Možnosti spolupráce s „nespolupracujícími klienty“ – přístup zaměřený na řešení

1. Možnosti spolupráce s „nespolupracujícími klienty“ – přístup zaměřený na řešení Harry Korman, M.D. Olomouc 12. - 13. 4. 2010 „Pokud se nějaká myšlenka zpočátku nejeví absurdně, pak nemá naději.“ (Albert Einstein)

2. Co dává životu jeho hodnotu • Přemýšlejte o něčem, co se vám dnes od chvíle kdy jste vstali stalo – jakýkoli malý zážitek, možná něco, v čem je zapojený další člověk – jde o nějakou drobnou událost či zážitek které ukazují, že život stojí za to.

3. Dokážu si představit, že jste ten typ člověka, který je dobrý v …(2 - 3 komplimenty)

4. Důvěrnost • Klienti dali souhlas s prezentací videonahrávek s tím, že každý, kdo nahrávky uvidí souhlasí s tím, že bude chránit jejich důvěrnost a nebude s nikým hovořit o tom, co viděl, způsobem, který by mohl vést k odhalení totožnosti klienta. • Může se stát, že někdo z účastníků někoho z klientů pozná – měli by mě o tom neprodleně informovat.

5. Steve de Shazer a Insoo Kim Berg

6. Nic nového pod sluncem • „Snažil jsem se zapomenout všechno, co jsem se naučil od Freuda a Adlera a raději jsem prostě poslouchal, co všechno mi říkali moji klienti. A občas jsem našel nějaké sebeuzdravujicí mechanismy, které pro ně byly dostupné. Například bych se mohl zeptat: „Jak je možné, že jste během pouhého týdne překonal váš intenzivní strach z pobytu venku a na veřejných místech?“ Viktor Frankl o svých zkušenostech začínajícího psychoterapeuta v roce 1932

7. Lidé přicházejí • Protože si sami myslí, že mají problém nebo proto, že někdo v jejich okolí – s dostatečným vlivem - si myslí, že mají problém; a zároveň… • Oni (nebo ti druzí) chtějí, aby se něco zlepšilo: • Buď aby začali dělat něco, o čem si myslí, že to nedokážou udělat • Anebo aby přestali dělat něco, co dělají

8. Řečeno jinými slovy… • Pro jakoukoli terapii je ústřední myšlenka, že věci mohou být lepší.

9. Zaměření

10. Vysvětlivky k předchozímu obrázku • Expert knowledge – vědění experta (odborníka) • Cause – příčina (skrytá, v principu není známa ani klientovi) • Action – akce (intervence), klíčové jsou dovednosti terapeuta (therapist skills) • Local and private knowledge – místní a soukromé vědění • Goal – cíl • What and how? – Co a jak? Klíčové jsou dovednosti klienta (client skills)

11. Ústřední filosofie • Pravidlo první: Když něco funguje → dělejte toho víc • Pravidlo druhé: Když něco nefunguje → dělejte něco jiného • Pravidlo třetí: Když něco není rozbité → nespravujte to • Ten kdo rozhoduje, zda něco funguje, je klient • Ten, kdo rozhoduje, jestli něco je nebo není rozbité (porouchané, pokažené) je klient.

12. Čtvrté pravidlo • Když se věci posunují pomalu, pak zpomalte.

13. Základní předpoklady o klientech • Klienti dělají to nejlepší co umějí, aby spolupracovali • Terapeuti mívají potíže při spolupráci s lidmi, kteří přišli pro pomoc, a proto… • …potřebujeme tvrdě pracovat na tom, abychom porozuměli tomu, co nám klienti říkají o svých cílech a řešeních • „Známkou vzdělané mysli je schopnost vzít v úvahu nějakou myšlenku, aniž by s ní souhlasila.“ (Aristoteles)

14. Klienti a jejich rodiny dělají spoustu věcí, které jsou pro ně dobré • Změna je nevyhnutelná • Změny lze snáze dosáhnout rozvíjením zdrojů než nápravou nedostatků • Krok od vyprávěného (očekávaného) příběhu o životě po zmizení problému ke skutečnému životu je většinou mnohem menší, než se obvykle předpokládá • „Každý pacient si sám v sobě nese svého lékaře. Pacienti k nám přicházejí a nevědí o tom. Nejlepší, co můžeme udělat, je dát tomu lékaři, který v nich přebývá, příležitost, aby se ujal své práce. (Albert Schweitzer)

15. Smích osvobozuje a efektivní terapie je často zábavná • Smích láká ven zdroje • „Pokud se tomu nemůžete smát – nemůžete to ani vzít vážně.“ (Anonym)

16. Klienti jsou vždy částí nějakého sociálního systému • Změny se v sociálních systémech odehrávají neustále • Změny se dějí stále a vždy jsou zaznamenány v interakcích s ostatními lidmi

17. Rozvíjení spolupráce • Klienti jsou více než jen souhrn jejich problémů • Problém je problém – a ne klient

18. Zjistěte, co klient chce • Vezměte v úvahu možnost, že klient chce něco co nemá nic společného s tím, proč za vámi přišel • Jasně rozlišujte mezi cíli klienta a cíli své organizace – nesměšujte je!

