1 / 185

Filosofie a metodologie vědy Podklady k přednášce pro doktorské studium

Filosofie a metodologie vědy Podklady k přednášce pro doktorské studium. (zimní semestr 2010/11) Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc. Katedra veřejné a sociální politiky ISS Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ochrana@fsv.cuni.cz. Osnova – základní řešené problémy .

elvin
Download Presentation

Filosofie a metodologie vědy Podklady k přednášce pro doktorské studium

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Filosofie a metodologie vědyPodklady k přednášce pro doktorské studium (zimní semestr 2010/11) Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc. Katedra veřejné a sociální politiky ISS Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ochrana@fsv.cuni.cz

  2. Osnova – základní řešené problémy • Úvod (předpoklady k úspěšnému zvládnutí a zakončení předmětu). • Předběžné vymezení základních pojmů • Postup při zpracování doktorské disertace • Věda a metodologie výzkumu v kontextu dějinného vývoje vědy • Metody vědeckého výzkumu • Volba metodologie ve vědeckém výzkumu • Závěr • Přílohy ke studiu

  3. Literatura Základní literatura: • Ochrana,F.: Metodologie vědy (úvod do problému).Praha. Karolinum 2009. Doporučená odborná literatura • Fajkus,B.: Filosofie a metodologie vědy. Praha. Academia 2005 • Feyerabend,P.K: Rozprava proti metodě. Praha. Aurora 2001 • Foucault,M.: Archeologie vědění. Praha.Herrman a synové, 2002. • Husserl,E.: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha. Academia. 1996 • Lyotard,J.-F.: O postmodernismu. Praha. FÚ AV ČR, 1993 • Ochrana,F.: Nový duch vědy Gastona Bachelarda. In: Filosofický časopis. Praha. Academia. 2/1998,ročník 46,s. 203-213 • Popper,K.: Logika vědeckého zkoumání. Praha. OIKOMYMENH 1997 • Prigogine,Y-Stengersová,I.: Řád z chaosu. Praha. Mladá fronta 2001 • Wittgenstein,L.: Tractatus logico-philosophicus. Bratislava. Kaligram 2003 • Odkazy na další cizojazyčnou literaturu v průběhu přednášení

  4. Požadavky na zkoušku Zkouška se skládá ze dvou částí: • Písemného projektu. Jeho obsahem je zpracování zámyslu disertace (objekt zkoumání, předmět zkoumání, výzkumné cíle, zvolená, resp. předpokládaná metodologie, předpokládané metody vědecké práce, hypotéza, očekávané přínosy pro teorii a praxi). Podrobné metodické odkazy na zpracování projektu viz přednášky. • Ústní část. Ta se skládá z obhajoby projektu, kde student v rozpravě zdůvodňuje svůj přístup. Diskuse je vedena v rozsahu přednášené a nastudované látky s ohledem na   použitou metodologii a metody vědecké práce při zpracování projektu a z řízené rozpravy. Její podstatou je schopnost studenta tvořivě reagovat na dotazy učitele v rozsahu základní literatury a přednášených metodologických problémů, které se vztahují ke zpracovanému projektu. Hodnotí se: • úroveň zpracování projektu a tvořivé zvládnutí problémů filosofie a metodologie vědy v rozsahu přednášené a prostudované látky a odborná úroveň tvořivé diskuse v rozsahu základní literatury a přednášených problémů.

