogantní chování vůči spoluzaměstnancům

  • Bossing, mobbing, sexual harrashment

  • Zneužívání služebního postavení

  • Neplacení závazků

  • Defraudace

  • Majetková trestná činnost


2 5 1 ochrana d v rn ch informac

2.5.1 Ochrana důvěrných informací

  • Může to být know-how (technologie)

  • Část know how může být chráněna (patenty, licence, průmyslové vzory)

  • Seznamy klientů a obchodních partnerů

  • Hospodářské výsledky nad rámec informační povinnosti firmy

  • Existující nebo připravované smluvní vztahy

  • Ochrana: písemný závazek nositelů nesdělovat

  • omezení okruhu osob, které jsou seznámeny

  • Ochrana důvěrných informací patří také do manažerské etiky


2 5 2 korupce

2.5.2 Korupce

  • Snaha ovlivnit osoby s rozhodovací pravomocí, aby zvýhodnily některý subjekt ve výběrovém řízení na dodávky zboží nebo prací nebo při koupi majetku od zaměstnavatele korumpované osoby

  • Je to celosvětový problém, i když v zemích s transformující se ekonomikou a v rozvojových zemích je zvláště rozšířený

  • Apelování na etiku je zatím málo účinné

  • Snaha zpřísnit zákony, postihovat obě strany, používat úředních provokatérů


2 5 3 dary

2.5.3 Dary

  • Mají význam v mezilidských vztazích, včetně podnikatelských

  • Ulehčují navázání kontaktu a komunikace

  • Vytvářejí atmosféru sympatií nebo alespoň ochotu ke vstřícnému jednání

  • Cenné dary mohou být věcnou podobou úplatku

    Opatření: zákaz přijímání darů s výjimkou drobných presentačních materiálů (kalendáře, psací pomůcky, suvenýry a reklamní předměty)

    dobře finančně ohodnotit práci manažera, aby nepociťovali potřebu přijímáním darů vylepšovat svůj rozpočet.


2 5 4 konflikt z jm

2.5.4 Konflikt zájmů

  • Souběžná činnost ve firmě kterou může zvýhodnit ke škodě.

  • Nebo vedlejší práce pro konkurenci

  • Nebo příbuzenský vztah do zainteresované firmy

  • Opatření: Někteří funkcionáři firem mají zakázáno vykonávat funkce ve statutárních orgánech jiných firem. V bankách je to zákonné ustanovení

  • V pracovním řádu nebo v etickém kodexu bývá klausule o povinnosti ohlásit možný střet zájmů


2 5 5 nekal sout

2.5.5 Nekalá soutěž

Označujeme tak jednání, kterým poškozuje jedna firma dobré jméno jiné firmy

Nebo používá klamavé reklamy, která způsobí jiné firmě ztrátu klientů

Přímé vyzývání k odchodu od konkurenční firmy


2 5 6 z v re n slovo k mana ersk etice

2.5.6 Závěrečné slovo k manažerské etice

  • Vědomé i nevědomé přehlížení případů porušování manažerské etiky je z hlediska společnosti nepřípustné a mělo by být sankcionováno

  • Je demoralizující pro celou společnost a generuje další případy

  • Totéž platí i o etice podnikatelské.


3 0 etika v podnik n

3.0 Etika v podnikání

.


3 1 obecn o etice v podnik n

3.1 obecně o etice v podnikání

.


3 1 1 etick probl my firmy koho se t kaj

3.1.1 Etické problémy firmy -koho se týkají?

  • .

