140 likes | 355 Views
Globální problémy lidstva Mgr. Pavel Šimek Číslo DUM:V_32_INOVACE_9A20 Datum vzniku DUM: 24. 8. 2013 . ÚKOL: Prohlédněte si prezentaci a pročtěte podrobně texty. Vyberte pojmy, kterým nerozumíte a pokuste se je vlastními slovy vysvětlit. Pokuste se je vyhledat
E N D
Globální problémy lidstva Mgr. Pavel ŠimekČíslo DUM:V_32_INOVACE_9A20Datum vzniku DUM: 24. 8. 2013
ÚKOL: Prohlédněte si prezentaci a pročtěte podrobně texty. Vyberte pojmy, kterým nerozumíte a pokuste se je vlastními slovy vysvětlit. Pokuste se je vyhledat v odborné literatuře a jejich správnost ověřte při diskusi se svými pedagogy. Buďte přesní v definicích a pokuste se tyto pojmy i nadále cíleně používat v tématice environmentální problematiky.
Vážné narušení životního prostředí průmyslem a zemědělskou výrobou • Válečné hrozby, jaderné, biologické a chemické zamoření • Populační exploze • Neuvážená těžba nerostných surovin • Skleníkový efekt, globální oteplování • Výroba a spotřeba energie • Hrozba katastrof – průmyslové, energetické, přírodní Přehled globálních problémů současné lidské společnosti
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HCGeneratingTowers.JPGhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:HCGeneratingTowers.JPG Průmysl uvolňuje do životního prostředí polutanty v podobě emisí, které v atmosféře, půdě a vodě zůstávají jako imise. Jedná se oxidy síry, dusíku a popílek ze spalování. Významní znečišťovatelé průmyslovými škodlivinami jsou i domácnosti! Do stejných abiotických složek se dostává ze zemědělských výrob množství chemikálií z přehnojování půd a také pesticidní látky využívané v boji proti škůdcům v rámci ochrany rostlin. Řešení je ve využívání nových technologií a v environmentální výchově obyvatelstva. Významným blokem je ekonomický tlak na levnější postupy, které však působí více negativně. Vážné narušení životního prostředí průmyslem a zemědělskou výrobou http://commons.wikimedia.org/wiki/File:An-2_plane_spraying_wheat_crops.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radot%C3%ADnsk%C3%BD_most,_zastaven%C3%A1_doprava.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radot%C3%ADnsk%C3%BD_most,_zastaven%C3%A1_doprava.jpg Doprava v současné době nahrává osobnímu komfortu užíváním automobilů. Automobilový průmysl navíc umožňuje rozvoj státních ekonomik. Upouští se od cestování prostředky hromadné dopravy. Dochází tak ke vzniku smogu a zamoření výfukovými plyny, které se počítají ke skleníkovým. Podstatnou stresovou záležitostí bývá velké množství prachu a hluk. Pro větší množství automobilů se staví nové autostrády, které ničí především půdu a vzduch a často vedou skrze chráněná území s často významnou biodiverzitou druhů. Komfort osobní dopravy pak často mizí při čekání v dlouhých kolonách. Vliv dopravy a jejích důsledků na životní prostředí
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Croatian_War_1991_Vukovar_destroyed_tank.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Croatian_War_1991_Vukovar_destroyed_tank.jpg Válečné konflikty lokálního rozsahu jsou dnes vedeny nejen z politických a náboženských důvodů, ale třeba o zdroje surovin, potravin a vody. Do rozsahu válečných konfliktů dnes zahrnujeme i mezinárodní terorismus a možnosti použít chemické zbraně jako např. sarin, biologické zbraně jako viry a bakterie a též „špinavou“ jadernou zbraň. Důsledky použití by byly nedozírného rozsahu. Po válečném konfliktu zůstávají opuštěné aglomerace, narušené ekosystémy, neobdělaná a kontaminovaná půda a voda. Obrovským problémem bývají i oblasti, které dlouhodobě obývala armáda a to i v době míru. Asanace takových oblastí je úkolem i pro další generace a ne vždy se vše povede. Válečné konflikty a riziko zamoření chemickými, biologickými nebo jadernými splodinami
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crowded_Nanjing_Road_in_Shanghai.jpeghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crowded_Nanjing_Road_in_Shanghai.jpeg Již v současné době se vážně mluví o tom, že maximální hodnota lidské populace, kterou je Země schopná uživit, je cca 10 miliard lidí. Takové hodnoty by lidstvo mělo dosáhnout na prahu roku 2050. Již dnes je na planetě téměř 7 miliard lidí. Člověk je velmi sukcesní tvor s jednostranným využíváním přírodních zdrojů ve svůj prospěch. Velkým problémem je zásah do populační křivky v Asii a Africe. Tyto země často nejsou schopny takový populační růst s vyšší natalitou zvládnout. Přirozená mortalita lidí se snížila díky lékařské péči a průměrný věk se zvyšuje. Genofond populace je často poškozen a tyto znaky se přenáší do dalších generací. Hladomor je důsledkem takové situace. Populační exploze, přemnožení lidstva
