Živelní pohromy

1. Živelní pohromy pplk. Ing. Rudolf Konečný HZS Moravskoslezského kraje

2. Obsah • Pojem „živelní pohroma“ • Úvod • Požáry • Povodně a zátopy • Sesuvy půdy • Atmosférické poruchy • Zemětřesení

3. Pojem„živelní pohroma“ • Je mimořádná událost vzniklá v důsledku škodlivého působení přírodních sil • Přináší škody na majetku, přírodě, poškozuje zdraví a mnohdy má za následek smrt lidí • Vzniká rychlým nebo pozvolným přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben ději probíhajícími uvnitř a vně Země, vlivem rozdílů teplot nebo jiných faktorů • Postihují pevninu, vodstvo i atmosféru

4. Úvod • Pohromy nedělají rozdíly mezi národy a lidmi, mladými a starými, nelze s nimi vyjednávat, nečekají a jednoduše přicházejí • Přírodní živly ohrožují obyvatele naší planety od samého počátku civilizace • Dokáží nadělat obrovské škody a dosáhnout katastrofických rozměrů • Každý stotisící člověk na Zemi přijde o život v důsledku živelní pohromy • Udeří zpravidla najednou a nečekaně • Proto je důležité o živelních pohromách získat co nejvíc informaci

5. Příčiny vzniku živelních pohrom • Pohybem hmot (zemětřesení, sesuvy půdy) • Fyzikálními a chemickými procesy uvolňujících v hlubinách Země energii a přivádějící ji na její povrch (zemětřesení, sopečná činnost) • Zvýšení vodní hladiny (povodně, mořské zátopy, tsunami) • Mimořádně silným větrem (orkány, větrné bouře, cyklony, tornáda) • Atmosférickými poruchami (bouře) • Kosmickými vlivy (záření, dopad meteoritu)

6. Druhy živelních pohrom • Vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy) • Vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, požáry, dlouhotrvající sucha, sněhové kalamity, náledí, mrazy, dlouhotrvající vlhko) • Vznikající nad zemským povrchem (cyklóny, tornáda, bouře, dopady meteoritů)

7. Druhotné účinky živelních pohrom související s lidskou civilizací • Zemětřesení – požáry, výbuchy plynu, protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, zřícení budov, poškození energetických sítí • Sesuvy půdy – protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, poruchy potrubí, produktovodů, elektrického vedení • Sopečné výbuchy – otrávení pastvin, vyhubení dobytka, hladomor, požáry, nebezpečné zplodiny • Povodně – otrávení zdrojů pitné vody, nakažlivé nemoci • Bouřky – požáry, výpadky elektrického proudu

8. Požáry • Požár je nežádoucí, neovládané a zpravidla už neovladatelné hoření • Představuje jeden z ničivých živlů • Často je druhotným účinkem některých dalších mimořádných událostí, nehod, havárií či technických poruch • Způsobují ročně mnohamilionové škody a často ničí zdraví a lidské životy • Příčiny požárů se stále opakují

9. Příčiny požárů • Neopatrnost kuřáků • Zakládání ohně a vypalování porostů • Neopatrnost při používání otevřeného ohně • Nedbalost při používání elektrických a jiných tepelných spotřebičů • Nesprávná obsluha topidel, závady na komínech, kouřovodech, bleskosvodech apod. • Působením přírodních vlivů

10. Předcházení požárů • Povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů zejména při použití tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, skladování a používání hořlavých a požárně nebezpečných látek • Plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech • Dodržovat podmínky a návody k požární bezpečnosti výrobků • Znát typické příčiny požárů

11. Předcházení požárů • Vědomě bezdůvodně volat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání • Provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemáme odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací • Poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasících přístrojů, nebo věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení • Provádět vypalování porostů

12. Postup v případě požáru • Každá fyzická osoba je povinna v souvislosti se zdoláváním požáru: • Provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob • Uhasit požár, jestli že je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření • Ohlásit požár na linku tísňového volání 150 • Poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu nebo obce

13. Povodně a zátopy • Povodeň je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu • Povodně ohrožují skoro tři čtvrtiny zemského povrchu • Dělíme je na dva základní typy: • Říční • Mořské

14. Dělení povodní • Přívalové • Jednoduché • Složité • sezónní

15. Přívalové povodně • Vzniknou po krátkých dešťových přívalech • Jsou typické pro pouštní a polopouštní oblasti • Vznikají všude tam, kde je nedostatečné vsakování vody do půdy, třeba i ve městech s upravenou kanalizací

16. Jednoduché povodně • Mají jedno maximum • Způsobují je krátké vydatné deště s několika sty milimetrů srážek za několik dní