  • Životní prostředí

  • Globální vesnice

  • EU

  • Česká republika

  • Veřejná správa

  • Veřejnost

  • TRH

  • Klienti

  • Konkurence

  • Firma

  • Vlastníci

  • Manažeři

  • Zaměstnanci

  • Zájmové skupiny


3 1 2 vymezen podnikatelsk etiky

3.1.2 Vymezení podnikatelské etiky

  • Je to etika normativní

  • Zabývá se rozhodováním morální povahy

  • Aplikuje etické zásady do podnikání

  • Cíl: zlepšit etičnost podnikatelské praxe

  • Není v rozporu s ekonomií

  • Nelze ji redukovat na respektování práva


3 1 2 hlavn oblasti etiky podnik n 1

3.1.2 Hlavní oblasti etiky podnikání-1

The Institute of Business Ethics (Webley)

  • Osobní etika

  • Práva zaměstnanců

  • Ochrana spotřebitele

  • Diskriminace dodavatelů nebo odběratelů

  • Kodexy chování

  • Využívání utajených informací pro obchodní jednání (insider trading)

  • Benefity

  • Globalizace podnikání

  • Odpovědnost organizace

  • Odpovědnost zaměstnanců

  • Vztahy s odbory


3 1 3 hlavn oblasti etiky podnik n 2

3.1.3 Hlavní oblasti etiky podnikání-2

The Institute of Business Ethics (Webley)

  • Reakce zaměstnanců na neetické jednání organizace

  • Počítačová data a ochrana osobních údajů

  • Ochrana životního prostředí

  • Ochrana zvířat a výzkum

  • Průmyslová špionáž a ochrana autorských práv, licencí atp.

  • Korupce

  • Odměňování manažerů (zejména na vrcholové úrovni)

  • Hladomor a zamě třetího světa


3 1 4 p t rovn etiky podnik n

3.1.4 Pět úrovní etiky podnikání

  • Individuální etika – týká se jedince zapojeného do procesů podnikání

  • Podniková etika – týká se firmy, instituce, organizace

  • Etika národního hospodářství

  • Etika hospodářských sdružení (EU, NAFTA, OPEC, …)

  • Etika nadnárodních společností


3 1 5 pro usilovat o rozvoj etiky 1

3.1.5 Proč usilovat o rozvoj etiky-1

  • Ekonomické důvody. Etika chování podniku k okolnímu prostředí může mít vliv na jeho tržní postavení a finanční výsledky

  • Nepostačující dosah práva. Právo nemůže poskytnout detailní odpověď na každou etickou otázku.

  • Tlak společnosti. Rostoucí vzájemná závislost společnosti na podnikatelské sféře a naopak zvyšuje tlak na společenskou odpovědnost podniků a dodržování etických standardů. Regulátoři trhu a konkurence nutí podniky to respektovat.


3 1 6 pro usilovat o rozvoj etiky 2

3.1.6 Proč usilovat o rozvoj etiky-2

  • Ekonomická spolupráce. Podnikání se stále více opírá o vzájemnou spolupráci podniků. Čestné jednání partnerů považují podnikatelé za jednu z nejdůležitějších podmínek spolupráce.

  • Globalizace vyžaduje společnou platformu pro obchodní a výrobní spolupráci partnerů s různými kulturami a zvyklostmi a někdy i zákony. Vedle konsenzu o uplatňovaném právu takovou platformu tvoří etika podnikání


3 1 7 pro by se m l podnik chovat eticky

3.1.7 Proč by se měl podnik chovat eticky?

  • Je v zájmu podniku/organizace chovat se eticky (Kavánek, CEO ČSOB- E je ověřený obchodní koncept)

  • Mravnost je obecným zájmem celé společnosti

  • Každý ekonomický subjekt očekává etické chování ostatních


3 1 8 pro by se m l podnik chovat eticky 2

3.1.8 Proč by se měl podnik chovat eticky?-2

  • Je amorální jednostranně odstoupit od vzájemných dohod, a očekávat, že ostatní je budou dodržovat

  • Je společensky mravně neúnosné se přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat

  • Jakékoliv porušování etických pravidel narušuje prostředí nezbytné pro podnikání


3 2 n stroje institucionalizace etiky v organizaci

3.2 Nástroje institucionalizace etiky v organizaci

  • Etické kodexy

  • Kodexy chování a pracovní řády.

