Fisk ln teorie a politika b
Download
1 / 88

Fiskální teorie a politika B - PowerPoint PPT Presentation


  • 88 Views
  • Uploaded on

Fiskální teorie a politika B. Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024 Kontakt: jan.mertl @outlook.com. Struktura kurzu.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Fiskální teorie a politika B' - euclid


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Fisk ln teorie a politika b

Fiskální teorie a politika B

Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D.

Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024

Kontakt: [email protected]


Struktura kurzu
Struktura kurzu

  • 1. Fiskální politika – úvod, definice. Význam, funkce a geneze fiskální politiky v kontextu vývoje ekonomické teorie, praktických zkušeností z realizace stabilizační a redistribuční fiskální funkce.

  • 2. Karel Engliš a jeho národohospodářské koncepce. Individualismus a solidarismus.

  • 3. Fiskální politika v IS-LM modelu. Expanzivní a restriktivní fiskální politika.

  • 4. Fiskální politika v AS-AD modelu. Expanzivní a restriktivní fiskální politika.

  • 5. Fiskální politika v otevřené ekonomice, účinky změny vládních výdajů.

  • 6. Úspory, dluh, deficit a akumulace kapitálu - analýza v dlouhém období.

  • 7. Rozpočtové omezení vlády. Rozpočtový deficit a jeho typy. Strukturální a cyklický deficit, diskreční politika a automatické stabilizátory.

  • 8. Deficit, veřejný dluh a způsoby jeho řešení. Stabilizační a konvergenční programy. Státní rozpočet jako nástroj fiskální politiky.

  • 9. Fiskální politika v Evropské unii. Maastrichtská kritéria. EFSF a způsoby řešení finanční krize v EU.

  • 10. Interpretace tzv. Barro-Ricardiánské ekvivalence z hlediska fiskální politiky. Ekonomie strany nabídky.

  • 11. Udržitelnost veřejných financí. Penzijní a zdravotní systémy a jejich vazby na veřejné rozpočty.

  • 12. Aktuální fiskální situace v ČR. Národní sociální systémy a jejich reformy.


Literatura
Literatura

Povinná literatura:

  • Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H. Beck, 2008

  • Izák, V.: Fiskální politika. Praha: VŠE, 2010.

  • Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance. Praha: WoltersKluwer, 2010, vybrané kapitoly

    Doporučená literatura:

  • Dvořák, P.: Vybrané problémy hospodářské politiky. 2. doplněné vydání. Praha: Oeconomica, 2005

  • Žák, M. Hospodářská politika. Praha: VŠEM, 2006

  • Engliš, K. Finanční věda. Praha: F. Borový, 1929

  • Engliš, K. Malá finanční věda. Praha: F. Borový, 1932

  • Stiglitz, J. E. Ekonomika veřejného sektoru. Praha: Grada, 2002.


Zakon en po adavky
Zakončení- požadavky

  • Zkouška formou písemné odpovědi na otázky ze seznamu otázek, případné ústní doplnění


T mata refer t
Témata referátů

Referát na výuce – výběrem ze seznamu témat

  • Uzavřená versus otevřená ekonomika z pohledu fiskální politiky

  • Deficit veřejných rozpočtů

  • Veřejný dluh

  • Rizika a příležitosti využití mechanismů ekonomie strany nabídky

  • Fiskální expanze, nástroje a účinnost

  • Fiskální restrikce, nástroje a účinnost

  • Finanční krize a její vazby na fiskální politiku

  • Modely fiskální teorie (IS-LM, AS-AD, BarroRicardiánská ekvivalence, atd., Lafferova křivka)

  • Fiskální udržitelnost a problémy současných veřejných financí

  • Ekonomický cyklus a fiskální politika




Fisk ln politika
Fiskální politika

Hospodářská politika

Fiskální politika

Monetární politika


Hospod sk politika
Hospodářská politika

  • Makroekonomické regulace a intervence v ekonomice, především činnost státu s cílem makroekonomické stability

  • Stát obecně kontroverzním subjektem (neoklasikové, keynesiánci, monetaristé, liberálové, veřejná politika)

  • Příchod do ekonomie – 30. léta (velká hospodářská krize) : makroekonomický šok

  • Teorie cyklů

  • Problémy: makroekonomická stabilita, autoregulační funkce trhů, mikroekonomické selhání trhu


P stup j tinbergena
Přístup J. Tinbergena

  • Systém cílových proměnných

  • Stanovení priorit (hospodářský růst, nebo nízkou inflaci ?)

