1 / 39

Regulace beta-buňek Langerhansových ostrůvků a jejich genetické poruchy

Regulace beta-buňek Langerhansových ostrůvků a jejich genetické poruchy. Jansová Lenka 3004 Březen 2007. Langerhansovy ostrůvky. Objeveny v roce 1869 Paulem Langerhansem Endokrinní žláza roztroušená uvnitř tkáně exokrinního pankreatu Pankreas dospělého člověka obsahuje asi

erna
Download Presentation

Regulace beta-buňek Langerhansových ostrůvků a jejich genetické poruchy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Regulace beta-buňek Langerhansových ostrůvků a jejich genetické poruchy Jansová Lenka 3004 Březen 2007

  2. Langerhansovy ostrůvky • Objeveny v roce 1869 Paulem Langerhansem • Endokrinní žláza roztroušená uvnitř tkáně exokrinního pankreatu • Pankreas dospělého člověka obsahuje asi 1 000 000 ostrůvků a každý z nich přibližně 3 000 endokrinních buněk

  3. Stavba Langerhansových ostrůvků A-buňky - glukagon, proglukagon, glukagonu podobné peptidy (GLP- 1 a GLP- 2 ) B-buňky - proinsulin, insulin, C- peptid, amylin, GABA D-buňky - somatostatin, gastrin, vazoaktivní intestinální peptid (VIP) F-buňky - pankreatický polypeptid (PP)

  4. Pankreas • Slinivka břišní. Od shora dolů: slinivka břišní, Langerhansův ostrůvek, beta-buňka.

  5. Beta buňky Sekrece: • Proinsulin • Insulin • C-peptid • Amylin = ostrůvkový amyloid (IAPP) • GABA

  6. Insulin Carbon - Red Oxygen - Green Nitrogen - Blue PROINSULIN Sulfur - Pink

  7. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu

  8. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin

  9. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin proinsulin

  10. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin proinsulin GK

  11. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin proinsulin GK proteolýza proinsulinu

  12. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin proinsulin Insulin + C- peptid GK proteolýza proinsulinu

  13. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin proinsulin Insulin + C- peptid GK Sekreční granula proteolýza proinsulinu

  14. Sekrece insulinu Gen pro insulin: krátké raménko 11.chromozomu GER Pre-proinsulin proinsulin Insulin + C- peptid GK Sekreční granula proteolýza proinsulinu sekrece - exocytźa

  15. Iniciátory Potenciátory Glukóza Gastrin Sekretin GIP GLP-1 Leucin a arginin Glukagon Cholecystokinin ACTH, TRH, GHRH Neurotransmitery parasympatiku: acetylcholin, VIP a GRP Stimulace sekrace

  16. Stimulace sekrece Glukóza

  17. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2

  18. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza

  19. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza glukóza-6-fosfát

  20. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza ATP glukóza-6-fosfát

  21. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát

  22. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát Depolarizace

  23. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát Depolarizace otevření Ca2+ kanálu

  24. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát Depolarizace otevření Ca2+ kanálu zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+

  25. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát Depolarizace otevření Ca2+ kanálu zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+

  26. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát Depolarizace otevření Ca2+ kanálu zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+ Exocytóza sekrečních granul

  27. Stimulace sekrece Glukóza GLUT 2 glukokináza zavření K+ kanálu ATP glukóza-6-fosfát Depolarizace otevření Ca2+ kanálu zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+ Exocytóza sekrečních granul Otevření K+ kanálů

  28. Inhibitory sekrece Neurotransmitery sympatiku: • Adrenalin, noradrenalin (alfa adrenergní receptory) • Galanin • Neuropeptid Y Další: • Somatostatin • Nízká hladina glukózy – registrace v CNS -aktivace sympatiku

  29. Harmonogram sekrece insulinu Denní sekrece: 20-40 jednotek • Basální sekrece (asi polovina) • Stimulovaná sekrece - 2 fáze: 1.rychlá fáze - účinek hormonů GIP, GLP-1, cholecistokinin, (5 - 10 min) 2.prolongovaná fáze – potravinový podnět (2 – 3h)