  • Úřad ombudsmana

  • Etické výbory

  • Etické audity

  • Výchova k etickému jednání


3 2 1 etika a z kony

3.2.1 Etika a Zákony

Etické jednání – přijímáno jako konvenční

Zákonné jednání - vynucováno státem

Zákony

Etické jednání

Neetické jednání


3 2 2 etika a z kony a e kodex

3.2.2 Etika a Zákony a E. kodex

Etický kodex- obsahuje závazky zákonné

i závazky nad rámec zákona

Zákony

Neetické jednání

Kodex

Etické jednání

Neetické jednání

?Vymahatelnost kodexu? ?


3 3 o kodexech etiky firem a organizac

3.3 O kodexech etiky firem a organizací

.


3 3 1 co obvykle upravuj kodexy podnikatelsk etiky

3.3.1 Co obvykle upravují kodexy podnikatelské etiky

  • Etické chování podniků na celospolečenské úrovni

  • Vztahy vůči státu

  • Vztahy vůči majitelům a investorům (akcionářům)

  • Vztahy k zaměstnancům

  • Vztahy ke klientům

  • Vztahy k obchodním partnerům

  • Vztahy ke konkurenci


3 3 2 vybran etick principy v podnik n zvl poji oven

3.3.2 Vybrané etické principy v podnikání (zvl. pojišťoven)

  • PRINCIP POJIŠŤOVNA JAKO UVĚDOMĚLÝ OBČAN ( corporate citizenship)

  • PRINCIP POCTIVÉ OBCHODNÍ POJIŠŤOVEN A OBOROVÉ SOLIDARITY V POJIŠŤOVNICTVÍ

  • PRINCIP LOAJALITY MANAGEMENTU K VLASTNÍKŮM A K VEŘEJNOSTI (dobré správy a řízení společnosti -good corporate governance)

  • PRINCIP LOAJALITY ZAMĚSTNANCŮ K POJIŠŤOVNĚ

  • VZTAH VZÁJEMNÉ DŮVĚRY A OTEVŘENÉ KOMUNIKACE MEZI MANAGEMENTEM A ZAMĚSTNANCI


3 3 3 vybran etick principy v podnik n zvl poji oven a b

3.3.3 Vybrané etické principy v podnikání (zvl. pojišťoven a b. )

F. PRINCIP POSKYTOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍCH SLUŽEB S NEJVYŠŠÍ ODBORNOU PÉČÍ

G. PRINCIP MLČENLIVOSTI A OCHRANY OBCHODNIHO TAJEMSTVÍ

H. PRINCIP BOJE PROTI KORUPCI

I. PRINCIP BOJE PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A ZKRACOVÁNÍ DANÍ

J. PRINCIP NEPŘÍPUSTNOSTI INSIDER TRADING

  • PRINCIP ROVNOSTI (ZAMĚSTNANCŮ I KLIENTŮ) BEZ OHLEDU NA RASU, NÁBOŽENSTVÍ, POLITICKOU PŘÍSLUŠNOST,VĚK A POHLAVÍ


3 3 4 etick principy a probl my v bankovn ch kodexech

3.3.4 Etické principy a problémy v bankovních kodexech

PRINCIP ROVNOSTI LIDÍ A ZÁKAZU DISKRIMINACE

V bance není dovoleno porušování principu rovnosti lidí bez ohledu na rasu, národnost,náboženství, politické přesvědčení, věk a pohlaví vůči zaměstnancům ani klientům

Problém – opatřeni na ochranu proti terorismu


3 4 p klady poru ov n etick ch princip

3.4 Příklady porušování etických principů

PODVODY VE FIRMÁCH

KRIMINALITA BÍLÝCH LÍMEČKŮ

ZPRONEVĚRA

FALŠOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ

INSIDER TRADING

KORUPCE

KIENTELISMUS A NEPOTISMUS

85% podvodů ve firmách spáchají zaměstnanci a manažeři

50% respondentů se obávalo hlavně počítačových podvodů a

jen 5% se obávalo podvodů v účetnictví.