  • Množina nástrojů, jejichž použití k dosažení cíle vede

  • Výběr optimálního nástroje a způsobu jeho použití

  • Jsou-li nezávislé cíle, musí být nezávislé i nástroje (n cílů, n nástrojů)

  • Endogenní versus exogenní proměnné: pro stát, pro konkrétní model



T d n
Třídění

Rozpočtová (budgetary) politika

Fiskální (fiscal) politika

Součást hospodářské politiky

Ovlivnění AS a AD

Stabilizační funkce VF

Připouští (odůvodněné) deficitní financování

Více „normativní“

z hlediska výdajů – podílí se na tvorbě HNP, stanovuje rozsah veřejného a soukromého sektoru

z hlediska příjmů (daně) – daně omezují důchody obyvatelstva, napomáhají stanovovat ceny s nimiž se firmy a jednotlivci setkávají na trzích a tím ovlivňují jejich motivace a chování.

  • Činnosti, které se odehrávají v rámci soustavy veřejných rozpočtů

  • Nástroj: veřejný rozpočet

  • Vyrovnanost rozpočtů v jejich „provozní části“ a jejich vnitřní logika je „svatá“

  • Investice – možný úvěr

  • Prognózy a plány v rámci rozpočtů

  • Více „pozitivní“


Karel engli 1880 1961
Karel Engliš (1880-1961)

  • Český národohospodář

  • Poslanec

  • Rektor MU Brno

  • Ministr financí

  • Guvernér ČNB

  • Po válce diskriminován

  • „Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej“



Hospoda c lov k
Hospodařící člověk

  • Dívá se na svět z hlediska toho, co by k čemu mohlo být

  • Věci chtěné, nechtěné, smysluplné, zbytečné

  • Individuální užitky a jejich součet: individuální hospodářství

  • Maximum užitku, minimum nákladu

  • Individuálně: osobní spokojenost


Sm na a pen ze
Směna a peníze

  • Peníze vznikají zobecněním naturální směny

  • „soustava hospodářských čísel“ – peněžní stavba

  • Věcný podklad hospodaření: statky, jejich výroba a spotřeba

  • Nad tímto věcným podkladem je číselná stavba=soustava hospodářských čísel.

  • „V peněžní jednotce je celá soustava hospodářských čísel jako v oříšku stěsnána“


Subjektivn u itek a objektivn u itek
Subjektivní užitek a objektivní užitek

  • Engliš: subjektivní užitečnost kouření a objektivní škodlivost kouření

  • Omezení pracovní doby je užitečné pro zdraví a zotavení dělníka, škodlivé úbytkem výroby a mzdy

  • Stát: společenská užitečnost a škodlivost

  • Dnes kategorie objektivního užitku neexistuje


Nab v n prost edk st tn ch
Nabývání prostředků státních

  • Stát si opatřuje prostředky objektivní škodou

  • Progrese: bohatí jsou schopni přispívat více nežli méně majetní

  • „jednotka příspěvková způsobí jim poměrně menší objektivní škodu“

  • Příspěvky podle únosnosti: daně

  • Ukládá li stát příspěvky občanům, táže se po škodě, kterou jim způsobí újma peněžní jednotky


Individualismus kolektivismus solidarismus
Individualismus-kolektivismus(solidarismus)

  • Individualismus – hospodářství soukromé, individuální

  • Stát – hospodářství kolektivní, solidaristické

  • Stát – nucený svazek občanů

  • „silní a slabí se nuceně spojují ke vzájemné pomoci“

  • Stát nečiní to, co se jednotlivcům líbí, nýbrž je donucuje k tomu, co si myslí, že je pro zlepšení národa dobré (jako otec nedělá jen to, co se dětem líbí, ale co je vychová)

  • Egoismus x altruismus

  • Plný solidarismus i plný individualismus ztroskotává na egoismu ( v solidarismu na dispoporci mezi egoismem ve spotřebě a egoismem v produkci)

  • Altruismus funguje ve společenstvích důvěry: rodina


….

