Soci ln politika v mezin rodn m kontextu
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 55

Sociální politika v mezinárodním kontextu PowerPoint PPT Presentation


  • 52 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF 2013 Michael Martinek.

Download Presentation

Sociální politika v mezinárodním kontextu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu

Jabok, ETF 2013

Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • Na konferenci Forum 2000 v Praze vystoupila barmsk poslankyn a nkdej disidentka Suij. Lauretka Nobelovy ceny za mr pijela do Prahy pln poprv. Hovoila zde o demokratickch principech vldnut. Sela se i s prezidentem Zemanem.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Aun schan su ij

AunSchanSuij

  • - narozena v r. 1945 v Rangnu v Barm,- studovala na Oxfordsk univerzit v Anglii,- je dcerou mue, kter vyjednal nezvislost Barmy (zem byla britskou koloni),- bval disidentka, dnes poslankyn,- stoj v ele opozin strany Nrodn liga pro demokracii,- tm 20 let ji drela ve vzen vldnouc vojensk junta,- v r. 1990 zskala Sacharovu cenu za svobodu mylen,- dritelka Nobelovy ceny mru (1991) na nvrh Vclava Havla.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Barma myanmar

Barma Myanmar

  • Ekonomika Myanmaru je v pepotu k HDP na obyvatele jedna z nejslabch v celm regionu. Velice se na tom podepsala vldn politika od dosaen nezvislosti v roce 1948, protoe pod britskou sprvou to byla druh nejbohat zem v jihovchodn Asii.

  • Po roce 1948 premir U Nu vyhlsil politiku znrodovn a stt byl prohlen vlastnkem veker pdy. Byly tak vyhleny osmiletky. V 50. letech se export re propadl o dv tetiny a export minerl o 96% ve srovnn s pedchoz rovn. Plny byly sten financovny titnm penz, co vedlo k inflaci. Po pui v roce 1962 byl vyhlen program Barmsk cesty k socialismu, kter znrodnil vechny sektory s vjimkou zemdlstv. Tento program skonil katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbdail.

  • V roce 1987 byla Barma pijata mezi nejmn rozvinut zem. Od roku 2011 nicmn civiln vlda Theina Seina provd nkter ekonomick a politick reformy, v dsledku eho se zvily zahranin investice a byly zrueny mezinrodn sankce.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • Dalajlama si v Praze tradin zskal pze nvtvnk fra. Napklad prask arcibiskup Dominik Duka s nm ale nesouhlasil bezvhradn. Odmtl dalajlamovo odsouzen 20. stolet. Podle nj nelze na toto obdob nahlet pouze jako na temnou ru, protoe v tto dob vynikli lid, kte ukzali svtu, co je opravdov lidstv.

  • Mr nen jen tehdy, kdy se zrovna nevl. Skuten mr znamen vc, mus ho vytvet lid bez zt a zloby, lid opravdu mrumilovn. Proto je tak tk ho na tomto svt doshnout, ekl dalajlma pi sv pln prvn nvtv esk republiky.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Tibet

Tibet

  • Tibetje historick zem ve stedn Asii. Z velk sti se rozkld na Tibetsk nhorn ploin a jeho prmrn vka dosahuje piblin 4900 mn.m., proe se Tibetu nkdy k stecha svta. Tradinm etnikem Tibetu jsou Tibean hovoc tibetskm jazykem. V minulosti bval Tibet nezvislm krlovstvm[1], od padestch let 20. stolet je naprost vtina pvodnho zem okupovna nskou lidovou republikou. Ped intervenc nsk lidov republiky byl Tibet po nkolik desetilet, mezi 1. beznem 1913 a 23. kvtnem 1951, fakticky nezvislm sttem.

  • Dalajlmai dalajlama je povaovn za politickho a svtskho vdce Tibean. Je hlavnm svtskm pedstavitelem koly gelugpa (duchovnm je gandnthipa) a jeho tradin sdlo je ve Lhase v palci Potla a Norbulingce.

  • Souasn 14. dalajlma TndzinGjamccho (*1935) je nucen od roku 1959 t v exilu, a to v Dharamsale v indickm stt Himalprad. Vlivem velmi nejist situace v Tibetu, kdy se nsk strana sna kontrolovat veker vznamn pevtlence a zasahovat do vnitnch zleitost tibetskch se v posledn dob 14. dalajlma nechv slyet, e jeho pt zrozen nemus bt v Tibetu, jako tomu bylo u jeho pedchdc. Tak pipustil monost, e se u v ptch letech zrodit vce nemus nebo me jeho pt zrozenm bt ena. Je tak mon, e nstupce souasnho dalajlmy bude vybrn demokratickmi cestami, tzn. volbou podle schopnost (v tomto ppad by se vak ji nejednalo o tulkua pedchozch dalajlm, ale ist o pedstavitele tibetskho nroda).

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Kinshasa demokratick republika kongo

Kinshasa Demokratick republika Kongo

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • Globln sociln situace:

    • Zlepuje se?

    • Zhoruje se?

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Rozvojov cle tiscilet jsou historicky nejspnj globln strategi proti chudob. Projekt je dkazem, e spolen globln akce me fungovat a vst k pozitivnm zmnm, k f OSN. Osm cl tiscilet bylo pijato na svtovm summitu v roce 2000.

