Historick v chodiska psychologie
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 45

Historická východiska psychologie PowerPoint PPT Presentation


  • 54 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Historická východiska psychologie. Psychologie. Předmět studia: ???. Předmět studia. Lidská mysl Percepce, kognice, pozornost, emoce, motivace, potřeby, osobnost, interpersonální vztahy, podvědomí, …) Chování???. Definice psychologie jako vědního oboru.

Download Presentation

Historická východiska psychologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Historick v chodiska psychologie

Historická východiska psychologie


Psychologie

Psychologie

Předmět studia: ???


P edm t studia

Předmět studia

  • Lidská mysl

  • Percepce, kognice, pozornost, emoce, motivace, potřeby, osobnost, interpersonální vztahy, podvědomí, …)

  • Chování???


Definice psychologie jako v dn ho oboru

Definice psychologie jako vědního oboru

  • Např. - věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí a snaží se jej popsat, vysvětlit a predikovat


Novov k filozofick p edpoklady psychologie

Novověké filozofické předpoklady psychologie

  • Prvotně se začala odštěpovat z filozofie, resp. psychologické úvahy byly obsaženy v množství filozofických prací a úvah

  • „myslím, tedy jsem“ (Descartes)

  • etika a problém lidské volby (Spinoza)

  • představy prosté a fantazijní (Hobbes)

  • ideje (Locke)

  • atd….


Hlavn novodob evropsk filozofick sm ry

Hlavní novodobé evropské filozofické směry

  • Racionalismus

  • Empirismus

  • Asocianismus

  • Osvícenství

  • Německá klasická filozofie


Racionalismus

Racionalismus

  • Výrazné ovlivnění přírodními vědami (Galilei atp.)

  • Propojení filozofie a matematiky =) snaha vyrovnat se jí =) potřeba vybudovat dostatečný aparát

  • Hlavní poznávací schopností je ROZUM (nezávislost na smyslové zkušenosti)


Ren descartes 1596 1650

René Descartes (1596 – 1650)

  • Kritika dosavadního způsobu vědění a myšlení =) Rozprava o metodě

  • filozofie má být založena na rozumových axiomech

  • smysly jsou nepřesné =) nutnost neustálých pochyb (metodická skepse) =) snaha najít axiom =) „Cogito, ergo sum.“

  • Vrozené a odvozené ideje

    • odvozené: produkt smyslové zkušenosti (na základě vnějších podnětů)

    • vrozené: nezávislé na působení vnějších podnětů (já, Bůh, nekonečno atp.)

      Dualismus – duše (myšlení) + hmota (rozprostraněnost, mechanické principy)


Prob m

Probém

  • Vztah duše a těla – jak může nehmotná duše působit na hmotné tělo?????


Baruch spinoza 1632 1677

Baruch Spinoza (1632 – 1677)

  • Monismus – duch a hmota jsou dvě stránky téže podstaty (substance)

    - př. Bůh = příroda (ovlivnění se myšlení a fyzické entity)

  • př. psychický afekt ovlivní fyzický stav těla

    Problém lidské volby: člověk je schopen ovládat své vášně (afekty) = vnitřní svoboda (východisko některých současných směrů)


Gottfried wilhelm leibnitz 1646 1716

Gottfried Wilhelm Leibnitz 1646 – 1716)

  • Psychofyzický paralelismus = souběžnost psychických a fyzických procesů – východisko základů psychologie (Wundt)


Empirismus

Empirismus

  • Odmítnutí vrozených idejí

  • Základem jsou získané zkušenosti = empirie


Francis bacon 1561 1626

Francis Bacon (1561 – 1626)

  • Předchůdce empirismu

  • Renesanční myšlení =) snaha postavit vědu na empirické základy =) přesah do všech vědních odvětví

  • Zdroj poznání je zkušenost (především smyslová) =) zkušenosti lze zobecňovat … až na úroveň axiomů = použití induktivní metody


Kritika dedukce

Kritika dedukce

  • Idoly:

  • rodu: tendence dávat přednost údajům snadno zapamatovatelným či již uznaným za pravdivé (současná média???)

  • jeskyně (původ v individuálním založení, výchově, situaci atp.)

  • tržiště (pochází ze společenských kontaktů (přebírání názorů atp.)


Thomas hobbes 1588 1679

Thomas Hobbes ( 1588 – 1679)

  • Důsledný materialista = neexistuje duchovno, Bůh atp.