  • Kdyby se lidé dokonale milovali, pak by bohatí sami od sebe dávali chudým, odpírajíce si od zbytných potřeb, aby ukojil nezbytné u slabých a pomoci potřebných

  • Jenže stát musí tento princip uskutečňovat donucením protože lidé se navzájem nemilují a jsou egoisty


St tn podniky
Státní podniky

  • Státní podnik = soukromý podnik ve službách veřejného zájmu

  • Snaha po výnosu x snaha o plnění veřejného zájmu

  • ČEZ???????????????

  • „veřejný zájem žádá, aby se stavěly železnice i tam, kde není zajištění výnos, ale kde je potřeba spojení železničního ve smyslu národohospodářském“

  • Stát nahrazuje kooperativní svépomoc občanstva

    • Občanský sektor: viz dále


Poplatek versus da
Poplatek versus daň

  • Poplatek platí občan dobrovolně, protože shledává prospěšným si opatřit za něj úkon, s nímž je poplatek spojen

  • Daň je neúčelová, platí se jen podle své únosnosti

  • Co se platí jako poplatek, má kořen soukromohospodářský ve smyslu bilance daného podniku poskytujícího službu a rozkládajícího náklady mezi „zákazníky“


Stát

  • Stát obepíná určité území a není žádnému vyššímu podřízen

  • Účelnost decentralizace: nebylo by účelno, aby každá obec měla svou vlastní měnu

  • EU ?????????? €????????


Rozpo tov reforma 1927
Rozpočtová reforma 1927

  • Státní hospodářská a sociální politika (státní správa, vzdělání, zdravotnictví, obrana), která byla kryta vlastními daněmi.

  • Státní sektor a samospráva, která poskytovala služby na základě nevýdělečného principu (udržování silnic, kanalizací, vody...). Tato skupina získávala za tyto služby poplatky formou určitého podílu na daních.

  • Státní podniky. Bedlivě se zde sledovaly výsledky jejich hospodaření.

  • Správa státního dluhu.


Co je a co m b t teleologick koncepce v ekonomii
Co je a co má být: teleologická koncepce v ekonomii

  • Immanuel Kant: to co je, funguje na principu ontologickém: tedy systém příčina-následek, pozorujeme fungující ekonomické jevy a popisujeme, jak fungují v určitých případech

  • Mimokauzální skupina způsobů nazírání na svět: svět jenž má býti; viz i normativní teorie právní

  • Chtění: chtít musí subjekt, jemuž chtěný obsah přičítáme


Teleologie 2
Teleologie 2

  • V přírodních vědách neexistuje polarizace v pozitivním a negativním smyslu, existuje je různý stupeň pozitivní kvality

  • Naopak normy nelze kauzálně poznat

  • Lze je jen „teleologicky“ konstruovat, ve smyslu vysvětlení určitého jednání za určitým účelem: tj. smysl jednání je dán účelem, kterého chce daný subjekt dosáhnout

  • To co je chtěné: postuláty


Makroekonomick p stupy po engli ovi
Makroekonomické přístupy po Englišovi

  • Keynesiánství (vládní výdaje, hosp. cyklus, investiční optimismus)

  • Monetarismus (důraz na monetární politiku)

  • Liberalismus a libertarianismus

  • Teorie veřejné volby (Public choice)

  • Přístupy veřejné a sociální politiky



Model is lm a jeho v znam pro fisk ln politiku
Model IS-LM a jeho význam pro fiskální politiku