  • Nkter z Rozvojovch cl tiscilet (MDG) ji byly splnny, dal se k spchu v roce 2015 bl. Zrove zstv ada nedostatk v plnn jinch milniovch cl. To jsou hlavn zvry vron zprvy MDGs Report, kterou jako prbn hodnocen dosaench vsledk kadoron vydv Organizace spojench nrod. Dne 1. ervence ji v enev prezentoval generln tajemnk OSN Pan Ki-mun.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


2 glob ln soci ln probl my a rozvojov pomoc

2. Globln sociln problmy a rozvojov pomoc

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Glob ln ekonomick a soci ln situace

Globln ekonomick a sociln situace

  • Ekonomick produkce (a s n souvisejc bohatstv) je rozdlena velmi nerovnomrn: pevn na severn polokouli v rmci t hlavnch center evropskho, americkho a vchodoasijskho.

  • Nejchudmi oblastmi jsou subsaharsk Afrika, jihovchodn Asie, nkter ostrovy Ocenie, Haiti (Karibik) a Afghnistn (stedn Asie).

  • sti svta v rznm stadiu ekonomickho rozvoje:

    • Nejsilnj ekonomiky: severn Amerika, zpadn Evropa, vchodn Asie

    • Evropsk a asijsk postkomunistick zem

    • Latinsk Amerika

    • Severn Afrika (Maghrb) a Blzk vchod

    • Jihovchodn Asie a Ocenie, subsaharsk Afrika

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

G8 (anglicky GroupofEight, nmecky Gruppe der Acht) je sdruen sedmi nejvysplejch stt svta (Francie, Itlie, Nmecko, Spojen krlovstv; Kanada, USA; Japonsko) a Ruska. Dohromady tyto stty pedstavuj 65% svtov ekonomiky.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Nejrychleji rostouc ekonomiky sv ta

Nejrychleji rostouc ekonomiky svta

  • Brazlie, Rusko, Indie, na(BRIC), od 18. 2. 2011 jet Jihoafrick republika (BRICS).

  • Tyto ekonomiky se maj stt v roce 2050 vzhledem ke svmu rychlmu rstu dominantnmi ekonomikami svta.

  • Pedstavitel:

    • DilmaRousseffov

    • Vladimir Putin

    • ManmhanSingh

    • Chuin-tchao

    • Jacob Zuma

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


St ty sv ta podle hdp na obyvatele

Stty svta podle HDP na obyvatele

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Sou asn sv t 2010

Souasn svt (2010)

  • Stty podle HDP (v miliardch dolar):

    • (EU): 16 500

    • USA: 14 300

    • na: 5 300

    • Japonsko: 5 100

    • Nmecko: 3 400

    • Francie: 2 700

    • Spojen krlovstv: 2 200

    • Itlie: 2 100

    • Brazlie: 1 600

    • panlsko: 1 500

    • Kanada: 1 400

  • Stty podle potu obyvatel (v milionech):

    • na: 1 400

    • Indie: 1 200

    • (EU): 500

    • USA: 310

    • Indonsie: 250

    • Brazlie: 200

    • Pkistn: 180

    • Banglad: 160

    • Nigrie: 150

    • Rusko: 140

  • Stty podle rozlohy (v km2):

    • Rusko 17 075 200

    • Kanada 9 976 140

    • USA: 9 629 091

    • na 9 596 960

    • Brazlie 8 511 965

    • Austrlie 7 686 850

    • (EU): 4 200 000

    • Indie 3 287 590

    • Argentina 2 766 890

    • Kazachstn 2 717 300

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


V znamn st ty sv ta

Vznamn stty svta

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


10 nejchud ch st t sv ta v roce 2007 hdp v usd na 1 obyv podle parity kupn s ly

10 nejchudchstt svta vroce 2007(HDP vUSD na 1 obyv. podle parity kupn sly)

  • 1. DR Kongo300

  • 2. Zimbabwe500

  • 3. Librie500

  • 4. Somlsko600

  • 5. Guinea - Bissau600

  • 6. Komory 600

  • 7. alamounovy ostr.600

  • 8. Niger700

  • 9. Etiopie700

  • 10. Stedoafrick rep.700

  • Svt (prmr):9 900

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Mapa sv ta zobrazuj c o ek vanou d lku ivota p i narozen

Mapa svta zobrazujc oekvanou dlku ivota pi narozen

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Postamerick sv t fareed zakaria

Postamerick svt (FareedZakaria)

  • Nikoli padek USA, ale vzestup zbytku svta.

  • Ti strukturln pesuny v globlnm rozloen moci:

    • 15. 19. stol. vzestup Zpadu (Evropy), ovldn zbytku svta skrze kolonie

    • Konec 19. 20. stol. vzestup USA, ovldn zbytku svta skrze ekonomiku, politiku, vdu

    • Zatek 21. stol. vzestup zbytku svta: USA zstvaj jedinou supervelmoc pouze v oblasti politicko-vojensk, v ostatnch oblastech (prmyslov, finann, vzdlvac, sociln, kulturn) je svt multipolrn postamerick.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Sou asn sv t fareed zakaria forum 2000 praha 2010

Souasn svtFareedZakaria, Forum 2000, Praha 2010

  • Ti dobr zprvy:

    • Absence politick konkurence sedmi nejbohatch zem mr mezi velmocemi, v djinch vjimen, naposledy snad za antickho ma.

