Anatomie a fyziologie oka II.

1. Anatomie a fyziologie oka II. MUDr.Jana Kalitová MUDr.Kateřina Špačková

2. 2.lekce Oční koule (bulbus) • rohovka, bělima • živnatka - duhovka, řasnaté tělísko, cévnatka • oční čočka • komorová tekutina a její cirkulace • sklivec • sítnice

4. Oční koule • průměr 24 mm, přední a zadní pól oka • vrstvy : vnitřní nervová (sítnice) střední cévnatá (duhovka, řasnaté těleso, cévnatka) povrchová vazivová (bělima, rohovka) • obsah : čočka, sklivec, komorová voda • prostory: přední a zadní komora oční, sklivcový prostor

6. Bělima - sclera • bílá neprůhledná vazivová vrsta tvořící 5/6 pevného obalu oka (od vstupu zrakového nervu po přechod v rohovku) • tloušťka 0,5 - 1,5 mm • do bělimy se upínají okohybné svaly • ve stěně bělimy jsou otvůrky pro cévy a nervy

8. Rohovka - cornea • pokračování skléry směrem dopředu, místo přechodu = limbus rohovky • průhledná, lesklá, bezcévná struktura • průměr 11 mm, horizontálně oválná tloušťka 1 mm, v centru 0,6 mm • na řezu je pětivrstevná • množství nervových zakončení -  citlivost • výživa ze slz, komorové vody a limbálních cév difuzí • optická mohutnost je 42 D

10. Duhovka - iris • přepážka mezi přední a zadní komorou oka • uprostřed je otvor - zornice (pupila) • svalová vlákna duhovky tvoří svěrač (m. sphincter pupillae) a rozvěrač zornice (m. dilatator pupillae), autonomní inervace • při osvitu a pohledu do blízka se zornice zužuje, v šeru rozšiřuje • množství pigmentu určuje barvu duhovky

12. Řasnaté tělísko - corpus ciliare • trojúhelníkový prstenec za duhovkou, směrem k zadnímu pólu se oplošťuje, končí před ekvátorem (ora serrata) • vychází z něj závěsný aparát pro čočku • je zdrojem komorové tekutiny • obsahuje hladký ciliární sval, jehož stahem se mění optická mohutnost čočky - umožňuje akomodaci

14. Komorová tekutina • tvořena v ciliárním tělísku • prochází ze zadní oční komory zornicí do přední oční komory, omývá zadní plochu rohovky a přední plochu čočky • vstřebává se v rohovko-duhovkovém úhlu do Schlemmova kanálu a dál přes vodní žíly do episklerálních žil • důležitá pro výživu rohovky a čočky

16. Oční čočka - lens cristalina • průhledná bikonvexní struktura za duhovkou, zadní plocha zakřivena více • skládá se z pouzdra, kory a jádra • ve své poloze držena závěsným aparátem, který se účastní i akomodace • optická mohutnost cca 20 D • tloušťka 3,5 mm, průměr 10 mm

18. Sklivec - corpus vitreum • čirá rosolovitá hmota, optické medium • vyplňuje prostor mezi čočkou a zadním pólem oka, slouží k udržení formy bulbu • objem cca 4,5 ml, 80% obsahu oka • upíná se na papilu zrakového nervu a oblast za řasnatým tělískem - ora serrata • věkem dochází k přestavbě a nahrazování komorovou vodou

20. Cévnatka - chorioidea • výživa oka • kopíruje vnitřní plochu skléry v celé ploše za ekvátorem a zčásti i před ekvátorem • končí před ekvátorem v oblasti ora serrata

22. Sítnice - retina • průhledná blanka vzniklá odštěpením z mozkového základu, s mozkem spojená zrakovou dráhou • kopíruje vnitřní plochu cévnatky, ke které adheruje pevně při terči zrakového nervu a v oblasti ora serrata • zubatou linií (ora serrata) přechází ve slepou část, ta končí na zadní ploše duhovky • na její vnitřní plochu naléhá sklivec

25. Sítnice - retina • chemickými procesy mění světelné paprsky v elektrické impulsy • optická část má 10 vrstev, důležitá je vrstva tyčinek a čípků - fotoreceptory • další vrstvy tvoří nervové buňky, podpůrné buňky, zraková vlákna, … • výživa vnější části z cévnatky, vnitřní části z retinální arterie (vstupuje do oka spolu se zrakovým nervem, větví se na 4 arkády)

28. Fotoreceptory - čípky • nakupeny v oblasti žluté skvrny (makuly), do periferie jich již výrazně ubývá • 7 milionu čípků • umožňují rozlišování barev, detailů a tvarů za dobrého osvětlení Fotoreceptory - tyčinky • soustředěny hlavně v periferii sítnice • 130 miliónů zrakový purpur (rhodopsin) • rozlišení pohybu, tvarů, světla a tmy za šera

29. Oční pozadí