  • Model vznikl ve třicátých letech 20. století

  • Jako prostředek k pochopení fungování ekonomiky dodnes nezastupitelný

  • Řeší rovnováhu na trhu produktu (křivka IS) a na finančním trhu (křivka LM)

  • Investice závisí na úrokové míře

  • Pracuje za předpokladu konstantní cenové hladiny

  • Teorie preference likvidity (Keynes)

  • Uzavřená ekonomika („čistý“ IS-LM)


K ivka is trh produktu
Křivka IS – trh produktu

  • Vychází z rovnosti plánovaných úspor a investic I=S (zobrazuje kombinace produktu a úrokové sazby, při které se plánované investice rovnají plánovaným úsporám)

  • Investice závisí na

    • úrovni prodejů Y (čím více prodejů, tím více dodatečných investic)

    • úrokové míře i (čím vyšší úroková míra, tím nižší ochota investovat)

      Rovnováha na trhu produktu Y= C(Y-T) + I (Y, i) + G

      Reálný produkt je tedy klesající funkcí úrokové míry

      Změna složek ovlivňujících výši agregátní poptávky (G,T) vede, při dané úrokové míře, k posunu křivky IS. Změny daní navíc křivku, vzhledem k závislosti na důchodu, pootáčejí.


Popis k ivky is
Popis křivky IS

  • IS křivka představuje všechny takové kombinace úrokové míry a reálného produktu (Y), které vedou k rovnováze na trhu produktu.

  • Pro každý bod na křivce IS je trh produktu v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku IS je tento trh v nerovnováze. Body mimo křivku IS jsou nerovnovážné a tedy nestabilní:

  • Bod nad křivkou IS znamená, že při dané úrokové míře je úroveň reálného produktu příliš vysoká, dochází k převaze agregátní nabídky, vzniku neprodejných zásob a produkt klesá až na rovnovážnou úroveň.

  • Bod pod křivkou IS znamená, že při dané úrokové míře je úroveň reálného produktu příliš nízká, dochází k převaze agregátní poptávky, ke vzniku vynucených úspor, poklesu úrokové míry a oživení investic, následně k růstu produktu až na rovnovážnou úroveň.


K ivka lm trh finan n
Křivka LM – trh finanční

  • Poptávka po penězích MD = kY – hi

    • Poptávka po penězích roste s nominálním HDP (více transakcí)

    • Poptávka po penězích klesá s růstem úrokové míry (čím budou vyšší úroky, tím méně budou lidé ochotni držet peníze)

  • Nabídka peněz je rovna peněžní zásobě (centrální banka) a nezávisí na úrokové míře : MS=M

    rovnováha MS=MD

  • Křivka LM: M/P=kY – hi

  • k..koeficient citlivosti poptávky po penězích na výši HDP, h..koeficient citlivosti poptávky po penězích na výši úrokové míry.

  • Rovnováha na trhu peněz = rovnováha na celém finančním trhu (Walras)


Keynesova popt vka po pen z ch
Keynesova poptávka po penězích

  • transakční poptávka - ekonomické subjekty poptávají peníze z transakčních důvodů, peníze jsou používány jako směnný prostředek, transakční citlivost poptávky po penězích => k.Y

  • opatrnostní poptávka - není závislá na reálných veličinách, ekonomické subjekty drží část peněz pro nepředvídané platby (rezervy)

  • spekulativní poptávka - peníze jsou poptávány proto, aby se s nimi mohlo spekulovat na trhu cenných papírů, spekulativní poptávka po penězích je negativně závislá na úrokové míře => - h . i


Popis k ivky lm
Popis křivky LM

  • LM křivka představuje všechny takové kombinace úrokové míry (r) a reálného produktu (Y) které vedou k rovnováze na trhu peněz. Pro každý bod na křivce LM je peněžní trh v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku LM je tento trh v nerovnováze. Body mimo křivku LM jsou| nerovnovážné a tedy nestabilní.