    • Globln fungovn trn ekonomiky zvyovn ivotn rovn, posilovn stedn tdy (za poslednch 25 let bylo vytaeno z bdy asi 340 milion lid, to je vc ne za pedchozch 150 let).

    • Informan revoluce dv pstup k informacm a tm i k moci vem lidem doposud byla vtina informace pedvna jednosmrn.

  • Jedna patn zprva:

    • Vyprazdovn liberln demokracie jejm jdrem byly vdy principy a hodnoty, dnes slou individulnmu zisku; dsledkem je mj. nrst xenofobie (Tony Judt: Zle se vede zemi)

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Faktory ovliv uj c glob ln nerovnost

Faktory ovlivujc globln nerovnost

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Ropa

  • Ropa (t surov nafta, zemn olej, ern zlato) je hnd a nazelenal holav kapalina tvoen sms uhlovodk, pedevm alkan. Pravdpodobn vznikla rozkladem zbytk pravkch rostlin a ivoich. Nachz se ve svrchnch vrstvch zemsk kry nejastji v oblasti kontinentlnch elf. Je zkladn surovinou petrochemickho prmyslu. Nalezit ropy jsou pod nepropustnmi vrstvami, v hloubkch a 8km pod zemskm povrchem. Ropa pi tb bu vyvr pod tlakem, nebo je erpna. Vyskytuje se spolen se zemnm plynem.

  • Nzev ropa pochz z poltiny, v pekladu znamen hnis, jde o pvodn star oznaen tamnch solnch pramen. Angl. petroleum, nm. Erdl, franc.ptrole.

  • 1 litr ropy = 730 1000 gram; 1 barel = 159 litr; 1 tuna = 7,33 barel

  • Vyuit: pohonn hmoty (nafta, benzn,) vroba umlch hnojiv, plast, nkterch lk.

    • 95 procent vekerch potravin je pstovno za pispn ropy

    • 95 procent dopravy zprostedkovvaj ropn derivty

    • 95 procent vekerho vyrbnho zbo potebuje pro svou vrobu ropu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Strategick v znam ropy

Strategick vznam ropy

  • Nae civilizace je zcela zvisl na rop.

  • Rozmstn zsob ropy na Zemi je nerovnomrn. Tba a prodej ropy jsou zdrojem obrovskch finannch zisk. Stty, na jejich zem (vetn mo) se nachzej ropn nalezit, toho vyuvaj jak k vlastnmu ekonomickmu rozvoji, tak k politickm a ekonomickm tlakm na dal stty.

  • Zsoby ropy jsou vak vyerpateln (neobnoviteln). Od roku 1980 spotebovv lidstvo kad rok vce ropy, ne in nov objevy; nklady na tbu ropy se stle zvyuj, jeliko ropa je titeln u pouze na stle mn dostupnch mstech.

  • Hubbertovateorie ropnho vrcholu, tzv. peakoil, tvrd, e jeliko zdroje ropy jsou neobnoviteln, mus rove tby ropy nevyhnuteln doshnout svho vrcholu a pot zat klesat. Podle nkterch odhad se na tento vrchol dostvme v souasnch letech.

  • Od potku djin lidstva do dneka bylo vyteno piblin 900 miliard barel ropy. Za pedpokladu souasnho objemu tby vysta znm zsoby ropy na dalch 43 let. Problm je prv v pedpokladu stl rovn tby.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Prok zan sv tov z soby ropy podle zpr vy british petrol r 2005 v mld barel

Prokzan svtov zsoby ropy podle zprvy BritishPetrol r.2005 (v mld. barel)

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Cena a spot eba ropy

Cena a spoteba ropy

  • Cena ropy doshla svho historickho maxima v roce 1980, bhem druhho ropnho oku, kdy byla v dnench cench (tj. oitna od inflace) a na rovni 90dolar za barel. Pot dlouhodob klesla v dsledku oteven novch ropnch pol mimo Blzk vchod, jako nap. v Severnm moi. Nedvn minimum bylo v lednu 1999 (12 dolar za barel), kdy asijsk ekonomick krize snila poptvku. Pak cena ropy zaala stoupat a na posledn maximum 70,85dolar za barel 29. srpna 2005 v dsledku huriknu Katrina.

  • 11. 10. 2010: 83 USD; 2013: 115 USD

  • V roce 2007 tvoila celkov tba 3906mil. tun, z toho ropn zem ve sdruen OPEC vyprodukovaly 43%.

  • Nejvt spotebitel ropy byli v roce 2007 USA (943,1mil.t), Evropsk Unie (703,9 mil. t), nsk lidov republika (368,0mil.t), Japonsko (228,9mil.t), Indie (128,5mil.t), Rusko (125,9mil.t), Nmecko (112,5mil.t), Jin Korea (107,6 mil. t) a Kanada (102,3 mil. t).Poptvka po rop stoup v souasnosti asi o 2% ron.

  • esk republika v roce 2007 dovezla 7187tisc tun ropy. Z toho 65% pochzelo z Rusk federace, 27% z zerbjdnu, 4% z Kazachstnu, 3% z Alrska a 1% z Libye. Vroba benznu v eskch rafinrich inila 1555tisc tun a vroba motorov nafty 2830tisc tun. ist dovoz benznu inil 494tisc tun a motorov nafty 1236tisc tun (hlavn ze Slovenska).