19. Držte se přesvědčení, že vždy existují výjimky, které lze nalézt • Sledujte pozorně i malé změny • Pracujte raději s částečnou schopností než s částečnou neschopností • Je mnohem důležitější dávat pozor na to, co už klient vyzkoušel než na to, v čem uspěl • Dávejte konstruktivní zpětnou vazbu

20. Uznejte omezení • Uznejte trápení a nespravedlivé zacházení • Sledujte, jak se lidé vypořádali nebo jak odolali nespravedlivému zacházení • Naslouchejte zdrojům a schopnostem, které využili, aby přežili

21. Pracujte tak blízko jak je jen možné klientovu vidění světa a jeho pozici • Pracujte zevnitř klientova jazyka a vzorce komunikace • Používejte raději „ano a…“ než „ano, ale…“

22. Pokud to, co děláte, nefunguje – dělejte něco jiného. Neobviňujte klienta. • Pohlížejte na motivaci jako na součást vašeho vztahu (a vaší organizace) s klientem, nikoli jako na něco, co je uvnitř klienta • „Odpor je klientův jedinečný způsob spolupráce.“ (Steve de Shazer)

23. Naslouchání • Nejužitečnější aspekt terapie je podle klientů pocit, že jim terapeut naslouchá a snaží se jim porozumět. (podle Hubble, Miller, Duncan – kniha Tle heart and soul of change, 1999)

24. Naslouchání a teorie • Nasloucháme skrze filtry naší teorie. Teorie nám pomáhá vybrat, co je důležité. • Odlišné teorie → odlišná témata: • Psychodynamické teorie – nasloucháme ranným zážitkům a zkušenostem a přenosovým záležitostem. • Kognitivní teorie – nasloucháme kognitivním procesům • Systemické teorie – zaměřujeme se na vztahy • Apod.

25. „Cokoli terapeut udělá a řekne a co neudělá a neřekne je intevencí, která může být terapeutická, neterapeutická nebo protiterapeutická.“ (Karl Tomm)

26. Naslouchání a zaměření na řešení • Naslouchat, co klient chce • Naslouchat vodítkům, že je možné pro klienta se tam dostat: • Naslouchat výjimkám (kdy se to, co klient chce, již stalo) • Naslouchat známkám síly • Naslouchat zdrojům • Naslouchat schopnostem • Naslouchat úspěchům

27. Základní oblasti prvního sezení

28. Společný projekt • „Co by se po dnešním sezení pro vás muselo změnit – i něco malého – abyste mohl/a říci, že vám to povídání se mnou pomohlo?“ (lze doplnit: „…navzdory skutečnosti, že to nebyl váš nápad sem přijít“) • Alternativní otázka: „Co nejlepšího pro vás by se v tomto sezení mohlo stát?“

29. Tato otázka připravuje půdu pro zázračnou otázku (nebo jinou otázku, která pracuje s preferovanou budoucností) • Minimální požadavek pro zázračnou otázku je, že klient řekne, že věří, že věci se mohou změnit. • Klient může říci, že nevěří, že by se věci mohly nějak zlepšit; to znamená, že je to teď nejlepší jak to lze (za daných okolností) mít, a pak je nesmyslné klást zázračnou otázku nebo nějaké otázky zaměřené na cíle a terapie ani nemůže začít…

30. Společný projekt • Významný a důležitý pro klienta • Možný v klientově současné životní situaci • Etický

32. Komentář k předchozímu obrázku • Feelings – pocity, thoughts – myšlenky • Behavior – chování • Other people – jiní lidé • Friends – přátelé • Drugs and alcohol – drogy a alkohol • Tennis – tenis • School – škola (teachers – učitelé, schoolmates – spolužáci) • Family – rodina (children – děti)

33. Popis „skvělé budoucnosti“ (bez problému) by měl být přinejmenším stejně podrobný a barvitý jako popis problému. • „Pokud nevíte, kam jdete, pak pravděpodobně skončíte někde jinde.“ (Anonym) • „Pokud je váš vlak na špatné trati, pak každá stanice, na níž dorazíte, bude špatná stanice.“ (Bernard Malmud) • „Pokud chcete žít šťastný život, upněte jej na nějaký cíl. Ne na lidi nebo na věci.“ (Albert Einstein) • „Musíte vědět, co chcete najít dříve, než se to vydáte hledat.“ (Kniha moudrosti medvídka Pú)

34. Užitečné cíle • Významné pro klienta • Malé raději než velké • Něco, co klient prožívá jako výzvu (bude to dřina) • Realistické a dosažitelné v kontextu klientovy aktuální životní situace • Popsané jako konkrétní chování v běžných denních aktivitách • Popisují začátek něčeho spíše než konec něčeho • Popisují přítomnost něčeho spíše než to, co nebude