  • Bod nad křivkou LM znamená, že pro danou úroveň reálného produktu je úroková míra příliš vysoká, což vede ke snížení poptávky po penězích, cena (úroková míra) peněz klesá na rovnovážnou úroveň.

  • Bod pod křivkou LM znamená, že pro danou úroveň reálného produktu je úroková míra příliš nízká, což vede ke zvýšení poptávky po penězích, cena (úroková míra) peněz roste na rovnovážnou úroveň.

  • Pomocí křivky LM dokážeme tedy pro každou hodnotu reálného produktu stanovit takovou úrokovou míru, která povede k rovnováze na trhu peněz.



Speciální případy

Past likvidity (1)Past investic (2)

Klasický případ (3)

Tedy

- 1, 2 – Fiskální politika maximálně účinná, monetární neúčinná

- 3– monetární politika maximální účinná, fiskální neúčinná


Innost fisk ln politiky
účinnost fiskální politiky

  • závisí na časovém hledisku – krátkodobé vs. dlouhodobé účinky

  • závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky – emisní vs. dluhové financování

  • klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky


Innost fp keynesi nsk p stup model is lm past likvidity
účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, past likvidity

fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.ΔA

i

jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup – neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná

IS

IS'

LM

i0

pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS

Y0

Y1

Y

snížení důchodového zdanění


Innost fp keynesi nsk p stup model is lm klasick p pad

rozměr vytěsňovacího efektu past likvidity

účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, klasický případ

IS'

fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě

i

LM

IS

křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry

i1

i0

dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod

Y0= Y1

Y


rozměr COE past likvidity

účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, standardní případ

IS'

fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt

LM

i

IS

Crowding-Out Effect (COE) = αΔA - γΔA

i1

i0

Y0

Y1

Y


Is lm model v sou asnosti
IS-LM model v současnosti past likvidity

  • IS-LM kritizován pro neschopnost vysvětlit reálné ekonomické jevy (slumpflace, stagflace)

  • vysvětluje oscilaci skutečného výkonu kolem potenciálu – jedna z teorií hosp. cyklu

  • důležitou roli hrají očekávání – adaptivní nebo racionální – respektive informovanost subjektů (firem a domácností)

  • krátkodobé vs. dlouhodobé účinky politik – (keynesiánství toto nerozlišuje)

  • IS-LM model je buď „interní“ pro uzavřené ekonomiky, nebo teoreticky popisuje globální ekonomiku.



Otev en ekonomika
Otevřená ekonomika past likvidity

  • IS-LM model je buď „interní“ pro uzavřené ekonomiky, nebo teoreticky popisuje globální ekonomiku.

  • Realita – ekonomika je otevřená, tedy

    Y=C(Y-T)+I(Y,i)+G+NX(Y, Y*, ε)

    (+) (+,-) (-,+,+)

    Poptávka tedy závisí jak na reálné úrokové míře, tak i na reálném měnovém kurzu


R zn kurzov re imy
Různé kurzové režimy past likvidity

  • Pevný kurs – kurs, při kterém je centrální banka povinna intervenovat pokud se nominální kurs odchýlí od centrální parity

  • Pohyblivý kurs - floating - centrální banka není povinna intervenovat ( i když intervenovat může)


K ivka bp
Křivka BP past likvidity

  • Rovnováha mez. obch. BP=0 … BP=NX+CF, NX … saldo běžného účtu, CF= saldo kapitálového účtu

  • Křivka BP je pozitivně skloněná – jsou rozdíly mezi domácí (i) a světovou úrokovou sazbou (if).

  • Čím je vyšší kapitálová mobilita, tím je křivka BP plošší a naopak.

  • Extrémní případ dokonalé kapitálové imobility – křivka BP je vertikální (žádné změny úrokové míry nemění kapitálové toky ze zahraničí).