  5. Zadání projektu (model obsahu a struktury úvodu disertační práce) • Aktuálnost tématu: * zhodnocení dosavadního stupně poznání * definování „bílých míst“ * vztah řešeného problému k aktuálnosti • Cíle práce: * způsob jejich definování * etapy tvorby cílů (cíle hrubé a cíle pregnantní) • Objekt výzkumu a předmět výzkumu • Použitá metodologie • Použité metody zkoumání (metody obecně vědní a metody speciálně vědní) • Problém hypotézy

  6. Zadání projektu (model obsahu a struktury závěru disertační práce) ZÁVĚR NENÍ POUHÝM SHRNUTÍM (RESUMÉ), ALE: • kvalitativně výše syntetizuje získané poznatky • (explicite) definuje vědecký přínos práce • dává doporučení pro další rozvoj teorie na úrovni: * vlastního vědního oboru * interdisciplinarity zkoumání * institucionálního zkoumání (univerzity, institutu, ústavu) • dává doporučení pro praxi na úrovni: * správní roviny * institucionální (školení, pedagogický proces)

  7. Proč bychom se měli zabývat metodologií vědy?

  8. Úvodem trochu legrace (myšlenkový experiment s Františkovým králíčkem Alfonsem)

  9. Proč bychom měli studovat metodologii vědy-případ komunikace Minulost Současnost Budoucnost • Problém zkoumání budoucnosti a o výpovědi „zkoumání budoucnosti“: • Co jsou propozice vyjadřující něco o budoucnosti? • Jsou to faktuální věty (P,-P), nebo • jsou to nefaktuální (L) věty? • Jsou-li to nefaktuální věty, jak je přeložit do M(metajazyka)? • Nechť je dána věta tvrdící něco o budoucnosti „…B…“ • Z této věty můžeme odvodit existenční větu

  10. Proč bychom měli studovat metodologii vědy-případ komunikace Minulost Současnost Budoucnost • Nechť je dána věta tvrdící něco o budoucnosti „…B…“ • Z této věty můžeme odvodit existenční větu „( f)(…f..)“ • Tato věta má v M 3 interpretace: • „Existuje takové f, že ...f..“ (termín) • „Existuje taková třída f, že.. f..“ (extenze) • „Existuje taková vlastnost f, že..f..“ (intenze) • Nutno rozlišovat extenzionální a intenzionální kontexty! • Je-li systém S (zkoumající budoucnost) systémem modální logiky, • neobsahuje žádné deskriptivní predikáty, a tedy žádné faktuální věty.

  11. Vymezení základních pojmů • Vědecký problém • Řešení vědeckého problému vědou (empirismus, racionalismus, subjekt vědeckého poznávání, objekt vědeckého poznávání) • Věda • Vědecký výzkum (etapy vědeckého výzkumu) • Metodologie vědeckého výzkumu • Metody vědeckého výzkumu • Vědecká práce jako výstup z vědeckého výzkumu – postup při zpracování vědecké práce

  12. Vymezení základních pojmů Vědecký problém • Podstata (co?) • Vědecký problém a vztah teorie • Vědecký problém a vztah praxe • Vědecký problém a vědecký výzkum

  13. Vymezení základních pojmů Vědecký výzkum • Podstata (jak?) Druhy výzkumu podle metodiky OECD: • Základní • Aplikovaný • Experimentální vývoj • Vyhodnocování Kategorizace výzkumu podle Evropské komise: • Základní • Aplikovaný • Experimentální vývoj • Inovace

  14. Vědeckovýzkumný postup Fáze vědeckého postupu: • Volba vědeckého problému, volba metodologie, metod a metodiky • Získávání vědeckých faktů • Analýza faktů a jejich syntéza (hypotézy, teorie, zákony) • Ověřování výzkumných závěrů 2

  15. Teoretická a metodická příprava výzkumu Přípravná fáze: • Vyber a urči výzkumný problém! • Definuj výzkumné cíle! • Vyber výzkumnou metodologii! • Definuj výzkumnou strategii (základní, aplikovaný, diagnostický výzkum?)! • Zvol adekvátní výzkumné metody! • Definuj pracovní hypotézu! 4

  16. Teoretické poznávání a hodnocení Subjekt zkoumání (normy, hodnoty) Objekt poznání Zkoumání Zvýznamňování Axiologie Ideologie

