1 / 18

Koaliční vládnutí v Bulharsku

Koaliční vládnutí v Bulharsku. POL 289 Koaliční vládnutí v Evropě 09.04.2013. Struktura přednášky. Ústavně-politický systém Stranický systém Podoba vlád/vládnutí Volby 90, 91, 94, 97,2001, 2005,2009 současnost Shrnutí Referát - Rumunsko. Ústavně-politický systém. parlamentní systém

gavin
Download Presentation

Koaliční vládnutí v Bulharsku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Koaliční vládnutí v Bulharsku POL 289 Koaliční vládnutí v Evropě 09.04.2013

  2. Struktura přednášky • Ústavně-politický systém • Stranický systém • Podoba vlád/vládnutí • Volby 90, 91, 94, 97,2001, 2005,2009 • současnost • Shrnutí • Referát - Rumunsko

  3. Ústavně-politický systém • parlamentní systém • prezident • přímé volby, 5 let, max. 2 volební období po sobě, dvoukolový systém absolutní většiny s podmínkou účasti více než 50% voličů • zároveň volen viceprezident, víceméně omezené pravomoci, reprezentativní funkce (R. Plevneliev) • parlament • jednokomorový parlament - Národní shromáždění (Narodno Sabranie) • 240 poslanců, 4leté období, smíšený volební systém, 209 posl. – 31 vícemandátových obvodů, D’Hontova metoda, volební práh 4%, přísně vázané kandidátní listiny, 31 posl. - FPTP

  4. Ústavně-politický systém - vláda • vláda – Rada ministrů • musí získat důvěru (nadpoloviční většina přítomných poslanců), hlasování o nedůvěře (nadpoloviční většinou všech poslanců) • formování vlády • tzv. průzkumný mandát - předseda nejsilnější strany, v případě úspěšného složení vlády premiér vyhlašuje složení a žádá o důvěru, v případě neúspěchu, prezident poskytuje mandát druhé největší straně, to se může opakovat celkem 3x. V případě trojitého neúspěchu, prezident rozpouští parlament, sestavuje úřednickou vládu a vyhlašuje nové volby • ministerský předseda - odpovědnost za celou vládu, jmenuje a odvolává jednotlivé ministry

  5. Základní rysy stranického systému • v 90. letech 3-4 parlamentní strany, po roce 2000 nárůst počtu stran – 2009 – 7 stran (resp. 8) celkově vyšší počet stran • nestabilní prostředí – v každých volbách nové strany • častý úspěch těchto nových stran – volba proti všem • nárůst důležitosti nacionalistické tématiky

  6. Stranický systém – charakteristika stran • Bulharská socialistická strana (BSP) – transformovaná Komunistická strana Bulharska, dnes standardní levicovou (socialistickou) evropskou stranou • Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) – do současnosti vládní strana, poprvé do parlamentu po volbách 2009, je to středo-pravicová strana, založena 2006 • Národní hnutí Ataka (Ataka) - předseda Volen Siderov, nacionalistická, anti-turecká, šovinistická • Hnutí za práva a spravedlnost (DPS) - menšinová strana, zastupující zájmy turecké menšiny a menšinová práva obecně, považuje se za stranu liberální, účastnila se několika vlád, standardně získávala do 10% voličů, od roku 2005 nárůst na 12 – 15%

  7. Stranický systém – charakteristika stran • Řád, spravedlnost, pořádek (RZS) - konzervativní strana, téma korupce, proti vládě s účastí BSP, antinacionalistická, • Modrá koalice • Svaz demokratických sil (SDS) - vznik jako střechové opoziční hnutí vůči komunistickému režimu, SDS hlavní protihráč BSP v 90.letech, velký propad po roce 2000, pro volby 2009 – v Modré koalici • Demokraté za silné Bulharsko (DSB) - konzervativní pravicová strana, odštěpila se od SDS, v roce 2005 vstup do parlamentu, pro volby 2009 se opětovně spojila • Národnutí hnutí Simeona II. (NDSV) - Národní hnutí za stabilitu a pokrok, hnutí krále Simeona Saxenburského, v roce 2001 výrazně vyhrál a vytvořil vládu, po roce 2005 vstup jako menší koaliční partner do vlády, 2009 se již do parlamentu nedostala • Bulharsko pro občany - bývalá komisařka Meglena Kuneva

  8. Volební výsledky 1990 - 2009

  9. Vládní koalice po volbách 90 • vítězí BSP (zůstala polovina poslanců volených většinovým systémem), do parlamentu se dostala ještě SDS, DPS, Agrární strana • vytvořily se dva hlavní póly stranické soustavy, exkomunistická BSP a antikomunistický SDS. • vládnout zůstala předchozí vláda premiéra Lukanova, • zvolením opozičního lídra Ž. Želeva bulharským prezidentem • Lukanov odstoupil a byla vytvořena první koaliční vláda B. Popova, vláda přijala ústavu a naplánovala nové volby na rok 1991

  10. Vládní koalice po volbách 91 • ekonomické problémy – BSP prohrává, vítězí SDS • SDS i BSP mohly vládnout pouze za podpory turecké strany DPS – vládu vytvořila SDS a DPS pod vedením P. Dimitrova • ekonomické změny zhoršovaly situaci především turecké menšiny - rozkol ve vládní koalici, podzim 1992 rozpad • dočasného vedení země koalice BSP a DPS pod vedením nestraníka Berova (uřednický kabinet), BSP získ pověsti úspěšného ekonomického obránce bulharských zájmů