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

OPEC

  • Organizace zem vyvejcch ropu (zkrcen OPEC z angl. OrganizationofthePetroleumExportingCountries)

  • Mezivldn organizace sdruujc 12 zem exportujcch ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku lenskch zem, a to zejmna v oblasti vyjednvn s ropnmi spolenostmi ohledn objemu produkce a cen ropy.

  • OPEC zaloilo na konferenci v Bagddu dne 14. z 1960 pt zem, jejich export ropy vrazn pevyoval domc spotebu. V lednu 1961 byly v Caracasu pijaty stanovy OPEC. Zakldajc zem vytvoily kartel urujc objem a cenu exportovan ropy, zejmna pomoc zaveden tebnch kvt.

  • Kartel organizace byl bhem sv historie spn - dokzal lenskm zemm zajistit ohromn zisky ze vzrstajcch cen ropy (ty se od zaloen organizace nkolikansobn zvily). Na podzim roku 1973 OPEC zmrn snila tbu ropy (o asi 5%), aby mohla jej cenu ovlivovat ve svj prospch, a zrove vyhlsila embargo na vvoz ropy do zem, kter podporovaly Izrael bhem Jomkipursk vlky (hlavn USA a Nizozem) a odstartovala tak prvn a prozatm nejvt ropn ok. Ceny ropy se tehdy zvily na tynsobek.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Lensk zem opec

lensk zem OPEC

  • Alrsko (od 1969)

  • Angola (od 2007)

  • Ekvdor (od 1973 do 1992, znovu se pipojil 2007)

  • Irk (zakldajc len)

  • rn (zakldajc len)

  • Katar (od 1961)

  • Kuvajt (zakldajc len)

  • Libye (od 1962)

  • Nigrie (od 1971)

  • Sadsk Arbie (zakldajc len)

  • Spojen arabsk emirty (od 1967)

  • Venezuela (zakldajc len)

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


D sledky t by a obchodu s ropou

Dsledky tby a obchodu s ropou

  • Vyvejc chud stty bohatnou, co me vst k

    • nemrnmu obohacovn mstn politick reprezentace a dalmu chudnut obyvatel (Kongo)

    • vytven vlastnho bohatstv bez drazu na ekonomick rozvoj a politickou stabilitu (Dubaj)

    • socialistickmu rovnoststv: zkladn sluby a energie zdarma (Venezuela)

  • Dovejc bohat stty se sna zskat kontrolu nad tbou ve zdrojovch sttech (USA a vlka v Irku)

  • Nejvt zsoby ropy maj muslimsk stty, co podporuje teorii stetu civilizac

  • Tba me vst k ekologickm katastrofm (Mexick zliv, duben 2010)

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Kultura st et civilizac samuel huntington

Kultura: Stet civilizac (Samuel Huntington)

  • Podle Huntingtona se svt po skonen studen vlky jet vraznji roztpil na jednotliv civilizan okruhy. Nrody tchto okruh vyznvaj podobn spoleensk, morln, nboensk a jin hodnoty, kter jsou obvykle trvanlivj ne aktuln politick situace.

  • Kad z tchto celk je veden stednm sttem, kter nad n do jist mry me dret ochrannou ruku - zpadn civilizace napklad USA, pravoslavn Ruskem, napklad v islmsk o vd pozici soupe vce stt (rn, Egypt...).

  • Rzn civilizace maj rzn sklon k vzjemnmu souboji - velk napklad zpadn a islmsk, mal napklad zpadn a subsaharsk (africk).

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Rozdlen svta na civilizan celky podle Huntingtona - erven je zpadn civilizace (tedy i esk republika), hnd pravoslavn civilizace, zelen latinskoamerick civilizace, lut islmsk civilizace, modr subsaharsk Afrika, fialov buddhistick civilizace, rov nsk civilizace, svtle zelen hinduistick civilizace, bov Japonsko a tmav ed takzvan osaml stty (lonestates) - Turecko, Izrael a Etiopie.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov pomoc

Rozvojov pomoc

  • Rozvojov pomoc: aktivity stt, organizac i jednotlivc smujc k een problm rozvojovch zem

  • Rozvojov spoluprce: dnes preferovan termn (msto rozvojov pomoci) zdrazuje partnerstv mezi zem poskytovatele a pjemce pi plnovn i realizaci projekt. Zahrnuje

    • podporu finann a materiln (nap. stavba kol, nemocnic),

    • pedvn know-how (nap. vzdlvn uitel, kolen porodnch asistentek i sttn sprvy)

  • Rozvojov politika: strategie (sttu, organizace) vi rozvojovm zemm.

  • Podlezvazku pijatho vemi stty OSN by mly vyspl zem na rozvojovou spoluprci vylenit 0,7 procenta svho HDP. To se vak dosud nepovedlo naplnit (R poskytla v roce 2010 0,13 %).

