Dramatická výchova a využití jejich prvků v práci muzejního pedagoga

1. Dramatická výchova a využití jejich prvků v práci muzejního pedagoga workshop pro pracovníky muzeí Muzeum hlavního města Prahy 8. 12. 2010

2. Kdo jsme? Ivana Pernicová Iva Dvořáková

3. Definice dramatické výchovy • Systém řízeného, aktivního sociálně-uměleckého učení dětí či dospělých založený na využití základních principů a postupů dramatu a divadla, limitovaných primárně výchovnými či formativními a sekundárně specificky uměleckými požadavky na straně jedné a individuálními i společnými možnostmi dalšího rozvoje zúčastněných osobností na straně druhé.

4. Využití dramatické výchovy • Dramatická výchova na školách jako samostatný předmět • Dramatická výchova jako aplikovaná metoda při výuce předmětů • Dramatická výchova na LDO při ZUŠ • Dramatická výchova jako metoda využívaná v psychoterapii a SPV • Dramatická výchova jako metoda využívaná v muzeích, galeriích.

5. Základní kameny dramatické výchovy.

6. Výhody Dítě je aktivní Podporují představivost Široké uplatnění Umožňují vcítit se do aktérů různých událostí a dějů Omezení Subjektivní Někdy složitá organizace a řízení Na hraně – potřebují dobře vybaveného a připraveného učitele Výhody a omezení použití metody DV

7. „Hraní rolí je výchovná a vzdělávací metoda, která vede k plnění osobnostně rozvojových i věcných cílů prostřednictvím navození a přípravy, rozehrání a reflexe fiktivní situace s výchovně hodnotným obsahem. Tato situace se uskutečňuje prostřednictvím hry hráčů, zastupujících svým chováním a jednáním více či méně fiktivní objekty (zejména osoby), včetně možnosti hrát v různé míře autenticity i sebe samého.“ Josef Valenta, Kapitoly z teorie výchovné dramatiky Základní princip – HRANÍ ROLÍ

8. Úrovně hraní rolí – SIMULACE • hráč jedná za sebe v jiné situaci, reaguje v rámci fiktivní situace • Hra na já v reálné možné situaci • Projevuji postoj, činím rozhodnutí, ale jsem stále ve své „kůži“, já kdybych se musel rozhodnout… • Hra na já ve fiktivní (nemožné ) situaci • já vládcem vesmíru JÁ JAKO…

9. Úrovně hraní rolí - ALTERACE • - hráč v roli postavy, bere na sebe jinou roli - já, když hraji vojevůdce • přejímá atributy postavy - emoce v obličeji, typické konání, typické jednání pro postavu

10. Úrovně hraní rolí - CHARAKTERIZACE • hráč hraje postavu se snahou proniknout do ní co nejhlouběji, hledá vnitřní motivace, věrohodnost, odhlíží od „já“ (Napoleon) VELMI NÁROČNÉ

11. PEDAGOG V ROLI • Autorita – všechno vím, plášť experta • Člen gangu – jsem jeden z vás • Bezmocný – poraďte mi prosím • Ten, kdo nebyl přítomen – Nevím, řekněte mi • Ďáblův advokát – jsem v opozici, vybízím Možnost využití kostýmu, rekvizit, úroveň charakterizace, v kterékoliv části programu

12. Bez dětí to nejde - věkové zvláštnosti dětí • Předškolní a mladší školní věk • Střední školní věk • Starší školní věk • Adolescenti

13. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Živý obraz též nehybný obraz, stronzo, fotografie – terminologická nejednotnost Zastavený pohyb fotografie, zachycení určitého okamžiku

14. Pantomima Pohybová sekvence bez mluvení Jednotlivci i skupiny Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

15. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Alej – „ulička svědomí“ Skupina, dvě řady proti sobě, vzdálenost alespoň 1,5m, uličkou prochází postava, všichni jsou jejími myšlenkami, přáteli… dle domluvy

16. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Dabing Dvojice 1 hraje pantomimicky a mlčí, druhý za něj mluví

17. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Imaginativní hra Jednotlivci, domýšlení příběhu předmětu, kostýmu, rekvizity. V roli i mimo roli.

18. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Horké křeslo Celá skupina, 1 přijme roli, ostatní mu kladou otázky. Varianty: jde o důležité rozhodnutí, skupina = hlasy svědomí, přátel …

19. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Monology (verbální sóla) Jednotlivci,vnější projev, zveřejněná vnitřní řeč, celá škála možností.

20. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Zaslechnutá řeč Skupina, jednotlivci, 1 slyší to, co má být skryto očím jeho či někoho jiného a pak o tom dává zprávu.

21. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy • Deníky • Dopisy • Letáky • Mapy • Obrazy • Seznamy • Životopisy

22. Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy Role „na zdi“ Do lidské siluety se píše charakteristika postavy dle dohodnutých pravidel

23. Praktické rady • Jednoduchá a krátká cvičení na úrovni simulace • Živé obrazy • Lektor v roli • Rekvizita, skutečný hmotný pramen nebo replika • Písemné a ikonografické prameny – věrohodnost situace • Tajemství • Přerušte hru, když…. • Dějiny každodennosti, osudy rodin

24. Slovní či pohybové montáže • Organizace prostoru • Soustředění, respekt k druhému • Pravidla pro předvádění a pro evaluaci • Práce ve skupinách – učitel – rádce • Čas na doznění situace • Žák není herec, ale hráč

25. Hledání struktury programu z hlediska použití dramatické výchovy Pro koho? /věková kategorie – moje zkušenost s věk. kategorií, konkrétní škola, zájmová skupina/ Proč? /zvýšit návštěvnost muzea, nabídnout škole program dle RVP,ŠVP, zajímá nás osobně téma, které chceme zpracovat, aktuální výročí, aktuální výstava/ Kde? /posoudit vhodný prostor vzhledem k počtu dětí, tématu, kouzlo nepřenositelnosti muzejního prostoru/

26. Kolik máme času ? /určit dobu trvání programu vzhledem k charakteru programu – k požadavku školy/ Mám dostatek materiálu? /dostupnost informaci, knihy v muzejní knihovně, konzultace s historiky, kopie/ Jaké budou klíčové body programu? - příběh konkrétní historické postavy – průvodce historickým časem - příběh fiktivní postavy – průvodce historickým časem - hledání neznámé historické postavy – opačný sled příběhu

27. příběh exponátu - po linii muzeologické nebo historické • a jiné?? • Zpřesňování tématu. O čem? • - na co chci poukázat, jaký je problém • Jaké použiji techniky DV a proč? • volba vhodných technik, dle zvoleného tématu, svých schopností, věkové kategorie • Začátek a konec? • - jakou technikou začnu /nastolení příběhu, přeladění/ a skončím, licence dle charakteru, ale i nálady skupiny

28. Děkujeme za pozornost.