Soci ln politika v mezin rodn m kontextu
Download
1 / 55

Sociální politika v mezinárodním kontextu - PowerPoint PPT Presentation


  • 98 Views
  • Uploaded on

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF 2013 Michael Martinek.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Sociální politika v mezinárodním kontextu' - elsa


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Soci ln politika v mezin rodn m kontextu

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Jabok, ETF 2013

Michael Martinek


  • Na konferenci Forum 2000 v Praze vystoupila barmská poslankyně a někdejší disidentka SuŤij. Laureátka Nobelovy ceny za mír přijela do Prahy úplně poprvé. Hovořila zde o demokratických principech vládnutí. Sešla se i s prezidentem Zemanem.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Aun schan su ij
AunSchanSuŤij

  • - narozena v r. 1945 v Rangúnu v Barmě,- studovala na Oxfordské univerzitě v Anglii,- je dcerou muže, který vyjednal nezávislost Barmy (země byla britskou kolonií),- bývalá disidentka, dnes poslankyně,- stojí v čele opoziční strany Národní liga pro demokracii,- téměř 20 let ji držela ve vězení vládnoucí vojenská junta,- v r. 1990 získala Sacharovu cenu za svobodu myšlení,- držitelka Nobelovy ceny míru (1991) na návrh Václava Havla.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek



Barma myanmar
Barma – Myanmar ETF 2013. Michael Martinek

  • Ekonomika Myanmaru je v přepočtu k HDP na obyvatele jedna z nejslabších v celém regionu. Velice se na tom podepsala vládní politika od dosažení nezávislosti v roce 1948, protože pod britskou správou to byla druhá nejbohatší země v jihovýchodní Asii.

  • Po roce 1948 premiér U Nu vyhlásil politiku znárodňování a stát byl prohlášen vlastníkem veškeré půdy. Byly také vyhlášeny osmiletky. V 50. letech se export rýže propadl o dvě třetiny a export minerálů o 96% ve srovnání s předchozí úrovní. Plány byly částečně financovány tištěním peněz, což vedlo k inflaci. Po puči v roce 1962 byl vyhlášen program Barmské cesty k socialismu, který znárodnil všechny sektory s výjimkou zemědělství. Tento program skončil katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbídačil.

  • V roce 1987 byla Barma přijata mezi nejméně rozvinuté země. Od roku 2011 nicméně civilní vláda Theina Seina provádí některé ekonomické a politické reformy, v důsledku čehož se zvýšily zahraniční investice a byly zrušeny mezinárodní sankce.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Dalajlama si v Praze tradičně získal přízeň návštěvníků fóra. Například pražský arcibiskup Dominik Duka s ním ale nesouhlasil bezvýhradně. Odmítl dalajlamovo odsouzení 20. století. Podle něj nelze na toto období nahlížet pouze jako na temnou éru, protože v této době vynikli lidé, kteří ukázali světu, co je opravdové lidství.

  • „Mír není jen tehdy, když se zrovna neválčí. Skutečný mír znamená víc, musí ho vytvářet lidé bez záště a zloby, lidé opravdu mírumilovní. Proto je tak těžké ho na tomto světě dosáhnout,“ řekl dalajláma při své úplně první návštěvě České republiky. 

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Tibet
Tibet návštěvníků fóra. Například pražský arcibiskup Dominik

  • Tibetje historické území ve střední Asii. Z velké části se rozkládá na Tibetské náhorní plošině a jeho průměrná výška dosahuje přibližně 4 900 m n. m., pročež se Tibetu někdy říká „střecha světa“. Tradičním etnikem Tibetu jsou Tibeťané hovořící tibetským jazykem. V minulosti býval Tibet nezávislým královstvím[1], od padesátých let 20. století je naprostá většina původního území okupována Čínskou lidovou republikou. Před intervencí Čínské lidové republiky byl Tibet po několik desetiletí, mezi 1. březnem 1913 a 23. květnem 1951, fakticky nezávislým státem.

  • Dalajlámači dalajlama je považován za politického a světského vůdce Tibeťanů. Je hlavním světským představitelem školy gelugpa (duchovním je gandänthipa) a jeho tradiční sídlo je ve Lhase v paláci Potála a Norbulingce.

