Srovnání záměrů v oblasti eHealth v České republice a v zahraničí

1. Srovnání záměrů v oblasti eHealth v České republice a v zahraničí Ing. Pavel Šubrt, Accenture Září 2010

2. Obsah • Reforma zdravotnictví v Evropě • e-Health • Co to je? • Hlavní přínosy • Příklady řešení • Evropské trendy • Trendy v oblasti zavádění a využívání • Které evropské země vedou? • Hlavní výzvy při zavádění • Budoucnost e-Health

3. Reforma zdravotnictví v Evropě

4. Potřeba reforem ve zdravotnictví v Evropě Existují tří klíčové důvody k reformám: • Potřeba snížit náklady a zvýšit efektivitu aby bylo možné udržet systém v „ufinancovatelném“ stavu • Zvyšující poptávka po zdravotnických službách roste jednak v důsledku stárnoucí populace a za další díky výskytu chronických onemocnění v důsledku nezdravého životního stylu • Lidé kladou na zdravotní služby stále vyšší nároky E-health se stává strategickou prioritou pro všechny vlády, které chtějí tyto problémy řešit • Bez výrazných reforem včetně zavedení eHealth lze očekávat, že náklady na zdravotní péči stoupnou z dnešních přibližně 9% HDPna přibližně 16% v roce 2020. • Mnoho vlád přímo investuje a podporuje rozvoj e-health iniciativ včetně sdílení informací o pacientech a zlepšování koordinace zdravotní péče napříč zdravotnickými zařízeními • eHealth byla vybrána jako jedna ze šesti klíčových evropských iniciativ • eHealth umožňuje poskytovat kvalitnější péči za méně peněz a to navíc v prostředí, které je výrazně zaměřeno na občana a jeho potřeby. Je také významným stimulem pro inovace i v jiných oblastech jako např. farmacie či zdravotní přístroje.

5. e-Health

6. Co to je „e-health“? e-Health je využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), nástrojů a služeb ve zdravotnictví s cílem zvýšit kvalitu, dostupnost a efektivitu zdravotnických služeb pro obyvatele. • e-Health pokrývá “interakci mezi pacienty a poskytovateli,mezi institucemi navzájem, nebo mezi pacientem a jeho lékařem resp. zdravotním profesionálem” • e-health zahrnuje široké spektrum technologií od zajištění centrálního zpracování přes sdílení digitálních obrazových informací až po služby zaměřené na pacienta (jako např. health 2.0) • Úroveň E-health je posuzována s ohledem na skupinu parametrů, které indikují vyzrálost jejich aplikace v dané evropské zemi *: • Využívání, pokrytí a složitost elektronického zdravotního záznamu (EHR) • Rozsah informací poskytovaných zprostředkovateli zdravotní péče elektronicky • Dostupnost informací o pacientovi elektronicky • Možnost pacienta objednat si službu (vyšetření) online • Dostupnost informací o nákladech na léčení pacienta online (pokud to dává smysl) • Využívání a pokrytí systémem e-preskripce* Health Consumer Powerhouse

7. Hlavní přínosy:Výsledky a náklady • Poskytovatelé zdravotní péče využívají e-Health k dosažení lepších výsledků. Tyto výsledky mohou být definovány řadou výstupů: • Redukce výskytu a následného rozšíření nemocí a špatného zdravotního stavu obyvatel • Redukce potencionálních negativních následků díky efektivně nastavené léčbě • Maximalizace kvality života pacientů • e-health umožňuje významným způsobem šetřit náklady: • Redukovat náklady na zajištění podpůrných procesů (účetnictví, mzdy, vypořádání ) • Omezení zbytné péče a výskytu chyb • Snížení administrativní náročnosti • Poskytování vybraných služeb formou outsourcingu a budování sdílených center služeb • Využívání výstupů z datové analýzy pro stanovení adekvátních strategií v oblasti úspory nákladů

