1 / 42

Filosofické základy životní rovnováhy

Filosofické základy životní rovnováhy. aneb: co může člověk udělat pro to, aby se na tom světě cítil lépe. ….a bude řeč nejen o rovnováze, ale i o moudrosti a blaženosti…. Co učily člověka mýty. Upozorňovaly ho (poměrně tvrdě) na to, že je „smrtelníkem“ a co to znamená

gail
Download Presentation

Filosofické základy životní rovnováhy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Filosofické základy životní rovnováhy aneb: co může člověk udělat pro to, aby se na tom světě cítil lépe

  2. ….a bude řeč nejen o rovnováze, ale i o moudrosti a blaženosti….

  3. Co učily člověka mýty • Upozorňovaly ho (poměrně tvrdě) na to, že je „smrtelníkem“ a co to znamená • Upozorňovaly ho na hranice jeho možností a kompetencí • Člověk – „demo-verze“ boha, mnoho dobrých vlastností má, avšak pouze v „předváděcí“ míře, a proto není možno, aby se jimi mohl sám řídit

  4. Původní smysl moudrosti • Schopnost rozeznat, že přítomná slast může znamenat budoucí strast (a naopak) • Schopnost rozeznat, že poškozením celku uškodí člověk sám sobě • Schopnost rozeznat, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá • Schopnost rozeznat, že věci nejsou takové, jakými se jeví

  5. Další cíle moudrosti • Vštípit vědomí nestálosti věcí, která je na jedné straně mementem, na druhé nadějí. • Internalizace řádu, který musí mít člověk ve své mysli – venku ho nenajde • Schopnost vnímat se jako subsystém. Mozaika, ve které nemá barevný kamínek smysl sám o sobě, nýbrž pouze v celku s ostatními • Conditio humana – základní dané a nepřekročitelné parametry člověka a jeho života

  6. Blaženost, apatheia, ataraxia, euthymia • Různé podoby žádoucího stavu lidské mysli • Blaženost – schopnost vnímat svůj život v kontextu Dobra • Apatheia – odolnost vůči zranění duše • Ataraxia – brát věci tak jak jsou • Euthymia – dobrá mysl, zakotvená v širokém horizontu, veselí, blaženost

  7. Nelineární převodník

  8. Fce nelineárního převodníku • Tlumí horní část amplitudy, pocitu vítězství a titánské představy • Vyrovnává propady • Možná je i paradoxní fáze • Čínský rolník s koněm • Filosofie i náboženství člověka strhávají z výšin svého sebezbožštění a pozvedají z propadů a malomyslnosti

  9. Mechanismus útěchy

  10. na čem záleží… • Šedý pruh na obrázku je po celé své délce jeden a tentýž stejný odstín šedi. • Hodnocení své situace dělá člověk vždy na pozadí nějaké představy „jak by to mohlo nebo mělo být“. Přání a realita. • Moudrost vede člověka spíše k tomu, aby se srovnával s horšími možnostmi

  11. Je životní rovnováha soukromou věcí každého? • Dozajista a bezpochyby. • Problém je pouze v tom, že rozháraná mysl má tendenci ze svého stavu obviňovat své okolí a chová se k němu pak nepřátelsky a agresivně • Nabaluje na sebe náboženské a ideologické obsahy, čímž se její stav legitimuje a ospravedlňuje, ale i zhoršuje

  12. Je životní rovnováha soukromou věcí? • Císař Caligula nechal popravit jednoho senátora, který kolem sebe šířil „blbou náladu“. • Sapér Vodička ze Švejka si blbou náladu spravoval tím, že udělal výtržnost na zahradní slavnosti nebo se popral. • Lidé svou blbou náladou trpí a jsou snadno přesvědčitelní o tom, že za ni někdo může, pak jsou ochotni a odhodláni „jít na ně“ (Cikány, Židy, buržousty, komouše, atd…) Pomáhá jim to jako sapéru Vodičkovi

  13. Co zde selhává? • Moderní civilizace se ubírá zcela opačným směrem, než jakým člověka vedla dávná moudrost • Hledá své štěstí mimo sebe a ve věcech • Maximalizuje své potřeby • Individualizuje se • Spokojenost a skromnost jsou „out“, nespokojenost je „in“

  14. a k tomu navíc… • Euroamerická kultura svou materialistickou individualistickou nenasytnou nespokojenost vyváží a infikuje jí i ty části světa, které až dosud žily v klidu podle svých tradičních moudrých starobylých paradigmat. • Ta pak, až se náležitě zneklidní, vezmou čepice a ….

