Psychologie t lesn v chovy a sportu
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 358

Psychologie tělesné výchovy a sportu PowerPoint PPT Presentation


  • 385 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Psychologie tělesné výchovy a sportu. Vývojové základy psychologie sportu. psychologická zdatnost selekčním vývojovým impulsem manifestace zdatnosti, cesta ke zlepšení sociální pozice motorika sloužila podobně jako u zvířat k adaptačním procesům

Download Presentation

Psychologie tělesné výchovy a sportu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Psychologie tělesné výchovy a sportu


V vojov z klady psychologie sportu

Vývojové základy psychologie sportu

  • psychologická zdatnost selekčním vývojovým impulsem

  • manifestace zdatnosti, cesta ke zlepšení sociální pozice

  • motorika sloužila podobně jako u zvířat k adaptačním procesům

  • např. sebezachování, obživa, reprodukce, útěk, útok

  • př. kočka – žere myši, pokud má hlad, potom si s nimi hraje – pohyb osvobozený od sebezachování

  • fylogeneze člověka – nápodoba bojových situací


Pohyb adaptace a v voj lov ka

Pohyb, adaptace a vývoj člověka

  • ve fylogenezi člověka vzniká zábavná a průpravná motorika – asi nápodoba bojových a loveckých situací

  • iniciační rituály, prvky konkurenčního prostředí – emoce, prestiž, psychohygienjcký účel

  • středověká aristokracie „ desport“ – bavit se

  • v posledních letech „studená válka“ – zneužívání sportu

  • význam pohybu a pohybové hry pro člověka zásadní, jejím prostřednictvím projevuje svou identitu


Psychologick znaky hry

Psychologické znaky hry

  • Svoboda, emancipace, spontanieta, nevážnost ( ve srovnání s prací)

  • Herní iluze, přistoupení na herní předstírání ( hra není život)

  • Vymezenost, uzavřenost v herním poli, jinak ale vnitřní nekonečnost

  • Herní paradoxy : přátelská agrese

  • Teorie her např. Spencerova teorie –uvolňování přebytku energie, Hallova atavistigká teorie – oživení prastarých zvyků, psychologická teorie her – ve hře přání vytěsněné ze života - paraolympismus


V chodn a z padn p stupy k t l cvi en m

Východní a západní přístupy k těl. cvičením

Západní přístupy

  • soutěživost, měření a srovnání výkonů

  • kolektivní pojetí, vítězství nad soupeřem

  • výchova k výkonnostnímu pojetí

    Východní přístupy

  • introvertní cvičení

  • odpoutání od vnějšího světa

  • důraz na vnitřní prožitky, meditace

  • regulace fyziologických funkcí, výchova k seberegulaci


Interdisciplin rn p stupy v psychologii t lesn v chov a sportu

Interdisciplinární přístupy v psychologii tělesné výchově a sportu

  • Multidisciplinární, crossdisciplinární a interdisciplinární přístup

  • Člověk a prostředí – rezignace na prostředí ( jóga, asketismus, hypertrofie potřeb - větší zranitelnost – stres)

  • Stresory tělesné a duševní – karteziánské představy

    o ditochomii člověka x člověk – integrovaná činnost,

    nedělitelný na somatickou a mentální část

  • Fyzický stresor ( nemoc) – psychické konsekvence

    psychický stresor ( zranění) – somatické důsledky


Z kladn pojmy v psychologii t lesn v chovy a sportu specifick znaky

Základní pojmy v psychologii tělesné výchovy a sportu – specifické znaky

  • psychologický činitel – význam pro pohybově talentované i pohybově zaostalé, hypoaktivní

  • tvořivý pohyb – antidepresivum, sebedůvěra etc.

  • význam intraindividuálních norem - pohyb. zaostalí

  • pohyb nelze chápat pouze fyzikálně

  • duchovní rozměr – kreativita, imaginace, ideomotorika

  • výchovná síla pohybu – překonávání strachu, bolesti,

    překážek, negativních nálad, neúspěchu, ambivalence

    7. Tělovýchovný proces formuje životní styl - životospráva, denní režim etc.


P edm t a rozd len psychologie

Předmět a rozdělení psychologie

TEORETICKÉ OBORY APLIKOVANÉ OBORY

Obecná psychologie Klinická psychologie

Psychologie osobnosti Psychologie práce

Srovnávací psychologie Psychologie soudní

Psychopatologie Pedagogická psychologie

Sociální psychologie Psychologie TV a sportu

Vývojová psychologie Psychologie umění

Normalita osobnosti – statistická, funkční, normativní

( Syřišťová, 1972 )


Koly psychologie t lesn v chovy a sportu

Úkoly psychologie tělesné výchovy a sportu

  • výběr sportovních talentů z psychologického hlediska

  • diagnostika osobnosti sportovce a trenéra

  • psychologické ovlivňování podle sportovních odvětví

  • koordinace pohybových aktivit s ostatními činnostmi

  • psychologizace tréninku

  • zvládnutí závěru sportovní kariéry

  • psychologizace rekreačního sportu ( oblast psychická, fyzická, zdravotní a sociální )

  • problematika motivace k činnosti

  • konstrukce výkonových testů v psychologii sportu


Metodologie v psychologii t lesn v chovy

Metodologie v psychologii tělesné výchovy

Základem zkoumání lidského mozku

  • Anatomie a histologie – stavba lidského mozku (mikrotraumata ve sportu)

  • Neurofyziologie – vedení vzruchů (rychlost přenosu z CNS ke svalům)

  • Neuroendokrinologie – ovlivňování hormony

  • Neurologie – léčení, choroby mozku a nervů

  • Psychiatrie – poruchy chování (vrcholový sport formuje a deformuje)

  • Psychologie – chování, vliv tělesných cvičení na osobnost


Biologick a dynamick p stup

Biologický a dynamický přístup

  • Biologické vědy – odpovídají dobře na otázku, jak se co v našem organismu děje, mají však potíže při výkladu, jaké jsou důvody tohoto dění

    Př. víme, které hormony působí v úzkosti ale nevíme proč

    je člověk úzkostný - přesná čísla ale velká vzdálenost k chování

  • Dynamické směry jsou na tom opačně, vysvětlují proč je člověk např. málo pozorný. Nezajímají se o to, které hormony a nervové okruhy jsou v akci

    Př. Bourdonův test pozornosti – nepřesná čísla ale blízko k chování

  • Psychoanalýza – není vědeckou teorií, není možné ji ověřit, antagonistický vztah k rodiči stejného pohlaví


Obecn a specifick metody

Obecné a specifické metody

  • Obecné

    Pozorování, náhodné pozorování, systematické pozorování

    Experiment(Millova pravidla), přirozený – vliv nikotinu na nenarozené dítě, v přirozených podmínkách – 1 podmínka změněna, laboratoř x reálný život

  • Specifické

    Subjektivní – sebepozorování (trénink), psych. rozhovor,

    dotazník x anketa

    Objektivní – výkonové testy, psychofyziologické metody,

    výsledky rozboru činnosti

    Projektivní – povídka, kresba


Sportovn pro itek a temporalita lidsk existence

Sportovní prožitek a temporalita lidské existence


Z kladn modely pojet asu

Základní modely pojetí času

Časový charakter prožitku


Psychologie t lesn v chovy a sportu

  • Tradiční model

    M«-------------I-----------«-- B

    teď(M)Pteď(B)

    - uplývání z budoucnosti přes bodovou přítomnost do minulosti

  • Vnitřní vědomí času podle E. Husserla

    M«-I-»B

    aktuální TEĎ

    retenceprotence

    (udržení/zachování v paměti) (předočekávání)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

  • Gradientní model

    - čas znázorněn

    jako tok mezi

    dvěma kužely,

    spojenými

    svými vrcholy


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Specifika sportovního prožitku(Jako sportovní prožitek je zde chápán unikátní a neopakovatelný pohybový prožitek vystupující z každodennosti)

  • Tělesně zakotvené prožívání

  • Ponoření se do výkonu – vysoká koncentrace (dostání se více k sobě)

  • Opakování minulého

  • Specifický typ kreativity

  • Vytváření sekundárních prožitků u diváků (podobně jako např. umění)


Asov pr b h u r zn ch typ sportovn ho pro itku

Časový průběh u různých typů sportovního prožitku

Vycházíme z gradientního modelu


Ka dodennost b n tr nink

Každodennost(běžný trénink)


T lesn zakotven pro v n sportovn pro itek n kolik rovn pro v n

Tělesně zakotvené prožívání – sportovní prožitek(několik úrovní prožívání)

Úrovně prožívání:

  • Bezprostředně tělesná

  • Psychická(plně koncentrovaná

    na výkon)

  • Psychicko-mentální

    (k překonání bolesti

    či monotónnosti výkonu)


Otev enost a uzav enost budoucnosti c le

Otevřenost a uzavřenost budoucnosti(cíle)

  • Prožitek silně zakotven

    v projektu výkonu(cíli/výsledku)

  • Silnější protence

  • např. atletika

  • Variantnost (nevypočitatelnost průběhu výkonu)

  • např. u hráče (důležité improvizační schopnosti)


R zn vn m n minulosti a budoucnosti u vytrvalostn ch a rychlostn ch sport

Různé vnímání minulosti a budoucnosti u vytrvalostních a rychlostních sportů

  • Vytrvalostní sporty(endorfinové)

  • Dlouhá retence – podržení přítomnosti startu (minulosti)

  • Dlouhá protence – zpřítomnění budoucího cíle závodu

  • Rychlostní sporty (adrenalinové)

  • Bez retence i protence

  • Minulost i budoucnost obsažena v 1 okamžiku


Biologick a dynamick p stup1

Biologický a dynamický přístup

  • Biologické vědy – odpovídají dobře na otázku, jak se co v našem organismu děje, mají však potíže při výkladu, jaké jsou důvody tohoto dění

    Př. víme, které hormony působí v úzkosti ale nevíme proč

    je člověk úzkostný - přesná čísla ale velká vzdálenost k chování

  • Dynamické směry jsou na tom opačně, vysvětlují proč je člověk např. málo pozorný. Nezajímají se o to, které hormony a nervové okruhy jsou v akci

    Př. Bourdonův test pozornosti – nepřesná čísla ale blízko k chování

  • Psychoanalýza – není vědeckou teorií, není možné ji ověřit, antagonistický vztah k rodiči stejného pohlaví


Obecn a specifick metody1

Obecné a specifické metody

  • Obecné

    Pozorování, náhodné pozorování, systematické pozorování

    Experiment(Millova pravidla), přirozený – vliv nikotinu na nenarozené dítě, v přirozených podmínkách – 1 podmínka změněna, laboratoř x reálný život

  • Specifické

    Subjektivní – sebepozorování (trénink), psych. rozhovor,

    dotazník x anketa

    Objektivní – výkonové testy, psychofyziologické metody,

    výsledky rozboru činnosti

    Projektivní – povídka, kresba


Literatura

Literatura :

  • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

  • Syřišťová, E. (1972). Normalita osobnosti. Praha : Avicenum.

  • Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum.


Ot zky

Otázky :

  • Interdisciplinární přístupy v psychologii tělesné výchovy a sportu.

  • Základní pojmy v psychologii TV a sportu.

  • Teoretické a aplikované obory v psychologii.

  • Metodologie v psychologii tělesné výchovy.

  • Biologický a dynamický přístup v psychologii.


Senzomotorick u en

Senzomotorické učení


Obecn charakteristika u en

Obecná charakteristika učení

  • aktuální vysvětlení jiné než v minulosti

  • není omezeno jen na dobu mládí

  • provází člověka celý život, rozvoj schopností i vlastností osobnosti

  • velmi se blíží pojmu adaptace, funkce tvoří orgán x funkční dezadaptace, např. pohybový systém – ťloušťka kostí, chrupavky, svalová hypertrofie, svalová síla, zásoby E ( ATP, ADP,CP), srdce, minutový objem, cévy – kompenzační vazodilatace a vazokonstrikce (vyrovnávání TK)

  • zatěžování 2/3 maxima, hlavně intenzita ale i objem


Linhart m innost a pozn n

Linhart, M: Činnost a poznání

Učení je aktivita, v níž subjekt v situaci mění pod vlivem vnějších podmínek a v závislosti na výsledcích vlastní činnosti své chování a své psychické procesy tak, aby snížil novými informacemi stav své nejistoty a našel správnou odpověď či adekvátní pravidlo jednání.


Psychologie t lesn v chovy a sportu

ŘÍZENÍ POHYBU

Řízení pohybu - modely a druhy řízení


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

CH

O

V

Á

A

Í

CNS

RECEPTOR

SIGNÁL

EFEKTOR

REAKCE

J

E

D

N

Á

A

Í

AKCE

motivační buzení


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

Kruhové schéma řízení

Podle BERNŠTEJN (1947)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

Model

sociálního učení

(stimul -

chování neurčité

bariera a motivace

PLÁN + kontrola

reakce a operace

zpětné vazby -

chování změněné)

Podle LINHART (1967)

Model

černé schránky

(CNS - senzorický

a motorický

analyzátor)

Podle KASA (1987)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

SENZITIVNÍ A MOTORICKÝ

ANALYZÁTOR

Oblast kožního a slizničního čití

Upraveno podle PENFIELD a BOLDREY (1937),

DYLEVSKÝ a TROJAN (1982), JÁNSKÝ a NOVOTNÝ (1983)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

HIERARCHICKÝ MODEL ŘÍZENÍ

Program

jednání

CNS

Pod-programy

1., 2. - n.

Kopie

vzorců pohybu

(z paměti)

Receptory

externí

Zdvojení

Nervové

dráhy

Příkazy

Opravy

Svaly +

Receptory

interní

Zpětná„hlášení“

Provedený

pohyb

Zpětnévazby

Upraveno dle Pickenhain In MEINEL und SCHNABEL (1987)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

DRUHY ŘÍZENÍ POHYBU

„Cerebrální program“

úmyslný-řízený(>500 ms)

získaný(vrozený)reflexní okruh

mozková kůra =„mocenský orgán“

mozeček=centrum koordinace

3

„Limbická šablona“

bezděčná-„spouštěná“(<500 ms)

získaná(podmíněný reflex)

mozeček = start, limbický límec

mozkového kmene = uložení,

„emotivní“ start pohybu (0,8 s před)

2

„Spinální reflex“

bezděčný (obranný)„spouštěný“

vrozený(reflexní akt)

1

Upraveno podle VANĚK (1963, 1984) JÁNSKÝ a NOVOTNÝ (1981), VÉLE (1982)

MĚKOTA (1983), JAVŮREK (1986), VINAŘICKÝ (1983), Human Body (1991)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

SVALOVÁ REAKCE NA IMPULS

Vznika přenos vzruchu

(CNS a odstředivá dráha)

Převod vzruchu do svalu

(nervosvalová ploténka)

Kontrakce svalu

(sarkomera)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Řízení pohybu

DVA TYPY POHYBŮ

0,00 0,48 0,76 0,92 [s]

„spouštěné“

0,76

„řízené“

Kinematický záznam přemetu vpřed KRIŠTOFIČ (1995)

Viz limbické šablony a cerebrální programy

„Pohyb, který má být proveden přesně a koordinovaně za kontroly zpětnou vazbou z periferie vyžaduje asi 760 milisekund k provedení.“MÁČEK (1987)

„Také při úderu … pěstí jde o rychlý asi 1 sekundu trvající pohyb, který je cíleně

programovaný, neboť během pohybu se obtížně kontroluje smysly.“JAVŮREK (1986)


Sm u en didaktick doporu en zku en ch tren r a u itel

SM učení –didaktická doporučení zkušených trenérů a učitelů

  • Průběh učení, jeho dobu i kvalitu ovlivňuje přesnost informace učitele ( trenéra) o zahájení pohybové činnosti,nedostatky se kumulují do dalšího průběhu pohybu – př. hod diskem

  • Korekci pohybu je žádoucí provést v pohybové struktuře před chybným provedením –př. základní údery v tenise


Nov psychologick v zkumy determinant koln ho v konu

Nové psychologické výzkumy determinant školního výkonu

  • ne absolutizace pohybových a intelektových schopností

  • 50 % podstatná motivace pro danou činnost

  • 25 % motivace pro příbuzné činnosti

  • důležitost výkonového motivu pro oblast pedagogické praxe

  • teorie řízení výkonové motivace spočívá v tendenci vyhýbat se neúspěchu

  • obtížnost definice úspěchu, rozhodující aspirační úroveň

  • v TV vytvářet situační prostředí, které eliminuje rozdíly v pohyb. schopnostech.

  • Ryba, Fišerová : Využití netradičních vícebojů ke zvýšení pocitu úspěšnosti u školní mládeže. Těl. Vých. Sport. Mlád. 1997, č. 7 – seminář 24.10.2006


Psychologie t lesn v chovy a sportu

  • Učení s chybami nebo bez chyb – problém

  • Chybný výkon – nositel informace pro subjekt

  • Včas odhalená a korigovaná chyba výsledek učení usměrňuje – podmínky

  • Detekce – odkrytí chyby

  • Identifikace – určení místa

  • Interpretace – udělení smyslu rozporu mezi tím co je a co má být ( romantismus ?)

  • Korekce – oprava

    Střídání úspěchu a neúspěchu je pro naše podmínky života plně přiměřené ( výkonová a riziková společnost)

    Optimální funkce duševního života záleží právě na boji s chybami


Senzomotorick u en jako dlouhodob aktivn proces

Senzomotorické učení jako dlouhodobý aktivní proces

  • učení - změny ve struktuře osobnosti – dovednosti, schopnosti, vědomosti, osobní vlastnosti

  • při osvojování dovedností rozhodující změna v činnosti v porovnání s předcházejícím stavem

  • další změny nastávají procesem dospívání, zráním osobnosti – vnitřní činitel vývoje geneticky determinován

  • zrání je nutné oddělit od učení

  • podobně i přechodné stavy organismu ( vliv psychotropních látek, léčiv etc.)


Teoretick koncepce u en

Teoretické koncepce učení

Biologické (adaptace) a sociální (psychologické) koncepce

Psychologické teorie

Asocianistická teorie – 19. stol., záměrné vytváření asociací vlivem asociačních zákonů (dotyk, kontrast etc),

Nerespektovala motivaci žáků, vztah učení a myšlení

Konekcionalistické teorie – klasické (podmíněné reflexy),

instrumentální(páčka – instrument, odměna a trest),

Operantní podmiňování (subjekt „operuje“, hledá), Skinner

Kognitivní teorie – důraz na pochopení, vhled (aha efekt),

Málo doceňuje význam minulé zkušenosti


Obecn z konitosti u en

Obecné zákonitosti učení

Fyziologické (PR), biochemické (DNA fylogeneze RNA ontogenetické změny), psychologické – pro didaktické a pedagogické účely nejvýstižnější

  • Učení probíhá jako postupné přibližování k cíli – pokus

    a omyl, postupné pochopení, metodický postup

    2. Učení využívá regulační mechanismy s využitím

    zpětných informací – vnějších, vnitřních, průběžných,

    výsledkových, pozitivních, nejvýznamnější autokontrola

    3. Efektivita učení závisí na interakci vnějších a vnitřních

    podmínek – motivace, předchozí dovednosti, metoda

    učení x rodinné, školní, skupinové vlivy


Druhy u en s ohledem na didaktiku koln tv ve vazb na v sledky u en

Druhy učení s ohledem na didaktiku školní TV ve vazbě na výsledky učení

  • Učení poznatkům – tradiční verbální učení, dominantní výsledky vědomosti a dovednosti

  • Učení senzomotorickým činnostem – i termín motorické učení, výsledky dovednosti, činnosti, návyky

  • Učení intelektuálním činnostem – interiorizace do vnitřní řeči, výsledky algoritmizace myšlení, rozumové operace

  • Učení sociálnímu chování – výsledkem interiorizované motivy, postoje, soc. interakce, sociální normy a role

    Druhy učení ne izolovaně, podstatné u. senzomotorické


Senzomotorick motorick u en

Senzomotorické – motorické učení

Klasifikace pohybů z hlediska učení, přeučování

BEZDĚČNÉ ( neúmyslné, nejsou plně uvědomovány)

  • Nepodmíněné reflexy, podkorové řízení, ovládání po dlouhém nácviku a s úsilím – meditace, jóga

  • Získané v ontogenezi, původně úmyslné, učením se zautomatizovaly, mozeček – denní úkony, dovednosti

    ÚMYSLNÉ

  • Získané v ontogenezi, cílevědomé jednání, kůra mozková – taktické a problémové činnosti

  • Původně vrozené, postupně mozková kůra – rovnováha, orientace, složité pohybové činnosti


Pohybov dovednosti v sledek senzomotorick ho u en

Pohybové dovednosti – výsledek senzomotorického učení

Znaky nacvičené dovednosti

  • Kvalita výsledků senzomotorické činnosti (absence chyb, správnost provedení pohybů)

  • Rychlost jejího provedení (včasnost, hbitost)

  • Ekonomičnost provedení (nízký energetický výdej, nízké volní úsilí)

  • Způsob provedení (sportovní styl, osobní styl)