8. Hlavní přínosy: Maximalizace hodnoty informací Systémy e-health umožňují organizacím shromažďovat, sdílet a analyzovat velké množství zdravotních informací. Tato data pokud jsou správně interpretována umožňují následně zvyšovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče, zkrátit čekací lhůty, stanovovat přesnější diagnosy, měřit výkonnost a identifikovat oblasti pro zlepšení. Mezi nejvýznamnější přínosy patří: • Převést dílčí klinické informace do agregovaných výstupů, na jejichž základě je možné zvýšit efektivitu a strategicky řídit oblast poskytování zdravotní péče • Sdílet data mezi různými poskytovateli zdravotní péče • Zajistit informovanost klinických lékařů prostřednictvím klinických systémů založených na objektivních faktech a důkazech • Vytěžovat elektronické záznamy k identifikaci trendů • Automatizované informace pro lékaře i pacienty

9. Hlavní přínosy:Změna chování pacientů Jedním z hlavních přínosů je redukce poptávky po zdravotní péči díky prevenci. Vyšší účast pacientů v preventivních opatřeních a ve vzdělávání např. prostřednictvím health 2.0 jim umožňuje lépe se starat o svůj zdravotní stav. e-health systémy umožňují organizacím: • Poskytovat více informací pacientům on-line • Řídit změny v postojích pacientů prostřednictvím různých komunikačních kanálů • Zlepšují informovanost pacientů o jejich možnostech léčby či prevence • Umožňují pacientům řídit si své zdravotní záznamy on-line • Umožňují pacientům monitorovat svůj zdravotní stav i ze vzdálených míst a virtuálně komunikovat s jejich lékaři

10. Příklady e-Health řešení Následující výčet představuje nejčastější řešení v oblasti e-Health, se kterými je možné se setkat v různých zemích. • Elektronický zdravotní záznam (EHR) • e-Preskripce • Cloud computing (Infrastruktura) • PACS • Smartcards • Health 2.0 • Telemedicína • ERP/BI • e-Administration (Portály, kontaktní centra, elektronický podpis, jednotná identifikace a autentizace, podpora výměny informací …)

11. Evropské trendy v oblasti e-Health

12. Srovnání různých zemí EU • V současnosti není zcela vyčerpávající mezinárodní srovnání v oblasti zavádění a využívání e-health, které by mapovalo vývoj v této oblasti. • Téměř všechny výzkumy měly omezený věcný rozsah zkoumání a zaměřovali se na určité území (většinou jednoho státu). • Evropská komise v současnosti dokončuje vývoj benchmarkingového modelu, který by měl takové zkoumání a srovnání umožnit. • Během tohoto vývoje navrhla Evropská komise komplexní rámec indikátorů pro zajištění srovnání stavu e-Health v jednotlivých státech EU. Komise také vypracovala studie, které srovnávají 31 zemí EU. • V současnosti jsou dostupné dvě relativně ucelené výzkumy: • Euro Health Consumer Index: e-Health • Benchmarking ICT use among general practitioners in Europe

13. Euro Health Consumer Index: e-Health EHCI e-health pořadí • Pomalý vývoj v oblasti e-Health napříč Evropou. • Známka za vývoj v oblasti e-Health je výrazně nižší než známky dalšíchpěti sub-disciplin: “Práva pacientů a informovanost”, “Čekací doba na léčbu”, “Přínosy”, “Rozsah a dostupnost služeb” a “Léčiva”. • Oblast zdravotnictví je výrazně pozadu v oblasti využívání technologií než jiné obory. • Pouze sedm zemí zaznamenalo dobré známky v oblasti e-Health: Chorvatsko, Dánsko, Island, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Velká Británie Zdroj: 2009 Euro Health Consumer index publikováno Health Consumer Powerhouse ve spolupráci s European Commission DG Information Society and Media..

