historick v chodiska psychologie
Download
Skip this Video
Download Presentation
Historická východiska psychologie

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 45

Historická východiska psychologie - PowerPoint PPT Presentation


  • 89 Views
  • Uploaded on

Historická východiska psychologie. Psychologie. Předmět studia: ???. Předmět studia. Lidská mysl Percepce, kognice, pozornost, emoce, motivace, potřeby, osobnost, interpersonální vztahy, podvědomí, …) Chování???. Definice psychologie jako vědního oboru.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Historická východiska psychologie' - gaius


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
psychologie
Psychologie

Předmět studia: ???

p edm t studia
Předmět studia
  • Lidská mysl
  • Percepce, kognice, pozornost, emoce, motivace, potřeby, osobnost, interpersonální vztahy, podvědomí, …)
  • Chování???
definice psychologie jako v dn ho oboru
Definice psychologie jako vědního oboru
  • Např. - věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí a snaží se jej popsat, vysvětlit a predikovat
novov k filozofick p edpoklady psychologie
Novověké filozofické předpoklady psychologie
  • Prvotně se začala odštěpovat z filozofie, resp. psychologické úvahy byly obsaženy v množství filozofických prací a úvah
  • „myslím, tedy jsem“ (Descartes)
  • etika a problém lidské volby (Spinoza)
  • představy prosté a fantazijní (Hobbes)
  • ideje (Locke)
  • atd….
hlavn novodob evropsk filozofick sm ry
Hlavní novodobé evropské filozofické směry
  • Racionalismus
  • Empirismus
  • Asocianismus
  • Osvícenství
  • Německá klasická filozofie
racionalismus
Racionalismus
  • Výrazné ovlivnění přírodními vědami (Galilei atp.)
  • Propojení filozofie a matematiky =) snaha vyrovnat se jí =) potřeba vybudovat dostatečný aparát
  • Hlavní poznávací schopností je ROZUM (nezávislost na smyslové zkušenosti)
ren descartes 1596 1650
René Descartes (1596 – 1650)
  • Kritika dosavadního způsobu vědění a myšlení =) Rozprava o metodě
  • filozofie má být založena na rozumových axiomech
  • smysly jsou nepřesné =) nutnost neustálých pochyb (metodická skepse) =) snaha najít axiom =) „Cogito, ergo sum.“
  • Vrozené a odvozené ideje
    • odvozené: produkt smyslové zkušenosti (na základě vnějších podnětů)
    • vrozené: nezávislé na působení vnějších podnětů (já, Bůh, nekonečno atp.)

Dualismus – duše (myšlení) + hmota (rozprostraněnost, mechanické principy)

prob m
Probém
  • Vztah duše a těla – jak může nehmotná duše působit na hmotné tělo?????
baruch spinoza 1632 1677
Baruch Spinoza (1632 – 1677)
  • Monismus – duch a hmota jsou dvě stránky téže podstaty (substance)

- př. Bůh = příroda (ovlivnění se myšlení a fyzické entity)

  • př. psychický afekt ovlivní fyzický stav těla

Problém lidské volby: člověk je schopen ovládat své vášně (afekty) = vnitřní svoboda (východisko některých současných směrů)

gottfried wilhelm leibnitz 1646 1716
Gottfried Wilhelm Leibnitz 1646 – 1716)
  • Psychofyzický paralelismus = souběžnost psychických a fyzických procesů – východisko základů psychologie (Wundt)
empirismus
Empirismus
  • Odmítnutí vrozených idejí
  • Základem jsou získané zkušenosti = empirie
francis bacon 1561 1626
Francis Bacon (1561 – 1626)
  • Předchůdce empirismu
  • Renesanční myšlení =) snaha postavit vědu na empirické základy =) přesah do všech vědních odvětví
  • Zdroj poznání je zkušenost (především smyslová) =) zkušenosti lze zobecňovat … až na úroveň axiomů = použití induktivní metody
kritika dedukce
Kritika dedukce
  • Idoly:
  • rodu: tendence dávat přednost údajům snadno zapamatovatelným či již uznaným za pravdivé (současná média???)
  • jeskyně (původ v individuálním založení, výchově, situaci atp.)
  • tržiště (pochází ze společenských kontaktů (přebírání názorů atp.)
thomas hobbes 1588 1679
Thomas Hobbes ( 1588 – 1679)
  • Důsledný materialista = neexistuje duchovno, Bůh atp.
  • Zabývá se teorií poznání – předměty mají primární a sekundární vlastnosti
  • primární = fyzické
  • sekundární = barvy, zvuky, vůně (existují pouze díky pohybům v našich smyslech)
  • Představa = ochabující vjem (po zavření očí stále vidím knihu, ale kalněji a matněji)
  • Slábnutí představ vlivem času a překrývání novými pojmy
john locke 1632 1704
John Locke (1632 – 1704)
  • Esej o lidském rozumu – nelze dokázat vrozené ideje (kritika Descarta)
  • Lidé získávají ideje na základě empirie a reflexe
  • Jednoduché (pasivní vnímaní) a složené ideje(abstrakce atp.)
asocianismus
Asocianismus
  • Základem je hledání asociačních principů = umožnění organizaci a třídění psychické zkušenosti (např. vliv na pozdější introspekční školu)
david hume 1711 1776
David Hume (1711 – 1776)
  • Termín percepce – psychický obsah (dnes vnímání) = návaznost na Lockea
  • 2 druhy percepcí:
  • imprese – živé, aktuálně prožívané (vidíme, slyšíme, cítíme, volíme atd.)
  • ideje – slabší, kopie impresí