Přitom největší skandály posledních let (Enron, Parmalat ..) byly v oblasti účetnictví

Výzkum 8th Global Ernst &Young Fraud Survey, July 2004


3 4 1 korupce

3.4.1 KORUPCE

Není to jen předávání drobných úplatků

Širší jev: např. zneužívání postavení a pravomocí

braní provizí z veřejných zakázek

klientelismus - zvýhodňování známých a soukromých obchodních partnerů

nepotismus - zvýhodňování příbuzných

Míra korupce mezi politiky a veřejnými představiteli:

za r.2003 jsme na 52.-54.místě ze 133 zemí v žebříčku korupce

1.Finsko(nejnižší) , 52-54 Brazílie, Bulharsko, Česko,

59 -63 Kolumbie, Chorvatsko, Salvador, Peru a Slovensko

Podle výzkumu Transparency International


3 4 2 fal ov n etnictv

3.4.2 FALŠOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ-

PRAVDIVOST ÚČETNÍCH UZÁVĚREK = ETICKÝ PROBLÉM

Příklad ENRON:

aby zakryl zhoršení finančních výsledků a utrpěné ztráty, které by jinak ohrozily kurz akcií, důvěru bank a investorů

„ukryl“ část dluhů a pohledávek do nově založených fondů a operoval s 3000 fiktivními firmami, které založil

vydával nepravdivé zprávy o hospodaření

oklamal nebo ovlivnil auditora, která vydával kladná stanoviska

Případ PARMALAT aj.


3 4 3 p pad world com

3.4.3 Případ WorldCom-

jedna z vedoucích firem v USA v oboru telekomunikací

Za rok 2001 vykázala část provozních nákladů ( poplatky za přístup k sítím jiných operátorů ve výši 3,8 mld USD) místo v kolonce nákladů v kolonce dlouhodobých investic.

Tím jí účetně klesly náklady a stoupl zisk

Auditorská firma Arthur Andersen to akceptoval, dal auditorský výrok OK

Když se to provalilo, trh reagoval poklesem ceny akcií takto:

Před zveřejněním v r. 2000… cena akcií 40-50 USD

duben 2002 0.6 USD

červenec 2002 0.05 USD

Závěr: Bez důvěry v pravdivost účetních uzávěrek a ostatních informací, které firmy o sobě publikují, nemůže kapitálový trh fungovat .

Zdánlivě nedůležitý problém ETIKY FIRMY v účtárnách = životně důležitý pro fungování kapitálového trhu , a tím celé ekonomiky.


3 4 4 podvody

3.4.4 Podvody

České i evropské pojišťovny odhadují, že pojistné podvody představují 7-14% všech pojistných plnění


3 4 5 neetick jedn n neposti iteln z konem

3.4.5 NEETICKÉ JEDNÁNÍ NEPOSTIŽITELNÉ ZÁKONEM

NEZASLOUŽENÉ PLATY, ODMĚNY, BONUSY , PRÉMIE

ZLATÉ PADÁKY

NEDODRŽOVÁNÍ INTERNÍCH PŘEDPISŮ BANKY ( PŘÍKLAD-Czernek)


3 4 6 insider trading

3.4.6 INSIDER TRADING

Př. Stewartová


3 4 7 vyu v n majetku zam stnavatele k soukrom m el m nebo podnik n

3.4.7 VYUŽÍVÁNÍ MAJETKU ZAMĚSTNAVATELE K SOUKROMÝM ÚČELŮM NEBO PODNIKÁNÍ

.


3 4 8 mobbing

3.4.8 MOBBING

všechny formy společenské šikany spolupracovníka, kterými může být nepříznivě ovlivněn fyzický nebo psychický stav poškozeného

M. porušuje princip rovnosti lidí snižováním důstojnosti postižené osoby a ohrožuje její zdravotní stav

Příklady:

pomluvy, posměch,

zadávání nesmyslných pracovních úkolů a úkolů, které pracovníkovi nepřísluší

ponižování neobjektivním hodnocením práce,

upíráním práv na pracovišti a v pracovním kolektivu

až k fyzickému ubližování (méně časté)

Viz Pozn.