35. Zázračná otázka • „Mohu se zeptat na trochu zvláštní otázku? Bude to vyžadovat představivost…“ • Přesuňte rozhovor z terapeutické místnosti do klientova světa tím, že řeknete: • „Po našem rozhovoru bude váš den pokračovat tak, jak obvykle pokračuje…přijdete domů, najíte se, budete se dívat na televizi… (pokračujte, dokud klient přikyvuje) potom budete unavený, půjdete spát a usnete… (pauza) pak během noci, zatímco spíte, se stane zázrak (pauza) a není to ledajaký zázrak, ten zázrak způsobí, že problém, který vás přivedl do terapie je pryč…takto (luskne prsty), ale protože jste spal, nevíte, že se zázrak stal…“

36. Rozvíjející otázky • Podle čeho poznáte, že se něco změnilo? Co bude první věc, které si po probuzení všimnete? • Co jiného pro vás bude znamením, že se ten zázrak stal? • Co ještě budete dělat, co jste předtím nedělal? • Co ještě? A co ještě?...

37. Jak váš nejbližší přítel pozná, že se ten zázrak stal, aniž byste mu to řekl? • Jak si toho všimne vaše manželka /manžel /dcera /matka…? • Jak na nich poznáte, že si všimli té změny u vás? • Co dalšího bude jiné v různých oblastech vašeho života v tom dni po zázraku? • A co ještě? A co ještě?...

38. Bohatý popis • Čím bohatší a podrobnější, tím lepší, tím snazší je pak zjistit, jak se tam dostat • Odolejte pokušení říct klientovi, co by měl udělat pro to, aby se zázrak uskutečnil!!! • Odolejte pokušení zeptat se klienta na to, co by měl udělat pro to, aby se zázrak uskutečnil!!! • Pokud nedokážete odolat jednomu nebo druhému, zeptejte se ho, co by mu poradila jeho matka…

39. Rozvíjení zázračné otázky • „Co budete cítit/ dělat, když nebudete cítit/ dělat X?“ • Klienti často hovoří příliš o pocitech a vnitřních stavech; může být užitečné se zeptat: • „Když budete cítit …, co pak budete dělat?“ • a/nebo: • „Jak N pozná, že se cítíte …?“ • „Kdybych byl muška na stěně – jakého rozdílu bych si mohl všimnout?“ • Nejdůležitější: • „Co ještě?“ a „Jak na to budou druzí reagovat?“ „Jak se pak změní?“

40. Zázračná škála • „Stávají se občas části toho zázraku – třeba jen malé kousíčky – alespoň na krátkou chvíli?“ • „Pokud 10 znamená situaci ve dni po zázraku a 0 znamená situaci, kdy jste se rozhodl vyhledat pomoc – kde na škále jste dnes?“ • Poté se vyptávejte na podrobnosti co přimělo klienta umístit se někam jinam než na 0:

41. „Co děláte nyní na X a co jste nedělal na 0?“ Dotazujte se na podrobnosti a pak se ptejte: • Kam by významní blízcí umístili na škále klienta a co na klientovi pozorují, že ho nedávají na 0?

42. Přidejte další otázky ohledně: • Co a jak klient udělal, aby se tyto věci mohly stát? • Potom si ujasněte, co by bylo pro klienta známkou, že se posunul o malý krůček výš na škále: • „Podle čeho byste poznal, že jste se posunul na…?“

43. Pamatujte na propojení myšlení, cítění, chování a interakcí • Obecná teorie systémů v každodenním životě

44. Čtyři důvody, proč klást zázračnou otázku • Vědět, kdy skončit terapii • Žít zázrak • Připravit se na výjimky • Vytvořit pocit, že věci se již uvedly do pohybu

45. Výjimky • Výjimky se dějí, když se stanou věci, které jsou spíš spojené s cílem než se stížností klienta

46. Zaměření na výjimky • Výjimky vytvářejí naději • Díky zaměření se na to, co je možné • Výjimky zmenšují problém • Vytvářením jemných rozdílů • Výjimky předpokládají a ukazují schopnosti a možnosti klienta • Pokud už klient něco udělal, může to udělat znovu

47. Výjimky • Vždycky existují výjimky • I malé výjimky jsou užitečné • Každá výjimka obsahuje klíč k řešení • Příběhy založené na výjimkách mají výhodu, že jsou založené na něčem, co klient již skutečně udělal • Když se to skutečně stalo, musí to být bráno vážně

48. Dva druhy výjimek • Záměrné výjimky • Klient je může udělat, kdykoli bude chtít • Spontánní výjimky • Dějí se nenadále… záhady? Nejsou pod vědomou kontrolou klienta.

49. Jak to poznáte, když máte dobrý den? • Jak druzí lidé poznají, že je to dobrý den? • Co vy a druzí lidé děláte v dobrých dnech jinak než ve špatných dnech?

50. Ptejte se na podrobnosti • Co? Kde? Kdy? S kým? • Kdo si toho všimnul? Jak? • A co ještě? (detaily…) • Jak se vám podařilo, že jste to udělal? • Jak se to stalo? • Kde se vzal ten nápad udělat to právě takto? • Kdo vám nejvíc pomohl? Čím vám pomohl? • Co ještě vám pomohlo? A co ještě?