  11. Vládní koalice po volbách 94 • vítězí BSP, vláda pod vedením Ž. Videnova • hlavní otázky v první polovině 90. let - ekonomické problémy, spor komunismus vs. antikomunismus • špatné ekonomické podmínku - BSP liberální opatření, omezovat státní výdaje a provádět sociální škrty • nesouhlas s vládními reformami, Videnov podává na konci roku 1996 demisi, vláda zůstává ve funkci • téměř naprosté bezvládí – odstupující prezident Želev (odmítl nominovat nového premiéra Dobreva), nový prezident ještě nenastoupil (A. Stolojan), země zůstala bez řádné vlády • po nástupu Stolojana jmenování Dobreva premiérem, nepodařilo se sestavit novou vládu – vyhrocení situace – masové demonstrace, generální stávka, ochromena doprava, výroba • jmenovaná další úřednická vláda S. Stofijanského

  12. Vládní koalice po volbách 97 • předčasné volby BSP prohrála • SDS tak samostatně vytvořila druhou pravo-středovou vládu (absolutní většina mandátů) od roku 1989 • poprvé vláda také dokončila svůj čtyřletý mandát a nemusely se uskutečnit předčasné volby • ustavení této vlády přineslo po dvou letech uklidnění napjaté situace • stále ekonomické problémy, obyvatelstvo negativně naladěno vůči oběma hlavním uskupením • prudký nárůst podpory pro novou stranu Národní hnutí Simeon II. (NDS(V))

  13. Vládní koalice po volbách 2001 • vítězství Simeona Saxenburského - založeno z velké míry na značném populismu, boji proti dosavadnímu, proti korupci atd. • SDS odmítla vstoupit do koalice, a naopak vládu vytvořily NDSV, DPS a BSP • BSP – kandidatura v rámci Koalice pro Bulharsko. SDS v rámci ODS - Sjednocené demokratické síly, DPS a NDSV jsou už spojením různých směrů • prezidentské volby – vítěz G. Parvanov (BSP) • popularita jeho vlády velice rychle klesala i z důvodu jeho autoritativního stylu vládnutí • NDS – nedůvěra ve vládu, SDS (ODS) velké vnitřní spory (odchod DSB), pozitivní sebe-propagace BSP

  14. Vládní koalice po volbách 2005 • vítěz BSP, značný náskok na NDS a SDS • Stanishev z vítězné BSP utvořil velmi širokou koaliční vládu s DPS, nutnost vytvořit vládní koalici i s NDS • koalice se zaměřila na splnění podmínek vstupu do EU k 1. 1. 2007, zanedbávala některá domácí témata • poměrně stabilní vláda BSP, NDS a DPS, vydržela celé volební období, nicméně stále ztrácela podporu, nejvýrazněji u lídra koalice, BSP • vstup nové strany GERB – Občané za evropský rozvoj Bulharska, B. Borisov

  15. Vládní koalice po volbách 2009 • BSP výrazně prohrála, když získala pouze 17% hlasů oproti 40% pravicové strany GERB. • GERB vytvořila minoritní vládu podporovanou třemi pravicovými stranami – Ataka, Modrá Koalice a třetí spolupracující stranou byla strana Řád, Spravedlnost a pořádek – neustále otázka podpory • celkově nárůst podpory středopravých subjektů, především GERB, která vyhrála a částečně Modré koalice, která přestože získala pouze několik mandátů, dokázala zkonsolidovat malé středopravé strany • protestní strany, Ataka a Řád, pořádek a spravedlnost se v kampani velmi výrazně prosazovaly

  16. Současná situace • nárůst problémů v ekonomice, energetice, korupci a mezientického soužití • momentálně prakticky bez kabinetu po odstoupení B. Borisova (GERB) • volby naplánovány na 12.5.2013 • předvolební průzkumy: GERB - 24,4 %, BSP 17,5%, DPS 6,5%, Ataka – 5%

  17. Vlády 1990 - 2009 • BSP, Lukanov (červen - listopad 1990) • BSP, Popov (listopad 1990 – říjen 1991) • SDS, DPS, Dimitrov (listopad 1991 – říjen 1992) • Úřednický kabinet, Berov (prosinec 1992 – září 1994) • Úřednický kabinet, Indžová (lříjen 1994 – leden 1995) • BSP, Videnov, (leden 1995 – listopad 1996) • Úřednický kabinet, Sofijanski, (únor – květen 1997) • SDS, Kostov, (červen 1997 – září 2001) • NDS, DPS, BSP, Saxenburg (září 2001 – podzim 2005) • BSP, DPS, NDS, Stanichev (podzim 2005 – jaro 2009) • GERB, Borisov, (jaro 2009 – únor 2013)

  18. Shrnutí • průměrná délka trvání vlád • do roku 97 – 7-8 měsíců • po roce 97 – 4 roky (celé volební období) • celkem 2,3 roku • převažující typ koalic/specifika • 3 minimální vítězné koalice (1x2 strany, 2x3 strany) • 3 většinové vlády (1 strana) • 3 úřednické kabinety (přechodné) • 2 menšinová vláda (1 strana)

More Related