    Pohybová činnost – dovednost až po ukončení

    diferenciační fáze učení

    Pohybový návyk – druhotně bezděčný zautomatizovaný

    pohybový projev


Klasifikace pohybov ch dovednost

Klasifikace pohybových dovedností

Kritérium účast smyslů, CNS – percepční a motorické

Kritérium dominance vstupu a výstupu – výstup význam tělesná aktivita, úsilí – atletika,vstup motorika jednoduchá, čekání na signály v hrách, úpolech

Kritérium časový vztah k podnětu a reakci – diskretní – odlišný začátek a konec, krátké trvání, nelze korigovat – smeč, seriové – komplexnější, jednoduché akty(skok o tyči), kontinuální – opakují se (běh)

Kritérium časový vztah k podnětu a prostředí – uzavřené – vnější prostředí stabilní, stereotyp (střelba ze 6), otevřené – vnější podmínky proměnlivé – SH, úpoly

Hrubé a jemné,nové a známé pohybové dovednosti


Druhy senzomotorick ho u en

Druhy senzomotorického učení

  • Imitační učení (uč se podle mě !) – zrak, správná demonstrace

  • Instrukční učení (cvič podle slovního návodu) – slovo, ovládat nezbytné poznatky, názvosloví

  • Zpětnovazební učení (uč se ze svých chyb !) – vhled do nacvičované dovednosti, pokus x omyl, nositelem zpětné informace učitel nebo výkon (pád, shozená laťka)

  • Problémové učení (hledej sám řešení úkolu !) – samostatnost, tvořivost, ve vyšších fázích MU

  • Ideomotorické učení (uč se pohybu i ve svých představách !) – kinestetické buňky mohou být drážděny i představou, zraněný, omluvený žák


Initel motorick ho u en

Činitelé motorického učení

  • Motivace – potřeby (biologický a sociogenní základ), vnější prostředí (incentivy – popudy a pobídky)

  • Schopnosti – obecný předpoklad efektivity učební činnosti, pohybové, intelektové, sociální

  • Cíl učení – ztotožnění s cílem a jeho pochopení

  • Stimulace – emoce, vůle, aspirace, aktivace, zájem,Yerkes – Dodsonův zákon

  • Zpevňování – udržení pravděpodobnosti žádoucího chování, motivační, expoziční, fixační metody

  • Retence – proaktivní, asociativní, afektivní útlum

  • Integrace a transfer –více učiva horší transformace, kladný a záporný transfer ( dvojtakt x trojtakt)


Interdisciplin rn feldenkreisova metoda motorick ho u en

Interdisciplinární Feldenkreisova metoda motorického učení

  • F. po vlastním postižení interní studium neuropsychologie – originální cvičební metoda

  • Metoda zlepšuje vztah motorika – psychika

  • Pomocí elementárních pohybů obraz hybnosti v oblasti motoriky mozkové kůry – homunkulus hybnosti

  • H. h. – korová mapa hybnosti, nesouměrnost –jemné pohyby (ruce) velký počet nervových buněk = velký obraz v homunkulu a naopak

  • Klíčová role vědomí, uvědomování pohybu společné s jógou, asány nahrazeny el. pohyby s jinou dynamikou

  • Metoda není založena na úsilí ale na radosti z pohybu


Hyperaktivita a hypoaktivita d t

Hyperaktivita a hypoaktivita dětí

  • Hyper. a hypoaktivita, spíše poruchy biologické, organické než psychologické

  • Hyperaktivita – excitační procesy silnější než tlumivé

  • Tlumivé více energeticky náročnější

  • LMD – nutnost většího pohybu, při malé energetické zásobě odpočívají mozková centra a svalové skupiny v útlumu, neklid neovladatelný a trvalý –přijmout, netrestat

  • Zvýšená potřeba pohybu, využít hodinu tělesné výchovy

  • Hypoaktivita méně častá (hypokineze), zdroj pocitů méněcennosti, potřeba spolupráce s učitelem, situační prostředí, kde dítě získá uznání


Psychologick aspekty neobratnosti

Psychologické aspekty neobratnosti

  • Neobratnost –stále více dětí pohybově zaostalých

  • Tělesná zdatnost, značná hodnota pro utváření osobnosti

  • Inteligence jazyková, matematická, hudební, tělesná

  • Přijímat dítě takové, jaké je – reálná výchova

  • Naučit ta cvičení, ke kterým má předpoklady

  • Zvýšení sebevědomí např. u chlapců metodicky vedená silová cvičení

  • Psychologicky významný prožitek – ovládat vlastní silou své tělo


Literatura1

Literatura:

  • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus

  • Rychtecký, A. (2000). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha : Karolinum.

  • Rychtecký, A. (1992). Motorické učení. Praha : FTVS.

  • Ryba, J. (2003). Návrh performančního testu k hodnocení potřeby výkonu. Česká kinantropologie, 7, 1, 38.


Ot zky1

Otázky :

  • Senzomotorické učení jako dlouhodobý aktivní proces.

  • Psychologické teorie učení

  • Druhy senzomotorického učení.

  • Klasifikace pohybů z hlediska učení

  • Znaky nacvičené dovednosti.

  • Klasifikace pohybových dovedností.

  • Činitelé motorického učení.

  • Performanční test a potřeba výkonu.


Psychologie sout en a soupe en

Psychologie soutěžení a soupeření


Hlavn psychologick d sledky sout en a soupe en

Hlavní psychologické důsledky soutěžení a soupeření

  • prastaré reakce v zátěži – jako instinkty ovládají adaptaci v zátěži

  • u člověka emoční základ těchto prožitků, vývojem transformace těchto prožitků do velké pestrosti

  • strach a vztek – velmi pestrá škála odezvy následným chováním v zátěžové situaci

  • odolnost člověka ve sportu –vzhledem ke strachu a vzteku –stupňování zátěže = vyrovnávání se těmito emocemi, nutné znát zákonitosti

  • problematika složitá, přímé regulační zásahy věcí intuice než vědeckých pravidel

  • biologická úroveň –adrenalin, strach- noradrenalin, vztek


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu

„BOJ!“

„BOJ

nebo

ÚTĚK“

(odkaz předků)


Zkost a strach

Úzkost a strach

  • Astenické emoce, tlumící a blokující –výjimka panická záchrana

  • Anxiozita stavová-vzniká při nereálném ohrožení, nejasná představa nebezpečí, obtížné určit – sport

  • Anxiozita jako rys povahy – znak osobnosti, snadný vznik úzkosti – zjišťování ve sportu

  • Úzkostný člověk nemusí aktuálně prožívat úzkost a naopak

  • Úzkost – bezpředmětná, vágní, nekonkrétní, difusní

  • Strach – reálnější, konkrétnější, pochopitelnější, ve sportu – chrání před hazardním poškozením


V klady zkosti ve sportu a jej pr vodn jevy

Výklady úzkosti ve sportu a její průvodní jevy

  • vrozený pud, který se aktualizuje

  • podmíněné reakce na ohrožení

  • subjektivní korelát neurofyziologické odezvy na stres

  • jako protrahovaná (prodlužovaná) chronická aktivace

  • Psychomotorický neklid – mimika, desautomatizace pohybu, ztrnulost pohybu

  • Pocit bezmocnosti, stereotyp v jednání

  • Deformace vztahů – k okolí, je ohrožující

    - k vlastní osobě, je ubohá

    4. Ambivalence v motivech


Strachov kvality

Strachové kvality

  • Bohatost jazyka –obava, bázeň, úlek, děs, hrůza

  • Hlavní znak ve sportu – váhání s pokusem x mimořádný výkon

  • Jednodušší výkony(silové, lokomoce), strach může pomáhat

  • Strach z očekávání – tréma, první fáze výkonu zpravidla negativní

  • Patologické strachy – klaustrofobie, hydrofobie, technofobie –strach ze selhání

  • Následky strachu biologické a psychologické


Prost edky ke kontrole a p ekon v n strachu

Prostředky ke kontrole a překonávání strachu

  • Výchova – ne protektivní, spíše k nezávislosti, k riskování, tvrdší

  • Trénink ve strachových situacích – adaptace, automatizace činností, dril –armáda, pořadová, sevřené útvary (1866), rumunská gymnastika etc.

  • Dnes princip modelování – určité situace, hranice?

    skokané z věže nebudou odvážní na mamutím můstku

  • Využití věku, adolescent x pubescent

  • Skupinové vlivy –přítomnost diváků, různé rituály, hromadný zpěv, vulgarismy etc.


Psychologie t lesn v chovy a sportu

  • vzájemné vztahy mezi lidmi –přátelé, kamarádi , partneři ale i nepřátelé, konkurenti, protivníci, soupeři

  • dyadická interakce – nejen spolupráce ale i rivalita, boj

  • latinsky duellum(zápas), bellum(válka)

  • soutěžení - snaha dvou nebo více lidí o dosažení stejného cíle, spektrum různých kvalit např. závod na 10 000 m -vítězové medaile, další rekordy národní, osobní, i poražený něco vyhrává –psychologický význam

    zvítězit nad druhým ale i nad sebou samým

  • soupeření – problém „ já a ty“ – totální vítězství, Tyrš ( 1926 ) – „úpolnická cvičení, u nichž se jedná o přemožení protivníka“


Etick zobecn n pojm sout en a soupe en

Etické zobecnění pojmů soutěžení a soupeření

  • soutěživá spolupráce – pozitivní, soupeření – negativní

  • kooperovat mohou monopoly – klienti nemají užitek

  • spolupracovat mohou gangsteři

  • soupeřit mohou dva výzkumné lékařské týmy o nový lék

  • různou etickou hodnotu dává pojmům soupeření a soutěžení společenský kontext, ne interakce „sama o sobě“

    Jaká je etická hodnota dnešního sportu ?

    školní, rekreační, soutěžní sport


Prost edky ke kontrole a p ekon v n strachu1

Prostředky ke kontrole a překonávání strachu

6. Ideová příprava

Hodnotová orientace člověka, např. víra v pravdu, ideály,mechanismus identifikace – kamikadze

7. Respektování sexuálních rozdílů

Muži bojovníci, ženy nositelky života-lépe zvládají

8. Speciální prostředky

Relaxace-emoce ne při svalové relaxaci, vytěsnění strachu –např. jinou činností, sugesce – skoč, neboj se rychle se rozběhni, psychofarmaka – alkohol „ vypít si na kuráž“ lyže – nebezpečí etc.


Psychologick probl my interakce soupe iv ho charakteru

Psychologické problémy interakce soupeřivého charakteru

  • Atletika ? Není dostatek zřetelných soupeřivých projevů

  • Hry ? Kombinace uvnitř družstva se soutěživými projevy mezi týmy ale stále zřetelnější soupeřivé projevy

  • pro tuto interakci vhodnější sporty, kde jsou dva sportovci proti sobě v boji o vítězství

  • jednoznačný vítěz a poražený, výhra na body, bezpečnostní pravidla, dodržování pravidel

  • remíza - znak současného sportu – časové důvody


Sportovn hry st le z eteln j soupe iv projevy

Sportovní hry – stále zřetelnější soupeřivé projevy

Hra – od exploračního ( objevného ) charakteru až pohry přesně vymezené pravidly – pohybové hry

Pro vedení žáků v duch fair play 3 okruhy problémů

  • Porozumění a pochopení, neformální pravidla

  • Tendence k tolerování „ férových faulů“, oslabený cit pro neformální pravidla ( etika, počkat po faulu etc )

  • Prožití procesu usmíření

  • Anxiozita a role nepřítele, podání ruky po skončeném boji

    nepřenášet mimo vyuč. jednotku, AŠSk – hra pro hru

  • Pochopení sociálních norem

  • Sport. hra – skladba soc. norem, pravidla formální a neformální ( pohybově slabší)

    Degradace hry : hra jako prostředek uvolnění, hra za odměnu, vítězství za každou cenu etc.


D l aspekty soupe en dvojic

Dílčí aspekty soupeření dvojic


Taktick c le zam en na ovlivn n soupe ova jedn n

Taktické cíle zaměřené na ovlivnění soupeřova jednání

  • Odvedení soupeřovy pozornosti a jeho dezorientace

    soupeř nepostřehl mou přípravu na akci – jak ?

    předstíráním něčeho jiného

  • Vyprovokování soupeře k určité pro mne výhodné akci

    např. tenis – slabé voleje, soupeř k síti

  • Vnucování vlastního pojetí boje

    nedat se ovlivnit pojetím soupeře, prosazovat ty činnosti, které ovládám, donutit soupeře k použití jeho slabých akcí, naznačovat soupeři, co má dělat – např. unožit pravou nohou, stále hrát forhend etc.


Psychologie t lesn v chovy a sportu

  • Příprava momentu překvapení pro soupeře

    uskutečnit akci, se kterou soupeř nepočítá – tajím nejsilnější úder, pěšci dopředu, atypický úder etc.

  • Stálý tlak na soupeře

    útočný šerm, útočný tenis – dostávat soupeře pod tlak

  • Ovlivňování psychiky a morálky soupeře

    nejistota, převzetí iniciativy, co by v běžné situaci neudělal, méněcennost – po smeči zády, snižování sebedůvěry – finty, provokace, pocit bolesti – útok na bolestivé místo etc.


Taktick c le zam en na ovlivn n vlastn ho jedn n

Taktické cíle zaměřené na ovlivnění vlastního jednání

  • Hodnocení soutěžní situace a soupeře

    dovednosti, zvyky, rituály, manévrovací prostor, jak se chová k jiným soupeřům

  • Zvažování rizika

    dva extrémy – nepřiměřený risk x obava riskovat, mimořádná rizika např. přechod na síť po nepřipraveném

    úderu, neriskovat v situaci vyhraného utkání

  • Anticipace

    využít činnosti pro soupeře nejméně příjemné např. hrát proti pohybu, záměrně se odkrýt


Psychologie t lesn v chovy a sportu

  • Využívat soupeřovy problémy

    hrát tam, kde se mu nedaří, využít zhoršeného psychického stavu např. po chybě, navodit chybu soupeře, nesoustředěnost – mění postavení, polohu

  • Utajení vlastních akcí

    vytvořit chybnou představu o průběhu zápasu, utajit úder např. čelné postavení tenis

  • Získání iniciativy

    postupovat stejně x měnit způsob utkání

  • Udržení optimálního psychického stavu

    APS ovlivňují vlastní chyby, pozornost ve chvílích jistého vítězství


Literatura2

Literatura :

  • 1.Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus

  • 2 Křívohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha : Avicenum.

  • Dovalil, J. et. al. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia.


Ot zky2

Otázky :

  • Pojem soupeření a soutěžení.

  • Etické zobecnění pojmů soupeření a soutěžení.

  • Dílčí aspekty soupeření dvojic.

  • Taktické cíle zaměřené na ovlivnění soupeřova jednání.

  • Taktické cíle zaměřené na ovlivnění vlastního jednání


Psychick procesy p i t lov chovn innosti

Psychické procesy při tělovýchovné činnosti

  • Poznávací procesy

    Vnímání, pozornost, paměť, představy, myšlení

  • Emočně motivační procesy

    Emoce – nejsubjektivnější složka lidského vědomí, projev jako výraz

    Motivace – všechny hybné síly v duševním životě člověka

  • Procesy volní

    Rozhodování a rozhodnutí


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Základní pojmy

KASA (1995)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Základní pojmy

Tělesná cvičení


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Základní pojmy

Tělesná cvičení

Upraveno podle ČELIKOVSKÝ (1989)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Základní pojmy

Upraveno podle MĚKOTA (1985), DRDÁCKÁ (1979), HODAŇ (1992)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

obecné

(pojmy)

zvláštní

(znaky)

jedinečné

(jevy)

zátěž

tělesná

statická

(svaly v

napětí proti

odporu)

VÝDRŽ

VE SHYBY

ZÁTĚŽ

tělesná

statická

(svaly v

napětí proti

odporu)

výdrž

ve shyby

D e d u k c e

I n d u k c e

POSTUPY abstraktního myšlení

„cesta k principům a od principů“

ARISTOTELES

Upraveno podle HAAG (1994)


Vn m n

Vnímání

  • Proces získávání informací o vnitřním a vnějším světě člověka

  • Základní proces orientace, vnímáme objektivní skutečnost ?

  • Vjem – vzniká na základě součinnosti několika receptorů a je dotvářen subjektivními faktory, naše tělo vnímá světlo-zrak, zvuk-sluch, chemické podněty-čich, chuť, teplotu, bolest, tlak-kožní receptory

  • Teorie vnímání – počitková, základem počitek jako element, vjem = skládání počitků, archaická, nedovede vysvětlit globalitu vnímání, tvarová – vnímáme ucelené jevy, celek ovlivňuje část, vztahová – vztah asociační


Z konitosti vn m n

Zákonitosti vnímání

  • Pregnantnost – snaha o přesnost výrazu, doplňujeme si předmět vnímání v představě, působí emoce, práce, zkušenosti např. tendence k dobré sportovní formě

  • Centrace - soustředěnost na centrální vnímání, ne periferii, vždy máme 1 ústřední vjem, ostatní pozadí

  • Kauzalita - tendence okamžitě vyvozovat důsledky z příčin, vyhledávat vztahy

  • Apercepce – závislost vnímání na celkovém obsahu duševního života


Rozd l mezi po itkem a vjemem

Rozdíl mezi počitkem a vjemem

Počitek – jednoduchý odraz, jehož obsah nelze dále členit

Vjem – vždy komplexní, nelze rozložit na počitky

Vnímání – komplexní analytická činnost CNS, vždy spojeno s jednáním, ke kterému může dojít později, dynamický proces, mnoho faktorů např. emoce, myšlení, APS

Vnímání bezděčné (neúmyslné), vnímáme něco nápadného – např. trhavý pohyb a záměrné (úmyslné), zaměření na cíl

Nejzákladnější vjemy ve sportu – pocit odrazu, pocit míče, timing (tempo, rytmus), sníh, rovnováha, pocit vody , lyžařské pocity


Obrann mechanismy ve vn m n

Obranné mechanismy ve vnímání

Do vědomí nejsou registrovány rušivé vlivy-mechanismy

  • Kompenzace – Rudolphová

  • Útěk do nemoci

  • Útěk do fantazie

  • Identifikace (k někomu)

  • Projekce

  • Substituce

  • Racionalizace

  • Fixace

  • Agrese


Poruchy vn m n

Poruchy vnímání

  • Klamy – falešné vjemy, které mají původ ve vnímaném předmětu

  • Iluze – falešné vjemy, které vznikají chybou pozorovatele

  • Halucinace – falešné vjemy bez účasti vnímaného předmětu ( vkládáme do skutečnosti něco, co tam není)

  • Neúměrná aspirace- cíl a s ním spojená míra úsilí potřebná k jeho dosažení, test


Pozornost

Pozornost

Selektivní proces – upoutává to, co je neobvyklé

  • pozornost záměrná vytvářena na základě bezděčné

  • vlastnosti pozornosti – koncentrace, distribuce, stálost, intenzita, obsah a rozsah pozornosti, u sportů rozdílná proporcionalita

  • pozornost ovlivňována stereotypem, monotónií, únavou, přetrénováním

  • měření pozornosti – jednoduchý reakční čas, výběrový RČ (různé podněty a příslušná reakce), hry s pravidly

  • Bourdonův test pozornosti


P edstavy

Představy

Představy mají centrální původ ( vjemy periferní )

  • Pohybové představy – anticipační představy, předvídání, něco nového, motivační činitel

  • Paměťové představy – odraz dříve vnímané skutečnosti, vizuální evokace, verbálně i pohybovou zkušeností (aktivní ukázka)

  • Fantazijní představy – pasivní, reprodukční na základě grafického záznamu

    - aktivní, něco nového, testy kreativity


Pam a my len v t lov chovn innosti

Paměť a myšlení v tělovýchovné činnosti

Paměť – schopnost zapamatovat si pohybové představy

  • Přesná reprodukce – paměť primární

  • Méně přesné – signály, skladby – paměť sekundární

    Myšlení – u dětí konkrétní operace, méně rigidní nežli dospělí ( předchozí zkušenosti )

  • Tvořivost - nejvyšší projev myšlení ve sportovní činnosti

  • Kreativita – jednoduchost, originalita, samostatnost, plastičnost

  • Hráčské myšlení – hráčská inteligence, vnímání prostoru, časoprostorové vztahy, rychlost rozhodování


Emo n motiva n procesy v tv innosti

Emočně motivační procesy v TV činnosti

Emoce – prožívání vztahu ke světu i k sobě

astenické – záporná citová odezva, vztek, agrese, strach

stenické – radost = zájem

Vztek, podle intenzity vede buď k pozitivní koncentraci na výkon nebo k agresivitě – agrese, daná biologicky, sport usměrňuje agresi ke společensky uznávaným hodnotám

Motivační teorie – biologické, hedonistické, kognitivistické, , interakční, výkonová motivace, dříve potřeba úspěchu x vyhnout se neúspěchu, Hermansonovo pojetí 1.výkonové chování (zlepšování dovedností)2. Vytrvalost (tvrdě pracovat) 3. Aspirační úroveň 4. Orientace na budoucnost, rizikové konfigurace-vysoká3 a nízká 1,2


Voln procesy v tv innosti

Volní procesy v TV činnosti

Činnosti uskutečňované na základě vědomého rozhodnutí

volní jednání je zaměřeno na výsledek – nepříjemné překonávání překážek v TV činnosti – změna v příjemné prožitky splněného úkolu, úspěchu

Tři typy volního úsilí v pohybové činnosti

  • V disciplínách vytrvalostního charakteru – překonání „mrtvého bodu“, adaptační fyziologické mechanismy

  • V disciplínách kratšího trvání – koncentrace, koordinace

  • Složitá proměnlivá činnost – distribuce pozornosti (hry)


Interdisciplin rn p stupy ve sportovn m tr ninku

Interdisciplinární přístupy ve sportovním tréninku

Multidisciplinární, crossdisciplinární, interdisciplinární

přístup

Člověk a prostředí, rezignace na prostředí (jóga,

asketismus, hypertrofie potřeb - větší zranitelnost – stres

Stresory tělesné a duševní –karteziánské představy

o ditochomii člověka x člověk – integrovaná činnost,

nedělitelný na somatickou a mentální část

Fyzický stresor ( nemoc) – psychické konsekvence

Psychický stresor (úmrtí ) – somatické důsledky


Psychick stres gener ln adapta n syndrom

Psychický stres, generální adaptační syndrom

Adaptace na prostředí, obtížná adaptace – zátěž, mobilizace rezerv – zvýšená zátěž, max. možnosti člověka – hraniční zátěž, větší zátěž než kapacita člověka – extrémní zátěž

Zátěž je chápána jako velká námaha, ale i nuda, osamění

GAS (tři fáze) alarm – poplachová fáze, rezistence – fáze odolávání, exhausce – stadium vyčerpání (SELYE)

Kliničtí odborníci – stres jako vnitřní stav organismu, homeostáza - zdraví

Behavioristé – stres situační, jako událost –cíl pedagogika

Eustres (kladný, vytrvalostní aktivity), distres


Literatura3

Literatura :

  • 1.Taubner, V. (1989). Psychologie a fyziologie tělesných cvičení. Hradec Králové : Gaudeamus.