  • Zabývá se teorií poznání – předměty mají primární a sekundární vlastnosti

  • primární = fyzické

  • sekundární = barvy, zvuky, vůně (existují pouze díky pohybům v našich smyslech)

  • Představa = ochabující vjem (po zavření očí stále vidím knihu, ale kalněji a matněji)

  • Slábnutí představ vlivem času a překrývání novými pojmy


John locke 1632 1704

John Locke (1632 – 1704)

  • Esej o lidském rozumu – nelze dokázat vrozené ideje (kritika Descarta)

  • Lidé získávají ideje na základě empirie a reflexe

  • Jednoduché (pasivní vnímaní) a složené ideje(abstrakce atp.)


Asocianismus

Asocianismus

  • Základem je hledání asociačních principů = umožnění organizaci a třídění psychické zkušenosti (např. vliv na pozdější introspekční školu)


David hume 1711 1776

David Hume (1711 – 1776)

  • Termín percepce – psychický obsah (dnes vnímání) = návaznost na Lockea

  • 2 druhy percepcí:

  • imprese – živé, aktuálně prožívané (vidíme, slyšíme, cítíme, volíme atd.)

  • ideje – slabší, kopie impresí

    Všechny ideje jsou tvořeny z původních impresí

  • 3 druhy spojení idejí:

    - podobnost (geometrická, situační – dejavuatp.)

    - „dotyk“ v čase a místě = sousednost (př. vůně z dětství)

    - kauzální vztah (přímé působení na nervovou soustavu)


Historick v chodiska psychologie

  • Výrazný skepticismus – „mysl je pouze seskupení různých percepcí“


David hartley 1705 1757

David Hartley (1705 – 1757)

  • Asociace = základní princip umožňující objasnit strukturu lidské mysli a procesů v ní probíhajících

  • Psychofyzický paralelismus – mentální a tělesné děje probíhají odděleně, propojuje je asociace

  • hl. je tedy „dotyk“

  • Síla asociace závisí na opakování (I.P.Pavlov aj.)


Osv censtv

Osvícenství

  • hl. ve Francii v 18. století

  • „Světlo rozumu X náboženské pověry“

  • Rovnost lidí, rozvoj lidských práv (svobodný život, vyznání, myšlení, bádání atp.)

  • vliv na technický rozvoj a další oblasti vědy i běžného života


Jean jacques rousseau 1712 1778

Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778)

  • Propojení s pedagogikou

  • Kritika společnosti

  • „Emil čili o výchově“ (vize výchovy od narození až do smrti) – člověk se rodí dobrý, za zbytek může okolní svět (předchůdce beahviorismu i evoluční psychologie)

    - zdravá (přirozený soucit) a nezdravá sebeláska (srovnání s ostatními – stavím se vždy nad ostatní)

  • Výklad ontogeneze na příkladu výchovy chlapce (dle aspektů věku)

  • výchova a charakteristika dívek – blíže k přírodě, hůže ovládají přirozené touhy =) mají být pokorné, skromné a poslušné =) nerovnost postavení a ovlivnění Freuda a Junga


N meck klasick filozofie

Německá klasická filozofie

- 18. a 19. století

  • Immanuel Kant

  • Johan Friedrich Herbart

  • Arthur Shoppenhauer

  • Friedrich Nietzsche


Immanuel kant 1724 1804

Immanuel Kant (1724 – 1804)

  • Přednášel mnoho vědních disciplín (matematika, logika, filozofie, fyzika, estetika, etika)

  • Kritika čistého rozumu – hlavní dílo (následovaly Kritika praktického rozumu a Kritika soudnosti)

  • Rozlišuje 2 druhy poznání:

  • a priori (nezávislé na zkušenosti)

  • a posteriori (zdrojem je zkušenost)

  • „má- li smyslový dojem vést k poznání, musí k němu člověk přistoupit z hlediska apriorních forem nazírání (čas, prostor, schopnost analýzy, syntézy atp.)


Historick v chodiska psychologie

  • Kant rozlišuje 2 světy:

  • fenomenální (svět jevů)

  • noumenální (svět věcí)

  • Lze poznat pouze svět fenoménů =) realita zůstává skryta – ovlivnil tak např. transcendentální filozofii (Huserl atp.)