  30. Soutěžní otázka Jaké onemocnění vznikne genetickým defektem beta buňek LO? • Peptický vřed žaludku • Diabetes mellitus • Akromegalie

  31. Soutěžní otázka Jaké onemocnění vznikne genetickým defektem beta buňek LO? • Peptický vřed žaludku • Diabetes mellitus • Akromegalie

  32. Genetické defekty beta-buněk • Dosud známy mutace v 6 genech zodpovědných za poruchu funkce B-buněk pankreatických ostrůvků • Klinicky se manifestuje jako tzv. MODY typ diabetu • MODY= maturity onset diabetes of the young • Non-insulindependentní diabetes mellitus s časným začátkem a autosomálně dominantním typem dědičnosti

  33. MODY 2 • Mutace v genu pro glukokinázu - dlouhé raménko 7. chromozomu • Glukokináza – enzym katalyzující fosforylaci glukózy na glukóza-6-fosfát • Syntéza je stimulována insulinem a není inhibována hladinou G-6-P • Mutace – vznik enzymu se sníženou aktivitou • Enzym je zřejmě pankreatickým senzorem pro glukózu, jeho nižší aktivita omezí vnímavost B-buněk vůči hyperglykémii a snižuje insulinovou sekreci, což vede k trvalému nastavení glykémie na vyšší hodnotu • Klinika: od narození zvýšená hladina glykémie v pásmu 6 – 8 mmol/l, jinak bez symptomů • 12% MODY?

  34. MODY 1 Mutace v genu HNF - 4 alfa • dlouhé raménko 20. chromozomu • transkripční faktor Pacienti s mutací mají zřejmě narušen intrauterinní vývoj B-buněk, který postnatálně vede k selhání jejich schopnosti regulovat glykémii Klinika: Manifestace mezi 10. a 30. rokem, nebývá obezita, většinou pozitivní rodinná anamnéza • asi u 5% s MODY

  35. MODY 3 Mutace v genu HNF-1 alfa • Dlouhé raménko 12.chromozomu • Traskripční faktor Progresivní ztráta schopnosti B-buněk reagovat na stoupající glykémii zvýšenou sekrecí insulinu, zřejmě jako důsledek ovlivnění časných stádií embryonálního vývoje B buněk, způsobující jejich pozdější poruchu Klinika: po 10.roce klesá funkce B-buněk, manifestace okolo 25 let, polyurie, polydipsie, hyperglykémie (15-20 mmol/l) bez ketoacidózy, pacienti nebývají obézní • 1-2% lidí s DM

  36. MODY 4 Mutace v genu IPF-1 • dlouhé raménko 13.chromozomu • transkripční faktor Mutace vede ke vzniku inaktivního proteinu s poruchou vazby DNA Klinika: průměrný věk při diagnóze je 35 let, pacienti mají projevy DM 2.typu bez insulinové rezistence • výskyt této mutace je vzácný

  37. MODY 5 Mutace genu HNF- 1beta • 17 chromozom • transkripční faktor Klinika: hyperglykémie, obvykle nutná insulinová léčba • tato mutace u pacientů s MODY velmi vzácná

  38. MODY 6 a MODY X MODY 6 • Mutace v genu Neuro D1 MODY X • Asi u 15 – 20% pacientů, kteří splňují klinická kritéria diabetu MODY, se nedaří nalézt mutaci ve známých genech • Tito pacienti bývají označováni jako MODY X • Předpokládá se mutace v dosud neznámých genech

  39. Použitá literatura • Anděl M., Diabetes mellitus a další poruchy metabolismu, 1.vyd.-Praha: Galén, c2001 • Lebl, Průhová, Diferenciální diagnostika hyperglykémie u dětí a dospívajících, Pediatrie pro praxi 6/2005 • Silbernagl,Despopoulos, Atlas fyziologie člověka, 6.vydání, zcela přepracované a rozšířené, 3.vydání české, Praha 2004 • Trojan S. a kolektiv, Lékařská fyziologie, vydání čtvrté, přepracované a doplněné, Praha 2003 • Roztočil A., Diabetes v těhotenství, Moderní babictví 2, září 2003 • Nečas E. a spolupracovníci, Patologická fyziologie orgánových systémů 2, Karolinum, 2003

More Related