  • 2. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum.

  • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.


Ot zky3

Otázky :

  • Poznávací procesy v tělesné výchově

  • Emočně motivační procesy.

  • Volní procesy.

  • Poruchy vnímání.

  • Představy a pozornost.


Aspekty motivace v t lesn v chov a sportu

Aspekty motivace v tělesné výchově a sportu


Pojem motivace v psychologii tv a sportu

Pojem motivace v psychologii TV a sportu

  • Problematický pojem, obtížná definice, různé přístupy

  • Obecně „všechny hypotetické hybné síly v duševním životě člověka“

  • Biologické teorie

  • Homeostatický přístup

  • Kognitivistický přístup

  • Homeostatický přístup

  • Nehomeostatický přístup etc.

    Všechny přístupy – jednostrannost lidské motivace

    podobně ve sportu, výkon = motivace + schopnosti

    jaké další faktory jsou podstatné ?


Teorie v konov motivace

Teorie výkonové motivace

Teorie výkonové motivace je založena na představě nezávislosti potřeby úspěšného výkonu a potřeby vyhnutí se neúspěchu

T výsl. = Tv – Tn

T výsl. = výsledná výkonová motivace

Tv = tendence dosáhnout úspěšného výkonu

Tn = tendence vyhnout se neúspěchu

TV – tito žáci vytrvají až do úspěšného zakončení čínnosti,rádi soutěží, pracují plánovitě bez úzkosti

Tn – cítí se ohroženi při srovnávání výkonů, v situacích střední obtížnosti, aspirační úroveň nižší

Aspirační úroveň je úroveň cílů, které si člověk vytyčuje a jejich dosažení očekává

Test aspirační úrovně a test výkonové motivace - standardizace


Volba mezi r zn mi motivy k innosti

Volba mezi různými motivy k činnosti

  • Neobtížnější volba mezi dvěma motivy, výzkum –většinou vybereme tu horší –max. obezřetnost

  • Intuice – ne zbrklé rozhodnutí ale podvědomé zkušeností zhodnocení

    Současné volby -20 000 lidí do správních celků

  • Dav neposunuje

  • Nutnost podporovat extrémně tvůrčí jedince např. Havel – morální principy etc.

  • Nejdůležitější mechanismus globalizace-ekonomický růst, cílem je růst, nikoliv to co je cílem růstu ( péče o universální hodnoty)-růst přináší zánik práce jako takové, ekologické krize, nadvládu legality nad legitimností, nesmyslnost lidské existence Každý Číňan dvě auta? Ve sportu – kult těla, doping, rasismus – péče nejen o tělo Areté –Technai-péče o tělo, Epimelei-péče o duši – jednota Kalokagathia


Interak n model v t lesn v chov a sportu

Interakční model v tělesné výchově a sportu

Dva rozsáhlé komplexy proměnných

Sportovec ( žák) – temperament- vzrušivost, nálada ( Eysenck- lab. stab. extro. intro.), melancholik, sanguinik, cholerik, flegmatik

generální schopnost, kognitivní schopnosti, senzomotorické schopnosti- dělení pro laickou veřejnost, charakter ( amorální, konformní, racionální ) APS, aspirace

Situace – primární situační cíl – optimální nebo maximální sportovní výkon sekundární cíl - výchova např. aspirační úroveň, žák dosáhl svojí aspirační úrovně x učitel, trenér - nespokojenost,

trenér, diváci, soupeři

sociální podmínky, nesociální podmínky – počasí, místo


Motivace a spole ensk v dom p norsko

Motivace a společenské vědomí př. Norsko

Pohybová příprava dětí a mládeže

Výchozí principy

  • Demokracie, svoboda v TV pxi, decentralizace

  • Rovnost, tolerance, jedinečnost individua a jeho zodpovědnost za jednání a vzdělání

  • Uctívání přírody, život s přírodou

  • Sport, rovnoprávné postavení s ostatními činnostmi,mimořádný význam sportu, max. podpora PA dětí, schopnost plánovat trénink na ZŠ, učebnice TV, 70% populace sportující Norové, charakteristická dobrovolnost, aktivita ve vysokém věku, sportovní rodina


Kolsk syst m v norsku

Školský systém v Norsku

  • Rovnost šancí, příroda

  • Cílem neselektovat, neměřit, bez výkonu, osvobození od TV – individuální plán

  • Učebnice TV, učitel = trenér

  • PA za každého počasí 2x týdně venku (MŠ), gumové obleky, špína – umyjí, jdou domů

  • Spontánní pohyb v MŠ – běhají, rvou se etc.

  • Testování – nesdělovat výsledky

  • Integrace PA do ostatních aktivit – např. stále hudba

  • Kritérium inspekce, děti stále v pohybu, max. využít čas

  • Ve škole není obézní dítě, chyba učitele x posluchači TV


Z kladn principy v uky pa v norsku

Základní principy výuky PA v Norsku

  • samostatnost dětí, „ malí dospělí“

  • Trénink, samostatný člověk – dospělost

  • Týmová spolupráce – rodiny skupiny

  • 6tileté děti zdarma SKI

  • Trenér radí, nepřikazuje, nenařizuje

  • Max. vliv rodičů, na tréninku rodičovský dozor ( rada rodičů), i výzkum x ministerstvo

  • Děti nelze k ničemu nutit

  • Děti nelze rozdělit na sportující a nesportující


V b r pohybov ch talent norsko

Výběr pohybových talentů - Norsko

  • 6 let – hry na lyžích, zdarma spec. prostory ( hala, pásy),autobusy etc.

  • 6-15 let – nábor, všichni stejné podmínky (i vyjímečný talent), ne sportovní třídy x náš systém

    PA mimo školu – klub, rodiče

  • 6 – 19 let – speciální gymnázia, zkoušky – 40.000 NOK

  • Peníze (půjčky), dostupné pro všechny

  • Nižší výkonnost respektována

  • Princip pyramidy, ne raná specializace


Z vody a tr nink d t a ml de e norsko

Závody a trénink dětí a mládeže -Norsko

  • Závody – do 10 let pouze časy ne pořadí, od 16 let mistrovství Norska, repre od 18 let – slevy v obchodech

  • Trénink 9-10 let 1 hod/týden, 10- 11 2/týd. 11-15 3/týd.

  • Hravost, 60 min. max. zatížení, důraz na techniku

  • Taneční trénink, koordinace, rytmus-údery míč, pytel

  • Hlavní cíl – technika, rodiče na tréninku

  • Úroveň běžné populace = u nás sport. třídy(děvčata)

  • Motivace – příchod reprezentantky

  • Nižší objem, specializace – vyšší výkonnost

  • Trenéři -1 až 3, 4-jen pro vyvolené, z generace na generaci


Osobn zku enosti

Osobní zkušenosti

  • Porada na střední škole – běh kolem jezera

  • ĆR – Norsko – tělesně postižení, první řada -abychom se s vámi podělili o radost z běhu


Strategie motiva n ho p stupu u itele

Strategie motivačního přístupu učitele

  • Poznávání svěřenců – extrémní podmínky

  • Stanovení jejich motivační dominanty a způsobu interakce s hlavními typy situací

  • Stanovení vztahu k žákům ( bez podmínek x s podmínkami )

  • Ovlivňování sociálních situací – prožitek z pohybové aktivity, Ryba, J. – Fišerová, J. : Jak zvyšovat pocit úspěšnosti u školní mládeže. Těl. Vých .Sport Mlád., 65, 1999, č. 7

  • Spolurozhodovat s žáky o cílech pohybových aktivit

  • Přiměřeně povzbuzovat snahu o výkon


Strategie motiva n ho p stupu tren ra

Strategie motivačního přístupu trenéra

Příklad střední škola Spokane ( USA)

  • tvrdá a náročná práce

  • dobré zařízení a vybavení

  • podpora rodičů a správy školy

  • kvalitní, vybraní žáci a trenéři

  • motivační postupy – „ Panther Triangl“


Panther triangl

Panther Triangl

C

SS SG

P PST V

C – champion, uvažuj a jednej jako šampion

SS – self starter, odstartuj se sám

SG – set goals, vytyčuj si cíle

PST – positive self talk, hovoř sám se sebou pozitivně

V – vizualizace, představuj si vše názorně

P – prioritizace, stanovení cílů, perzonifikace


Postoje k t lesn v chov a sportu

Postoje k tělesné výchově a sportu

Postoj – tendence chovat se k dané skutečnosti určitým způsobem

Společnost „otiskne“ prostřednictvím lingv. komplikací a tradice svůj svět vjemů, představ, pocitů, postojů

(Angličan, Američan, Číňan, Japonec, Čech, Rom)

V každém postoji tři složky :

  • Kognitivní – rychlé poznání o jakou skutečnost jde

  • Emoční - +, -, nebo neutrální

  • Motivační – tendence jednat určitým způsobem

    Postoje vznikají vědomě i bezděčně, význam osobního příkladu, dobrých vzorů, zkušenosti ( únava, zranění)


P edpoklady pro ovliv ov n postoj

Předpoklady pro ovlivňování postojů

  • Informaci pro změnu postoje musí žák slyšet od někoho , koho považuje za autoritu

  • Tato informace musí být sugestivně formulována

  • Musí přijít ve vhodné chvíli, nejlépe v takové, kdy ji žák očekává

  • Změnu postojů ovlivnit působením na city, jsou – li postoje založené na emocích

  • Nejpevnější postoje mívají racionální základ

  • Člověk mění rychleji postoje, které jsou výsledkem skupinového rozhodnutí


Mo nosti rozvoje motivace v tr ninku

Možnosti rozvoje motivace v tréninku

Trénink – problém stereotypu, přesycení ze soc. vazeb

  • Nejběžnějšími motivačními podněty v tréninku jsou – zvyk ( denní režim), hedonismus, autorita trenéra ( jeho agrese, víra, strach, závislost), očekávání pozitivního efektu, povinnost (smlouva)

  • Příčinný výklad s použitím kauzální atribuce ( začátečníci – vnější vlivy)

  • Motivaci tréninku lze zvýšit – modelováním, momenty radosti, veřejným prohlášením, zveřejněním kontroly tréninku

  • V tréninku mládeže respektovat ontogenezi psychiky ( akceptace hry)

  • Sportovec – spolutvůrce tréninkové náplně –pozitivní motivace

  • Odměňovat výkon, ne tréninkovou aktivitu


Psychologie t lesn v chovy a sportu

„Vpád“ člověka do evoluce země

Kmen

Třída

Řád

Čeleď

Rod

Druh

VERTEBRATA

MAMALIA

PRIMATES

HOMINIDAE

HOMO

SAPIENS

1/4 s.

ve 24 hod.

filmu

PŘÍHODA (1972)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Vývoj ranné motoriky člověka

pedipulace

kvadropedie +

lokomoce

bipedie +

manipulace

Význam motoriky ve vývoji člověka


Psychologie t lesn v chovy a sportu

SEKULÁRNÍ

TREND

„Boj nebo útěk“

a značná existenční

tělesná zátěž

AKCELERACE

XX. století:

„Psychický stres“

a malá tělesná zátěž

DŮSLEDKY

KOMEŠTÍK (1996)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu

„BOJ!“

„BOJ

nebo

ÚTĚK“

(odkaz předků)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Tělesné zatěžování adaptace lidského organizmu

Mozková

regulace

činnosti srdce

ÚČINEK

Prohloubené

a zrychlené

dýchání

Ve vnitřních

orgánech

nižší průtok

Vyšší krevní

průtok a více

vlásečnic

ve svalech

Větší tepový

objem srdce

a frekvence


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Změny motorické aktivity ve XX. století

[%]

zhoršení

Sedavé činnosti

sledování TV

vlastní auto

  • Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity,

  • Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Změny motorické aktivity ve XX. století

1954

1984

!

-10

normo-

+10

hypo-

%

[%]

hyper-

normo-

hypo- mobilní

ŠVEJCAR (1954) * údaje u děti 6 let

KUČERA aj. (1988)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Změny složek výživy za 200 let

[%]

Vláknina

80 g

zhoršení

10-20 g / den

KUČERA aj. (1996)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Změny složek výživy ve XX. století

[%]

zhoršení

zlepšení

Příjem cukru a tuku

příjem tuku

příjem cukru

  • Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity,

  • Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Změny tělesné hmoty ve XX. století

!

O

b

e

z

i

t

a

Body mass index

  • Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity,

  • Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Karikatura

vývoje motoriky člověka

Dryopithecus

HOMO

habilis - erectus - sapiens

ANTI-HOMO

„berlus -

mobilus -

debilus“


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Uspokojování potřeby pohybu ve XX. století

[%]

24 %

dostatek pohybu

76 %

nedostatek pohybu

NORMA

HATANO (1992)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Životní styl a pohybový režim

PRAVIDLO

3x3

Pohyb + Výživa + Životospráva

?


Literatura4

Literatura :

  • Hošek, V. (1985). Motivace sportovního tréninku. Praha : Karolinum.

  • Dostál, E. : Motivace v atletickém tréninku. Praha : ČAS.

  • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

  • Ryba , J. (1998). Netradiční víceboje a pocit úspěšnosti u školní mládeže. In. Optimální působení tělesné zátěže (61 – 65). Hradec Králové : Gaudeamus.


Ot zky4

Otázky :

  • Pojem motivace v tělesné výchově a sportu.

  • Interakční model motivace v TV.

  • Strategie motivačního přístupu učitele.

  • Strategie motivačního přístupu trenéra, kauzální atribuce.

  • Postoje a jejich ovlivňování.


Motiva n initel vztek a agrese

Motivační činitelé – vztek a agrese

Prehistorické reakce –útěk x útok ( u zvířat), člověk – pestřejší paleta prožitků – strach x vztek, agrese

Biologická úroveň – adrenalin – spíše strachová reakce

- noradrenalin –spíše zlostná reakce

Anxiozita, úzkost, strach – emoce astenické, tlumí aktivitu

Opakem strachových reakcí – útok, agrese

V politice, v etice, ve výchově – chápána jako zápor

V psychologii – jako logicky účelové chování, jehož cílem je udělit škodlivý podnět (ublížit) a tím získat vlastní výhodu (odměnu), problematické - zubní lékař, bolest, pomáhá

Agrese x afiliace = přátelské, pečovatelské chování

Agrese - arogance, dominance, hostilita, blízké pojmy


Psychologie t lesn v chovy a sportu

„Vpád“ člověka do evoluce země

Kmen

Třída

Řád

Čeleď

Rod

Druh

VERTEBRATA

MAMALIA

PRIMATES

HOMINIDAE

HOMO

SAPIENS

1/4 s.

ve 24 hod.

filmu

PŘÍHODA (1972)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Vývoj ranné motoriky člověka

pedipulace

kvadropedie +

lokomoce

bipedie +

manipulace

Význam motoriky ve vývoji člověka


Psychologie t lesn v chovy a sportu

SEKULÁRNÍ

TREND

„Boj nebo útěk“

a značná existenční

tělesná zátěž

AKCELERACE

XX. století:

„Psychický stres“

a malá tělesná zátěž

DŮSLEDKY

KOMEŠTÍK (1996)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu

„BOJ!“

„BOJ

nebo

ÚTĚK“

(odkaz předků)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Tělesné zatěžování adaptace lidského organizmu

Mozková

regulace

činnosti srdce

ÚČINEK

Prohloubené

a zrychlené

dýchání

Ve vnitřních

orgánech

nižší průtok

Vyšší krevní

průtok a více

vlásečnic

ve svalech

Větší tepový

objem srdce

a frekvence


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Změny motorické aktivity ve XX. století

[%]

zhoršení

Sedavé činnosti

sledování TV

vlastní auto

  • Diet, Obesity and Inactivity in the UK. Physical Activity,

  • Health and Well-being. Québec : World Forum, 1995


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Karikatura

vývoje motoriky člověka

Dryopithecus

HOMO

habilis - erectus - sapiens

ANTI-HOMO

„berlus -

mobilus -

debilus“


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Životní styl a pohybový režim

PRAVIDLO

3x3

Pohyb + Výživa + Životospráva

?


Klasifikace agrese volba krit ri

Klasifikace agrese – volba kritérií

  • Směr agrese

    Mimo subjekt – heteroagrese – extrapunitivní ( vzteková)

    Dovnitř – autoagrese – intrapunitivní ( strachová)

  • Orgány agrese

    Svaly těla – agrese fyzická ( brachiální)

    Hlasivky – agrese verbální

  • Poměr sil

    Vyrovnaný –symetrická agr., nevyrovnaný – nesymetrická

    Asymetrická agrese – etický problém dnešní doby, silnější proti slabšímu – šikanování, teror, minority, politika,

    problematika natality (porodnost) – rodičovské příspěvky

    Symetrická a. – stejné šance, sportovní boj, fair play


Klasifikace agrese

Klasifikace agrese

  • Způsob provedení

    Přímá – otevřená proti objektu, něco proti máme

    Nepřímá – proti hodnotám objektu - msta, žhářství, krádež

    Přesunutá – zástupné řešení „vybití zlosti na něčem“, jev katarze ( očistné uvolnění po agresi)

    Imitativní – šikana v mnoha podobách, sebevědomí pomocí agrese

    Aktivní – většinou agresor aktivní

    Pasivní – akt ublížení většinou z pasivity, zraněný hráč nedostane pomoc, svědek havarie - ublížení nepomocí

    Inadaptovaná – agrese ničivá, přímočará

    Socializovaná – intriky, pomluvy, ironie, sport – vítězství je symbolizováno ale značné poškození sociální, materiální

    Časové hledisko agrese – a. následná (reflexní oplácení), a. odložená ( bilanční počkání, msta)

    Účast emocí - agrese v afektu – vzteklé agrese – většina,

    Instrumentální – bezemoční - ubližujeme, proti objektu agrese nic nemáme, „přeplněné metro“


N kter varovn znaky ikanov n

Některé varovné znaky šikanování

  • Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Vyhledává blízkost učitelů.

  • Při týmových sportech bývá volen do družstva mezi posledními.

  • Odmítá vysvětlit poškození a ztrátu věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.

  • Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.

  • Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole


Jak maj na ikanu reagovat rodi e

Jak mají na šikanu reagovat rodiče

  • Překonat šok nebo stud z toho, že dítě někdo šikanuje.

  • Nemlčet o šikaně a informovat o ní učitele nebo vedení školy.

  • Vhodný postup navrhne také pedagogicko – psychologická poradna.

  • Šikanu je možné oznámit na bezplatnou telefonickou Linku bezpečí – 0800 – 155555.

  • Informace poskytne i Občanské sdružení proti šikaně na internetových stránkách www.samuel.cz/-sikana/


Ikana a t lesn v chova

Šikana a tělesná výchova

  • Zlomyslnost a krutost – odvěké lidské chyby

  • Šikana v různých sociálních situacích vždy – školství, armáda, vězeňství , sport

  • Kompetentní osoby zlehčují, laická veřejnost bagatelizuje

  • Výchova – pocit bezpečí, šikana tento pocit bere

  • Ohrožena až ¼ dětí, 2. místo po emočních problémech – linka důvěry

  • 3důvody pro spojení šikany s TV – diagnostické, iniciační a intervenční


Diagnostika ikany a jej ho vzniku v tv

Diagnostika šikany a jejího vzniku v TV

  • Mimotřídní činnosti, např. hra s čepicí, někdo ukradne a hází ostatním – dotčený trpí

  • Učitel – iniciátor i oběť konstantní – zasáhnout

  • Někdo má roli nejslabšího, reagovat, jak?