  • Humanitrn pomoc: krtkodob materiln a logistick pomoc poskytovan z humanitrnch dvod, typicky jako dsledek humanitrnch kriz. Od rozvojov pomoci se li pedevm krtkodobost a eenm pouze bezprostednch rizik. Zkladnmi cli humanitrn pomoci je:

    • zachrnit lidsk ivoty

    • zajitn zkladnch lidskch poteb (voda, jdlo, pste)

    • poskytnut zkladn hygienick a zdravotnick pomoci

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Official development assistance

Officialdevelopmentassistance

  • Oficiln rozvojov pomoc (OfficialDevelopmentAssistance, ODA) je jednm z nejdleitjch nstroj pro pedchzen svtov nestabilit, konfliktm a extrmn chudob. Jej objem in ron kolem 60 miliard USD.

  • Jakkoliv tok kapitlu i veejnch financ ve form pjek nebo grant do jinch zem, kter spluje dv kritria:

    • 1. Tento kapitl nem, z pohledu drce, komern uren.

    • 2. V ppad pjek jde o kapitl, poskytovan za zvhodnnch (koncesionlnch) podmnek; rokov mra a doba splatnosti pro zapjen kapitl by mly bt vhodnj ne za bnch podmnek.

  • Nejobecnji pijman definice byla formulovna Vborem pro rozvojovou pomoc pi OECD, jeho lenov poskytuj devt desetin rozvojov pomoci. Zatmco nevldn pomoc se spolh na soukrom drce, nadace i charitativn organizace, vldn, tedy oficiln rozvojov pomoc, (OfficialDevelopmentAssistance, ODA) je financovna ze sttnho rozpotu.

  • Bilaterln (dvoustrann) pomoc je ta, kterou drcovsk zem poskytuje pmo druh zemi. Multilaterln (mnohostrann) pomoc je zprostedkovvna mezinrodnmi organizacemi.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Koncepce rozvojov politiky

Koncepce rozvojov politiky

  • Teorie mnohem vtho kole = teorie globlnho ekonomickho rstu: makroekonomick teorie, kter zdrazuje, e celkov ekonomick rst a liberln trn mechanismy zpsob zbohatnut nejen bohatch, ale i chudch, a e globln ekonomick rst je jedinm monm zpsobem pro snen chudoby. (Stoupajc pliv zvedne vechny lod.) Hls se k n pedevm konzervativn liberln zamen ekonomov (William Easterly: Bm blho mue).

  • Teorie perozdlen kole: zdroj je dostatek a extenzivn rozvoj (mnohonsobn zven prmyslov vroby) nen nosn a udriteln. Pinou chudoby jsou ekonomick mechanismy, kter zpsobuj i pes ekonomick rst prohlubovn rozdlu mezi bohatmi a chudmi. Hlavn pina ekologickch problm a bdy je v nadmrnm konzumu vysplch stt na kor rozvojovch zem. een: dobrovoln skromnost vysplch zem, politicko-ekonomick zmny majc za nsledek podporu mstnho podnikn v zemch tetho svta. Bli levicovmu a ekologickmu mylen (JeffreySachs: Konec chudoby).

  • Trvale udriteln rozvoj je teorie integrujc oba principy. Je teba hledat rovnovhu mezi obma koncepcemi, jejich zastnci se vak li v tom, jak je vyvit (Paul Collier: Miliarda nejchudch).

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Paul collier miliarda nejchud ch pro se n kter m zem m neda a co s t m

Paul Collier: Miliarda nejchudchPro se nkterm zemm neda a co s tm

  • Pasti:

    • Konflikt

    • Prodn zdroje

    • Geografick poloha

    • patn vlda

  • Nstroje:

    • Rozvojov pomoc

    • Vojensk intervence

    • Mezinrodn zkony a charty

    • Obchodn politika rozvinutch zem

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet

Rozvojov cle tiscilet

  • Celosvtov snaha bojovat s extrmn chudobou ve svtovm mtku nen nov a na pd OSN se diskutuje od potku padestch let. Nejastji se projevovala ve snaze zvit financovn tzv. rozvojov pomoci, co se ovem nedailo a neda. Ji v padestch letech vedla tato snaha k tomu, e bylo navreno, aby bohat zem pispvaly jednm procentem svho HDP na rozvoj chudch zem, co bylo nakonec schvleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce 1964. Toto slo bylo ovem stle astji napadno a tak v r. 1969 navrhla Svtov banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se tak zavzalo valn shromdn OSN v roce 1970. Jakkoli je tento zvazek neustle opakovn na konferencch a valnch shromdnch OSN, je dnes vtina bohatch zem daleko za tmito zvazky.

  • A v z roku 2000 na Summitu tiscilet vech 189 lenskch stt OSN spolu s Vatiknem a vcarskem ztvrdilo sv odhodln odstranit extrmn chudobu na na planet, jej piny a nsledky do roku 2015.

  • Zkladn osnovou se stalo 8 rozvojovch cl rozpracovanch do osmncti kol. Akoliv jsou Rozvojov cle tiscilet z rznch stran kritizovny pro opomenut uritch tmat, spch pedstavuje u jen ten hol fakt, e se na nich 191 stt svta shodlo a k jejich plnn se zavzalo.

    • Vynalome maximln sil na to, abychom osvobodili vechny mue, eny i dti z drtivch a poniujcch podmnek extrmn chudoby, kterm je v souasnosti vystavena vce ne miliarda lid. Jsme odhodlni kadmu poskytnout prvo na rozvoj a osvobodit cel lidsk rod od nedostatku.

