Mgr. Iva Baslarová, Mgr. Pavlína Binková Genderová informační a tisková agentura gitA

1. Mediální obraz českých političek v období voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006: Rovné příležitosti vs. promeškaná příležitost? (Analýza diskurzů) • Mgr. Iva Baslarová, Mgr. Pavlína Binková • Genderová informační a tisková agentura gitA • www.ta-gita.cz • iva.baslarova@ta-gita.cz

2. kapitoly výzkumu • Páni poslankyně. Jazyk a jazykové fauly. • Když je politika rozverná. Mediální stereotypizace a esenciální ženství a mužství. • Boj o k(v)óty? Tematika rovných příležitostí. • Nepřehlédnutelná? Politička jako osobnost. • Kandidátka na předsedu aneb V hlavní roli politička? • Co by byl bez manželky? Manželky politiků v roli celebrit. • Jak se vám líbí? Reprezentace názorů tzv. běžných voliček

3. základní vzorek • Mladá fronta Dnes (+ magazín MF Dnes) • Hospodářské noviny (+ magazín HN Víkend) • Blesk (Nedělní Blesk) • Respekt • Reflex • Týden • Vlasta • Elle • Ona Dnes • 1500 textů – vyselektováno 423 článků

4. hypotézy • Hypotéza 1: Média v období před volbami do PS v roce 2006 ve zvýšené míře reflektují téma rovných příležitostí. (Zde ovšem chybí relevantní srovnání s podobným výzkumem z období předchozích voleb.) Téma však do své agendy vnášejí nárazově a většinou v závislosti na podnětech zvenku – nejsou tedy sama aktivními tvůrci agendy a rovné šance využívají spíše jako téma „okurkové sezóny“. Názorotvorné týdeníky přitom fungují jako výraznější hybatelé agendy, mainstreamové deníky spíše přebírají jinými nastolená témata a časopisy pro ženy jsou konzervativní jak při volbě tématu, tak ve způsobu jeho případné prezentace. • Hypotéza 2: Jsou přítomny rozdíly mezi referováním jednotlivých deníků: Hospodářské noviny jsou ve svém přístupu serióznější a analytičtější oproti Mladé frontě Dnes. Předpokládáme také, že v Blesku budou zvolená témata zastoupena minimálně. • Hypotéza 3: Pozornost širšímu spektru žen v politice je věnována v regionální mutaci MF Dnes. • Hypotéza 4: Média referují pouze o ženách ve vrcholových politických funkcích (ministryně, poslankyně, volitelná místa kandidátek). Do povědomí čtenářů a čtenářek se tak dostává pouze úzce vymezená, elitní skupina osob. • Hypotéza 5: Ženy se dále dostávají do centra pozornosti médií téměř výhradně v souvislosti s kauzami – mediálně dlouhodobě sledovanými a pokrývanými událostmi. • Hypotéza 6: Pokud už je ženám pozornost věnována, bývají přesto „umlčovány“ – především tím, že vystupují více v objektové nežli v subjektové pozici. • Hypotéza 7: Na symbolické rovině jazykového vyjadřování existuje malá vůle a povědomí novinářek a novinářů využívat genderově korektní výrazy; médiím stále dominuje to, co jsme označily za tzv. jazykové fauly – označování žen v politických funkcích mužskými verzemi daného výrazu.

5. výsledky • Ženy se dostávají do centra pozornosti médií především v souvislosti s kauzami (Kateřina Jacques). • Více prostoru ženám věnují regionální (méně důležité) mutace. • Média o ženách sice referují, ale zároveň je umlčují (nedostatek citací). • Média více referovala o tematice rovnost příležitostí – hypotéza se nepotvrdila, média toto téma sama agendovala.