  • Odsoudit skutek, ne pachatele

  • Promluvit s ostatními, informovat rodiče, pachatele vyloučit z atraktivních činností ( hory, výlet, utkání)

  • Učitel může organizačními opatřeními dosáhnout satisfakce, kompenzace


Inicia n d vody

Iniciační důvody

  • V TV se více než jinde odhalují tělesné a psychické schopnosti žáků

  • Nešika, nemotora, bázlivec – ironie, sarkasmus

  • „mužná výchova učitele“ –srab má dostat zabrat

  • Sport – násilná konfrontace, někdo vždy poslední

  • Norský model

  • Hodnocení žáků podle individuálních norem

  • Prosazování zásady „ pomáhat slabším“


Interven n d vody

Intervenční důvody

  • Učit potencionální oběti odporu vlastní silou

  • Učit se prát

  • Postoj šikanovaného“mrtvý brouk“ není nejlepší

  • V TV nutná výchova k použití síly – nebojácnost

  • Přijmout a dát ránu – umění a psychická způsobilost

    ale i 1st.ZS – učitelky sklon k hyperprotektivnímu přístupu, odpor k násilí, strach ze zranění

    Ale v tomto období v TV možnost zkusit fyzický odpor - jak? Míč?


Lidsk a ivo i n agrese

Lidská a živočišná agrese

  • Zvířata – spokojují se se zahnáním vetřelce a instrumentálním zabíjením, potravinový kanibalismus pouze u jednoho druhu ( ryby)

  • Lidská fylogeneze – teritoriální agrese spojená s usmrcením druhého, zneužívání sportu ( OH 1936 ), tragické následky mezilidských agresí – silná stresová odezva, sociální ohrožení ( ztráta moci, prestiže ), agresivita vytvářená v procesu učení – imitace agresivity, komerce vítězí nad pedagogikou,odměňování agrese, agrese u dětí je dána nerozlišením reality a představ ( TV )


Teorie agrese

Teorie agrese

  • Hlubinné teorie – agrese je pudová záležitost ( Freud – destruktivní pud )

  • Behaviorální teorie – agrese je naučená, směr k pedagogickému optimismu

  • Klinické teorie – katarze „ očištění“, vybití vede k očištění od vzteku, zvládnutí agrese je pro člověka prospěšné – význam sportu, usměrnění agrese, snaha nahradit agresivitu asertivitou ( nenásilné prosazování) zvyšuje se agresivita v dnešním sportu ?


Faktory agrese

Faktory agrese

  • Pohlaví – samci agresivnější – testosteron x Agáta Christie, agrese klesá po kastraci

  • Věk - agresivita vzniká v útlém věku ( 2-3 roky, zlá agrese ve vztazích, involuce klesá –smiřlivé stáří x vztek a zneuznání

  • Somatotyp – mezomorfové agresivnější, řeší situace silou, protože ji mají

  • Osobnost – lidé dominantní, ambiciózní, choleričtí, egocentričtí vyšší agrese, agresivní psychopat

  • Nemoc – agrese příznakem, nízká sebekontrola

  • Sociální vlivy – emoční deprivace v dětství, citově chladné matky, nižší ekonomický standart


Spole ensk prost edky proti agresi

Společenské prostředky proti agresi

  • Negativní – mravní a právní normy, výchova ke kontrole agresivity

  • Pozitivní – odvádět agresivní energii někam jinam, např sport

    Ve sportu je agresivní ten, kdo má v úmyslu odchýlit se od sportovních norem a způsobit osobní poškození

    Agresivita jako tzv. „oplácení“

    Agresivita jako prostředek k dosahování taktických a strategických cílů, poměr mezi rizikem trestu a získanou výhodou


Literatura5

Literatura :

  • 1. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum.

  • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.

  • Nakonečný, M. (1990). Agresivní chování. Čsl. Psychol., 14, 1 – 18.


Ot zky5

Otázky :

  • Agrese a její hodnocení.

  • Klasifikace agrese.

  • Některé varovné znaky šikanování.

  • Teorie agrese

  • Společenské prostředky proti agresi


T lesn z t a regulace aktu ln ch psychick ch stav

Tělesná zátěž a regulace aktuálních psychických stavů


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Tělesný růst a maturace (zrání)

Tělesný růst a změny segmentů těla(0. - 25. rok)

Upraveno podle: HAYWOOD (1993) a MĚKOTA et al. (1988)

4 kg

Až20 x vyššítělesná hmotnost

80 kg

50 cm

a jen 4 x větší tělesná výška(k porodním hodnotám)

180 cm


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Biologické zrání - tělesná hmotnost

stálý

nárůst

tělesné

hmotnosti

Upraveno podle BLÁHA (1985)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Biologické zrání - tělesná výška

nárůst

tělesné

výšky

jen při

MATURACI

Upraveno podle BLÁHA (1985)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Biologické zrání - komponenty těla

nárůst

jen během

MATURACE

svalstvo

stálý

nárůst

tělesné

hmotnosti

tuk

Podle BLÁHA (1985)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Biologické zrání - změny BMI

BMI

tělesná hmotnost [kg]

tělesná výška [m] 2

> 25 a> 30

Podle BLÁHA (1985)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Biologické zrání - motorická výkonnost

B

I

S

E

X

225 cm

MAXIMUM

185 cm

-20 %

Prudký vzestup

6 12 18 24

Skok z místa(data podle UNIFIT testu)

MĚKOTA aj. (1996)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Komplexní hodnocení stavu organizmu

  • celkový stavorganizmu

  • harmonický rozvoj

  • vyrovnanost systémů, schopnost přizpůsobit se

  • úbytek nebo přírůstekaktivní tělesné hmoty a tuku

  • funkční přizpůsobeníprováděné zátěži

  • svalová hypertrofie a hyperplazie

  • nitrobuněčné změny tvarové a enzymové

  • ekonomizaceoběhu a svalové činnosti

  • funkce a koordinace neuromuskulárního systému

  • výkonnost lokální i celková

Upraveno podle KUČERA aj. (2001)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

ZÁTĚŽ - ZATĚŽOVÁNÍ

a rozvoj motoriky

Reakce - adaptace, životní styl a hodnota pohybu


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zátěž a Zatěžování-základní pojmy

Ukazatele zátěže:

Kvalita * Četnost * Objem * Intenzita * Hustota

REAKCE

odpověď na 1 podnětZÁTĚŽ

ADAPTACE

přizpůsobení po cyklu podnětůZATÍŽENÍ


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Limitní faktory pro výběr zátěže

  • věk a pohlaví

  • pohybové předpoklady vrozené a získané

  • typ jedince ve vztahu k pohybu :

  • normobilní * hypermobilní * hypomobilní

  • způsob výchovy a vztahk tělesnému pohybu

  • somatotyp - konstituce

  • zdravotní stavvčetně rodinné anamnézy

  • ladění vegetativního systému

  • zdatnost a obecnávýkonnost

  • místní podmínky pohybové činnosti (a také nečinnosti)

  • adaptace na konkrétní zátěž

Upraveno podle KUČERA aj. (2001)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zatěžování-zásady rozvoje motoriky

SUPER

kompenzace

OE - okamžitý efekt

(únava)

TE - transformovaný efekt

(navýšení práceschopnosti)

REAKCE

odezva organizmu na jednorázovouzátěž(transformovaný efekt)

Zákon živých organizmů - obnova pracovních ztrát s přebytkem LAMARK (1809)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zatěžování-zásady rozvoje motoriky

Nárazově

EFEKT

kumulativní

Kondičně

EFEKT

kumulativní

Výkonnostně

EFEKT

kumulativní

Vrcholově

ADAPTACE

odezva organizmu na opakovanézatěžování(kumulativní efekt)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zátěž-zatěžování a životní styl

PRAVIDLO

3x3

Pohyb + Výživa + Životospráva

?


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zátěž-zatěžování a životní styl

Klidový výdej

1,2kcal/min.

SPRINT>200x

CHŮZEjen10x

„POMALU

DLOUHO

………………..

RYCHLE

KRATKO“

Upraveno podle SELIGER (1983)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zátěž-zatěžování a životní styl

Energetický výdej při zátěži


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zátěž-zatěžování a životní styl

Habituální METS sportovní činnosti

METS = jednotka energetického výdeje ( násobek zvýšení klidového- bazálního metabolismu: spánek,

odpočinek na lůžku = 1 METS = 75 J.min-1.kg-1 )

Upraveno podle: NOVOTNÝ (1992): Energetická

náročnost habituálních a rekreačních pohybových činností


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Zátěž-zatěžování a životní styl

RIZIKA nadměrné tělesné zátěže

  • úraz a mikrotrauma

  • chronické poškození

  • jednostranná zátěž

  • lokální a celkové přetížení akutní a chronické

  • selhání funkce

  • snížení imunitních schopností při maximální či opakovaně submaximální zátěži

  • ztráta zájmu o pohybovou aktivitu

  • abstinenční syndrom

  • vyšší sklon k používání farmak event. jiných látek

  • riziko vzniku maladaptace (nepřízpůsobivosti)

  • dysbalance všech úrovní (zejména hybného systému)

  • přímé ovlivnění kosterní soustavy a její osifikace

  • anabolické působení hormonů v době puberty

  • zpomalení, vzácněji urychlení, procesu růstu a vývoje

  • vznik i fixace patologických pohybových stereotypů

Upraveno podle KUČERA aj. (2001)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

ZÁVĚRYk působení tělesné zátěže

Zátěž-zatěžování a životní styl

  • Tělesná zátěž patří mezi základní atributy bytí

  • V adekvátní kvalitě a kvantitě působí pozitivně

  • V inadekvátní vede kpatologické adaptaci

  • Pro každý věk musí být přesně stanovena míra

  • adekvátního obsahu, formy a intenzity

  • Tak lze řídit rozvoj, výchova, terapie i prevence

Upraveno podle KUČERA aj. (2001)


Kr tkodob regulace

Krátkodobá regulace

Druhy stavů krátkodobých regulací

Předstartovní – uvědomění účasti v soutěži, eliminace negativních vlivů

Soutěžní – průběh soutěže, labilita

Mezisoutěžní – význam přestávek, oddechových časů

Posoutěžní – vyvolán subjektivním hodnocením průběhu a výsledku soutěže


Teoretick v chodiska regulace aps

Teoretická východiska regulace APS

  • Poznatky o dynamice aktivační úrovně sportovce

  • AÚ je pohotovost organismu k reakci

  • Nadměrná AÚ – startovní horečka, negativní (tréma), pozitivní („dychtivý stav“)

  • Nízká AÚ – startovní apatie

  • Optimální zvýšení AÚ pozitivního směru – sebedůvěra, vysoké odhodlání


Regula n prost edky aps

Regulační prostředky APS

  • Nadměrná AÚ – odvedení pozornosti (před startem), rozcvičení (soutěž), humor, zlehčování situace, dechová cvičení, teplá sprcha, masáž, psychofarmaka (relax), hudba, jóga, sugesce, hypnóza, spánek

  • Nízká AÚ – cvičení koncentrace, zvyšování odpovědnosti za výkon, zvyšování aspirace, ideomotorický trénink, pokřiky, rituály, psychofarmaka

  • Snížení negativních důsledků neúspěchu – odvedení pozornosti, kompenzace, zúčastněné vyslechnutí, relax

  • Odstranění psych. důsledků únavy - volní úsilí, fyzioterapie, dýchací směsi etc.


Dlouhodob regulace

Dlouhodobá regulace

  • Osobnost člověka se za přispění ontogeneze zátěžemi rozvíjí

  • Jaký jsem typ pro vyrovnání se zátěží – aktivní, pasivní?

  • Proč? Pasivita dána většími znalostmi problému

  • Každý pozná, že při určitém způsobu chování je negativní dopad zátěže menší

  • Osvojení technik chování pro určité situace

  • Nutné znát inventář technik zvládání náročných životních situací

  • Můžeme je interpretovat, hledat, pozměňovat


P ev n aktivn techniky

Převážně aktivní techniky

Odvozené od útočného řešení zátěžové situace

  • Přímá agrese je nejjednodušším představitelem aktivních technik, ale infantilní technikou zvládnutí konfliktu, frustrace, zátěžové situace

    dominance přímé agrese – symptom agresivní psychopatie

  • Sublimace agresivity, např. sport – symbolizovaná a pravidly regulovaná agrese je společensky schvalovaná sublimace – nevědomé převádění společensky neschvalovaných pudů do roviny sociálně přijatelné – asketická hnutí ( řehole, jóga)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu

„BOJ!“

„BOJ

nebo

ÚTĚK“

(odkaz předků)


P ev n aktivn techniky1

Převážně aktivní techniky

Upoutávání pozornosti – zátěžová situace snižuje sebevědomí člověka, proto upozorňování na sebe –diskuse , extravagantní oblékání, chování, dšti schválnosti, negativismus etc. Patologicky hypochondrie a hysterie

Identifikace – ztotožnění, děti (pilot, sportovec, voják), chování podle vzoru, členství v sociální skupině – zdroj síly a prestiže (vlajkonošové, fan kluby), identifikačně zakotvený člověk je odolnější


P ev n aktivn techniky2

Převážně aktivní techniky

Kompenzace – Demosthenes, sportovní hvězdy – kompenzace nějaké vady, napoleonský komplex, kinantropologie – kompenzace sedavého způsobu života, patologické momenty – přejídání se pod vlivem stresů, drogy, alkohol

Racionalizace – nejrozšířenější –vysvětluje neúspěšné, nepřípustné chování přípustným motivem, např . náhoda, 1 motiv promlčet 2 zdůraznit, „kyselé hrozny“ liška nedoskočila, nevadí jsou kyselé, bagatelizace

Technika zdůrazňování kladů v nepříjemnostech – „když jsem se zranil, tak si odpočinu“

Relativizace – porovnání aktuálních potíží s většími


P ev n pasivn techniky

Převážně pasivní techniky

  • Odvozeny od „mrtvého brouka“, blíže k útěku

  • Praxe registruje stále více pasivních technik, „kdo uteče ten vyhraje“

    Izolace – nejjednodušší, únik do samoty, oblomovština, zmenšuje naději na sociální adaptaci, patologicky autismus – porucha kontaktu s okolím

    Denní snění – únik do fantazie nekonstruktivní únik od reality, může být zdrojem inspirace, realismus x romantismus


P ev n pasivn techniky1

Převážně pasivní techniky

Únik do nemoci – „úspěšná technika od dětství“, nemoc – ostatní se starají, převzetí role slabého a nemocného vede k ulehčení situace, záměrné užití této techniky – simulace

Regrese – zpětný posun po ontogenetické křivce, dospělý se chová jako dítě, dítě jako nemluvně

Popření zátěžové situace – rezignace na řešení, „zavírání očí“, chováme se tak, jako by zátěž neexistovala


Strategie zvl d n z t

Strategie zvládání zátěží

V literatuře mnoho doporučení, jak zvládat zátěž

Strategie jsou děleny na ofenzivní a defenzivní

Aktivní jsou charakterizovány bojem se stresorem, v rámci tohoto postoje – kroky

  • Diagnoza situace ( zvyšování informovanosti)

  • o stresoru

  • o vlastním stavu

  • o prognoze


Strategie zvl d n z t1

Strategie zvládání zátěží

2. Mobilizace rezerv

  • obranyschopnost např. úpravou živ. stylu, cvičením

  • Kognitivní zvládání, hledáním smyslu, mít pro co žít

  • Motivace, stupňování naděje, provitálních sil

  • Zvládání emocí ( obava, strach, deprese, úzkost)

  • Osobní jistoty ( opěrné body, víra, přesvědčení)

  • Klid, např. užití relaxačních technik

  • Katarze např. zbavování se pocitu viny, rozhovor

  • Asertivita – schopnost prosazení

  • Trénink ve zvládání obtíží, učení

  • Sociální podpora ( rodina, přátelé )


Strategie zvl d n z t2

Strategie zvládání zátěží

3. Plánování boje

  • Diferenciace změnitelného a nezměnitelného

  • Stanovení žádoucího a dosažitelného cíle

  • Rozčlenění cesty k cíli na etapy

  • Přesné stanovení prvního kroku a kritéria splnění

    4. Realizace

  • Obrana redukcí škodlivin ( drogy, nikotin)

  • Tvorba antistresorových barier, např. režimová opatření

  • Iniciativa např. rozhodnutí se pro operaci

  • Protiútok, např. terapie


Psychologie t lesn v chovy a sportu

5. Perzistence ( výdrž)

  • Nedat se odradit

  • Akceptace ( přijetí obtíží, naučit se s nimi žít )

  • Vytrvalost ( udržování stanoveného postupu )

    Pasivní postupy

  • Vyčkávání, stáhnutí se, ignorování

  • Lhostejnost, apatie, nezájem

  • Rezignace, odevzdanost osudu

  • Odepsanost, cynický postoj, bezmocnost


Literatura6

Literatura :

  • 1. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha : Karolinum.

  • Dovalil, J. et. al. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia


Ot zky6

Otázky :

  • Teoretická východiska regulace aktuálních psychických stavů.

  • Krátkodobá regulace.

  • Dlouhodobá regulace.

  • Aktivní techniky regulace.

  • Pasivní techniky regulace


Psychologick tr nink

PSYCHOLOGICKÝ TRÉNINK


V znam psychologick p pravy

Význam psychologické přípravy

  • vysoká pracovní a výkonnostní úroveň, vliv psychiky

  • obtížné pouhé zvyšování objemu a intenzity tréninku

  • optimální příprava, přesto pocit průměrného výkonu

  • výkonnostní (pracovní) rezervy v psych. přípravě

  • začátečníci – nutnost specifické psychologické přípravy

  • v situacích rozhodování (sport, život) nervozita

  • nároky na osobnost – trvalejší duševní přetížení

  • ovládání psychiky znamená zlepšení výkonnosti

  • účinnost není vědecky doložena – interdisciplinárnost

  • každý výkon ve sportu i v životě – mnoho činitelů

  • varování před nadměrným očekáváním


Co je psychologick tr nink

Co je psychologický trénink

Systematická optimalizace psychologických výkonnostních předpokladů prostřednictvím psychologických metod x mentální trénink

Systematičnost - podobně fyzický trénink – je dána :

  • účelovostí – specifické požadavky

  • plánovitostí – jako plán pro fyzickou přípravu, sladění

  • opakováním – ne jednorázové použití

  • kontrolou – hodnotit účinnost

    Kolektivní sporty, podstatná komunikace, hrají „naslepo“

    Jednotlivci – náš záměr


K emu slou psychologick tr nink

K čemu slouží psychologický trénink ?

  • pro výkonnost (sport, život, studium) nutná psychika

  • psychické předpoklady – děje a stavy

  • psychické děje ( procesy) – probíhají při pohybové činnosti, např. zrychlení v atletice, využití motivačních, volních a kognitivních procesů

  • psychické stavy - spíše statické, ovlivňují pohybovou činnost, např. úzkost, radost, sebedůvěra ( emoce)

  • psych. trénink – optimalizace procesů a navození stavů příznivých pro výkon, stavy a procesy – vzájemný vztah k autonomním ( vůli nepodléhajícím)reakcím organismu

  • psychovegetat. stav, biotonus, arousal, aktivační napětí

  • velká radost, anxiozita x zvýšení TF, TK, stres etc


Asov perspektivy psychologick ho tr ninku

Časové perspektivy psychologického tréninku

  • schopnosti získané psych. tréninkem – i běžný život

  • regulace sebekontroly, soustředění, relax, sebedůvěra

  • psych. trénink- dlouhodobý výchovný proces

  • použití v různých obdobích přípravy na soutěž např. utváření postojů úspěšné sebejistoty

  • kontrola psych. napětí s významnými závody, událostmi

  • selhání – akutní krize různého dosahu

  • psychologický trénink ( např. sebeovlivňování) –lepší šance pro překonání potíží po prohře

  • schopnost sebemotivace ve fázích výkonnostních zvratů


Innostn a seberegula n p edpoklady psychologick ho tr ninku

Činnostní a seberegulační předpoklady psychologického tréninku

  • obě složky jsou na sobě závislé, psych. cvičení dovednostní ( činnostní) a sebekontrolní

  • psychická cvičení dovedností – zaměření na techniku sport. dovedností, ideomotorický trénink ( taktika, výběr taktické dovednosti etc.) rozvíjí trénink kognitivních procesů

  • psychická regulace sebekontroly, co je platná vysoká úroveň tech. a takt. dovedností, když v soutěži ( sport, život) chyby ? Jak se dostat do stavu, abych mohl optimálně těžit z mého činnostního potenciálu ?

    psychoregulační trénink


Zp soby pou it psychologick ch cvi en

Způsoby použití psychologických cvičení

  • Způsob podle původu (etiologický) – příčiny jsou známy

    např. změny vnějších podmínek –utváříme situace tak, aby procesy podporující výkonnost probíhaly snadněji, např. zlepšené soc. vztahy, didaktická pomoc, optimalizace materiálních podmínek, změna subj. vnímání podmínek –vítr mohu zrelativizovat (všichni) etc

  • Způsob podle prožitků (paliativní) – příčiny nejsou známy

    orientace na psychické stavy, po jejich zvládnutí uplatnění i v životě, pátrat po příčinách


Z kladn psychotr ninkov principy

Základní psychotréninkové principy

  • dobrovolnost – nelze vnucovat, předepisovat, svob. vůle

  • pochopení – nejdříve porozumět smyslu a účelu cvičení

  • důvěra – důvěra v praktický význam

  • individuálnost – přizpůsobení postojům sportovce

  • ukázněnost – pravidelnost, kontinuita, důslednost

  • cvičení – systematická příprava, trénink – závod

  • úspornost – žádoucí účinky s menším vynaložením času

  • integrace – soulad psych. a fyz. tréninku

  • vedení – cílem samostatnost

  • úspěch – stabilita duševní rovnováhy, opt. výkonnost

  • přenos – přenos do jiných oblastí života


Paliativn p stup pro itek dlouhodob inek jogging

Paliativní přístup – prožitek – dlouhodobý účinek - JOGGING

Zaměření : Pozitivní změna nálady

Průběh : volně a pomalu vyklusávejte. Pozorujte jednotlivé funkce např. tepovou frekvenci, změnu dýchání, svalovou relaxaci

Místo : běžecký terén, nejlépe ve volné přírodě

Doba : podle vnitřní potřeby

Trvání : 1. podle trénovanosti 2. 10 – 20 min. 3. 30 min

Opakování : při dobré trénovanosti denně


Palliativn p stup pro itek bezprost edn inek bleskov uvoln n

Palliativní přístup – prožitek – bezprostřední účinek – BLESKOVÉ UVOLNĚNÍ

Zaměření : rychlé psychické uvolnění, okomžité zmírnění stresů

Průběh : bleskově uvolněte svalstvo celého těla jako loutka, které jsme přestřihli vodící šňůrky

Místo : kdekoliv

Doba : v okamžiku prožívání náročné situace

Trvání : několik sekund do pocitu uvolnění

Opakování : v každé stresové situaci

Použití : v soutěži při prožívání náročné situace


Aktivace aktiva n d ch n

Aktivace - AKTIVAČNÍ DÝCHÁNÍ

Zaměření : odstranění nízké úrovně aktivačního prahu

Průběh : rychle a hluboce vdechujte. Pozornost soustřeďte

na vdechování, vydechování je samovolné

Místo : v klidném prostředí

Doba : v klidném období dne

Trvání : 2 – 3 min.