  • Extrémní (ale dnes častý) případ dokonalé kapitálové mobility – křivka BP je horizontální (i-if=0)


K ivka bp1
Křivka BP past likvidity

  • BP křivka představuje všechny takové kombinace nominální úrokové míry (r) a reálného produktu (y), které vedou k rovnováze na vnějším trhu (BP=0).

  • Pro každý bod na křivce BP je vnější trh v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku BP je tento trh v nerovnováze.

  • Bod nad křivkou BP znamená přebytek platební bilance.Bod pod křivkou BP znamená deficit platební bilance.


As ad
AS-AD past likvidity


As ad1
AS-AD past likvidity



N stroje fp
Nástroje FP past likvidity

  • Automatické (vestavěné) stabilizátory

    • Mandatorní výdaje

    • Progresivní zdanění

    • Transferové platby

  • Diskreční (záměrná) opatření

    • Změna v daňovém systému

    • Změna výše a struktury vládních výdajů

    • Veřejné programy a projekty (zaměstnanosti)


  • Rozpo tov saldo
    Rozpočtové saldo past likvidity

    • Vyrovnané, deficitní, přebytkové

    • Každoročně vyrovnané vs. cyklicky vyrovnané

    • Cyklické + strukturální saldo = skutečné saldo



    Pozice fp
    Pozice FP schodku:

    • Neutrální, expanzivní a restriktivní

    • fiskální pozice: změna strukturálního salda rozpočtu v čase

      •  strukturální deficit = expanzivní FP

      •  strukturální přebytek = expanzivní FP

      •  strukturální deficit = restriktivní FP

      •  strukturální přebytek = restriktivní FP


    St tn rozpo et
    Státní rozpočet schodku:

    Státní rozpočet (BS) – nejvýznamnější nástroj fiskální politiky

    Saldo BS = příjmy – výdaje

    • přebytek, deficit, vyrovnaný BS

    • saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové

    • strukturální – saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu – saldo vyvolané vládou

    • cyklické – vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu

    • primární = běžné příjmy – běžné výdaje

    • celkové = primární + výdaje na dluhovou službu


    Saldo bs a jeho funkce

    strukturální přebytek schodku:

    cyklický deficit

    skutečný deficit

    Saldo BS a jeho funkce

    • BS = (t.Y+TA) – (G+TR)

    • BS* = (t.Y*+TA) – (G+TR)

    • BScykl = BS – BS*

    sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění – čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak

    BS

    (tY+TA)-(G+TR)

    změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS – zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak

    O

    TA-(TR+G)

    Y0

    Y*

    Y




    • snížení daní při neměnných výdajích nebo zvýšení výdajů při neměnných daňových příjmech vede k rozpočtovému deficitu

      Dt = r Bt-1 + (Gt – Tt)

      rozpočtový deficit je složen ze dvou položek:

    • úrokové platby z existujícího dluhu (součin reálné

      úrokové míry a stavu dluhu na konci roku t – 1)

    • rozdíl mezi vládními výdaji na zboží a služby a daněmi očištěnými o transfery


    Financov n deficitu
    Financování deficitu výdajů při neměnných daňových příjmech vede k rozpočtovému deficitu

    • privatizace

    • dluhové financování – emise dluhopisů

    • peněžní kreací - ve spolupráci s centrální bankou, vláda požádá CB, aby koupila jí emitované cenné papíry - monetizace dluhu


    • v zemích EMU se skutečná a cyklicky očištěná bilance příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • úrokové platby tvoří relativně velké břemeno pro rozpočtovou bilanci

      rozdíl mezi diskreční politikou a automatickou stabilizací:

      T – G = t Y – G

      dva hlavní zdroje změn v rozpočtové bilanci:

      • automatická stabilizace díky změnám Y

      • diskreční fiskální politika díky změnám G, resp. t


    Mo nosti sn en rozpo tov ho deficitu
    Možnosti snížení rozpočtového deficitu příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • snížení vládních výdajů (tj.pohyb z bodu C do bodu B a návrat na původní rozpočtovou

      přímku)