Všechny ideje jsou tvořeny z původních impresí

  • 3 druhy spojení idejí:

- podobnost (geometrická, situační – dejavuatp.)

- „dotyk“ v čase a místě = sousednost (př. vůně z dětství)

- kauzální vztah (přímé působení na nervovou soustavu)

david hartley 1705 1757
David Hartley (1705 – 1757)
  • Asociace = základní princip umožňující objasnit strukturu lidské mysli a procesů v ní probíhajících
  • Psychofyzický paralelismus – mentální a tělesné děje probíhají odděleně, propojuje je asociace
  • hl. je tedy „dotyk“
  • Síla asociace závisí na opakování (I.P.Pavlov aj.)
osv censtv
Osvícenství
  • hl. ve Francii v 18. století
  • „Světlo rozumu X náboženské pověry“
  • Rovnost lidí, rozvoj lidských práv (svobodný život, vyznání, myšlení, bádání atp.)
  • vliv na technický rozvoj a další oblasti vědy i běžného života
jean jacques rousseau 1712 1778
Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778)
  • Propojení s pedagogikou
  • Kritika společnosti
  • „Emil čili o výchově“ (vize výchovy od narození až do smrti) – člověk se rodí dobrý, za zbytek může okolní svět (předchůdce beahviorismu i evoluční psychologie)

- zdravá (přirozený soucit) a nezdravá sebeláska (srovnání s ostatními – stavím se vždy nad ostatní)

  • Výklad ontogeneze na příkladu výchovy chlapce (dle aspektů věku)
  • výchova a charakteristika dívek – blíže k přírodě, hůže ovládají přirozené touhy =) mají být pokorné, skromné a poslušné =) nerovnost postavení a ovlivnění Freuda a Junga
n meck klasick filozofie
Německá klasická filozofie

- 18. a 19. století

  • Immanuel Kant
  • Johan Friedrich Herbart
  • Arthur Shoppenhauer
  • Friedrich Nietzsche
immanuel kant 1724 1804
Immanuel Kant (1724 – 1804)
  • Přednášel mnoho vědních disciplín (matematika, logika, filozofie, fyzika, estetika, etika)
  • Kritika čistého rozumu – hlavní dílo (následovaly Kritika praktického rozumu a Kritika soudnosti)
  • Rozlišuje 2 druhy poznání:
  • a priori (nezávislé na zkušenosti)
  • a posteriori (zdrojem je zkušenost)
  • „má- li smyslový dojem vést k poznání, musí k němu člověk přistoupit z hlediska apriorních forem nazírání (čas, prostor, schopnost analýzy, syntézy atp.)
slide25

Kant rozlišuje 2 světy:

  • fenomenální (svět jevů)
  • noumenální (svět věcí)
  • Lze poznat pouze svět fenoménů =) realita zůstává skryta – ovlivnil tak např. transcendentální filozofii (Huserl atp.)
kantova etika
Kantova etika
  • Vidí podstatný rozdíl mezi čistým a praktickým rozumem
  • Čistý rozum = nástroj teoretických spekulací i skepse
  • Praktický rozum = jsme nuceni se v praktických situacích rozhodovat a respektovat etická pravidla
  • Morálka není člověku přirozeně dána do vínku = vliv výchovy
  • Opravdová mravnost plyne z vědomí obecné lidské povinnosti =) dosažení osobního štěstí
  • KATEGORICKÝ IMPERATIV – „Jednej podle té maximy jednání, u níž můžeš zároveň chtít, aby platila jako obecný zákon“ (jasný původ v křesťanské morálce)
johann friedrich herbart 1776 1841
Johann Friedrich Herbart (1776 – 1841)
  • Propojení s pedagogikou a etikou
  • Kantův nástupce – nahradil kategorický imperativ 5 praktickými idejemi (svobody, dokonalosti, blahovůle, práva a odplaty)
  • Psychologický přínos – pojetí dynamických sil (představy mohou splývat či se rušit, pokud jsou v rozporu, méně významné klesají pod práh vědomí, ale nemizí úplně (význam pro Freuda a Junga)
  • Vnímání nových podnětů je ovlivněno starší zkušeností – apercepce (podobné představy splývají) - škatulkování
arthur shoppenhauer 1788 1860
Arthur Shoppenhauer (1788 – 1860)
  • Následník Kanta
  • Příroda = subjektivní představa, ale je především jevovou (fenomenální) stránkou věci o sobě, jíž je nevědomá vůle (temné, bezdůvodné, hlubinné puzení)
  • Slepá vůle k životu – pud (důkazy: např. instinktivní chování živočichů)
  • Nejsilnější projev nevědomé vůle = pohlavní pud (návaznost – Freud, Jung)
  • Pocit svobodné vůle je iluze – člověk je ovládán silami vymykajícími se vědomé kontrole (nevědomí – pozn. Freud)
  • Návaznost na Darwinovu evoluci
friedrich nietzsche 1844 1900
Friedrich Nietzsche (1844 – 1900)
  • Nepřátelské postoje vůči ženám
  • Podstatou života je vůle k moci (jako podvědomá tendence)
  • Rozbor lidského vědomí (opět návaznost psychoanalytiků)
  • Vědomí se rozvinulo pod tlakem potřeby dorozumívání lidí jako nejohroženějšího druhu = je spojovací sítí mezi lidmi (kolektivní vědomí a spojení vědomí s jazykem - sémantici)
psychologie jako samostatn v da
Psychologie jako samostatná věda
  • 2. polovina 19. století
  • Zpočátku hlavně empirický a experimentální charakter
  • Návaznost na rozvoj fyziologie a neurologie
  • Tvorba předpokladů - Comte,Spencer, Darwin, Müller, Helmholtz, Purkyně, Broca, Weber, Fechner atd.
august comte 1798 1857
August Comte (1798 – 1857)
  • Zakladatel sociologie
  • Prosazuje pozitivismus (vychází pouze z ověřitelných faktů, vyhýbá se spekulacím – paradigma západní vědy)
  • Zákon tří stadií vývoje:
  • teologické (božské vysvětlení světa – uvažovali jako malé děti)
  • metafyzické (tvorba abstraktních systémů – antičtí filozofové) – principy a síly jsou sice neviditelné, ale ne nadpřirozené (př. Aristoteles – formy)
  • pozitivní (pouze pozorovatelné jevy a nezpochybnitelná fakta – zobecnění – predikce)
comte a psychologie
Comte a psychologie
  • Kritika introspekce – upírá psychologii právo být vědou (není v jeho klasifikaci vědních oborů) = nezáměrné obohacení a nový impuls 
herbert spencer 1820 1903
Herbert Spencer (1820 – 1903)
  • Zavedl termín evoluce – tehdy ještě naprosto neutrální!
  • Ve vývoji se zákonitě střídají 2 základní procesy - diferenciace a integrace (homogenní celky se nejprve rozčleňují na části a ty se pak spojují ve vyšší a složitější útvary – vznik nové kvality) – přesah do sociologie, etologie, politiky atp.

=) pokrok není nahodilý, ale nutný

Termín adaptace – život (a tedy vědomí) je ustavičné přizpůsobování se vnějším okolnostem

Rozlišení společnosti na vojenskou (právo silnějšího) a průmyslovou (dělba práce a individuální schopnosti = sociální darwinismus a bezmezná víra ve volnou ekonomickou soutěž)

charles darwin 1809 1882
Charles Darwin (1809 – 1882)
  • Vychází z Malthuse (Esej o principech populace – organismy zvyšují svůj počet rychleji, než rostou zdroje potravy) = myšlenka přírodního výběru
  • Přežívají variace lépe přizpůsobené podmínkám
  • Altruismus je výsledkem přirozeného výběru (příklad 2 skupin pravěkých lidí)
  • Přínos pro psychologii – výrazové chování (zvyšuje šanci na přežití, protože usnadňuje dorozumívání s ostatními členy druhu) – např. vzorce neverbální komunikace
johannes m ller 1801 1858
Johannes Müller (1801 – 1858)
  • Fyziolog
  • Teorie specifických nervových energií – stimulace senzorických nervů vede ke vzniku charakteristických počitků (základ pro experimentální psychologii) – tj. zrakové nervy přenášejí pouze světelné a barevné počitky, sluchové pak počitky zvukové atd.)