Kantova etika

Kantova etika

  • Vidí podstatný rozdíl mezi čistým a praktickým rozumem

  • Čistý rozum = nástroj teoretických spekulací i skepse

  • Praktický rozum = jsme nuceni se v praktických situacích rozhodovat a respektovat etická pravidla

  • Morálka není člověku přirozeně dána do vínku = vliv výchovy

  • Opravdová mravnost plyne z vědomí obecné lidské povinnosti =) dosažení osobního štěstí

  • KATEGORICKÝ IMPERATIV – „Jednej podle té maximy jednání, u níž můžeš zároveň chtít, aby platila jako obecný zákon“ (jasný původ v křesťanské morálce)


Johann friedrich herbart 1776 1841

Johann Friedrich Herbart (1776 – 1841)

  • Propojení s pedagogikou a etikou

  • Kantův nástupce – nahradil kategorický imperativ 5 praktickými idejemi (svobody, dokonalosti, blahovůle, práva a odplaty)

  • Psychologický přínos – pojetí dynamických sil (představy mohou splývat či se rušit, pokud jsou v rozporu, méně významné klesají pod práh vědomí, ale nemizí úplně (význam pro Freuda a Junga)

  • Vnímání nových podnětů je ovlivněno starší zkušeností – apercepce (podobné představy splývají) - škatulkování


Arthur shoppenhauer 1788 1860

Arthur Shoppenhauer (1788 – 1860)

  • Následník Kanta

  • Příroda = subjektivní představa, ale je především jevovou (fenomenální) stránkou věci o sobě, jíž je nevědomá vůle (temné, bezdůvodné, hlubinné puzení)

  • Slepá vůle k životu – pud (důkazy: např. instinktivní chování živočichů)

  • Nejsilnější projev nevědomé vůle = pohlavní pud (návaznost – Freud, Jung)

  • Pocit svobodné vůle je iluze – člověk je ovládán silami vymykajícími se vědomé kontrole (nevědomí – pozn. Freud)

  • Návaznost na Darwinovu evoluci


Friedrich nietzsche 1844 1900

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900)

  • Nepřátelské postoje vůči ženám

  • Podstatou života je vůle k moci (jako podvědomá tendence)

  • Rozbor lidského vědomí (opět návaznost psychoanalytiků)

  • Vědomí se rozvinulo pod tlakem potřeby dorozumívání lidí jako nejohroženějšího druhu = je spojovací sítí mezi lidmi (kolektivní vědomí a spojení vědomí s jazykem - sémantici)


Psychologie jako samostatn v da

Psychologie jako samostatná věda

  • 2. polovina 19. století

  • Zpočátku hlavně empirický a experimentální charakter

  • Návaznost na rozvoj fyziologie a neurologie

  • Tvorba předpokladů - Comte,Spencer, Darwin, Müller, Helmholtz, Purkyně, Broca, Weber, Fechner atd.


August comte 1798 1857

August Comte (1798 – 1857)

  • Zakladatel sociologie

  • Prosazuje pozitivismus (vychází pouze z ověřitelných faktů, vyhýbá se spekulacím – paradigma západní vědy)

  • Zákon tří stadií vývoje:

  • teologické (božské vysvětlení světa – uvažovali jako malé děti)

  • metafyzické (tvorba abstraktních systémů – antičtí filozofové) – principy a síly jsou sice neviditelné, ale ne nadpřirozené (př. Aristoteles – formy)

  • pozitivní (pouze pozorovatelné jevy a nezpochybnitelná fakta – zobecnění – predikce)


Comte a psychologie

Comte a psychologie

  • Kritika introspekce – upírá psychologii právo být vědou (není v jeho klasifikaci vědních oborů) = nezáměrné obohacení a nový impuls 


Herbert spencer 1820 1903

Herbert Spencer (1820 – 1903)

  • Zavedl termín evoluce – tehdy ještě naprosto neutrální!

  • Ve vývoji se zákonitě střídají 2 základní procesy - diferenciace a integrace (homogenní celky se nejprve rozčleňují na části a ty se pak spojují ve vyšší a složitější útvary – vznik nové kvality) – přesah do sociologie, etologie, politiky atp.

    =) pokrok není nahodilý, ale nutný

    Termín adaptace – život (a tedy vědomí) je ustavičné přizpůsobování se vnějším okolnostem

    Rozlišení společnosti na vojenskou (právo silnějšího) a průmyslovou (dělba práce a individuální schopnosti = sociální darwinismus a bezmezná víra ve volnou ekonomickou soutěž)


Charles darwin 1809 1882

Charles Darwin (1809 – 1882)

  • Vychází z Malthuse (Esej o principech populace – organismy zvyšují svůj počet rychleji, než rostou zdroje potravy) = myšlenka přírodního výběru

  • Přežívají variace lépe přizpůsobené podmínkám

  • Altruismus je výsledkem přirozeného výběru (příklad 2 skupin pravěkých lidí)

  • Přínos pro psychologii – výrazové chování (zvyšuje šanci na přežití, protože usnadňuje dorozumívání s ostatními členy druhu) – např. vzorce neverbální komunikace


Johannes m ller 1801 1858

Johannes Müller (1801 – 1858)

  • Fyziolog

  • Teorie specifických nervových energií – stimulace senzorických nervů vede ke vzniku charakteristických počitků (základ pro experimentální psychologii) – tj. zrakové nervy přenášejí pouze světelné a barevné počitky, sluchové pak počitky zvukové atd.)