6. Ženy jako uklízečky „špinavé“ politiky? • „Myslím si, že ženy politiku svým způsobem zjemňují, nepoužívají totiž hrubou rétoriku.“ • místopředsedkyně ČSSD Jana Vaňhová (MF Dnes, 6. 5. 2006) • „Mohly by zbavit politiku těch silných slov a ,velkých myšlenek‘, které jsou jenom pseudomyšlenkami, a vrátit vlastně politiku ke starosti o věci veřejné.“ politolog Zdeněk Zbořil (MF Dnes, 6. 5. 2006) • „…Na druhou stranu je zřejmé, že kdyby naše politika neměla pověst kýble se špínou a také se v ní nepohybovali „slušňáci‘ typu pana Krause (vzpomeňme třeba na jeho vyjádření o ňadrech ministryně), rozhodovalo by o věcech veřejných mnohem více zástupkyň něžného pohlaví.“ • novinář Jan Veselý (MF Dnes, 6. 5. 2006)

7. stereotypní kategorie • žena politik (Němcová) • „Při výběru lídra neposuzujeme člověka podle toho, jestli je muž nebo žena. Jde nám o to, aby měl zkušenosti a byl kvalitní politik. A to vše Vlasta Parkanová jednoznačně splňuje,“ poznamenal tajemník středočeské KDU-ČSL Hynek Ringler. (MF Dnes, 1. 3. 2006) • populární politička (Jacques, Buzková) • „Je klidná a vyrovnaná, příjemná a vlídná.“ • (Mladá fronta Dnes, 6. 5. 2006, „Kateřina Jacques: Demonstrace patří k životu“, Linda Kholová, s. 3, Víkend) • politická osobnost (Fischerová, Hybášková)

8. když chybí analýza… • marginalizování žen stereotypním zobrazováním • „Žena by měla být hlavně trpělivá, příjemná, milá, sympatická a obětavá. Ale na každé se dá najít něco krásného,“ říká poslanec ODS Marek Benda. Dodává hned, že pro něj je ideální partnerkou jeho manželka, se kterou má čtyři děti.“ (...) „A co ženy v politice? Je jich tam už dost, míní. A souhlasí s názorem Zuzany Paroubkové, že jsou muži lepší politici než ženy. „V dnešní době na to mají muži více času. Ženy jsou v politice zajímavé ozvláštnění. Ale u nás je jen velmi málo žen, které do ní za uplynulých patnáct let přinesly něco zásadního,“ tvrdí Marek Benda. • (Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2006, „Poslanec Benda: Muži mají na politiku víc času než ženy“, s. 7, celostátní)

9. jazykové fauly • generické maskulinum (lídr, lídryně), sportovní žargon • „Lídři si předali štafetový kolík.“ • (MF Dnes, 31. 3. 2006) • „Volby? Muži převálcovali ženy“. • (MF Dnes, 30. 5. 2006) • „Po víkendu je ovšem Rujbrová Bebarová vítězem. Díky preferenčním hlasům ,předběhla‘ všechny své kolegy a ,doskákala‘ až na druhé místo kandidátky.“ • (MF Dnes, 5. 6. 2006) • „Páralová ale dostala deset procent preferenčních hlasů a stranické kolegy spolehlivě několikanásobně převálcovala. Libý i Petruška pak dodávají, že kopali za jeden tým a poslankyně Páralová vedla kampaň sama za sebe.“ • (MF Dnes, 5. 6. 2006)

10. závěr • Analýza prokázala, že na jaře a v létě roku 2006 bylo z pohledu médií legitimní a žádané upozorňovat na marginalizaci a na nedostatek žen v české vrcholové politice. Ukázalo se, že tato situace má několik spouštěcích mechanismů: začlenění tématu rovných šancído programů velkých politických stran, aktivní působení některých neziskových organizací a navazující medializace některých žen-političek jako „specifických“ aktérek, následně filtrování jejich aktivit (bohužel esencializujícím) tématem „osobitosti“ ženského pojetí politiky a investigativní rozvíjení problematiky rovných příležitostí samotnými médii. • Dva posledně jmenované body poukazují na to, že novinářky a novináři nedokáží téma rovných příležitostí ve velké většině hlouběji a analyticky uchopit a že si mnohdy nejsou jisti vlastním názorem na problematiku, nemluvě o jejich obeznámenosti se základní feministickou teorií či literaturou. Novináři a novinářky ve většině případů nechtějí působit konfrontačně, téma žen v politice vnímají spíše afirmativně a zpracovávají ho instrumentálně. Tato „neochota“ (částečně přítomná v případě Hospodářských novin) a „analytická neschopnost“ (vztahující se k převažujícímu způsobu informování Mladé Fronty Dnes) tvoří základní osu zobrazení tématu rovných příležitostí ve sledovaném období.

11. Děkuji vám za pozornost. • Mgr. Iva Baslarová • iva.baslarova@ta-gita.cz • www.ta-gita.cz