17. Složité povodně • Povodně s několika maximy • Mohou trvat několik dní i týdnů • Vznikají jsou-li srážky rozloženy na delší dobu a mění-li se jejich intenzita

18. Sezónní povodně • Patří k životu řek a jsou spojeny s pravidelnými změnami • Meteorologických podmínek • Táním sněhu • Ucpáním řečiště ledovými krami • Monzunovými dešti

19. Zvláštní povodně • Mohou vzniknout i v důsledku havárie vodohospodářských děl • Rozeznáváme tři takzvané zvláštní povodně • Narušením vzdouvacího tělesa • Poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodních děl (při neřízeném odtoku vody z nádrže) • Nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže)

20. Ochrana před povodněmi • Ochranu dělíme na : • Preventivní opatření • Bezprostřední ochranu před živlem • Opatření po povodni

21. Sesuvy půdy • K sesuvům půdy dochází tehdy, když se poruší stabilita svahu • V důsledku přírodních procesů • V důsledku lidské činnosti • K nestabilitě svahů přispívá i zvýšení obsahu vody v půdě, suti, nebo horninách • Příkladem nestabilního svahu je Letenská stráň v Praze • Největší sesuv v blízkosti ČR byl v Handlové na Slovensku v roce 1960 1961

22. Klasifikace sesuvů půdy • Pomalé sesuvy půdy – rychlost několika desítek centimetrů za rok • Středně rychlé sesuvy – rychlost v metrech za hodinu nebo za den • Rychlé sesuvy půdy – teprve u nich hovoříme o katastrofě a obětech, rychlost je v desítkách km za hodinu, není dostatek času na únik, nebo evakuaci

23. Ochrana před sesuvy půdy • V ČR prozatím nebyly zaznamenány katastrofální sesuvy půdy • Ovšem členitost našeho území nás nutí nás nutí tyto procesy sledovat • Na Moravě jsou nebezpečné oblasti v horách (Jeseníky, Beskydy) • Nejúčinnější ochrannou je prevence • Zachycení a odvedení povrchové vody • Vyčerpání vody ze studní • Umělá úprava terénu • Kotvení svahů • Stavba pilotů, opěrných stěn • Výsadba vhodné zeleně

24. Sněhové laviny • Velké sněhové laviny jsou živelní pohromou a mohou mít i desítky obětí • Lavina vzniká jako ostatní sesuvy, soudržnost sněhu překročí určitou mez a gravitace vyvolá pohyb sněhové masy

25. Ochrana před lavinami • Nejdůležitější je prevence, vytyčování lavinových svahů a jejich zakreslování do zimních turistických map • Denním hlášením o zákazech vstupu do určitých míst • Vyhýbání se nebezpečným místům, respektování pokynů Horské služby je nejlepší ochranou

26. Atmosférické poruchy • Do pojmu prudké a bouřlivé počasí zahrnujeme hurikány a tornáda • Prudké bouřky jsou doprovázeny rychlými větry • Na počátku minulého století navrhl námořní admirál Beaufort stupnici pro vyjadřování síly větru, kterou používáme dodnes • Je dvanácti stupňová a popisuje sílu větru od rychlosti 0 – 1 km/h (vánek) až po rychlost nad 104 km/h (orkán)

27. Ochrana před atmosférickými poruchami • Sleduj zprávy v rozhlase a televizi • Opusť ta venkovní místa, na kterých hrozí pády větších předmětů ze střech apod. • Zavři okenice nebo zatluč (zajisti) okna • Nejlepší ukrytí je ve sklepích pod úrovní terénu či krytech

28. Zemětřesení • Je jev, který má fyzikální původ • Je produktem procesů v zemské kůře a svrchním plášti • Vzniká náhlým uvolněním mechanické energie v zemském nitru • Jako zlomový proces se začíná rozvíjet v bodě, který nazýváme hypocentrum, svislý průmět hypocentra na zemský povrch se nazývá epicentrum • Ohnisko nebo ohnisková oblast je oblast, ve které dochází k nevratné deformaci • Vyvolává řadu sekundárních jevů, jejichž účinky jsou někdy horší než účinky samotného zemětřesení • Hodně záleží na organizaci záchranných prací a na okamžitém nasazení všech prostředků

29. Účinky zemětřesení podle síly • Pocit nestability, citliví lidé se probouzejí i při malých otřesech, u nemocných jsou častým jevem projevy srdeční slabosti • Opadávání omítky, pád nestabilních komínů a zdí, porušování dlažby, vznik puklin • Rozhoupání volně zavěšených předmětů, jejich posouvání a převracení, otvírání dveří a skříní, obracení nábytku, borcení stropů, zřícení schodišť • U větších zemětřesení praskliny a pukliny v půdě, vystřikují gejzíry písku, pohybují se balvany, sesouvají se strmější svahy, vylévají se břehy a vlní se zemský povrch