=) určitá senzorická kvalita vzniká v konkrétních částech mozku

hermann von helmholtz 1821 1894
Hermann von Helmholtz (1821 – 1894)
  • Fyziolog
  • Zákon o zachování energie (všechny druhy energie v živých i neživých systémech mění formu bez změny kvantity)
  • Experimenty na hranici fyziologie a psychologie (jednoduchý reakční čas mezi podnětem a reakcí, nevědomé usuzování (odhad vzdálenosti, směru a pozice atp.)
  • Kritika Kanta – vnímání prostoru není apriorní – podléhá zkušenosti (nácvik odhadu pozice předmětu s brýlemi, jež mírně přesouvaly pozici předmětu)
johann christoph spurtzheim 1776 1832
Johann ChristophSpurtzheim (ˇ1776 – 1832)
  • Frenologie – zkoumá souvislost stavby lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy (později zavržen)
  • Zmapování oblastí mozku a přiřazení duševních vlastností (na psychiatrických pacientech)
dal fyziologov
Další fyziologové

Paul Broca (1824 – 1880)

  • lokalizace řečových center – Brocovo centrum

Ernst Heinrich Weber (1795 – 1878)

  • citlivost kůže a nejmenší rozlišitelný rozdíl (rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standardního podnětu)
psychologie jako samostatn v dn obor
Psychologie jako samostatný vědní obor
  • Wilhelm Maximilian Wundt (1832 – 1920)
  • Francis Galton (1822 – 1911)
  • Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909)
  • William James (1842 – 1910)
wilhelm maximilian wundt 1832 1920
Wilhelm Maximilian Wundt (1832 – 1920)
  • 1879 – založení Psychologického institutu v Lipsku
  • Hlavní výzkumná metoda – introspekce = vnitřní vnímání (prováděná školenými pracovníky za jasně vymezených podmínek) -snaha postihnout konkrétní zkušenost
  • Výzkumy diskriminačního reakčního času (reakce pouze na určitý podnět)
po itky
Počitky
  • Vznikají na základě stimulace smyslových orgánů
  • 7 základních kvalit počitků – zraková, sluchová, čichová, kožní, chuťová, kinestetická a kožního smyslu
  • 3 dimenze citového prožívání (libost-nelibost, napětí-uvolnění, vzrušení-uklidnění)
francis galton 1822 1911
Francis Galton (1822 – 1911)
  • Studium individuálních rozdílů – do té doby nové téma, ostatní se spíše snažili sjednotit a zobecnit poznatky
  • Zkoumal problematiku dědičnosti vloh
  • Snaha měřit inteligenci jednoduchými senzorickými zkouškami– ošidné, nekorelovalo (= inteligence je komplexní jev

=) zavedení statistických metod do psychologie (využití v psychometrii atp.)

hermann ebbinghaus 1850 1909
Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909)
  • Výzkumy paměti
  • Definuje krátkodobou a dlouhodoboupaměť
  • zapomínání je rychlé, ale postupně se zpomaluje
  • učil se 2 roky řadu bezesmyslných slabik, aby dokázal minimalizaci vlivu předchozího učení a působení kvality obsahu na zapamatování
william james 1842 1910
William James (1842 – 1910)
  • Vydal Principy psychologie
  • Definice psychologie – věda o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech tak i o jeho podmínkách
  • Vědomí se ustavičně mění a žádný psychický stav nelze zažít vícekrát
  • Pozornost – je výběrové zaměření a soustředění vědomí
  • Rozlišuje mezi návyky (mimovolní a nevědomé) a rozhodnutími (volní a vědomé)
  • různé návyky se učí v různém věku
  • návyky přispívají k udržení daného společenského uspořádání
  • autor teorie emocí – „citové zážitky jsou odezvou na tělesné změny vyvolané emocionálně významnými podněty“ (prvotní je tedy fyziologická emoční reakce)
d kuji za pozornost

Děkuji za pozornost

Co je to vlastně pozornost ?

ad