Opakování : 2x až 3x denně

Použití : před soutěží a během ní, vždy o okamžicích oslabeného napětí


Etiologick p stup p iny kol cvi en pozitivn my len

Etiologický přístup – příčiny – úkol. cvičeníPOZITIVNÍ MYŠLENÍ

Zaměření : transformace negativních myšlenek, zacházení

s vlastními slabostmi

Průběh : prvním krokem k pozitivnímu myšlení je rozpoznání destruktivního myšlení, změny dosáhneme přerušením negativního myšlení „stop“, „stůj“ a pod., změna na konstruktivní např.neg. „ pokud nyní selžu, jsem vyřízený“ - přeměna – poz. „ na tuhle šanci jsem čekal“ apod.

Místo : v průběhu dne

Doba : při objevení destruktivních myšlenek

Trvání : sekundy až minuty

Opakování : vždy v případě potřeby


E p stup konfronta n cvi en stresov cvi en

E. přístup – konfrontační cvičeníSTRESOVÉ CVIČENÍ

Zaměření : zvýšení odolnosti vůči vnějším činitelům

Průběh : zařiďte při tréninku situace, které v soutěži působí stresově např. diváckou kulisu nebo neustálé znevýhodňování

Místo : tréninkový proces

Doba : při tréninku

Trvání : různé, podle příčiny rušení

Opakování : jednou týdně


Etiologick p stup uvol uj c cvi en d lat jako kdy

Etiologický přístup – uvolňující cvičeníDĚLAT „ JAKO KDYŽ“

Zaměření : motivace, sebejistota, pozornost

Průběh : zavřete oči, pravidelně dýchejte, vnitřním zrakem

vytvořte symbolický obraz např. „ skála“ jako symbol

stability a jistoty, „leopard“ jako symbol odrazové síly etc

Místo : 1. – 3. krok v nerušeném prostředí, 4. při tréninku

Doba : v klidné chvíli, později v průběhu tréninku

Trvání : 5 – 10 min.

Opakování : jednou denně

Uplatnění : před začátkem soutěže


Motiva n cvi en vnit n pocity pocit v t zstv

Motivační cvičení – vnitřní pocity „ POCIT VÍTĚZSTVÍ“

Zaměření : stupňování motivace, rozvoj optimismu

Průběh : v pohodlné poloze zavřete oči, pravidelně dýchejte, vzpomínejte na některá předcházející vítězství, vhodná je sugestivní formulace „ jsem vítěz“

Místo : v nerušeném prostředí

Doba : v klidné části dne

Trvání : 10 – 15 min.

Opakování : jednou denně ve stejnou dobu

Použití : bezprostředně před rozcvičením k soutěži


Motiva n cvi en vn j pocity idol

Motivační cvičení – vnější pocity„ IDOL“

Zaměření : překročení vlastních technických a technických možností

Průběh : při tréninku se plně ztotožňujte se svým idolem a chovejte se tak, jako byste žádoucí vlastnosti už měli

Místo : tréninkový prostor

Doba : kdykoliv při tréninku

Trvání : totožné s trváním tréninku

Opakování : jen příležitostně


Koncentrace sklen n koule

Koncentrace „ SKLENĚNÁ KOULE“

Zaměření : udržení koncentrace, odstranění vnějších rušivých vlivů

Průběh : představte si sami sebe v imaginárním ochranném prostoru např. skleněná koule, uchylte se do tohoto prostoru pomocí nacvičené spouště – např. ruka v pěst ( v napětí) a prožívejte scénu jako aktivní pozorovatel

Místo : v nerušeném prostředí, později v soutěži

Trvání : 5 – 10 min.


Dovednostn cvi en na aktivaci pohybov ho apar tu sebekontrola

Dovednostní cvičení na aktivaci pohybového aparátu „ SEBEKONTROLA“

Zaměření : upřesnění vlastního pohybového provedení

Průběh : sledujte záznam vlastního pohybového provedení v pohodlné poloze. Hodnoťte pro Vás nejasné technické úseky a promluvte o nich s trenérem.

Místo : v nerušeném prostředí

Doba : mezi tréninky

Trvání : závislé na poznatcích

Opakování : podle vlastního uvážení


Dovednostn cvi en pozn vac procesy p esn vn m n

Dovednostní cvičení – poznávací procesy„ PŘESNÉ VNÍMÁNÍ“

Zaměření : zlepšení přesnosti pozorování, zraková paměť

Průběh : po shlédnutí videozáznamu zavřete oči a popište svému trenérovi to, co jste viděli. Vzájemně pohovořte o vynechaném a chybném.

Místo : v nerušeném prostředí

Doba : kdykoliv

Trvání : podle předlohy


Literatura7

Literatura :

  • Seiler, R., at. El. (1996). Psychotrénink ve sportu i v životě. Praha : Olympia.

  • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.


Ot zky7

Otázky :

  • Význam psychologické přípravy.

  • Co je psychologický trénink.

  • Základní psychotréninkové principy.

  • Etiologické použití psychologických cvičení

  • Paliativní použití psychologických cvičení


Psychologick v voj jedince se zam en m na emoce

Psychologický vývoj jedince se zaměřením na emoce


Psychologie t lesn v chovy a sportu

OBDOBÍ DĚTSTVÍ

Pohybová aktivita a motorická výkonnost


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Ranný vývoj motoriky dítěte

Primitivní reflexy

(spontánní,

prenatální

postnatální)

Posturální

reflexy

(vzpřimovací,

postojové,

poziční)

Definitivní

motorika

(lokomoční,

manipulační,

balistické pohyby)

HAYWOOD (1993)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Ranný vývoj motoriky dítěte

1

4

8

16

měsíce

Obrázek = 50% dětí

dovednost zvládlo


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Ranný vývoj motoriky dítěte

Prvotní vývoj motoriky (manipulace a vzpřimování)

Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Ranný vývoj motoriky dítěte


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Ranný vývoj motoriky dítěte

Posuzovací škály ranného motorického vývoje

SHODA

převažuje

(maximální rozdíl

3 měsíce)

Prameny: Milestone Bayley, Shirley, Denver Developmental Screening Test


Psychologie t lesn v chovy a sportu

Ranný vývoj motoriky dítěte

Ukázka motorického vývoje (z rodičovského deníku)

  • Osoba A Osoba B

  • (3,70 kg - 55cm) (3,40 kg - 54 cm)


  • Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Rozvoj motorických schopností (3-7 let)

    3 - 7 let

    zlepšení

    300%

    Upraveno podle MEINEL und SCHNABEL (1986 )

    a BERDYCHOVÁ a KOZLÍK (1967) a STRAKOVÁ (1967) a další


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Rozvoj motorických schopností (8-15 let)

    Senzibilní období rozvoje motorických schopností

    Věk

    OBECNÉ

    POŘADÍ ROZVOJE:

    obratnost

    rychlost

    vytrvalost

    síla

    od 8 do 15 let

    VÝSLEDKY

    NEJSOU

    KONZISTENTNÍ

    ?!?

    Upraveno a zjednodušeno podle:

    WOLAŇSKI (1973) ***** PERNICOVÁ (1980) ------- MORAVEC (1991) …. ...…


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Rozvoj motorické výkonnosti a trénink

    Poznámky:

    Každý rok o 10 % více speciálního améně

    všestranného rozvoje

    Podle KUČERA (1996)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj základních pohybových aktů

    Vývoj forem pohybu (cyklický akt - běh)

    Iniciální fáze

    slabá extenze * paže u těla

    faze letu malá

    Základní forma

    lepší extenze * paže vodorovně

    zřejmá fáze letu

    Konečná forma

    úplná extenze * paže

    vertikálně * úplná fáze letu


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj pohybových dovedností lokomoce

    1.rok

    Lezení

    Chůze

    2.rok

    Přelézání

    3.rok

    Běh

    Běh-6 let

    Běh-18 let

    Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj základních pohybových aktů

    Vývoj forem pohybu (acyklický akt - hod)

    Iniciální fáze

    jen předloktí * slabá rotace

    trupu * nohy v klidu

    Základní forma

    nápřah stranou i vzad * rotace

    ramen * krok vpřed téže nohou

    Konečná forma

    zášvih paží a 2. paží vyvážení *

    zřejmá rotace celého těla *

    krok vpřed 2. nohou


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj pohybových dovedností manipulace

    Chytání-3 roky

    Hod-3 roky

    Hod-6 let

    Chytání-6 let

    Hod-18 let

    Chytání-18 let

    Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj pohybových-sportovních dovedností

    Základní

    forma „HRUBÁ“

    malý rozsah, statická rovnováha,

    provedení bez hrubých chyb

    Konečná forma

    „JEMNÁ - VARIABILNÍ“

    optimální rozsah, dynamická rovnováha,

    přesné a variabilní provedení

    Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj základních motorických dovedností

    Hody

    Kopy

    Běhy

    Skoky

    Chytání

    Údery

    Poskoky

    Přeskoky

    1 2 3 4 5

    1 2 3 4 5

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    PŘEHLED

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    1 2 3 4 5

    1 2 3 4 5

    1 „nezralý“

    4 - 5 dokonalý

    stupeň

    (u 60%)

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    1 2 3 4

    1 2 3

    1 2 3

    0 2 4 6 8 10 věk

    Upraveno podle: MALINA & BOUCHARD (1991)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj základních motorických dovedností

    Iniciální fáze

    Konečná forma

    Běh

    Výskok

    Chytání

    Hod

    Kop

    Video-ukázky počáteční fáze a konečné formy

    osvojení pohybových aktů v ontogenezi(viz příloha)

    Převzato z Qualitative analysis of movement. HUMAN KINETICS (2003)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Vývoj pohybových-sportovních dovedností

    Základní

    forma „HRUBÁ“

    malý rozsah, statická rovnováha,

    provedení bez hrubých chyb

    Konečná forma

    „JEMNÁ - VARIABILNÍ“

    optimální rozsah, dynamická rovnováha,

    přesné a variabilní provedení

    Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)


    Psychologie emoc

    Psychologie emocí

    • Tělesná výchova nabízí mimořádné emoční situace

    • Pojem emoce z lat. ( ex = ven, movere = pohybovat )

    • Pohnout něčím ven, etymologicky blízko k motivaci

    • Oba pojmy akční x zklidnění

    • motivace směřuje k dosažení cíle

    • Emoce je akce, důsledek situací, které dosažení cíle ohrožují nebo vylepšují

    • Ohrožení cíle – negativní emoce

    • Pohyb k dosažení cíle – pozitivní emoce


    Motivace a emoce

    Motivace a emoce

    • Cíl má motivační schopnosti, emočně anticipován jako atraktivní

    • Emoce – podtrhují spíše zážitkovou kvalitu

    • Motivace – spíše cíl, směr, program aktivity

    • Emoční reakce – poznávací, prožitková, neurovegetativní (Var Cor), motorická funkce

    • Strach x úzkost (nejsou hranice) –výraz obličeje (očí) nutno zvyšovat oční kontakt x obezita ze starostí

    • Negativní emoční výkyv delší než pozitivní, neúspěch zesiluje negaci


    Racion ln a emo n p stupy ve sportu i v ivot

    Racionální a emoční přístupy ve sportu i v životě

    • Racionální analýza oslabuje emoce

    • Priorita emocí – zážitek z přítomné realit

    • Doména rozumu – zpracování informací

    • Při kontrole emocí – habituace – „ opakováním vše zevšední“. Určití lidé mohou být traumatizováni podněty, které jiným nevadí – např. čekání ve frontě

    • Prostor pro emoce je mezi subjektem a prostředím, nelze reagovat na to, co je nám lhostejné


    Emo n vztah k prost ed

    Emoční vztah k prostředí

    • Stále více se vzdalujeme od způsobu života, kterému byl člověk emočně a fyziologicky přizpůsoben

    • Tisíce let zastaralé emočně vegetativní vzorce

    • Příprava na pohybovou akci – termoregulace, pocení, TF, DF, adrenalin, glukóza

    • Vše účelné pro výkon – pokud nenásleduje výkon – poškození zdraví – význam sportu

    • Emoční vztah vzniká mezi subjektem a jevy vnějšího světa

    • Proto radikální sebevýchovné postupy max. redukce závislosti na vnějším světě – bojová umění etc.


    Filosofie z vislosti na vn j m sv t

    Filosofie závislosti na vnějším světě

    • Stoicismus ( 3. st. př. nl.), nejmoudřejší a nejsvobodnější je ten, kdo nic nepotřebuje –předpoklady pro odolnost (např. samurajové)

    • Současná společnost –riziková, výkonová, větší nároky na psychiku

    • Seneca „ většina lidí chce žít co nejdéle, potácí se mezi strachem před smrtí a životními útrapami, nechtějí žít a nedovedou zemřít“

      Obojí stejná příčina – nespokojujeme se s přítomností (sport = přítomnost např. koncentrace, prožitek

      Problém vztahu minulosti, budoucnosti a přítomnosti


    Model emoc lazarus 1991

    Model emocí (Lazarus 1991)

    Pětistupňový model v průběhu emoční situace

    • Událost – něco se přihodí, co má vztah k našim cílům ( poznámka, gesto, nehoda)

    • Vnímání události – zrakem, sluchem etc.

    • Vyhodnocení události – hodnota cíle ovlivní sílu emoce

    • Vyhodnocení je ovlivňováno – fyziologickým stavem

    • Odpověď na vyhodnocení – kognitivní nebo emotivní obvykle 1. část převažuje, emoce 1 sec. ale i celý život –kognitivní část musí potlačit emotivní


    Tvo en emoc podle rychlosti vzniku intenzity a d lky trv n

    Tvoření emocí podle rychlosti vzniku, intenzity a délky trvání

    Afekty – prožitky probíhající bouřlivě, krátkodobě často bez kontroly chování, mimika, snížená sebekontrola, seberegulace

    Typické afekty – hněv, strach, radost etc

    Oscilující afekty – naděje , obava

    Nálady – déletrvající emocionální stav, nižší intenzita, subjektivní, nemusí se vytahovat k určitému jevu, změny v průběhu dne, euforie – zdravé osoby, norma, spíše deprese – anxiózní osoby

    Vášeň – silný, hluboký, dlouhotrvající citový vztah


    U ite n my lenky

    Užitečné myšlenky

    „ Události nezneklidňují, zneklidňuje názor,

    který na ně máme“

    Epiktetos : Enchenridion

    „ Neexistuje nic dobrého či špatného, to jen myšlení to způsobuje“

    W. Shakespeare : Hamlet

    Morální rovina „ z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není vraždou“


    Seligman v model nau en optimismus

    Seligmanův model - naučený optimismus

    • Kognitivní zvládnutí emoční události

    • Založeno na vztahu optimismu a pesimismu

    • Optimismus – pozitivní nálada, pesimismus – deprese

    • Optimismus – úspěch je niterný a trvalý, neúspěch zevní a dočasný

    • Pesimismus – úspěch dočasný, nepříznivé jevy trvalé

      Seligman - lidé se sklonem k pesimistickému výkladu se mohou naučit optimismu, ABC – záporný výrok, DE - změna na optimistickou odpověď


    A b c d e

    A B C D E

    A Adversity ( nepřízeň osudu ), naučit se rozlišovat, pesimista – nepříznivý i úspěch „byla to jen klika“ -

    B Beliefs ( přesvědčení ), cosi myslíme o nepříznivých událostech př. „jsem smolař, stálá zranění“ -

    C Conseqvences ( důsledky ), citové a další př. „ mohu dělat něco jiného“ -

    D Disputation ( debata ), existuje pro to, co se stalo jiné vysvětlení ? Př. „ to potká spoustu lidí, není to důležité“ +

    E Energization ( dodání síly ), optimističtější chápání situace př. „ jiný závod, spolupráce“ +


    Stadijn pojet v voje lov ka

    Stadijní pojetí vývoje člověka

    • Vývoj nepostupuje rovnoměrně

    • Mimořádné změny, relativní ukončení časového období

    • Respektovat vývoj, adekvátně stimulovat a v daném období rozvíjet, např. všestrannost

    • Ve vývoji tři roviny – tělesné funkce, emoční život, intelektuální vývoj

    • Hlavní úkol – od úplné závislosti na rodičích k úplné samostatnosti

    • Vliv tělesné výchovy na emoční rovinu vývoje


    Z vislost na rodi ch z pohledu dcery veden ve sportu i v ivot k apek o

    Závislost na rodičích – z pohledu dceryvedení ve sportu i v životě, K. Čapek O.Ž.

    4 roky : Můj tatínek umí všechno.

    5 let : Můj tatínek toho spoustu ví.

    6 let: Můj táta je chytřejší než tvůj táta.

    8 let: Můj táta neví úplně všechno.

    10 let: Kdysi dávno, když byl táta dítě, to na světě vypadalo úplně jinak.

    12 let: O tom táta nemá pochopitelně ani páru.Je moc starý, aby si vzpomněl na dětství.

    14 let: Na otce vůbec nedejte. Je tak staromódní!

    21 let: Otec? Můj Bože, ten je tak zoufale mimo.


    Z vislost na rodi ch

    Závislost na rodičích

    25 let: O tomhle táta něco málo ví, ale to je pochopitelné, když už je na světě dlouho.

    30let: Možná bychom se měli zeptat táty, co si o tom myslí.Vždyť má spoustu zkušeností.

    35 let: Neudělám nic, dokud se neporadím s tátou.

    40 let: To by mě zajímalo, jak by si s tím poradil táta. Byl tak moudrý a tolik toho zažil.

    50 let: Dala bych všechno na světě, kdyby tu teď byl táta a já si s ním o tom mohla povídat. Škoda, že jsem si dřív nevážila toho, co on všechno ví. Mohla jsem se od něj hodně naučit.