    =) určitá senzorická kvalita vzniká v konkrétních částech mozku


Hermann von helmholtz 1821 1894

Hermann von Helmholtz (1821 – 1894)

  • Fyziolog

  • Zákon o zachování energie (všechny druhy energie v živých i neživých systémech mění formu bez změny kvantity)

  • Experimenty na hranici fyziologie a psychologie (jednoduchý reakční čas mezi podnětem a reakcí, nevědomé usuzování (odhad vzdálenosti, směru a pozice atp.)

  • Kritika Kanta – vnímání prostoru není apriorní – podléhá zkušenosti (nácvik odhadu pozice předmětu s brýlemi, jež mírně přesouvaly pozici předmětu)


Johann christoph spurtzheim 1776 1832

Johann ChristophSpurtzheim (ˇ1776 – 1832)

  • Frenologie – zkoumá souvislost stavby lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy (později zavržen)

  • Zmapování oblastí mozku a přiřazení duševních vlastností (na psychiatrických pacientech)


Dal fyziologov

Další fyziologové

Paul Broca (1824 – 1880)

  • lokalizace řečových center – Brocovo centrum

    Ernst Heinrich Weber (1795 – 1878)

  • citlivost kůže a nejmenší rozlišitelný rozdíl (rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standardního podnětu)


Psychologie jako samostatn v dn obor

Psychologie jako samostatný vědní obor

  • Wilhelm Maximilian Wundt (1832 – 1920)

  • Francis Galton (1822 – 1911)

  • Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909)

  • William James (1842 – 1910)


Wilhelm maximilian wundt 1832 1920

Wilhelm Maximilian Wundt (1832 – 1920)

  • 1879 – založení Psychologického institutu v Lipsku

  • Hlavní výzkumná metoda – introspekce = vnitřní vnímání (prováděná školenými pracovníky za jasně vymezených podmínek) -snaha postihnout konkrétní zkušenost

  • Výzkumy diskriminačního reakčního času (reakce pouze na určitý podnět)


Po itky

Počitky

  • Vznikají na základě stimulace smyslových orgánů

  • 7 základních kvalit počitků – zraková, sluchová, čichová, kožní, chuťová, kinestetická a kožního smyslu

  • 3 dimenze citového prožívání (libost-nelibost, napětí-uvolnění, vzrušení-uklidnění)


Francis galton 1822 1911

Francis Galton (1822 – 1911)

  • Studium individuálních rozdílů – do té doby nové téma, ostatní se spíše snažili sjednotit a zobecnit poznatky

  • Zkoumal problematiku dědičnosti vloh

  • Snaha měřit inteligenci jednoduchými senzorickými zkouškami– ošidné, nekorelovalo (= inteligence je komplexní jev

    =) zavedení statistických metod do psychologie (využití v psychometrii atp.)


Hermann ebbinghaus 1850 1909

Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909)

  • Výzkumy paměti

  • Definuje krátkodobou a dlouhodoboupaměť

  • zapomínání je rychlé, ale postupně se zpomaluje

  • učil se 2 roky řadu bezesmyslných slabik, aby dokázal minimalizaci vlivu předchozího učení a působení kvality obsahu na zapamatování


William james 1842 1910

William James (1842 – 1910)

  • Vydal Principy psychologie

  • Definice psychologie – věda o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech tak i o jeho podmínkách

  • Vědomí se ustavičně mění a žádný psychický stav nelze zažít vícekrát

  • Pozornost – je výběrové zaměření a soustředění vědomí

  • Rozlišuje mezi návyky (mimovolní a nevědomé) a rozhodnutími (volní a vědomé)

  • různé návyky se učí v různém věku

  • návyky přispívají k udržení daného společenského uspořádání

  • autor teorie emocí – „citové zážitky jsou odezvou na tělesné změny vyvolané emocionálně významnými podněty“ (prvotní je tedy fyziologická emoční reakce)


D kuji za pozornost

Děkuji za pozornost

Co je to vlastně pozornost ?


  • Login