    • Deklarace tiscilet Z 2000 Pijato 189 lenskmi stty OSN

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet1

Rozvojov cle tiscilet

  • 1. cl: Odstranit extrmn chudobu a hlad

    • kol 1: Do roku 2015 snit na polovinu poet lid, kte ij z pjmu niho ne 1 USD na den.

    • kol 2: Do roku 2015 snit na polovinu poet lid, kte trp hladem.

  • 2. cl: Doshnout zkladnho vzdln pro vechny

    • kol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly dti kdekoli na svt, dvky i chlapci, dokonit zkladn kolu.

  • 3. cl: Prosazovat rovnost pohlav a poslit roli en ve spolenosti

    • kol 4: Do roku 2005 odstranit nepomr pohlav v zkladnm a stednm kolstv a do roku 2015 na vech rovnch vzdlvacho systmu.

  • 4. cl: Snit dtskou mrtnost

    • kol 5: Do roku 2015 snit o dv tetiny mrtnost dt do vku pti let.

  • 5. cl: Zlepit zdrav matek

    • kol 6: Do roku 2015 snit o ti tvrtiny mru matesk mrtnosti.

  • 6. cl: Bojovat s HIV/AIDS, malri a dalmi nemocemi

    • kol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrtit en HIV/AIDS.

    • kol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrtit en malrie a dalch zvanch onemocnn.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet2

Rozvojov cle tiscilet

  • 7. cl: Zajistit udriteln stav ivotnho prosted

    • kol 9: Integrovat principy udritelnho rozvoje do politiky a program jednotlivch stt a zabrnit ztrtm prodnch zdroj.

    • kol 10: Do roku 2015 snit na polovinu poet lid bez dlouhodob udritelnho pstupu k nezvadn pitn vod a zkladn hygien.

    • kol 11: Do roku 2020 doshnout vraznho zven kvality ivota minimln 100 milion obyvatel pmstskch chudinskch tvrt (slum).

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet3

Rozvojov cle tiscilet

  • 8. cl: Budovat svtov partnerstv pro rozvoj

    • kol 12: Dle rozvjet oteven obchodn a finann systm zaloen na jasnch pravidlech, pedvdatelnosti a absenci diskriminace (vetn zvazku usilovat o dobr vldnut, rozvoj a sniovn chudoby, a to na nrodn i mezinrodn rovni).

    • kol 13: eit specifick poteby nejmn rozvinutch zem (pstup na trh pro vvoz z tchto zem bez zaten cly a dovoznmi kvtami; odputn dluh pro nejvce zadluen zem a zruen oficilnho bilaterlnho dluhu; tdej poskytovn oficiln rozvojov pomoci zemm, kter se zavzaly ke snen chudoby atd.).

    • kol 14: eit specifick poteby vnitrozemskch stt a malch ostrovnch rozvojovch stt.

    • kol 15: Komplexn eit problm zadluen rozvojovch zem prostednictvm nrodnch a mezinrodnch opaten s clem zajistit dlouhodobou udritelnost dluhu u zadluench zem.

    • kol 16: Ve spoluprci s rozvojovmi zemmi vytvoit a realizovat strategie smujc k zajitn slun a produktivn prce pro mlad lidi.

    • kol 17: Ve spoluprci s farmaceutickmi firmami poskytnout pstup k dostupnm zkladnm lkm v rozvojovch zemch.

    • kol 18: Ve spoluprci se soukromm sektorem zpstupnit rozvojovm zemm vhody novch technologi pedevm v informan a komunikan oblasti.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Rozvojov cle tiscilet jsou historicky nejspnj globln strategi proti chudob. Projekt je dkazem, e spolen globln akce me fungovat a vst k pozitivnm zmnm, k f OSN. Osm cl tiscilet bylo pijato na svtovm summitu v roce 2000.

  • Nkter z Rozvojovch cl tiscilet (MDG) ji byly splnny, dal se k spchu v roce 2015 bl. Zrove zstv ada nedostatk v plnn jinch milniovch cl. To jsou hlavn zvry vron zprvy MDGs Report, kterou jako prbn hodnocen dosaench vsledk kadoron vydv Organizace spojench nrod. Dne 1. ervence ji v enev prezentoval generln tajemnk OSN Pan Ki-mun.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • Z extrmn chudoby se podailo vymanit miliony lid a zajistit tak splnn jednoho z dleitch cl ji nyn. Da se zlepovat pstup lid k pitn vod, ivot lid v chudinskch tvrtch velkomst (slumech) i pomr potu dvek a chlapc ve kolch. Vrazn zlepen dalch oblastech podle zprvy napovd, e do roku 2015 me bt splnno vce vytyench cl.

  • Velkho pokroku bylo dosaeno v oblasti zdrav. mrtnost na malrii se v letech 2000-2010 celosvtov snila o vce ne 25 procent. Dostupnost lby zachrnila vce ne milion ivot. mrtnost na tuberkulzu me bt do roku 2015 v nkterch oblastech svta snena na polovinu ve srovnn s rokem 1990. V letech 1995-2011 bylo dky spn lb zachrnno 20 milion ivot.