  • Současný 14. dalajláma TändzinGjamccho (*1935) je nucen od roku 1959 žít v exilu, a to v Dharamsale v indickém státě Himáčalpradéš. Vlivem velmi nejisté situace v Tibetu, kdy se čínská strana snaží kontrolovat veškeré významné převtělence a zasahovat do vnitřních záležitostí tibetských se v poslední době 14. dalajláma nechává slyšet, že jeho příští zrození nemusí být v Tibetu, jako tomu bylo u jeho předchůdců. Také připustil možnost, že se už v příštích letech zrodit více nemusí nebo může jeho příští zrozením být žena. Je také možné, že nástupce současného dalajlámy bude vybrán demokratickými cestami, tzn. volbou podle schopností (v tomto případě by se však již nejednalo o tulkua předchozích dalajlámů, ale čistě o představitele tibetského národa).

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek



Kinshasa demokratick republika kongo
Kinshasa – Demokratická republika Kongo ETF 2013. Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


„Rozvojové cíle tisíciletí jsou historicky nejúspěšnější globální strategií proti chudobě. Projekt je důkazem, že společná globální akce může fungovat a vést k pozitivním změnám,“ říká šéf OSN. Osm cílů tisíciletí bylo přijato na světovém summitu v roce 2000.

  • Některé z Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) již byly splněny, další se k úspěchu v roce 2015 blíží. Zároveň zůstává řada nedostatků v plnění jiných miléniových cílů. To jsou hlavní závěry výroční zprávy MDGs Report, kterou jako průběžné hodnocení dosažených výsledků každoročně vydává Organizace spojených národů. Dne 1. července ji v Ženevě prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek




2 glob ln soci ln probl my a rozvojov pomoc
2. Globální sociální problémy a rozvojová pomoc ETF 2013. Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Glob ln ekonomick a soci ln situace
Globální ekonomická a sociální situace ETF 2013. Michael Martinek

  • Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského.

  • Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).

  • Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje:

    • Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie

    • Evropské a asijské postkomunistické země

    • Latinská Amerika

    • Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ

    • Jihovýchodní Asie a Oceánie, subsaharská Afrika

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


G8 ETF 2013. Michael Martinek (anglicky GroupofEight, německy Gruppe der Acht) je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Německo, Spojené království; Kanada, USA; Japonsko) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Nejrychleji rostouc ekonomiky sv ta
Nejrychleji rostoucí ekonomiky světa ETF 2013. Michael Martinek

  • Brazílie, Rusko, Indie, Čína(BRIC), od 18. 2. 2011 ještě Jihoafrická republika (BRICS).

  • Tyto ekonomiky se mají stát v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu dominantními ekonomikami světa.

  • Představitelé:

    • DilmaRousseffová

    • Vladimir Putin

    • ManmóhanSingh

    • ChuŤin-tchao

    • Jacob Zuma

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek



St ty sv ta podle hdp na obyvatele
Státy světa podle HDP na obyvatele ETF 2013. Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Sou asn sv t 2010
Současný svět (2010) ETF 2013. Michael Martinek

  • Státy podle HDP (v miliardách dolarů):

    • (EU): 16 500

    • USA: 14 300

    • Čína: 5 300

    • Japonsko: 5 100

    • Německo: 3 400

    • Francie: 2 700

    • Spojené království: 2 200

    • Itálie: 2 100

    • Brazílie: 1 600

    • Španělsko: 1 500

    • Kanada: 1 400

  • Státy podle počtu obyvatel (v milionech):

    • Čína: 1 400

    • Indie: 1 200

    • (EU): 500

    • USA: 310

    • Indonésie: 250

    • Brazílie: 200

    • Pákistán: 180

    • Bangladéš: 160

    • Nigérie: 150

    • Rusko: 140

  • Státy podle rozlohy (v km2):

    • Rusko 17 075 200

    • Kanada 9 976 140

    • USA: 9 629 091

    • Čína 9 596 960

    • Brazílie 8 511 965

    • Austrálie 7 686 850

    • (EU): 4 200 000

    • Indie 3 287 590

    • Argentina 2 766 890

    • Kazachstán 2 717 300

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


V znamn st ty sv ta
Významné státy světa ETF 2013. Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