    Charakteristick rysy tr ninku ml de e

    Charakteristické rysy tréninku mládeže

    • Primárně proces učební, vzdělávací a sekundárně výkonnostní

    • Perspektivnost přípravy, výsledky s mnohaletým odstupem

    • Chyba - napodobování tréninku dospělých

    • Chyba – nesprávné chápání soutěží

    • Chyba – rozpaky nad akcelerovanými jedinci

    • Chyba – opomíjení sociálních vztahů

    • Chyba – nízká stimulace emočních vlastností, např. nesouhlas s cílem přípravy


    V voj emo n ho ivota prvn ivotn obdob

    Vývoj emočního života - první životní období

    Člověk – inteligence a složitost nálad, pocitů x ostatní

    • první životní období asi do osmnáctého měsíce, období „sacího reflexu“

    • z emočního hlediska nejdůležitější vztah matka – dítě

      E. From – Umění milovat

    • do života nutný postoj – základní důvěra

    • Důvěra ve vnitřní i vnější svět, těžká překážka nízké sebevědomí

    • pohybové výkony reflexivní - plavání


    Druh ivotn obdob

    Druhé životní období

    • druhý a třetí rok života, rozlišování sebe od ostatního světa

    • K obhájení sebe – prostředky především agrese, zlost, strach z neznámého – proto opakují známé hry

      - projekce - ve druhém se odehrává něco jiného, obtížné k pochopení, introjekce ( zvnitřnění ), rodiče stupňují zlost, dítě také

    • nezralá, zlá agrese, z této doby nesmiřitelná

    • hlavním úkolem –pocit autonomie, vědomí odlišnosti


    T et ivotn obdob

    Třetí životní období

    • vytváří se prostor pro vznik iniciativy, 4 – 6,7 rok života

    • komplikovanější vztahy mezi lidmi, soupeřivost, žárlivost –sourozenci, rodiče, ambivalentní pocity

      Význam pohybové hry

      schopnosti a dovednosti, explorační (objevné) až hry s pravidly, znaky hry : symboličnost, spontánnost, fantazie a citová účast, tři okruhy problémů

    • Porozumění hře a pochopení fair – play, neformální pravidla

    • Prožití procesu usmíření a hledání partnera

    • Pochopení sociálních norem – věnovat pozornost správným znalostem pravidel, postoj učitele


    Tvrt ivotn obdob

    Čtvrté životní období

    • 7 – 11, 12 let – období relativního klidu

      Školní vzdělání více teoretické, pohybové aktivity i mimo školu

      Dítě je soustředěnější, šikovnější

      schopnost spolupráce, základ charakteru, cesty k úspěchu symbolizuje sport – vytrvalost, houževnatost, aktivita

      nutnost zařadit se do aktivit ( i pohybových), jinak pocity méněcennosti

      sport a TV omezuje negativní pocity např. individuálním hodnocením nikoliv normativním


    P t ivotn obdob

    Páté životní období

    Pubescence – mimořádné orgánové změny, konflikt mezi přejatými postoji a nově utvářenými, náročné změny postojů

    Hlavní úkol tohoto období –získání pocitu identity ( kdo jsem, co musím, kam patřím )

    Tělesná výchova značně přispívá k utváření pocitu identity –hodnota zdraví, zdatnosti, mentální hygieny

    Z hlediska identity podstatný věk 8 – 15 let, ženský a mužský životní princip

    Utváření identity nevíce ohroženo ve stř. školním věku, pohybové nedostatky – posměch a odmítání

    Funkce TV – preventivní a terapeutická, obtížné období


    Est ivotn obdob

    Šesté životní období

    Adolescence, období navozování dospělých rovnoprávných vztahů

    Rozdělení adolescentů na výkonnostní a rekreační sportovce

    Zvládnutí práce s ambivalentními pocity

    Proměnlivá akcentace tří podstatných oblastí pohybových aktivit – fyzická prožitkovost

    - sociální hledisko

    - psychologická oblast


    Literatura8

    Literatura :

    • Machač, M. et al. (1985). Emoce avýkonnost. Praha : SPN.

    • Lazarus, R. (1991). Emotion and Adaptation.. New York : Oxford.

    • Seligman, M. (1991). Learned Optimism. New York : Knopf.


    Ot zky8

    Otázky :

    • Psychologie emocí ve sportu.

    • Rychlost, intenzita, délka emocí

    • Seligmanův model emocí

    • Charakteristické rysy tréninku mládeže ve vztahu k emocím

    • Model emocí – Lazarus


    Literatura9

    Literatura :

    • Šimek, J. (1985). Lidské emoce a pudy. Praha : Lidové noviny.

    • Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.


    Ot zky9

    Otázky :

    • První životní období a význam pohybu.

    • Druhé životní období a význam pohybu.

    • Třetí životní období a význam pohybu.

    • Čtvrté životní období a význam pohybu

    • Páté životní období a význam pohybu.


    Kreativita v t lesn v chov a sportu

    Kreativita v tělesné výchově a sportu


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    PORUCHY

    lidské motoriky

    Příčiny, druhy, příznaky a rehabilitace


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Motorické poruchy (insuficience)

    Příčiny:

    endo - exogenní

    (organické, anatomické, fyziologické, neurologické- pyramidální a extrapyramidální / centrální a periferní, psychologické - nemoc, úraz)

    MOTORICKÉ PORUCHY

    „Nemotornost“

    Retardace

    Infantilizmus

    Debilita

    Imbecilita

    „Idiocie“

    (vyjádřeno analogicky IQ)

    Motorický kvocient MQ

    průměr 100 bodů

    směrodatná odchylka 15 bodů

    Vývojové „opoždění“

    (rozpor mezi biologickým

    zráním a kalendářním věkem

    větší než 3 roky = známka

    ranného poškození mozku)

    Test

    motorického věku

    (viz dále)

    Výrazná retardace

    a „zaostalost“

    (ustrnutí motoriky

    na úrovni ranného

    dětství - kojence,

    batolete)

    Upraveno podle MĚKOTA (1985)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Motorické poruchy (insuficience)

    Třídění:

    periferní

    hypo-hyper mobilita (nadměrnýkloubní rozsah u žen)

    atrofie - myopatie (svalová degenerace)

    obrny lokální (poškození motoneuronu - ochablost)

    dysbalance(držení těla: posturální svaly

    zkrácené, fázické svaly ochablé)

    centrální

    Obrny, plegie,

    parezy, paraplegie

    (polovina těla)

    LMD: hemiparezaaž plégie

    (ochrnutí jednostranné vertikální)

    Apraxie

    (hypo-hyperkineze /chudost-neklid)

    Motorická zaostalost souvisí s mentální retardací (98 % mentálně

    postižených je též motoricky, 70 % zaostává v učení).

    Výzkum v NSR n 580 000 * Korelace IQ / MQ (deficit

    intelektu má užší vztah s motorickým kvocientem)

    SCHELING (1979)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Motorické poruchy (insuficience)

    HODNOCENÍ: forma pro 13-14 let (skóre +/- body) * motorický mínus kalendářní

    věk (rozdíl 5 let = motorická idiocie)

    Upraveno podle OZERECKIJ (1923)

    Příznaky:

    Motorická zaostalost = „hranatost, tuhost, chabost, pomalost, těžkost, hrubost, trhanost, nestabilita, nekoordinovanost, anomálie, primitivnost, nepřizpůsobivost“

    KIPHART (1973)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Motorické poruchy (insuficience)

    REHABILITACE

    Souhrn veškeré péče při onemocnění, úrazu, vadě (reparace, restituce)

    SRDEČNÝ(1977)

    2

    re-edukační

    funkce:

    obnovení, navrácení hybnosti

    kompenzační

    vyrovnání, nahrazení, podpoření pomůckami

    Význam pro praxi:

    Tělovýchovný odborník (učitel, tréner, cvičitel)MUSÍ znát účinnou

    diagnostiku (tedy včas odhalit a rozeznat postižené dítě, zhruba určit druh poruchy

    podle příznaků)

    Odborník pro zdravotní a léčebnou tělovýchovu (lékař, rehabilitační

    pracovník a další) pak zajistí účinnouPREVENCI i REHABILITACI

    Zpracováno podle MĚKOTA (1983)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Pohybová

    LATERALITA

    Princip, formy, důsledky v praxi


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Vymezení pojmu

    LATERALITA(z řeckého “latus” – strana, bok)

    = strukturální a funkční nadřazenost

    preference jedné strany těla nad druhou

    • týká se kvality funkce z hlediska

    • přesnosti + účelnosti provedení(nikoliv např. svalové síly)

    • projevuje se tím, že člověkraději, snadněji a úsporněji

    • provádí určité činnosti jedním z párových orgánů

    • (dává mu pravidelně přednost před druhým)

    LATERALITA = upřednostňování jedné strany

    párové orgány, např. končetiny + smyslové orgány (hlasivky, oči, uši)

    opakem laterality jeambidextrie = stranová nevyhraněnost

    (též ale jde o vyšší kvalitu dovednosti -viz „obounohý“ fotbalista apod.)

    Podle KOVÁŘ (2002)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Princip laterality

    * Zkřížení cca 80 %

    eferentních drah

    nervů

    * jedna hemisféra řídí

    dané činnosti, druhá

    jiné (viz poznámka dole)

    * pohybovou akci jedné

    strany těla řídí opačná

    hemisféra

    Podle SOVÁK (1978)

    Podle KOVÁČ (1976)

    SPERRY R. W. (1913-1994) prokázal, že pravá polovina mozku je dominantní při

    řešení prostorových, hudebních a dalších aktivit, levá polovina při analytických

    a verbálních úkolech. V roce 1981 Nobelova cena (funkční specializace hemisfér)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Řízení pohybu

    a)vertikální

    spinální reflexy(obranné pohybové akce)

    limbické šablony(pohybové vzorce v motorické paměti)

    cerebrální programy(variabilní, kreativní pohybové programy)

    b)horizontální

    dextrie (pravostranná preference)

    synistrie(levostranná preference)

    ambidextrie (sinistrie)(nevyhraněná preference,

    nebo naopak mistrovství)

    * GOETHE

    * Leonardo da VINCI

    * van BEETHOVEN(leváci)

    * Jiří TRNKA(ambi...)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Řízení pohybu

    a)vertikální

    spinální reflexy(obranné pohybové akce)

    limbické šablony(pohybové vzorce v motorické paměti)

    cerebrální programy(variabilní, kreativní pohybové programy)

    b)horizontální

    dextrie (pravostranná preference)

    synistrie(levostranná preference)

    ambidextrie (sinistrie)(nevyhraněná preference,

    nebo naopak mistrovství)

    * GOETHE

    * Leonardo da VINCI

    * van BEETHOVEN(leváci)

    * Jiří TRNKA(ambi...)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Formy laterality

    zrakovost *rukovost * nohovost * otočivost * směrovost

    * zkřížená lateralita (paže - nohy)

    pravá

    levá

    Podle BOŽENIKOV (1985)

    Index dominance

    x pravá

    x pravá + x levá . 100

    Podle SCHILLING (1972)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Směrovost– lateralita směru pohybu – odchylka od přímého směru

    (odchylka v chůzi bez zrakové kontroly: R- 49 % / L- 41 %,

    plavání: R 53 % / L43 %, jízda lodí na velké vodní ploše apod.)

    Plavání 50 m bez zrakové kontroly (20 osob)

    Podle MAYEROVÁ a MAYER (1971)

    Otáčivost– asymetrie kolem svislé osy těla (skoky v krasobruslení,

    obraty v gymnastice a v tanci, obrátky v plavání)

    Příčiny nejasné– nejčastěji souvisí s rukovostí ( R- rotace vlevo / L - vpravo)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Lateralita lidské motoriky

    Testování laterality:

    anamnestické dotazníky – dotazy na různé typy činností

    (držení příboru, odemykání dveří, manipulace s míčem apod.)

    pozorování(hlavně u malých dětí)

    sledování anatomicko-fyziologických zvláštností

    (měření délky, váhy, spíše jde o fyzické preference, nikoliv funkční)

    • různé nestandarizované testy

    • (navlékání jehly, míchání karet, tleskání, posun stoličky nohou apod.)

    • standardní testy – hodnotí také stupeň preference

    Podle KOVÁŘ (2002)


    Kreativita v t lesn v chov a sportu1

    Kreativita v tělesné výchově a sportu

    Vstupní úkol

    Jste trenérem, učitelem a máte zlepšit výkonnost svých svěřenců.

    Co byste v dané situaci dělali ?

    Zkuste stručně napsat, jak byste postupovali, co budete řešit nejdříve

    K vyhotovenému řešení se vrátíme po určitém čase


    V znam kreativity v t lesn v chov a sportu

    Význam kreativity v tělesné výchově a sportu

    Creare – tvořit kreativita – tvořivost

    Proč o ní mluvíme ?

    • v současné tělesné výchově a sportu značně vyrovnané výkony

    • učitel, trenér musí přijmout řadu inovací

    • nové tréninkové postupy

    • problém všestrannosti a specializace

    • biomechanická problematika

    • vztah techniky a kondiční přípravy

    • Aplikace v TV – pracujeme buď tvořivě nebo stereotypně


    Neomezen mo nosti omezuj tvo ivost

    Neomezené možnosti omezují tvořivost

    • brainstorming

    • J. Menzel : „ tvořivost roste, pracujete-li v nějakých mezích, proti odporu

    • tvořivý obor – reklama – pravidlo NÁHRADY

      Reklama NIKE – vzduchový polštář, hasiči, plachta, „podstatný je vzduch“

      V – výrobek, bota

      Z – znak, polštář proti otřesům

      S – symbol plachty zachraňující život, tlumí dopad jako bota

      S – nahrazen výrobkem V, proces náhrady - algoritmus


    P ek ky tvo ivosti

    Překážky tvořivosti

    • Kritická povaha – aktivace v přípravné fázi nízká, zatuhnutí postojů

    • Druh osobnosti – „uchovávatelé“ – drž se toho co funguje, „přizpůsobení“ – nečeř hladinu,

    • Nevhodná dieta- málo bílkovin a polysacharidů, dělená strava progres

    • Špatná tělesná kondice

    • Strach – aktivace limbického systému, malá důvěra ve vlastní schopnosti

    • Netvůrčí řešení konfliktů – kreativnější kompromisy

    • Negativní vztah ve skupině – např. rodina, práce


    P ek ky tvo ivosti1

    Překážky tvořivosti

    • Myšlenková nepružnost – nutné přesné soustředěné pozorování

    • Neschopnost změnit úhel pohledu

    • Potřeba moci a kontroly – „já mám vždy pravdu“

    • Pesimismus - nižší tvořivost

    • Časová tíseň - ve škole málo času

    • Nesouměrnost úkolu a schopností – Csikszentmihály, pohroužení do úkolu, teorie plynutí


    Etapy tv r ho procesu

    Etapy tvůrčího procesu

    • Zpozorování problému ( orientace)

      Umění objevit nedostatek, v trenérské práci objevit chybu ve sportovním výkonu

    • Přesnější stanovení cílů ( preparace)

      Zjišťování všech dostupných informací

    • Hledání řešení ( inkubace)

      Zvažování všech i neobvyklých řešení

    • Objevení řešení ( iluminace)

      Pocity nejistoty etc.

      5. Provedení řešení ( realizace)

      Převedení nápadu do reality, kinogramy, modely


    Jak e it probl my ve sportu tvo iv ji

    Jak řešit problémy ve sportu tvořivěji ?

    TV a sport- mnoho problémů – managerské (např. sponzoři), sociální ( např. konflikty), trenérské, psychologické etc. řešení v obecné rovině

    • Přípravná etapa

    • Jasné definování problému b. přesné definování cíle

    • Řešení samostatného problému

    • Formulace ideálu

    • Překážky v dosažení cíle

    • Hledání postupů k cíli

    • Zvolení jednoho postupu nebo jejich kombinace


    P klad zlep en techniky discipl n u mlad ho v ceboja e

    Příklad – zlepšení techniky disciplín u mladého vícebojaře

    • Přípravná etapa

      1.1. Jasné definování problému – vrhačské disciplíny dobré ale minimální rozdíl mezi skokanským a sprinterským během, slabé výsledky ve skokanských disciplínách, zřetelné v důležitých soutěžích

      1.2. Jasné definování cíle – atlet musí být schopen uvědomit si i při max. psychické tenzi polohu pánve a tím i polohu pánve především v předodrazové fázi skoků


    P klad

    Příklad

    2. Řešení problému

    2.1. Formulace ideálního cíle – schopnost udržet optimální polohu pánve a tím i úhel zdvihu kolen i v únavě

    2.2. Překážky v dosažení ideálního cíle – příliš velké volní úsilí, malá citlivost k vlastním pohybům při velké psych. tenzi

    2.3. Podstata překážek – příliš velká koncentrace na výsledek

    2.4. Překážky se minimalizují za těchto podmínek – závod vnímat jako trénink, snižovat sebekoncentraci

    2.5. Hlavní rozpor – jak volní úsilí po vítězství „nasměrovat“ jinam, jak zvládnout polohu pánve


    P klad1

    Příklad

    2.6. Hledání postupů k cíli

    2.6.1. Postupy k cíli

    • V tréninku nadměrně „podsazená“ pánev

    • Skipping, zdůraznění zvedání kolen, v vodě, s lančem

    • Nízké překážky – rytmizace a zvedání kolen

    • Relaxace a koncentrační cvičení k uvolnění svalových smyček potřebných ve skocích

    • 3, 5, 7 kroková cvičení, podsunutá pánev, odraz přes patu

    • Ideomotorický trénink – představa závodů - podsazená pánev


    P klad2

    Příklad

    g. Pomocí PC vytvořit ideální techniku ( max. v , výška, hmotnost) - kinogram

    h. Skoky v posthypnotické sugesci, je sugestibilní ?

    • Hledat řešení v jiných aktivitách –pravý bok – vrhy

      2.6.2. Okružní postupy

    • Rehabilitační pomůcky, polohovací lehátko – bederní část k podložce

    • Přístroj – zvukové signály při nedodržení techniky nebo el. Impulsy

    • Nehodnotit výkon, pouze techniku


    P klad3

    Příklad

    2.6.3. Konfrontace postupů, např. 2.6.1. b a 2.6.1. f ideomotorický trénink s reflexí pohybu ve vodě

    2.6.4. Zvolení jednoho postupu nebo jejich kombinace

    Např. ideál konfrontovat s technikou

    Hlavní zásada:

    Jednoznačně určit podstatu problému a dosažitelný cíl


    Literatura10

    Literatura :

    • 1. Howard, P. (1998). Příručka pro uživatele mozku. Praha : Portál.

    • 2. Ryba, J. (1998). Základy psychologie tělesné výchovy a sportu. Hradec Králové : Gaudeamus.


    Ot zky10

    Otázky :

    • 1. Význam kreativity v TV.

    • 2. Překážky tvořivosti.

    • 3. Etapy tvůrčího procesu.

    • 4. Jak řešit problémy ve sportu tvořivěji ?

    • 5. Životní styl sportovce a tvořivost.


    Z kladn poznatky ze soci ln psychologie

    Základní poznatky ze sociální psychologie

    Soc. psychologie základní teoretický psychologický obor

    socius – druh, společník socio – sdružovat

    Předmětem soc. psychologie – především meziosobní chování a vztahy, mezilidská komunikace a její formy, chování jedince ve skupině, ve společnosti

    Sport- vysoce společenská činnost se značným sociálním kontaktem, vazba na bezprostřední spolupráci, např. hry

    Metody sociální psychologie

    • Sociometrická měření

    • Specifické posuzovací škály

    • Experimentální hry, uměle navozené-chování, př. výhra


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Základní pojmy

    KASA (1995)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Základní pojmy

    Tělesná cvičení


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Základní pojmy

    Tělesná cvičení

    Upraveno podle ČELIKOVSKÝ (1989)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Základní pojmy

    Upraveno podle MĚKOTA (1985), DRDÁCKÁ (1979), HODAŇ (1992)


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Základní pojmy


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Základní pojmy

    TĚLESNÁ KULTURA

    Tělesná výchova

    vzdělání-výchova

    Pohybové umění

    zážitek-zábava

    Sport

    soutěž-výkon

    Turistika

    rekreace-poznání

    Sport pro všechny

    kompenzace-regenerace

    Tělesné cvičení, přírodní

    a hygienické činitele

    Empirické zkušenosti

    a vědecké poznatky

    Tělesný a pohybový rozvoj

    tělovýchovný proces

    ČLOVĚK

    osobnost - zkušenosti, schopnosti ...