14. Hodnocení ICT na základě dat od praktických lékařů Úroveň využívání e-health • 80% praktických lékařů elektronicky ukládá a spravuje administrativní data pacientů. 92% z těchto lékařů také stejným způsobem zajišťuje i medicínská data , 35% elektronicky udržuje obrazové informace. • 40% praktických lékařů si elektronicky vyměňuje data s laboratořemi, ale pouze 10% s jinými zdravotnickými centry. • 6% praktických lékařů využívá systém e-Preskripce, ačkoliv je tento systémy široce rozšířen např. v Dánsku (97%), Nizozemsku(71%) a Švédsku(81%). • 1% evropských praktických lékařů si vyměňuje informace elektronicky také přes hranice státu. • Pouze šest zemí dosáhlo uspokojivého hodnocení: Island, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie. Zdroj: “'Benchmarking ICT use among general practitioners in Europe”, a 2008 studyie pro European Commission DG Information Society and Media

15. Které evropské země vedou? Během posledních pěti let řada evropských zemí formulovala svou vizi v oblasti e-health. Bohužel jen několik z nich dotáhlo do úspěšného konce i jejich implementaci: Dánsko • Dostupnost informací pro pacienty prostřednictvím zákaznického portálu • Široce využívaný standard pro Electronic Patient Record • Téměř universální systém pro e-Preskripci Nizozemsko • Data o pacientech je možné sdílet i přes hranice • Široce používané systémy PACS • Široce využívaný standard pro Electronic Patient Record Švédsko • Systémy pro Telemonitoring jsou využívány více než v ostatních evropských zemích • Široce používané systémy pro tzv. Clinical Decision Support • Téměř universální systém pro e-Preskripci UK • Národní program pro IT zahrnuje řadu komponent včetně integrovaného systému pro záznam zdravotní péče, elektronickou preskripci, elektronickou rezervaci, infrastrukturu, PACS Finsko • V současnosti je vyvíjeno národní úložiště pro pro zdravotní záznamy pacientů (eArchive) a systém pro ePreskripci, který by měl začít pracovat v roce 2011 • Téměř universální využití EHR • Intenzivní využití PACS

16. Hlavní výzvy v oblasti implementace e-Health

17. Hlavní výzvy v oblasti implementace e-Health • Vhodně zvolená strategie • Jak zapojit všechny subjekty • Jak zabezpečit financování (investice) • Legislativní podpora (zejména s ohledem na ochranu osobních dat) • Dobře a dostatečně robustně připravená infrastruktura • Velké objemy dat • Dlouhodobá udržitelnost (provozní náklady) • Často velmi heterogenní prostředí, které klade vyšší nároky na řízení • Interoperabilita • Neexistence jak národních tak i mezinárodních standardů • Možná resistence ze strany lékařů • Rozsáhlé pravomoci a možnosti mohou u někoho vyvolat přílišný respekt • V některých případech může dojít i ke snížení důležitosti lékařů v důsledku lépe dostupných informací • Uživatelská nepřívětivost některých systémů

18. Budoucnost e-Health

19. Jaká je budoucnost e-health v Evropě? Jednotná e-health síť Cílem jak EU tak Evropské komise je vytvořit jednotnou síť, která umožní sdílet informace napříč jednotlivými státy do roku 2015. Je velmi pravděpodobné, že hlavní tlak bude vyvíjen na národní agentury (resp. zdravotní pojišťovny) . Otevřené standardy a interoperabilita Zajištění interoperability je jednoznačným cílem EU a EK. Doporučení EK budou dále rozpracována a stanou se hlavním aspektem při plánování rozvoje jednotlivých systémů členských zemí. Zkušenosti od průkopníků Zkušenosti ze zemí jako je např. Dánsko, Švédsko nebo Nizozemsko může např. i bývalým východoevropským zemím významně usnadnit zavádění e-Health do praxe.

20. Jaká je budoucnost e-health v Evropě? Náročnější zákazníci Lidé, kteří vidí jak technologie pomáhají transformovat procesy v oblasti prodeje, bankovnictví, zábavy jsou stále více frustrovaní současnými problémy ve zdravotnictví. Postupně bude zdravotnictví pod stále větším tlakem na zavádění moderních metod a postupů s využitím ICT. Dopad Health 2.0 Není zcela zřejmé, jak health 2.0 změní poskytování zdravotní péče a její plánování. Zatímco zákaznicky orientované systémy tvoří základ v současnosti nabízených služeb v komerční oblasti, ve zdravotnictví může přetrvávat jistá skepse.