    • zvýšit daňovou sazbu t0, tj. změna sklonu rozpočtové přímky

    • zvýšení skutečného produktu tj. dosažení větších daňových příjmů


    Dlouhodob fisk ln nerovnov ha ve ejn dluh
    Dlouhodobá příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotnýfiskální nerovnováha – veřejný dluh

    vztah mezi vládním dluhem, rozpočtovými deficity či přebytky, vládními výdaji a příjmy = rozpočtové omezení vlády

    proč je nutné dodržovat rozpočtové omezení vlády?

    vysoká úroveň vládního dluhu omezuje možnosti volby vlády při fiskální politice, zejména při rozhodování o alokaci zdrojů

    rostoucí dynamika dluhu vede k růstu úrokových měr, do kterých si věřitelé započítávají stále vyšší rizikové prémie.

    rostoucí dluh je nebezpečný hlavně pro země tvořící měnovou unii, referenční úroveň dluhu (60 % na HDP) je jedním z 5 kritérií Maastrichtské smlouvy.


    Aritmetika ve ejn ho dluhu
    Aritmetika veřejného dluhu příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • Vládní dluh - vzniká akumulací deficitů vládních rozpočtů

      Bt = Bt-1 + Dt,

      kde B je dluh a D deficit.

    • Deficit a jeho složky

      Dt = iBt-1 + Gt + TRt - TAt.

      iBt-1 jsou úrokové platby ze stávajícího dluhu a

      (Gt + TRt– TAt)je tzv. primární saldo (deficit)

    • Tvorba dluhu

      Bt - Bt-1 = iBt-1 + Gt + TRt – TAt,.


    Ve ejn dluh
    Veřejný dluh příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • početně:

    • dluhová past: r > q

      • r = reálná úroková mírou z veřejného dluhu

      • q = tempo růstu reálného HDP

      • PD = primární deficit

      • D = veřejný dluh

      • ΔM = změna peněžní zásoby


    Mo nosti e en dluhu
    Možnosti řešení dluhu příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • Tvorbou přebytků vládního rozpočtu – rozpočtové řešení

    • Privatizací vlastního majetku

    • Zvýšením daňových příjmů, příp. tzv. capitallevy (jednorázová paušální daň z kapitálu)

    • Emisí státního dluhu – na domácím nebo zahraničním trhu

    • Monetizací dluhu – nákupem státních dluhopisových papírů na sekundárním trhu (stát „přemluví“ centrální banku) nebo přímo tiskem peněz

    • Inflační vývoj – neanticipovaná inflace zmenšuje relativní váhu veřejného dluhu

    • Státní bankrot


    Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný


    Přechod od deficitu k dluhu příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný


    Dluh vládního sektoru podle instrumentů příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný


    Saldo a dluh vládního sektoru ve vybraných zemích EU příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný


    Syst m ve ejn ch financ v eu
    Systém příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotnýveřejných financí v EU

    I. Maastrichtská kritéria

    • kritérium dosažení vysokého stupně cenové stability,

    • kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí - kritérium deficitu veřejných financí (veřejných rozpočtů), kritérium veřejného dluhu

    • kritérium dodržování normálního rozpětí měnového kurzu stanoveného EMS po dobu minimálně dvou let,

    • kritérium stálosti konvergence členského státu a jeho účasti v mechanismu měnových kurzů (ERM I), jenž se odráží v dlouhodobých úrovních úrokové míry


    Maastrichtsk krit ria dluh
    Maastrichtská kritéria - dluh příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • A. Kritérium schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu,což je poměr schodku vládního sektoru vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento úhrnný schodek by neměl překročit 3 %. Schodek vládního sektoru a hrubý domácí produkt jsou vykazovány v metodice ESA 95.