3 4 9 sexual harassment

3.4.9 SEXUAL HARASSMENT

Porušuje princip rovnosti obou pohlaví a snižuje lidskou důstojnost postižené osoby

Banky Smith Barney (nyní souč. Citigroup) a Merril Lynch

vyplatily v mimosoudním vyrovnání přes 100 milionů USD za sexistické chování mužských zaměstnanců vůči kolegyním


3 4 10 diskriminace podle pohlav

3.4.10 DISKRIMINACE PODLE POHLAVÍ

Jestliže firma porušuje princip rovnosti obou pohlaví a snižuje lidskou důstojnost postižené osoby

Banka Morgan Stanley zaplatila za údajnou diskriminaci žen 340ti žen 54 mil. USD

Důkazy pro obvinění:

  • za stejnou práci dostávaly ženy méně peněz než mužští kolegové

  • měly horšé podmínky pro kariérový postup

  • sexistické chování (viz sexual harassment)


3 4 11 diskriminace podle pohlav 2

3.4.11 Diskriminace podle pohlaví -2

6 zaměstnankyň WalMartu firmu žalovalo, že ženy jsou diskriminovány co do přístupu k vedoucím funkcím.

Americký soud připustil možnost skupinové žaloby za 1,6 milionu žen, které pro WalMart pracují nebo pracovaly.

Důkazy pro obvinění :

v nižších pozicích WalMartu tvoří ženy 2/3 zaměstnanců

ve vyšších pozicích tvoří ženy jen 1/3 zaměstnanců


3 4 12 nedostatek vz jemn d v ry a otev en komunikace mezi mana ery a zam stnanci

3.4.12 NEDOSTATEK VZÁJEMNÉ DŮVĚRY A OTEVŘENÉ KOMUNIKACE MEZI MANAŽERY A ZAMĚSTNANCI

VÝZKUM DŮVĚRY UKÁZAL

( konz. firma Towers Perrin, 2004, 1000 respondentů z USA , z firem s více než 1000 zaměstnanci)

  • 20% zaměstnanců nevěří manažerům vůbec

  • 55% považuje sdělení zaměstnancům za překroucená ve snaze neříci jim úplnou pravdu

  • Jen 50% myslí, že firma komunikuje se zaměstnanci o svých potřebách otevřeně a čestně

  • Většina zaměstnanců se domnívá, že management je k nim méně pravdivý než ke klientům , vlastníkům a ostatním zainteresovaným stranám.

  • Zaměstnanci považují nižší manažery za důvěryhodnější než střední a vrcholový management

    Každé porušení etiky ze strany firmy a jejího managementu tuto důvěru dále oslabuje


P klady poru ov n etick ch princip

Příklady porušování etických principů

Dealer B.C.. byl odsouzen do vězení a k úhradě svého podílu ( 1 ,2 mld CZK ) na ztrátě, kterou způsobil ČSOB (aniž se jakkoli obohatil)

Porušena byla povinnost ohlásit nadřízeným porušení etického kodexu na základě falešné solidarity mezi zaměstnanci.


Zad n z po tov ch prac dal mo nosti

Zadání zápočtových prací (další možnosti)

Témata

  • Dokumenty a průzkumy situace, zabývající se etikou v činnosti organizace nebo firmy

  • Návrh testu, kterým byste kontrolovali znalost etického kodexu u svých podřízených

  • Návrh prezentace, pomocí které byste seznamovali svoje podřízené s etickým kodexem firmy nebo profesní organizace

  • Pravidla chování pro zaměstnance nebo profesní organizace

  • Pravidla oblékání a vystupování pro zaměstnance (dress code)

  • Návrh prezentace, pomocí které byste seznamovali svoje podřízené s pravidly oblékání a vystupování pro zaměstnance pojišťovny (Možno ve dvojici s autorem tématu č. 5)

  • Rešerše informací o kriminalitě a porušování etiky ve vybrané firmě

  • Kriminalita bílých límečků (manažerů a podnikatelů)

    9. Porovnání etických kodexů nebo jim analogických dokumentů neméně dvou pojišťoven navzájem a s kodexem České asociace pojišťoven.


  • Login