    Upraveno podle KASA (1995)


    Psychosoci ln funkce pa a kvalita ivota

    Psychosociální funkce PA a kvalita života

    • Kvalita života – souvisí s harmonickým začleňováním jedince do společnosti (afiliace, do prostředí, zábava)

    • Dosavadní výzkumy PA ne jednoznačné argumenty pro přínos PA v životě člověka (nekontrolované vlivy)

    • Výzkumy většinou ke zdraví a dlouhověkosti –není nejdůležitější vztahový rámec

    • Stále více mnohoznačná konstrukce“kvalita života“

    • Není chápána normativně ale prožitkově – pohoda, životní spokojenost

    • Kvalita života –vždy individuální, přesto ji lze definovat výčtem saturovaných oblastí


    Afiliace p ijet za len n do spole nosti

    Afiliace – přijetí, začlenění do společnosti

    • Sounáležitost – základní lidský instinkt – PA základní nástroj socializace, motorické učení nápodobou, začleňování do rodiny, školy, význam pohybové hry – děti x dospělí, klubismus – více propracovat

    • Sociobiologové – fylogeneze – nízká sociální pozice spojena s existenčním ohrožením, lidské skupiny se v nouzi „outseidrů“ zbavují

    • Výkonová společnost – model pro sociální srovnávání lidí, sport model konkurenčního prostředí – talentovaní výhody x zaostalí frustrace

    • Integrativní a kohezivní procesy ve sportu velmi aktuální

      k řešení problémů minorit, nezaměstnaných, uvězněných


    Posilov n p rodn a kulturn jednoty lov ka a prost ed

    Posilování přírodní a kulturní jednoty člověka a prostředí

    • Člověk – přírodní druh ale vytvořil si kulturní (umělé) prostředí

    • Ve vztahu k přírodní podstatě umělé prostředí domestikační faktor s biodegradačními i pozitivními souvislostmi

    • Motorická kompetence musí být uměle udržována dodatkovou námahou

    • Důležitá komunikace s přírodou, outdoor, využívání přírodních sil ( slunce, voda vzduch, vítr)

    • Ne dril ale prožívaná pohybová aktivita


    Z bava oblast kvality ivota a pa

    Zábava – oblast kvality života a PA

    • Člověk je většinu života veden k ovládání emocí

    • Výchova je hlavně o tom, jak podřídit své emoce kognitivním procesům

    • Nutné velké psychické úsilí, emoce jsou hlavním motivem jednání a chování

    • Psychosomatická medicína – neschopnost vyjádřit emoce - směr k neurotickým obtížím

    • Silný emoční zážitek – výrazné zkvalitnění života

    • Člověk spontánně směřuje k emočním projevům,často ho to přivádí na scestí


    Soci ln percepce

    Sociální percepce

    • Rozdílný pohled na okolní svět

      vliv kvalita smyslů, stáří, nemoc, optimismus, sociální inteligence, APS, zkušenosti s pohybovými aktivitami etc

      Vnímání ovlivňuje

    • fyzický zjev, řeč, pohyb, chování

    • předcházející zkušenosti s lidmi

    • momentální vztah k daným lidem „velké plameny přinášejí hodně popela“


    Chyby p i posuzov n druh ch osob

    Chyby při posuzování druhých osob

    • Haló efekt – klamná sympatie

    • Implicitní ( skrytá) teorie osobnosti – nemusí docházet ke kumulaci kladných vlastností

    • Efekt shovívavosti – ovlivňuje vlastní hodnocení nebo blízké osoby

    • Projekce osobních vlastností – např. pravdomluvnost i u ostatních

    • Posuzovací stereotypy – předsudky o sociálních skupinách

      „ Occamova břitva“ Koukolík F. (1994) Housata a sv. Augustus


    Lidsk komunikace

    Lidská komunikace

    • sdělování určitých významů na základě interakce

      Předpoklady

    • Společný jazyk, lingvistické zákonitosti

    • Relativně stejné vnitřní komunikační prostředí

    • Společné vnitřní psychologické prostředí (potřeby, city etc)

    • Řeč a psaný projev, symbolická forma

    • Dnes – min. času a energie – max. informací SMS,Internet

    • Umělecké vyjádření - nesdělitelné slovy (balet)

    • Neverbální komunikace


    Um n mezilidsk komunikace

    Umění mezilidské komunikace

    Efektivní komunikace – základ spolupráce ve skupině

    • Umění ptát se – přednost otázky s otevřeným koncem X ano/ne

    • Umění naslouchat – parafrázujte komentáře partnerů - poznat smysl

    • Konstruktivní kritika – neobviňující způsob, přiměřené uznání

    • Umění věcného, přesného zadání úkolů

    • Asertivita – neúměrné prosazování svých názorů

    • Umění dát instrukce – možnost opakování obou stran

    • Nejdříve prosazovat nápad partnera, potom svůj


    Neverb ln komunikace

    Neverbální komunikace

    „ už z dálky při pohledu na trenéra přesně vím, jak na tom jsem. Poznám to podle výrazu tváře, gestikulace, z jeho postoje. Může si říkat, co chce“

    Další způsoby komunikace

    • Tělesný kontakt – sport, prostor kolem sebe – soc. prostředí, agresivita

    • Výraz tváře, výrazně komunikativní charakter, psychologie úsměvu (Nakonečný)

    • Gestikulace – v situacích, kdy nelze použít řeč (sport)


    Sportovn komunikace specifika

    Sportovní komunikace - specifika

    • Verbální učení, nácvik složitých pohybů

    • Je svěřenec schopen vnímat instrukce ? (únava, neúspěch)

    • Komunikace při velké psychické tenzi

    • Rozumí instrukci ale není schopen ji pohybově vyjádřit

    • Nutné jasné, stručné, jednoduché pokyny

    • Realizovat připravené jednoduché změny


    Zdokonalov n komunikace

    Zdokonalování komunikace

    dotazník pro trenéra a svěřence

    vysvětlování postojů a dojmů z tréninku z hlediska sportovce i trenéra

    odpovědi na stejný problém

    Sportovec

    Věnuje trenér více pozornosti mě a málo ostatním ?

    Trenér

    Věnuji mu příliš mnoho pozornosti a málo ostatním ?

    S. Cítím, že mě trenér při tréninku povzbuzuje ?

    T. Mám dojem, že ho při tréninku povzbuzuji ?

    Škála odpovědí vždy - nikdy


    Sportovn skupiny

    Sportovní skupiny

    Z nestrukturovaného seskupení až skupina se strukturou

    • Formace, cíl, přitažlivost, koheze – odolávání tlakům

    • Různý vliv členů skupiny

    • Pozice – ve skupině relativně stálá ( trenér, otec)

    • Status – hodnocení ostatními, prestiž ( olympijský vítěz, začátečník)

    • Role – chování a jednání, které očekáváme ( rozhodčí)


    D len mal ch skupin z psychologick ho hlediska

    Dělení malých skupin z psychologického hlediska

    Skupina - lidé se mezi sebou znají, trvalejší svazek, společný cíl, přímo komunikují ( face to face), společné normy, sociálně na sobě závislí

    Skupina formální – má strukturu, je zakládána institucí, předpisy ( fotbalový tým )

    Skupina neformální – spontánní vznik, respektuje potřeby a emoce jednotlivců, formální v neformální, ne naopak

    Skupina vlastní – nadhodnocování, sounáležitost

    Cizí skupina - až agresivita, zákaz kontaktu etc.


    Zp sob veden skupiny

    Způsob vedení skupiny

    • Autoritativní vedení – striktní příkazy, plnění, účast v dění vynucená, spokojenost malá, výkon značný ( Tichonov)

    • Seberealistické vedení – volnost, bez příkazů, bez kontroly, atmosféra uvolněná, chybí jistota cíle, práce, organizace, výkon malý

    • Demokratické vedení - vzájemný respekt, dohoda o činnosti, vedoucí vyžaduje názory podřízených, důvěra, proti autoritativnímu vedení výkon nižší ale trvalý a kvalitní


    Ovliv ov n jedince ve skupin

    Ovlivňování jedince ve skupině

    Konformita a respektování skupinových norem – značné interindividuální rozdíly, tolerance ve skupině ( boxeři x šachisté)

    Peer program k ovlivňování jedince ve skupině

    Peer – spolužák, od kterého přijímá skupina informace lépe než od dospělého, př. Zdravý způsob života, 4 lekce

    • motivační, proč zdravý způsob života, úkoly peeraktivistů

    • hledání lepších možností – význam cvičení

    • dovednost odmítat – např. cigaretu

    • potvrzení získaných poznatků


    Vztahy ve skupin

    Vztahy ve skupině

    Sociogram

    Dotazníky např. ADOR

    POZ – pozitivní zájem rodičů

    HOS – hostilita – odmítání rodiče dítětem

    DIR - direktivnost

    AUT - autonomie – míra volnosti

    NED – nedůslednost z pozice dětí


    Klasifikace konflikt

    Klasifikace konfliktů

    • Konflikt – náročná životní situace, podstatou je spor

      klasifikace podle počtu zúčastněných

    • Intrapersonální ( vnitřní konflikt jedné osoby)

    • Interpersonální ( nejméně 2, meziosobní )

    • Vnitroskupinové ( uvnitř skupiny )

    • Meziskupinové


    Klasifikace konflikt1

    Klasifikace konfliktů

    podle psychologické charakteristiky

    • Konflikty představ – ( kognitivistické konflikty ), jedna strana má na mysli něco jiného než druhá

    • Konflikty názorů - od 1 se liší v hodnocení, např. hráči i rozhodčí mají stejnou představu o pravidlech ale rozdílný názor na konkrétní situaci

    • Konflikty postojů – emoční a volní zabarvení – 2 lidé hodnotí čin třetího jako statečný, 1 zdůrazňuje riziko, 2 se ztotožní

    • Konflikty zájmů – motivační, o něco“ buď já nebo on“


    P klad e en konflikt konstruktivn h dka

    Příklad řešení konfliktů – konstruktivní hádka

    • Nutný souhlas obou stran a přítomnost třetí osoby – směr diskuze

    • Řešení co nejdříve po incidentu

    • Vyjasnit důvod „proč“

    • Cílem vysvětlit problém, ne urazit

    • Snažit se o sblížení, účastníci budou opět nuceni spolupracovat

    • Obě strany konstruktivní řešení – návrh ( omluva, náhrada )

    • Konkrétnost – neodbočovat „ jsi stejná jako tvoje matka“


    Literatura11

    Literatura :

    • 1. Slepička, P.(1988). Psychologie koučování. Praha : Olympia.

    • 2. Kobylka, J. (1986). Psychologie sportu pro trenéry. Praha : Olympia.

    • 3.Dovalil, J. et al. (2002). Trénink a výkon ve sportu. Praha : Olympia.


    Ot zky11

    Otázky :

    • 1. Sociální psychologie a sport.

    • 2. Metody sociální psychologie

    • 3. Sociální percepce.

    • 4. Lidská a sportovní komunikace

    • 5. Zdokonalování komunikace


    Pro itek a pro itkovost

    PROŽITEK A PROŽITKOVOST

    Výkon a výkonnost

    Fyzické zatížení a zatěžování

    Prožitek x výkon


    Psychologie lidem philip zimbardo 2008

    Psychologie lidem – Philip Zimbardo 2008

    • bez rozboru životních okolností jsou psychologické úvahy jednostranné ( interdisciplinárnost )

    • psychologie z laboratoří, klinik, výzkumných ústavů k veřejnosti – např. psychologická cvičení

    • od psychologie dispoziční ( osobnost, charakter ) k situačním proměnným, možnosti tělesné výchovy


    Pro itek a tendence k jeho vyhled v n

    Prožitek a tendence k jeho vyhledávání

    • neustálá změna je životní skutečností

    • vyhledávání prožitku má evidentně adaptivní hodnoty

      genotyp, fenotyp, dlouhodobé a krátkodobé adaptace

    • v dávných dobách, nové zdroje potravy – zvýhodnění dobrodružnějších typů, inklinují k průzkumným tendencím

    • příliš dobrodružné typy, riziko, nižší šance na přežití

    • dnes pohodlí, bezpečí, civilizace

    • základní životní potřeby bez prožitku, bez riskování života

    • deprivace v prožitkové sféře,„heparinový vrah“

    • tendence vyhledávat prožitky velmi individuální


    Psychologie t lesn v chovy a sportu

    Stresová situace =„alarm“ lidského organizmu

    „BOJ!“

    „BOJ

    nebo

    ÚTĚK“

    (odkaz předků)


    Pojem pro itek

    Pojem prožitek

    • laická veřejnost „ jde o vzrušení, které lze dosáhnout

      v tzv. adrenalinových činnostech, co nejvíce si užít podle zájmové sféry dotazovaného

    • prožitek tak do souvislostí s „viditelnými“ aktivitami

    • dnes málo času – nejrychlejší intenzivní prožívání bez časově náročné přípravy

    • fyzické rizikové aktivity ( zdravotní důsledky)

    • prožitky chemické povahy ( drogy, alkohol, anabolika)

    • finanční oblast ( gamblerství )

    • porušování morálních norem, krádeže (děti bohatých)

    • nevázaný život v sociální oblasti


    Pojem pro itek1

    Pojem prožitek

    Složitá problematika, pro mnohé nejasná

    Lze vycházet z definice (HARTL, 2000)

    „ prožitek autentický – authenic experience“ základní obsah psychiky

    Citově zabarvené vnímání aktuálního (dramatického) životního okamžiku

    Náhlé poznání vzniklé zhodnocením okolní skutečnosti - kreativita

    Hlavní podstatou je vnitřní akceptace individuem x nelze simplifikovat (rychle zjednodušovat) do podoby zvolené činnosti

    Csikszentmihály – flow experience – zaujetí, pokud tento stav trvá, člověk zapomíná na nepříjemné skutečnosti

    Jachta, četba


    Pro itek v motivaci sportovn ch aktivit

    Prožitek v motivaci sportovních aktivit

    • Biologický – např. aerobní běh

    • Fylogenetický – bojové sporty

    • Sociální – základ hra

      Vliv technizace – prožitky divácké a pasivně virtuální

      Starověk např. jóga x současnost antidepresiva


    Typologie pohybov ch pro itk

    Typologie pohybových prožitků

    • Vertiginální ( vertigo) závrať

      poloha a rychlost pohybu, dítě – houpání, lunaparky, akrobacie, skoky atd. strach – zvratová teorie Kern

    • Prožitky agonistické ( soupeřivé)

      přednáška soutěžení a soupeření, lov a boj lidská přirozenost – rituál a symbol sport

    • Prožitky aleatorické (alea – herní kostky)

      prožitky spojené s hazardem, sázení, loterie, nepatrně vliv hráče – ruleta

    • Prožitky mimetické (změna sociální role)

      cizí role – dříve maškarní průvody, sportovec, fanda, brankář


    Zvl tn druhy pro itk

    Zvláštní druhy prožitků

    • Archetyp cesty – Gilgameš, Odysseus – cestovní neklid, prožitek z přípravy a absolvování cesty

    • Taneční prožitky – rituál k redukci úzkosti, současnost technoparty, primitivní nepřerušovaná monotonie, vliv na archaické složky psychiky, katarze pohybem, svoboda

    • Moment dosažení – pocit úspěchu ? Lépe stav dosažení optimálního pohybu „ běží mi to“

    • Kohezivní prožitek - zážitek z týmové spolupráce


    T lesn z t jako zdroj kladn ch pro itk

    Tělesná zátěž jako zdroj kladných prožitků

    1. Prožitky založené na individuální míře optimálního fyzického výkonu

    • dobré umístění, vítězství prožitek umocňuje

    • nízká tělesná zátěž – menší uspokojení z výkonu

      2. Prožitky založené na dokonalém zvládnutí činnosti

    • dlouhodobá technická příprava

    • činnost s relativní snadností

      3. Prožitek ze vzájemného soupeření družstev

    • aspekt vzájemné kooperace

      4. Sporty v přírodním prostředí

    • vlastní zatížení a boj se silnějším elementem než člověk


    T lesn z t jako zdroj negativn ch pro itk

    Tělesná zátěž jako zdroj negativních prožitků

    Příčiny objektivní a subjektivní

    • ovlivnění výkonu jinou osobou

    • technická závada na materiálním vybavení

    • pohyb na hranici vlastních možností

    • nezodpovědné přecenění sil

    • tendence dosáhnout „ adrenalin“ za každou cenu

    • míra individuálních předpokladů – komerční rafting –zkušení prožitky kladné, nepřipravení strach

    • čím problematičtější úroveň mobility v populaci, tím větší zájem o akční podívanou ( virtualizace pohyb. prožitku )


    Charakteristika pro itku trendy

    Charakteristika prožitku - trendy

    • Prožitky jsou individuální vnitřní potřeby, vnějšímu pozorovateli jsou skryté

    • Pro pochopení prožitku jiné osoby se s ní musíme identifikovat

    • Prožitky mohou vytvářet z proudu prožívání vzájemně ohraničené jednotky

    • Člověk se přibližuje smrti ( dnes vědecká disciplína )

      nechce o ní vědět, chce se jí dotýkat – ambivalence

    • Nutné nabídnout dětem škálu prožitkových pohybových aktivit aby nevyhledávaly jiné „nebezpečné zdroje“

    • Trend –nejintenzivnější prožitek v co nejkratším čase ( Páral)


    Tendence vyhled vat mimo dn pro itky sensation seeking tendency sst

    Tendence vyhledávat mimořádné prožitkySensation seeking tendency (SST)

    Sensation seeking je rys definovaný jako vyhledávání rozmanitých, nových, komplexních a intenzivních prožitků spolu se zkušeností a ochotou podstoupit fyzické, sociální, právní a finanční riziko kvůli této zkušenosti.

    Čtyři základní oblasti

    Vyhledávání napětí a dobrodružství (TAS – Thrill and Adventure Seeking – oblast sportu a fyzické činnosti

    Vyhledávání zkušeností – oblast smyslového vnímání

    Disinhibice – respektování právních a sociálních norem

    Vnímavost nudy – oblast rezistence vůči opakovaným podnětům


    Sensation seeking tendency

    Sensation seeking tendency

    • mezi osoby s mimořádnými nároky na prožitek - sportovci, saturace prožitkem

    • drogově závislí, silná prožitkovost, nenajdou v běžném životě – závislost

    • saturace u „normálních“ lidí

      saturace pomocí práce, nejšťastnější – prožijí svůj život,

      pokud práce neuspokojí, jiná řešení např. konzumní prožitek – prožitek si koupí a zkonzumuje


    Sensation seeking tendency o 40 bod

    Sensation Seeking Tendency o – 40 bodů

    Tendence vyhledávat intenzivnější podněty a prožitky

    • Nižší hodnota, vyhovuje klidnější život

    • Vyšší hodnota, rizika , vzrušení

    • Čím vyšší věk bodová hodnota nižší

    • Nižší hodnota – úbytek sil, životní zkušenost

      Využití v praxi – v jaké skupině lidí se cítíte nejlépe

      klidný člověk, obtížný pobyt ve skupině rizikových osob

      pro partnerský vztah vhodné srovnatelné hodnoty přijatelná i vyšší hodnota u muže než u ženy


    Vyhled v n nap t a dobrodru stv

    Vyhledávání napětí a dobrodružství

    Oblast sportu a fyzické činnosti

    • touha zabývat se činnostmi s fyzickým úsilím

    • rizikové aktivity, mezní činnostní situce

    • outdoorové aktivity – lyžování, snowboarding, vodáctví, horská kola, horolezectví, survival

    • technické sporty – parašutismus, potápění, motorismus

    • úpolové sporty – box, duálové sporty

    • sportovní hry – fotbal, hokej, emoční náboj – diváci, násilí

    • výrazové sporty – krasobruslení, mod. gymnastika, synchronizované plavání etc.


    Vyhled v n zku enost

    Vyhledávání zkušeností

    Oblast smyslového vnímání

    • hudba, umění, gastronomie

    • umění – určitá míra vhledu, abstraktní umění

    • vědecké bádání

    • ve sportu – choreografie, hudební doprovod

    • přírodní prostředí x umělé stěny , umělé kanály, běh mimo přírodu - ochuzení


    Experiance seeking 0 10 bod

    Experiance Seeking 0- 10 bodů

    Tendence vyhledávat zkušenosti prostřednictvím mysli a smyslů

    • Umění, cestování

    • Seznámení s nekonformním životním stylem

    • Prožitky prostřednictvím drog

    • Vyšší hodnota – nebezpečí, konkrétní osoba chce vyzkoušet vše, včetně drog


    Disinhibice

    Disinhibice

    oblast míry respektování právních a morálních norem

    • právní riziko – činnosti na okraji právních norem

    • finanční riziko – sázení, gamblerství

    • sportovní zákroky na hranici pravidel – fair play

    • negativní – zneužití moci, šikanování, terorizování


    Disinhibition 0 10 bod

    Disinhibition 0 – 10 bodů

    Tato oblast souvisí s morálními zábranami osobnosti nebo s tendencí o vlastní prosazení

    • Nízké hodnocení, osoby poslušné, nechávají se řídit

    • Vysoké hodnocení, sebevědomé, arogantní, nerespektují pravidla jednání s lidmi


    Vn mavost nudy

    Vnímavost nudy

    oblast rezistence vůči opakovaným podnětům

    • rutinní práce nebo nudní lidé se zřejmými záměry

    • netrpělivé reakce pokud nedochází ke změnám

    • pozitivní – harmonické životní prostředí

    • oblíbená hudba, film – vždy koncentrace

    • sport – diváci – sláva, atraktivita, peníze

      sportovec – nekonečný, vyčerpávající trénink


    Boredom susceptibility 0 10

    Boredom Susceptibility 0- 10

    Odolnost vůči opakovaným podnětům

    • Nízké hodnoty – uchovávat tradiční postupy

    • Vyšší hodnoty – osoba potřebuje časté změny

    • 2 -5 hodnoty – aktivně zkvalitňují trvalé hodnoty


    Literatura12

    Literatura :

    • 1. Kuban, J. (2001). Vytypování osob ohrožených prožitky z užívání drog pomocí Sensation SeekingScale. In. Prožitek v kontextu dnešní doby. Praha : UK.

    • 2. Czikszentmihalyi, M. (1996). O štěstí a smyslu života. Praha : Lidové noviny.

    • 3. Zuckerman, M. (1994). Behavioral Expressions and Biosocial Bases of Sensation Seeking. New York : Cambridge.


    Ot zky12

    Otázky :

    • 1. Pojem prožitek

    • 2. Typologie pohybových prožitků.

    • 3. Tělesná zátěž jako zdroj kladných prožitků

    • 4. Tělesná zátěž jako zdroj záporných prožitků.