    • B. Kritérium hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu,což je poměr hrubého dluhu vládního sektoru v nominální hodnotě vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento poměr by neměl překročit 60 %. Hrubý dluh vládního sektoru znamená hrubý úhrn dluhů (emitované cenné papíry, přijaté úvěry) ke konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými subsektory vlády. Tento ukazatel je rovněž vykazován v metodice ESA 95.

    • Cílem Maastrichtských kritérií je snaha přimět země Evropské unie k dodržování fiskální disciplíny tak, aby směřovaly k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření, které by poskytovalo prostor pro snižování vládního dluhu a umožnilo fungování automatických stabilizátorů.


    Pakt stability a r stu
    Pakt příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotnýstability a růstu

    obsahuje programy stability a konvergenční

    programy s cílem pomoci členskému státu, který se ocitl pod hranicí doporučovaných hodnot

    plní funkci:

    • preventivního systému včasného varování –je možné zjistit a odstranit rozpočtové nedostatky dříve, než vznikne rozpočtový schodek;

    • funkci souboru varovných opatření s odrazujícím účinkem – členské země lze donutit k rychlým opatřením k odstranění schodku či nadměrného dluhu


    Barro ricardi nsk ekvivalence
    Barro příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný-Ricardiánská ekvivalence

    • » obvykle se přeceňuje vliv veřejných výdajů a daní na agregátní poptávku.

    • » D. RICARDO: substituce současných daní nemusí mít vliv na agregátní poptávku.

    • » ekonomické subjekty si uvědomují, že deficit vyvolaný vládními výdaji budou splácet v budoucnu daněmi.

    • » Snížení daní nemá vliv na soukromou spotřebu, je vyrovnáno zvýšením soukromých úspor - nedochází ke změně agregátní poptávky.

    • » Pokles veřejných úspor je kompenzován růstem úspor soukromých - nedochází k růstu úrokových sazeb - nechází k efektu vytěsňování (ani k deficitu bežného účtu platební bilance v otevřené ekonomice).


    Barro ricardi nsk ekvivalence1
    Barro-Ricardiánská ekvivalence příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    • model ricardiánské ekvivalence je vyvinut za předpokladu stálého objemu vládních výdajů a vliv deficitu na agregátní poptávku je uvažován pouze prostřednictvím soukromé spotřeby

    • z důvodu existence rozpočtového omezení vlády deficit ani dluh neovlivní ekonomiku, neboť ekonomické subjekty dopředu vědí, že snížení daní, které stálo za vznikem deficitu, bude muset být v budoucnu vzato zpět a jejich čisté bohatství se nezmení. Ekonomické subjekty proto nebudou venovat dodatecné příjmy na spotřebu nýbrž na úspory, za které nakoupí státní dluhopisy. Pokles úspor vlády se projeví růstem úspor domácností. Celkový objem úspor se nezmění a stejný zůstane i objem investic.

    • Pokud by ricardiánská ekvivalence v praxi beze zbytku platila, vládní deficity a dluhy by neměly žádný vliv na investice, zásobu kapitálu a tudíž celou ekonomiku.

    • V praxi ale selhává důvěra ekonomických subjektu ve vyrovnání deficitu a dluhu vlády, proto platí, že deficity veřejných rozpočtu v krátkém období zvyšují agregátní poptávku a produkt a v dlouhém období mohou vést nejen k rustu inflace ale i poklesu investic a snížení potenciálu.

      (zdroj: Horská, H. www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0502.pdf)


    Ekonomie strany nab dky
    Ekonomie strany nabídky příliš neliší, rozpočtová politika je hlavně diskreční, vliv fáze cyklu je druhotný

    Změny daní ovlivňují kromě bilance rozpočtu a AD také agregátní nabídku, a to:

    • změny ve volbě mezi prací a volným časem

    • změny ve volbě mezi zvyšováním běžné spotřeby a úsporami a na ně vázanými investicemi

    • změny poměru mezi zdaňovanou a nezdanitelnou činností (pod pojmem nezdanitelná činnost je zahrnována především domácká práce a kutilství, činnost za protislužbu a melouchářství)


    ad