  17. Noetické zásady přístupu k sociální skutečnosti Zvláštnosti přístupu k sociálním jevům: • Předmětem výzkumu jsou jevy, které nelze podrobit výzkumným procedurám podobným v fyzikálních a biologických objektů • Problém s přímým a systematickým pozorováním • Výzkumník je součástí společenského dění • Sociální jevy jsou zkoumány ve společenském kontextu • Sociální jevy probíhají v dynamickém prostředí • Sociální jevy jsou jevy hromadného charakteru 3

  18. Vědy o vědě a metodologie vědy Vědy o vědě Metodologie vědy Vědy o vědě: - metodologie vědy - sociologie vědy - historie vědy - ekonomie vědy - a jiné

  19. Kulturní (historická) epocha a epocha vědy Kulturní epocha Epocha vědy

  20. Věda o vědě a vědecký obraz • Epocha vědy: * sociální kontext * historický čas *jazyk vědy * způsob komunikace • Typy epochy vědy: * racionalita a vědecký obraz světa * mody vědeckého obrazu světa * diskurs v rámci dané epochy vědy * změna paradigmatu (nový obraz světa)

  21. Epocha starověké vědy Atributy: • demytologizovaný obraz světa • synkretické poznání • svět je objektem vědy hledající substanci (nikoli odhalující determinismus) • metody deskripce, analogie, abstrakce • vědecký problém řešen antropomorfně, dohadem

  22. Epocha středověké vědy Atributy: • duální objekt zkoumání (nadpřirozené bytí, přirozené bytí - teologie, věda) • víra a vědění jako dvě cesty poznání • metoda dedukce a teleologismus • spekulativně deduktivní přístup • deduktivně uzavřený obraz světa • víra jako poslední arbitr vědeckého poznání • idea determinismu (první hybatel)

  23. Epocha novověké vědy 1. etapa renesanční vědy: Atributy: • kosmický determinismus • svět jako koloběh • existuje-li bůh, je obecným přírodním zákonem • panteismus

  24. Epocha novověké vědy 2. etapa karteziánská: Atributy: • racionalita jako idea příčinnosti • racionální a empirické nástroje zkoumání • dvě vlny novověké vědy a jí příslušné metody zkoumání: * karteziánská *baconovská • nezpochybnitelné závěry

  25. Epocha postnovověké vědy Atributy: • rozpad karteziánské racionality, nástup neoracionalismu • determinismus je aplikovaným racionalismem • věda se rozvíjí v cyklech: cyklus vědecké poznání1 -praxe1- vědecké poznání2-praxe2… • absolutní výpověď střídá relativismus (Bachelard) • vědecký obraz světa se příčí „zdravému selskému“ rozumu • nekarteziánská epistemologie

  26. Postnovověká věda (aplikovaný racionalismus - Bachelard) Idealismus Konvencionalismus Formalismus APLIKOVANÝ RACIONALISMUS Pozitivismus Empirismus Realismus

  27. Postnovověká věda (nekarteziánská epistemologie- Bachelard) Co řeší? • Roztržku mezi karteziánským obrazem reality a skutečností. Jaké jsou důsledky? • Absolutní teorémy ztrácejí univerzální platnost. • Soudobá věda může úspěšně „teoretizovat“, bude-li zároveň experimentovat a naopak. • Vzniká nový obraz vědy, epistemologická revoluce.

  28. Funkce vědy Funkce vědy: • explanační • metodologická • predikční • aplikační (viz „ekonomická“ či „sociální“ funkce vědy)

  29. Soudobé vědecké poznání Motto: Svět, v němž myslíme, není světem, v němž žijeme (Bachelard). Rysy soudobého vědeckého poznání: • nová logika vědeckého poznání • podmíněné poznání • relativismus výpovědí • reálný objekt a noetický objekt nemusí být totožné (viz operacionální realismus) • exponenciální růst vědeckých informací • diferenciace a integrace vědeckého poznání (nové vědecké objevy, týmová práce, transformace poznatků do praxe)