    • 5. Sensation Seeking Tendency


    Problematika d tsk ch raz

    Problematika dětských úrazů

    • Nutnost snižování rizika dětských úrazů, společenská závažnost

    • Dítě potřebuje dynamický pohyb

    • Dissimulace –dítě zatajuje obtíže (mikrotraumata-později chronické)

    • Důvody:1.strach z ošetření2.obava ze zákazu3. „hrdinství“

    • Příčiny –pořadí dospělí:2 osoba, klim. podmínky, výzbroj a výstroj

      děti.2 osoba, únava-faktor, který můžeme ovlivnit

      Znalost správného určení stupně únavy – povinnost

      Vazba na zdravotní stav a prostředí

      Pokud přesáhneme fyziologickou hranici – patologická únava, přetížení


    D len navy

    Dělení únavy

    • Podle převažujících znaků dělíme únavu do dvou velkých skupin, které se vzájemně prolínají

    • Únava fyzická

    • Únava psychická

      Vzájemně se ovlivňující funkce důležité v prevenci vzniku patologických projevů


    Druh d len detailn diferencov n navy jako procesu

    Druhé dělení – detailní diferencování únavy jako procesu

    • Únava fyziologická –v pravém smyslu slova

    • Únava patologická – došlo k překročení prahu tolerance

      1. ú. patologická akutně vzniklá – přetížení

      2. ú. vzniklá chronickým přetěžováním – přetrénování

      Únava - stav, dochází k biologickým změnám, proto ubývání výkonnosti –dokonce ochranná úloha

      Při překročení fyziologické hranice –maladaptační proces v psychické oblasti – bariéra odporu

      Únava předstupeň organických poruch fyzických i psychických

      Nutné znát příznaky únavy


    Projevy navy

    Projevy únavy

    • Snížení výkonnosti sestupnou řadou

    • Poruchy koordinace – nezvládnutí pohybu

    • Psychomotorické poruch –v pohybech

    • Změněné psychické reakce – zkratkovité jednání

    • Poruch mimického svalstva a drobných svalů ruky – třes

    • Poruchy řeči a řečových projevů –opakování slov, koktání

    • Změny v interpersonálních vztazích

    • Změny vnitřního prostředí organismu

      V průběhu cvičení(ihned po skončení) prostředky pro regeneraci

      Změna charakteru zatížení, změna prostředí, psychické působení, vodoléčba, úprava životosprávy


    Faktory ur uj c projevy navy

    Faktory určující projevy únavy

    • Chování a prožívání – vazba mezi psychikou a tělesnou činností, vliv motivace, CNS, prožitkovost, konstituce etc.

    • Vnímání – je procesem přenosu podnětů a jeho prostřednictvím se realizuje výkon, emoce a rozum – racionálně citové kontinuum

    • Rozhodování a reagování – pomalejší, vliv životosprávy, farmak, stresu etc.

    • Hluk prostředí – vliv na psychiku

    • Osvětlení – má odpovídat činnosti

    • Teplota

    • Životospráva a denní režim

    • Nemocnost a úrazovost

      Trénovat hluk, teplotu, osvětlení, nutno zabránit vzniku patologické únavy, individuální hranice –měnit charakter cvičení


    Patologick nava

    Patologická únava

    Přetížení, přepětí

    Každý jedinec si v průběhu fylogeneze i ontogeneze vytváří vlastní model vnějšího světa i preferenci hodnot – podle CNS i funkce jednotlivých systémů – cévního, svalového etc.

    Při práci nad danou kapacitu se zapíná automatická reakce, která je podle situace

    Adekvátní – optimální pro zvládnutí situace

    Zvýšená – kdy jsou reakce souměrně zrychleny

    Snížená – kdy jsou reakce souměrně sníženy

    Nekoordinované – některé mechanismy potlačeny, jiné maximální

    Sellye – pozitivní a negativní stres(rozvrací vnitřní prostředí)

    Neuroendokrinní systém – vyplavení antidiuretického hormonu-vasopresin, ischemizace ledvin, překrvení svalů a CNS etc.


    Faktory sni uj c pr h sn enlivosti a projevy p ep t

    Faktory snižující práh snášenlivosti a projevy přepětí

    Choroba, psychický stav –rozrušení, adaptace na tréninkové prostředí, životospráva, výzbroj a výstroj, prostředí – cizí a neznámé prostředí- nutnost adaptace, teplota prostředí, vlhkost, hluk.

    Projevy přepětí

    Slabost, kolaps, zvracení

    Bledost kůže a sliznic

    Pokles TK

    Zsinalost v obličeji a dušnost

    Bolesti v oblasti jater

    Tachykardie a nitkovitý puls, tlumené ozvy

    Svalové křeče a poruch termoregulace

    Proteinemie, psychické poruchy, ztráta vědomí


    Terapeutick postupy p i znac ch p etr nov n

    Terapeutické postupy při znacích přetrénování

    • Nevyřazovat jedince z PA – abstinenční příznaky

    • Využít komplementárních (protikladných) cvičení

    • Změníme režim

    • Pokud možné i životní prostředí

    • Změna tréninkové zátěže

    • Upravujeme stravování, přívod tekutin

    • Preferujeme pestrou stravu

    • Rehabilitace, vodoléčba, helioterapie

    • Farmaka pouze tam, kde příznaky nad fyziologickou mez

    • v prevenci respektujeme zákonitosti vývoje, postupné zatěžování

    • Princip důsledného doléčování, kompenzační cvičení


    Reakce lidsk ho t la na t lesnou z t

    Reakce lidského těla na tělesnou zátěž

    POHYBOVÝ SYSTÉM – síla kostí a svalů, tloušťka kloubní chrupavky, hypertrofie svalů, počet buněk ve svalu, síla svalu, ATP-CP ve svalu, svalový myoglobin

    OBĚHOVÝ SYSTÉM – objem srdce, hustota kapilár srdce, tepová frekvence, VO2 max., koncentrace laktátu

    DÝCHACÍ SYSTÉM – plicní objem, minutová ventilace, dechová frekvence, difuzní kapacita


    Pumpa ivota

    Pumpa života

    5-6 l krve, 25 bilionů červených krvinek, 30 mil. bílé, krevní destičky, 3,5 l krevní plasmy – přeprava látek, hormonů, zplodin

    Hemoglobin obsahuje Fe, v plicích váže O2 = oxyhemoglobin – purpurová červená barva

    Myoglobin – dýchací pigment ve svalu, obsahuje Fe – přejímá O2 z hemoglobinu

    Srdce kolem 350g, 70 let - 220 milionů litrů krve

    Krevní oběh – hypertrofie LK


    Adaptace ob hov ho syst mu na t lesnou z t

    Adaptace oběhového systému na tělesnou zátěž

    Q = TF . Qs

    Q = minutový srdeční objem –klid 5l , práce 20-30l

    Qs= 75 ml, při práci 150 – 200ml

    VO2 max. – max. spotřeba O2 ml na 1 kg

    Kompenzační vasokonstrikce a vasodilatace –krev ze zásobáren – slezina, játra, plíce

    Anaerobní práh – mírná intenzita, stačí O2, větší poptávka při větší intenzitě –tento moment AP

    Kyselina mléčná – laktát

    O2 dluh nebude – střední I na začátku, delší doba v setrvalém stavu (baví se) na konci zmírňovat, přejít do chůze

    Krátká práce (děti spíš dlouhodobá) O2 dluh o néco větší než deficit –musí doplnit zásoby do venozní krve, myoglobinu – deficit je rychlejší než uklízení (dluh)


    D chac syst m p i zat en

    Dýchací systém při zatížení

    V = Vt . DF Vt = dechový objem DF = dechová frekvence – klid 16

    V = minutová ventilace

    Vt klid = 0,5l při zátěži až 5l – závisí na vitální kapacitě plic

    Žádoucí je větší V = větší Vt nebo DF

    Ekonomičtější je větší Vt, protože větší DF část O2 na dýchací svaly

    Tedy nutné větší Vt a menší DF protože

    únava dýchacích svalů, menší podíl mrtvého prostoru ( = prostor v dýchací trubici, kde nedochází k výměně O2 a vzduchu

    EKONOMIKA

    V v závislosti na věku a zatížení – dospělí 10 – 90 l /min - těžký výkon

    - děti 10 let 52l/ min. - max. výkon


    Funk n zkou ky

    Funkční zkoušky

    Princip

    jakého výkonu je vyšetřovaný schopen

    změny tělesných funkcí po zatížení

    funkční zkouška laboratorní x výkon v terénu

    Nejznámější zkouška – TF po zatížení a návrat ke klidové hodnotě

    Nejstarší - návrat k výchozí hodnotě po 10 dřepech

    Krestovnikov

    TF a DF a TK v klidu, 60 poskoků 30 s-výška 4 - 5 cm – měření hned a 1, 2, 3, 4 min. Velmi dobře:TF do 50% zrychlení, návrat do 3 min., TK do 3 min.


    Funk n zkou ky1

    Funkční zkoušky

    STEP _ TEST

    Stupínek ( 50,45, 30 cm –mládež), podle metronomu 30 výstupů/min, střídání nohou, max doba 5 min., 3 30ti sekundové periody měření,

    Počty tepů ve3 30 s intervalech a délka cvičení v s. ( 5 min. = 300 s)

    Index zdatnosti =délka cvičení v s. x 100

    součet 3 tepových period x 2

    Nevýkonný - 80

    Výborný - 140


    Funk n zkou ky2

    Funkční zkoušky

    COOPERUV TEST

    Běh na 12 min., změří se uběhnuté metry a hodnotí se TF po 1,3, 5 min.

    Pro 13 let –slabý méně než 2092 m, vynikající nad 3000 m

    TEST W 170

    Bicyklový ergometr, zatížení dávkujeme – sledujeme průběh !!! ne po zatížení u dětí 1/3 watu na 1 kg váhy po dobu 5 – 6 mjn. – měříme TF, EKG, VO2 max, přidáváme zátěž 2 W/1kg váhy – srovnáváme s tabulkami

    W170 – velikost výkonu ve watech při TF 170


    Pohybov aktivita jako prevence civiliza n ch chorob

    POHYBOVÁ AKTIVITA JAKO PREVENCE CIVILIZAČNÍCH CHOROB

    • Lépe vykonává PA jedinec s dobrou motivací

    • Tělesná zdatnost, zdraví, kondice (zdraví není norma)

    • Cvičení relaxační, protahovací, kondiční, formovací ale i psychická

    • Hippokrates-všechny části těla mají funkci x dysfunkce, Galenos-denní režim a pohyb, JAK-život oheň, pohyb vzduch

    • Přiměřené a správné cvičení prodlužuje délku života

    • Pravidelné cvičení chrání před chorobami – snižuje riziko infarktu, pomáhá regulovat TK, snižuje bolesti pohybového systému – např. záda, optimální hmotnost, snižuje riziko aterosklerózy

    • Dlouhodobé cvičení a trénink – tělesná zdatnost, výkonnost, adaptace morfologická a funkční, superkompenzace


    Centr ln nervov soustava a pa

    CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA A PA

    • CNS – ústřední(mozek a mícha), periferní(mozkové, míšní a periferní dráhy

    • Mozkový kmen(prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek, mezimozek)-pohybové reflexy, mozeček-počítač

    • Svaly hladké(cévy, žlázy, žaludek)CNS a vegetativní spojení – rytmické stahování a ochabování

    • myokard – hladké a kosterní – automacie

    • Svaly příčně pruhované – kosterní(bílé, červená a obojetná vlákna)

    • Izometrie, izotonie - kontrakce

    • Pyramidový systém-laloky-prodloužená mícha-křížení pyramid-pohyby rychlé a přesné

    • Extrapyramidový systém-pohyby hrubé, pomalé, tonické-vycházejí z jiných útvarů CNS

    • Retikulární a limbický systém obr. 30-37


    Cns a n cvik pohybu podm n n reflexy

    CNS A NÁCVIK POHYBU-PODMÍNĚNÉ REFLEXY

    Cíl – vytvořit co nejvíce PR – automaticky, ekonomicky, bez úsilí

    1.fáze- vzruchy z CNS motorickými drahami ke svalu, CNS napětí- iradiace, souhyby

    2. fáze- činné ústředí v okolí útlumu – pohyb pod volní kontrolou CNS

    3. fáze- vyvážení útlumu a podráždění, dokonalý PR- automatický

    Vytváření PR: v bdělém stavu

    v optimální dráždivosti

    v MK dominance-ne další podráždění(pro spolužáky)

    opravovat chyby

    PR je dočasné ale i trvalé spojení- plavání, rychlostní bariéra, fixuje se na celý život, ne silové a vytrvalostní schopnosti

    Rychlost, síla, vytrvalost, obratnost, pohyblivost


    Glykemick index srovn n vlivu sacharid na vzestup krevn gluk zy z testovan potraviny

    GLYKEMICKÝ INDEX - srovnání vlivu sacharidů na vzestup krevní glukózy z testované potraviny

    GI – popisuje druh sacharidů, který se nachází v konkrétní potravině a určuje jak tyto sacharidy ovlivní především zvýšení hladiny glukózy (inzulínu)

    MĚŘENÍ – podá se porce se standartním složením sacharidů (např.200g špaget – 50g sacharidů) v průběhu 2 hod. odebírání krve – 1 hod. po 15 min. 2. hod. po 30. min. a laboratorně se určuje hladina glukózy

    Složky stravy, které lze zařadit jen při fyzické aktivitě – před cvičením

    Bez cvičení dochází k zvyšování hmotnosti, cholesterolu

    GI pod 60 – např.mango, cola, bílé těstoviny, pod 70 – meloun, zmrzlina, hrozinky, pod 80-popcorn, bageta, vafle, pod 90-vařené boby, bílý chléb, pod 100-bramborová kaše, med, hranolky, nad 100 – pivo, černé pivo(150)

    Prof. MUDr K. Martiník(2008) Víte, co máte jíst?Garamon : Hr: Králové


    Z kladem obezity je porucha energetick bilance organismu

    Základem obezity je porucha energetické bilance organismu

    Neodpovídající ukládání E substrátů do tukových zásob např. obézní diabetik s vysokým cholesterolem umí lépe využít přijatou energii a pak ji i účinněji uložit.

    Základem je hyperinzulinie, která je přímo úměrná hladině inzulínu nejprve po jídle a potom i v klidové fázi mezi jídly.

    DÁLE

    Genetické faktory – 55 – 60 %

    Hladina klidového metabolismu- výdej v klidu nebo při spaní

    Postprandiální termogeneze – kolik E se spotřebuje na zpracování

    Pohybová aktivita – 20%

    Dieta – 10-12%


    Zm ny krevn ho cukru glyk mie inzul nu a n zk ho ukl d n e substr t do tukov ch rezerv

    Změny krevního cukru(glykémie), inzulínu a nízkého ukládání E substrátů do tukových rezerv

    Inzulín – hormon – slinivka břišní – nedostatek cukrovka

    • Lidé nízká hmotnost – strava s vysokým GI

      Množství vyloučeného inzulínu nízké(po jídle), množství glukózy do tukových rezerv velmi nízké

      2. Lidé s normální hmotností – vysoký GI

      Vyloučený inzulín v normě, proto i uložená glukóza v normě, lidé nemění hmotnost

      3. Lidé s vysokou hmotností – vysoký GI

      Množství inzulínu po jídle velmi vysoké (genetické předpoklady, stres etc)1. rychlé uložení E substrátů v krvi před jídlem(vytvořených játry) do tukových rezerv

      2. extrémní ukládání E substrátů přijatých stravou

      3. Rychlý pokles inzulínu, vede k hladu, játra opět tvoří E substráty

      4. V určité fázi nereagují játra na inzulínovou informaci a trvale produkují E substráty


    Jak za t s redukc obezity

    JAK ZAČÍT S REDUKCÍ OBEZITY

    Individuálně zvýšená hladina metabolismu – po jídle s vysokým GI se nenormálně zvyšuje hladina inzulínu, proto

    • Po jídle inzulín vysoký ale i rychle klesá a vyvolává pocit hladu

    • Většina E se zpracuje před jídlem“vyčištění krevního řečiště“ před novým E substrátem

    • Strava s vysokým GI vyvolá hyperinzulinoménii jen u citlivých osob ( genetika)

    • Žádoucí jsou tyto změny :změna životního stylu - motivace

      klíčová chyba – vysoká E hladina – změnit GI potravin

      podle E obratu (fyziologické vyšetření) postupné zvýšení PA

      denní aerobní zátěž- nespalujeme jen E ale provádíme redistribuci krve z břišní oblasti ke svalům

      tvarování těla – posilování s vlastní vahou


    Cukry tuky b lkoviny

    CUKRY – TUKY – BÍLKOVINY

    • CUKRY(GLYCIDY, UHLOHYDRÁTY) – zdroj E, jediná výživa pro mozek(25% glukózy) a erytrocity 1. rychlá E, 2. ukládání zásobního glykogenu v játrech (není rychlá potřeba) 3. nebo přeměna na triglyceridy – zásoby 4. extrémní stavy – na aminokyseliny

    • TUKY (LIPIDY) –zdroj E, 1. pro vstřebávání se rozkládají na mastné kyseliny a glycerol 3. esenciální mastné kyseliny organismus neumí (linolová, linolenová, arachidonová) vliv na imunitu, vstřebávání v tenkém střevě pomocí žluči

    • BÍLKOVINY – základní živiny, stavba, součást hormonů, enzymů, zdroj E mimořádně, každá molekula bílkovin z aminokyselin, za určitých okolností E z tuků i bílkovin

      Princip dělené stravy – v průběhu jednoho jídla nesmějí být konzumovány potraviny patřící do skupiny bílkovin a uhlohydrátů, bílkoviny musíme a uhlohydráty můžeme kombinovat s neutrálními potravinami – rychlejší trávení –brokolice, květák, špenát, okurky etc


    Stre ink a t lesn z t

    Strečink a tělesná zátěž

    Obr. 153 – 170 – tělesná zátěž – opakování

    Anatomie a fyziologie strečinku

    Rozdělení svalů- kosterní, útrobní a srdeční

    Příčně pruhované se dělí – posturální a fázické

    Posturální – dobře trénovatelné ale tendence ke zkracování

    Fázické - špatně trénovatelné s tendencí ochabovat

    Posturální jsou antigravitační –jsou posilovány ať chceme či nechceme

    Malá pohybová aktivita, jednostranné zatěžování etc. - dysbalance


    Svaly postur ln f zick a sm en

    Svaly posturální, fázické a smíšené

    • Svaly posturální – dvouhlavý sval stehenní, přímý sval stehenní, přitahovači stehna, sval bedrokyčlostehenní, trojhlavý sval lýtkový, velký prsní sval, zdvihač lopatky, trapézový sval, dvouhlavý sval pažní, čtyřhlavý bederní

    • Hlavní svaly fázické – hýžďové svaly, vnitřní a vnější hlava čtyřhlavého svalu stehna, přední sval holenní, přímé a šikmé svaly břišní

      Strečink – protahování zkrácených posturálních svalů nebo preventivně bránit tomu aby ke zkrácení vůbec došlo

      Dobrá funkce pohybového systému závisí na :

    • posilování svalů fázických a posturálních

    • protahování svalů posturálních

    • Svalové napětí je řízeno reflexně –vřeténka – CNS – extrapyramidové dráhy zpět – protahování nesmí bolet !


    Metodika stre inku

    Metodika strečinku

    • Švihový pohyb – velký rozsah, snadno bolest, krátkodobé protažení, - využití v průpravné části u mladších, přežívá u starších učitelů

    • Hmity v krajní poloze – opakované pohyby, menší rozsah, nevýhody –hranice pohyblivosti, mnoho opakování, využití – průpravná část speciální – balet etc.

    • Pasivní cvičení – spolužák, informovanost, nevýhody – chybný odhad, využití – závěrečná část hodiny , rehabilitace

    • Vedený pohyb – pomalý pohyb a krátká výdrž, mezi posilováním a protahováním – dynamický strečink, nevýhody – není cílem max. protažení, v průpravné nebo závěrečné části

      Cíle protahování – všeobecné rozcvičení, zvětšení rozsahu pohybu, optimální protažení, kompenzace svalové zátěže, psychické a fyzické uvolnění


    F ze a zp soby stre inku

    Fáze a způsoby strečinku

    • Fáze

      Fáze napínání – izometrická kontrakce, změna napětí – 10-30 s.

      Fáze uvolnění – klidová poloha, přechod od napínání k protahování 2s

      Fáze natažení – nejdůležitější – natažení k pocitu bolesti, setrvání 10-30s

      Fáze extrémního natažení – ne do školní TV – drastický strečink

      Způsoby protahování

      Lehké protažení -10 – 20s, pokračující protahování, lehce a pomalu -20-30s, silné protahování – krajní poloha 5-10s, pasivní protahování, aktivní protahování – využití antagonistů


    Z sady protahov n

    ZÁSADY PROTAHOVÁNÍ

    • Před cvičení zahřejeme svaly během

    • Cvičíme soustředěně, teplé oblečení, na podložce

    • Zpočátku jednoduché cviky prováděné lehkým strečinkem

    • Zvolna zaujímáme i rušíme protahovací polohu

    • Cvičíme do příjemné polohy

    • Cvičíme bez hmitů, plynulý pohyb

    • Dýcháme pravidelně, zvětšení protažení spojujeme s výdechem

    • Zkrácené a ztuhlé svaly protahujeme častěji a v různých polohách

    • Dlouhé svaly protahujeme do jejich podélné osy

    • Cvičíme pravidelně, nejméně 3x týdně


  • Login