  • Sniuje se poet HIV infekc. V roce 2011 bylo 34 milion HIV pozitivnch a 8 milion lid v rozvojovch zemch dostvalo antiretrovirln lbu. Veobecn dostupnost antiretrovirln lby je do roku 2015 stle dosaitelnm clem, pokud zstanou zachovny souasn trendy.

  • Dosaiteln je tak cl snit do roku 2015 na polovinu poet hladovch. V letech 1990-1992 bylo na svt 23procent hladovch lid, v letech 2010-2015 to bylo 15procent.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • mrtnost dt ve svt se snila o 41 procent. V roce 1990 umralo 87 z tisce iv narozench dt, v roce 2011 to bylo 57 mrt. To znamen, e kad den umr o 14 tisc dt mn.

  • U matek-rodiek se mrtnost za posledn dv dekdy snila o 47 procent z 400 na 210 mrt na 100 tisc porod (1990 / 2010). Podle MDGs Report vyaduje splnn cle do roku 2015 snit poet mrt dt a matek o 75 procent zven sil a silnj politickou podporu pro eny a dti.

  • V obdob 2000 a 2011 se snil poet dt, kter nechod do koly, ze 102 na 57 milion. V letech 1990-2011 se podailo zajistit pstup k toaletm pro 1,9 miliardy lid. Zkladn hygienick zazen ale stle nemaj k dispozici tm 2,5 miliardy lid. Zprva MDGs Report souasn uvd, e vrazn ubv zdroj planety (bytek les, ivoinch i rostlinnch druh, zsob ryb v ocenech), kterou ohrouje zmna klimatu.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • Pokrok, jeho bylo dosud v rmci MDGs dosaeno, je znan nerovnomrn, a to nejen mezi regiony a stty svta, ale i mezi rznmi skupinami lid uvnit jednotlivch stt. V nejhor situaci jsou chud lid z venkovskch oblast. V roce 2011 probhlo jen 53 procent porod na venkov pod dohledem kolenho zdravotnickho personlu. Pro srovnn: ve mstech je to 84 procent porod. Z lid, kte nemaj pstup k pitn vod, jich 83 procent ije na venkov.

  • Naplovn rozvojovch cl negativn ovlivuje bytek penz, pedevm na rozvoj tch nejchudch stt. V roce 2012 doshla celkov finann pomoc rozvojovm zemm 126 miliard USD. Jedn se o typrocentn pokles oproti roku 2011 (tehdy dolo oproti roku 2010 k poklesu finann pomoci o 2 procenta). Tento trend postihuje zejmna nejmn rozvinut zem. V roce 2012 se finann pomoc poskytovan tmto zemm snila o 13 procent a doshla rovn 26 miliard USD. Na druhou stranu tmto zemm uvoluje ruce odpoutn dluh a lep podmnky pro zahranin obchod.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov spolupr ce esk republiky

Rozvojov spoluprce esk republiky

  • eskoslovensko se ped rokem 1989 vrazn angaovalo v rozvojovm svt. Tehdy se zamovalo zejmna na zem socialistick nebo uplatujc urit prvky plnovanho hospodstv. Jednalo se zejmna o hmotnou (lky, potraviny), technickou pomoc (vysln odbornk) a stipendia zahraninm studentm.

  • esk republika projevuje solidaritu s lidmi v mlo rozvinutch zemch a ct svj dl zodpovdnosti na een globlnch problm, kter do znan mry souvisej s chudobou. Zahranin rozvojov spoluprce (ZRS) je plnohodnotnou soust zahranin politiky R a pispv k naplovn jejch cl.

  • Strategickm clem esk rozvojov politiky je odstraovn chudoby a podpora bezpenosti a prosperity prostednictvm efektivnho partnerstv, kter umon chudm a mlo rozvinutm zemm realizovat jejich rozvojov cle. Vchoz bod pedstavuj Rozvojov cle tiscilet (MillenniumDevelopmentGoals MDGs). Klov stimul pro rozvoj pedstavuj demokratick formy vldnut, udriteln ekonomick rst, zapojovn rozvojovch zem do mezinrodnho obchodu, sociln rozvoj a pe o ivotn prosted.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Z kladn principy

Zkladn principy

  • Zkladn principy esk rozvojov spoluprce vychzej zEvropskho konsensu o rozvoji (2005), Pask deklarace o efektivnosti pomoci (2005) a Akn agendy zAkkry (2008).

    • esk ZRS je zaloena na partnerstv spijmajcmi zemmi, je vedena poptvkou ze strany partnerskch zem a jejich potebami.

    • R podporuje posilovn systm a kapacit partnerskch zem (clem je jejich aktivnj role pi formulovn a realizaci vlastnch rozvojovch politik)

    • Sprincipem partnerstv souvis rovn vzjemn odpovdnost (R jako drce i partnersk zem maj odpovdnost za vsledky a dopady rozvojovch program vi svm obanm a vi sob navzjem).

    • R se zapojila do sil drcovsk komunity koordinovat svoji rozvojovou politiku (harmonizovat rozvojov aktivity teritoriln i sektorov).