  30. Vědecké poznávání jako subjekto-objektový vztah Subjekt zkoumání Objekt poznání Stránky subjekto-objektového vztahu: - epistemologická - praktická

  31. Pozitivní sociální analýza jako subjekto-objektový vztah Předmět výzkumu Zkoumání Subjekt zkoumání Objekt poznání Interpretace Vědecký obraz (objektivistická interpretace) Příklad: Redistribuce bohatství měřená Giniho koeficientem

  32. Normativní analýza jako subjekto-objektový vztah Předmět výzkumu (redistribuce) Zkoumání Subjekt zkoumání Objekt poznání Interpretace Teoretický obraz (zvýznamněná interpretace) Příklad: Zhodnocení rozdělení bohatství ve společnosti z hlediska „spravedlnosti“. Diskuse k normativismu a axiomaticko-deduktivně budovaným teoriím

  33. Definování pojmů ve vědecké práci • Zásady vědeckého definování pojmů při psaní disertační práce a ve vědecké komunikaci • Poznámka: podle potřeby si oživte znalosti v v příloze - závěru prezentace (viz logický čtverec)

  34. Definování pojmů Způsoby vymezení pojmů ve vědecké práci: • Definování na základě rovnomocnosti • Definování rodem a druhem • Definování na základě protikladnosti • Definování na základě protivnosti (statek, privátní statek, veřejný statek) • Definování na základě zkříženosti

  35. Obsah a rozsah pojmu Vlastnost „být daní“ Koncepce Exprese Denotace Daň termín „daň“ („tax“) (referent, denotát) Slovo (termín) je konvencí!

  36. Kategorie Stránky kategorií: • ontologická (temporálnost, vztahovost, dynamika, hloubka, jednota) • metodologická (forma zkoumání ontologické stránky) • gnoseologická (realizace metodologického aspektu kategorií, pojmová rekonstrukce ontologických stránek kategorií) 5

  37. Racionalismus • Racionalismus ve vědeckém zkoumání

  38. Empirismus • Empirismus ve vědeckém zkoumání

  39. Vymezení pojmu „metoda“ Metoda v širším pojetí obsahuje: • východisko (empirické nebo teoretické) • postup (operace obsahová a operativní) • cíl (zaměřenost) Metoda v užším pojetí obsahuje: • postup (posloupnost)

  40. Metody vědecké práce (příklad možné klasifikace) Klasifikace (obecně vědních) vědeckých metod: 1) Obecně teoretické • Analýza • Syntéza • Indukce • Dedukce • Abstrakce • Specifikace • Srovnání • Explanace • Predikce 2) Empirické -např.: • Pozorování • Rozhovor • Měření • Experiment • Atd.

  41. Analýza • Podstata analýzy a sociálně-ekonomické analýzy • Specifika sociálně-ekonomické analýzy Druhy analýzy: • Kauzální • Funkční • Systémová • Obsahová

  42. Syntéza • Podstata syntézy • Použití syntézy ve výzkumu

  43. Abstrakce • Podstata • Podmínky použití • Viz referenční trojúhelník (intenze pojmu)

  44. Specifikace • Podstata • Podmínky použití • Viz referenční trojúhelník

  45. Srovnání • Podstata • Podmínky použití (srovnávací znaky) • Viz referenční trojúhelník

  46. Analogie • Podstata • Podmínky použití

  47. Modelování • Model • Klasifikace modelů • Podmínky použití metody modelování

  48. Modelování a analogie Pojem modelu: • Izomorfní teorie • Jako objet teorie (myšlenkový nebo materiální analog) Funkce (epistemologické) modelování: • imitačně reprodukční • heuristická • prognostická

  49. Klasifikace modelů Ideální modely: • obrazné (ikonické) • obrazově znakové (grafy) • znakově symbolické Materiální modely: • prostorově imitační (makety) • fyzikálně imitační • strukturně a funkčně analogové (např. zpředmětnění matematických modelů)

  50. Dedukce

More Related