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lom_%C4%8CSA_-_T%C4%9B%C5%BEba_skr%C3%BDvky.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lom_%C4%8CSA_-_T%C4%9B%C5%BEba_skr%C3%BDvky.jpg Nerostné suroviny jsou omezené zdroje, které se bez ohledu situaci na budoucí generace těží ve velkých množstvích a jejich recyklace je pomalá. S těžbou je propojena spotřeba energie, vody, kyslíku. Metody zpracování často využívají dalších zdrojů surovin a energie a mnohdy je hodnota měřena pouze ekonomickými faktory. Přesuny areálů a migrace obyvatelstva z těchto důvodů nejsou ničím neobvyklým. Devastace krajiny po těžbě zůstává často jako jizva, kterou nelze nijak zacelit. Je často zcela změněna tvář krajiny a její profil. Mění se zároveň druhové složení organismů a některé druhy jsou v dané lokalitě zcela vyhubeny. Neuvážená těžba nerostných surovin
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diagram_showing_a_simplified_representation_of_the_Earth%27s_annual_carbon_cycle_(US_DOE).pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diagram_showing_a_simplified_representation_of_the_Earth%27s_annual_carbon_cycle_(US_DOE).png Skleníkový efekt je jev, který vzhledem k obsahu skleníkových plynů a částic v atmosféře zabraňuje odrážení tepelného záření od ohřátého zemského povrchu zpět do vesmíru. Následek takového jevu je globální oteplování, které vede k tání ledovců a zvyšování hladiny vod řek a oceánů. Tím se zaplavuje pevnina a mizí tak mnoho pobřežních existenčních oblastí pro část populace. Proudění teplého vzduchu mění klima. Příčinou jsou dříve uvedené jevy. K ohřívání přispívá také vytváření velkého množství energie v elektrárnách a vytápění objektů. Skleníkový efekt – globální oteplování
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elektr%C3%A1rna_M%C4%9Bln%C3%ADk.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elektr%C3%A1rna_M%C4%9Bln%C3%ADk.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C4%9Btrn%C3%A1_elektr%C3%A1rna.JPG Lidstvo spotřebovává energii, kterou není schopno vytvářet bez negativních vlivů na životní prostředí, problém je v pálení fosilních paliv, nedostatku možností pro alternativní zdroje výroby energie nebo v nedostatku nových, šetrnějších, technologií. Potíže bývají s úložišti jaderného odpadu, zastavování pozemků solárními panely, kaskádování řek pro hydroelektrárny či výběrem vhodných míst pro akustické projevy větrných elektráren. Často mají vliv i požadavky společností, které dodávají paliva, elktrárny vlastní a často tvoří podstatu ekonomik jednotlivých zemí. Jaderná fúze zatím není ovládnutelná. Výroba spotřeba energie
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cernobylmb.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tanker_offshore_terminal.jpg Mezi katastrofy, které velkou měrou zasahují do globální problematiky patří havárie ropných tankerů v oceánech, nehody jaderných elektráren a havárie především v chemických provozech. Mezi katastrofy počítáme i rozlehlé požáry, povodně, sucha, tornáda, zemětřesení, tsunami, sopečné erupce apod. Mnoho katastrof nelze ovlivnit, jedná se o přírodní děje. Některým katastrofám lidská činnost nahrává, některé přímo způsobuje. Minimalizace důsledků katastrof je v oblasti prevence, poctivého jednání a důslednosti lidského konání. Vytváření varovných systémů a monitoringu problematiky. Průmyslové a energetické katastrofy
Jmenujte alespoň jednu oblast ČR narušenou průmyslovou nebo zemědělskou výrobou. • Určete alespoň jednu oblast světa narušenou válečným konfliktem a uveďte, jaké důsledky tato situace má. • Uveďte alespoň jednu oblast ČR narušenou těžbou. • Jaké průmyslové katastrofy se odehrály v minulosti v ČR a ve světě? • Jaké důsledky skleníkového efektu sledujete ve svém okolí? • V čem spočívají výhody a nevýhody klasických elektráren a alternativních zdrojů energie? • Jak se podílejí domácnosti na globálním narušení životního prostředí? • Může jedinec nějak napomoci řešení situace globálních problémů lidstva? • Jak lze ovlivnit negativní vliv dopravy na životní prostředí? • Jak člověk napomáhá ochraně životního prostředí? • Jaké jsou aspekty řešení populační exploze lidstva? Jaká omezení řešení této situace přináší? Několik otázek na závěr …