    • esk rozvojov politika je transparentn, je otevena veejn diskusi, kter zahrnuje nesttn neziskov organizace, podnikatelskou sfru, akademickou obec a dal sloky obansk spolenosti.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Koncepce zahrani n rozvojov spolupr ce r na obdob 2010 2017

Koncepce zahranin rozvojov spoluprce R na obdob 2010-2017

  • Dokument, schvlen vldou usnesenm . 366 ze dne 24. kvtna 2010, uruje smovn esk rozvojov spoluprce ve stedndobm horizontu. Koncepce nahradila pedchzejc dokument zroku 2002 a bere vvahu zmny zahraninpolitickho a ekonomickho kontextu, nov zvazky R vrmci EU a na dalch multilaterlnch frech i obecn trendy voblasti rozvojov politiky. Aktualizuje zkladn cle esk rozvojov spoluprce i principy jejho poskytovn a stanovuje nov teritoriln a sektorov priority.

  • Nov teritoriln priority:

    • Programov zem (nejvy kategorie partnerskch zem - prioritn zem sprogramem spoluprce): Afghnistn, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko

    • Projektov zem (zem, ve kterch jsou ve stedndobm horizontu potebn a douc rozshlej rozvojov aktivity R): Gruzie, Kamboda, Kosovo, Palestinsk autonomn zem, Srbsko

    • Dosavadn prioritn zem (spoluprce bude pokraovat vjinm rozsahu a zamen ne vpedchozm programovm obdob): Angola, Jemen, Vietnam, Zambie

  • Nov sektorov priority: ivotn prosted, zemdlstv, sociln rozvoj (vetn vzdlvn, socilnch a zdravotnickch slueb), ekonomick rozvoj (vetn energetiky), podpora demokracie, lidskch prv a spoleensk transformace

  • Vedle sektorovch priorit se R sna pispt kpozitivnmu vvoji vpartnerskch zemch prostednictvm tzv. prezovch princip, kter jsou zohledovny vjednotlivch rozvojovch projektech: dn (demokratick) sprva vc veejnch, etrnost kivotnmu prosted a klimatu, dodrovn zkladnch lidskch, ekonomickch, socilnch a pracovnch prv pjemc projekt, vetn rovnosti mu a en (gender).

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Zkon . 151/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010, o zahranin rozvojov spoluprci a humanitrn pomoci poskytovan do zahrani

  • Hlavn legislativn rmec pro danou oblast, vplatnosti od 1. ervence 2010. Schvlen zkona je jasnm signlem, e R m vmyslu vnovat se rozvojov spoluprci a humanitrn pomoci dlouhodob a pedvdateln.

  • Dle zkona je zahranin rozvojov spoluprce definovna jako souhrn innost hrazench ze sttnho rozpotu, jejich clem je pispt kodstraovn chudoby, kekonomickmu a socilnmu rozvoji, kochran ivotnho prosted, jako i kpodpoe demokracie, dodrovn lidskch prv a dn sprvy vc veejnch vrozvojovch zemch.

  • Humanitrn pomoc poskytovan do zahrani je souhrn innost hrazench ze sttnho rozpotu, jejich clem je zamezit ztrtm na ivotech a jm na zdrav, zmrnit utrpen a obnovit zkladn ivotn podmnky lid po vzniku mimodnch udlost, jako i zmrovat dlouhodob trvajc nsledky mimodnch udlost a pedchzet jejich vzniku a negativnm nsledkm.

  • Zkon:

    • jasn odliuje a definuje rozvojovou spoluprci a humanitrn pomoc;

    • v oblasti humanitrn pomoci rozdluje kompetence mezi Ministerstvem zahraninch vc a Ministerstvem vnitra, slauje ji sintegrovanm zchrannm systmem;

    • stanovuje pravomoci a psobnosti vech subjekt;

    • prvn zakotvuje eskou rozvojovou agenturu (RA) jako implementan organizaci esk ZRS.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • elem esk rozvojov agentury (RA) je podporovat realizaci zahranin rozvojov spoluprce R (ZRS). RA byla zzena ministrem zahraninch vc jako organizan sloka sttu k1. lednu 2008. Vsouladu susnesenm vldy . 1070/2007 otransformaci systmu ZRS R, navazuje RA na aktivity Rozvojovho stediska, kter do roku 2007 plnilo vsystmu ZRS dleitou poradn, komunikan avzdlvac funkci.

  • http://www.czda.cz/

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

  • Celkov oficiln rozvojov pomoc esk republiky za rok 2010 doshla 4,34 miliardy K, tj. 227,56 milion USD. Tato hodnota vabsolutnch slech znamen oproti roku 2009 nrst o 6,48 % (viz tabulka .1). Mezinrodn sledovan ukazatel pomru ODA ke hrubmu nrodnmu dchodu (HND) je mrn vy ne vpedchozm roce, a to 0,13 %.

  • Oficiln rozvojov pomoc drc sdruench ve Vboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) doshla v roce 2010 podle pedbnch daj 128 728 mil. USD, co je v prmru 0,32 % jejich HDP. Relativn jsou ze len DAC nejmenmi drci Korea (0,12 %), Itlie (0,15 %) a ecko (0,17 %), nsledovan Japonskem (0,20 %) a Spojenmi stty americkmi (0,21 %). Z tzv. nastupujcch drc (nelen DAC) se tto rovni pibliuje esk republika (0,13 %) a Slovinsko (0,13 %). Dal srovnn ilustruje tabulka . 2.

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Objem finannch prostedk vynaloench eskou republikou na oficiln rozvojovou pomoc vletech 2005 2010 (v mil. K)

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Login