  15. Kde může být závada • Filosofie se namnoze stala katedrovou disciplinou, věcně registrující „základní teze“, zbavené života • Náboženství se namnoze stala soustavou dogmat, u nichž jde pouze o intelektuální souhlas s nimi • Lidová moudrost zapadla a ztratila se v přívalu sdělovacích prostředků

  16. … a nebo také … • Reformace prohlásila středověkou spokojenost, zakotvenou ve vědomí neměnného řádu, za lenost a hřích. • Mysleli to pochopitelně dobře, ale vymklo se to. • Výsledkem je neurotická hektická společnost, jejímž rozhodujícím kriteriem je výkon a zisk.

  17. Nespokojenost a její vývoj • Nespokojenost s tím, co člověk má – chtěl by mít víc. Lze ještě pochopit, avšak u toho nezůstane a následuje další krok: • Nespokojenost s tím, co člověk má – chtěl by mít víc, víc, než ten druhý, a to i na jeho úkor. To je ovšem již něco jiného

  18. Počátek • Podle biblického líčení to byl had v ráji, který svou agitací udělal ze spokojených obyvatel ráje nespokojené disidenty, domáhající se svých práv na utajované informace, • se kterými si potom Adam ani Eva nevědí rady, následuje vyhnání z ráje, do světa, do dějin, ve kterých to všechno pokračuje dále.

  19. Co s tím? • Je lépe rozsvítit malou svíčku, než hořekovat nad temnotou. • Brno má zvláštní „genius loci“, kterým je to, že je jako největší vesnice v Česku proti západním částem ČR a především Praze 100 let za opicemi, a je tedy tím podstatně blíže oněm zdravým kořenům lidské a vpravdě humanistické kultury .

  20. Moravský výzkum • Moravský, resp. brněnský výzkum těchto otázek člověka čerpá podněty jednak z nížinných vinných oblastí, odkud také vzešel základní pojem - životní rovnováha • Severní hornaté oblasti Moravy dodaly písmáckou hloubavost a rovněž schopnost dívat se věcem na dno.

  21. Základní pojem - rovnováha • Jako rovnováhu označujeme relativní, dynamický a dialektický soulad mezi očekáváními a skutečností, jak se zračí a zrcadlí v lidské mysli

  22. Poruchy rovnováhy • Poruchy životní rovnováhy,projevující se jako blbá nálada, chronická nespokojenost a morousství všeho druhu jsou ve většině případů důsledkem filosoficky nekultivované mysli, ve které se rozvinou její přirozené systémové vlastnosti do neproporcionálních rozměrů.

  23. Systémové vlastnosti • Lidská mysl je schopna si vygenerovat nereálné představy o tom, jak by měl svět vypadat, a trpí pak tím, že tomu tak není. • Lidská mysl je schopna si titánsky představovat, že má klíč ke všem tajemstvím, leč tak tomu není

  24. a další • Člověk je schopen si myslet, že je středem vesmíru, kolem kterého se všechno točí. Tu a tam ho nějaké zemětřesení nebo jiná pohroma musí z této představy vyvést. • Zemětřesení v Lisabonu v r. 1775 prý způsobilo, že i Voltaire poněkud slevil

  25. Brněnský koncept • Brněnský koncept přístupu k životu je založen na třech pilířích životní rovnováhy. • Vycházejí jednak z filosofických a náboženských základů evropské kultury, ale stejně tak i z lidové moudrosti a zkušenosti • Nikomu se nevnucují, nýbrž nabízejí

  26. 1. zdroj životní rovnováhy • Rovnováha neexistuje – systém lidské mysli není totožný se systémem kosmu (přiměřená korekce Aristotelova gnozeologického optimismu) • Bytí nejsou stavy, nýbrž procesy • Zasadil jsem konvalinku…- že lidské jednání přinese očekávaný efekt, to není nárokovatelné pravidlo, nýbrž div a anomálie. Kdo s touto nesamozřejmostí počítá, ten rovnováhu neztratí ani tehdy, když se mu něco nepovede.

  27. Pravidlo k zapamatování • Zdá-li se ti někdy, že věci jsou tak, jak by dle tvého úsudku měly být (tedy v rovnováze), dozajista jsi něco přehlédl. • Svět, jak ho dnes vidíme, jsou „včerejší noviny“, Jaký je (byl) svět dnes poznáme až zítra nebo případně ještě později.

  28. 2. zdroj životní rovnováhy • Humor • Co je to? Schopnost vidět věci v reálných (nikoliv subjektivních) proporcích • Nepřikládat pomíjivým věcem eternální dignitu • Cokoliv námětem pro tragedii i humoresku • Humor neznamená znehodnocení • Pozor na bezcenné náhražky!!!

  29. Význam humoru • Představuje zároveň nadhled nad situací a přiměřený odstup, umožňující věc vidět • Je komunikačně nejdokonalejším kanálem, schopným fungovat i v dramaticky vypjatých situacích • Nebrat se vážně je výrazem reálného vědomí lidské malosti a pomíjivosti. Vážnost je komickou maskou.

  30. Češi a humor • Má náš národ smysl pro humor nebo ne? • Jsou „Osudy dobrého vojáka Švejka“ humoristický román? Která postava z tohoto románu je u nás nejtypičtější? • Pohled zvenčí – bereme se příliš vážně • Jára da Cimrman – dobrý signál • Humor anglický, židovský

  31. Zlaté pravidlo • Nejde-li o život….

  32. 3. zdroj životní rovnováhy • Tento třetí zdroj neexistuje, a právě v tom je jeho podstata. Tři zdroje životní rovnováhy jsou pouze dva. Kdo to pochopí, ten má i ten třetí • Moudrá substituce, moudrá resignace • Rosné kořeny • Škola: divadlo, vojna • Sokratovo děkovné zvolání • Člověk ekologicky bezpečnější

  33. Třetí zdroj • Člověkovo bohatství se měří nikoliv tím, co má a co ke svému štěstí potřebuje, nýbrž tím, bez čeho se dokáže obejít. • Nešťastníci a chudáci, kteří ke štěstí a blaženosti potřebují auto Lamborghini a hodinky za půl milionu (nebo i za víc).

  34. Jak se toho dobrat • Blaženost, rovnováha, duševní klid, dobrá pohoda, vyrovnanost - to nejsou dary (i když jisté dispozice člověk může mít), nýbrž výsledky cílené snahy • Je dobré hlídat, aby člověku v hlavě nevzklíčil plevel nenávisti a negace, a to vůči čemukoliv

  35. Schopnost vidět věci jinak • Vědomí časnosti a dočasnosti • Řád světa si člověk volí, koherenční pravda • Postmoderna představuje možnost návratu k autentickým podobám systémů, vedoucích člověka k blaženosti

  36. Literatura • Aristoteles: Etika Nikomachova • Seneca: O klidu duševním • Boëthius: Filosofie utěšitelka • Rádl, E.: Útěcha z filosofie

  37. Literatura • Krátký,F.: Hodnota a skutečnost humoru • Ondok,J.P: Bereme smích vážně? • Lechleitner, N.: Úsměvy pro duši • Nešpor, K.: Léčivá moc smíchu • Vrána, K.: Smysl pro humor

  38. Literatura • Radecki, S.von: Abeceda smíchu • Strejček, F.: Humorem k zdraví a síle národa • Sedlák, J.: Humorem k pohodě

  39. Možnosti učení • Hledat na skutečnostech vždy i jejich humorný aspekt (irský pohřeb) • V kritické situaci se zasmát • Každý den večer „vylovit“ vylovit z uplynulého dne něco radostného • Nenávist, sarkasmus a podobné emoce považovat za plevel ducha • Rozčilení není program

  40. Další možnosti • Snažit se na všem nalézt něco dobrého • Nebrat se vážně • Snažit se, aby se vaši blízcí s vámi alespoň jednou denně zasmáli • Nepěstovat sarkasmus, výsměch, a to dokonce ani ne jako „zbraň slabých“. • Pěstovat společenskou konverzaci a zábavu místo kulturního konzumismu

  41. Modlitba Thomase Moora

  42. a jedno arabské přísloví: • Buď spokojen a jsi kalifem

More Related