10 nejchud ch st t sv ta v roce 2007 hdp v usd na 1 obyv podle parity kupn s ly
10 nejchudších států světa v roce 2007 ETF 2013. Michael Martinek(HDP v USD na 1 obyv. podle parity kupní síly) 

  • 1. DR Kongo                 300

  • 2. Zimbabwe                500

  • 3. Libérie                      500

  • 4. Somálsko                 600

  • 5. Guinea - Bissau       600

  • 6. Komory                    600

  • 7. Šalamounovy ostr.  600

  • 8. Niger                        700

  • 9. Etiopie                     700

  • 10. Středoafrická rep.  700

  • Svět (průměr):         9 900

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Mapa sv ta zobrazuj c o ek vanou d lku ivota p i narozen
Mapa světa zobrazující očekávanou délku života při narození

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Postamerick sv t fareed zakaria
Postamerický narození svět (FareedZakaria)

  • Nikoli úpadek USA, ale vzestup zbytku světa.

  • Tři strukturální přesuny v globálním rozložení moci:

    • 15. – 19. stol. – vzestup Západu (Evropy), ovládání zbytku světa skrze kolonie

    • Konec 19. – 20. stol. – vzestup USA, ovládání zbytku světa skrze ekonomiku, politiku, vědu

    • Začátek 21. stol. – vzestup zbytku světa: USA zůstávají jedinou supervelmocí pouze v oblasti politicko-vojenské, v ostatních oblastech (průmyslové, finanční, vzdělávací, sociální, kulturní) je svět multipolární – postamerický.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Sou asn sv t fareed zakaria forum 2000 praha 2010
Současný svět narozeníFareedZakaria, Forum 2000, Praha 2010

  • Tři dobré zprávy:

    • Absence politické konkurence sedmi nejbohatších zemí – mír mezi velmocemi, v dějinách výjimečné, naposledy snad za antického Říma.

    • Globální fungování tržní ekonomiky – zvyšování životní úrovně, posilování střední třídy (za posledních 25 let bylo vytaženo z bídy asi 340 milionů lidí, to je víc než za předchozích 150 let).

    • Informační revoluce dává přístup k informacím a tím i k moci všem lidem – doposud byla většina informace předávána jednosměrně.

  • Jedna špatná zpráva:

    • Vyprazdňování liberální demokracie – jejím jádrem byly vždy principy a hodnoty, dnes slouží individuálnímu zisku; důsledkem je mj. nárůst xenofobie… (Tony Judt: Zle se vede zemi)

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Faktory ovliv uj c glob ln nerovnost
Faktory ovlivňující globální nerovnost narození

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Ropa narození

  • Ropa (též surová nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.

  • Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů. Angl. petroleum, něm. Erdöl, franc.pétrole.

  • 1 litr ropy = 730 – 1000 gramů; 1 barel = 159 litrů; 1 tuna = 7,33 barelů

  • Využití: pohonné hmoty (nafta, benzín,) výroba umělých hnojiv, plastů, některých léků.

    • 95 procent veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy

    • 95 procent dopravy zprostředkovávají ropné deriváty

    • 95 procent veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Strategick v znam ropy
Strategický význam ropy narození

  • Naše civilizace je zcela závislá na ropě.

  • Rozmístění zásob ropy na Zemi je nerovnoměrné. Těžba a prodej ropy jsou zdrojem obrovských finančních zisků. Státy, na jejichž území (včetně moří) se nacházejí ropná naleziště, toho využívají jak k vlastnímu ekonomickému rozvoji, tak k politickým a ekonomickým tlakům na další státy.

  • Zásoby ropy jsou však vyčerpatelné (neobnovitelné). Od roku 1980 spotřebovává lidstvo každý rok více ropy, než činí nové objevy; náklady na těžbu ropy se stále zvyšují, jelikož ropa je těžitelná už pouze na stále méně dostupných místech.

  • Hubbertovateorie ropného vrcholu, tzv. peakoil, tvrdí, že jelikož zdroje ropy jsou neobnovitelné, musí úroveň těžby ropy nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu a poté začít klesat. Podle některých odhadů se na tento vrchol dostáváme v současných letech.

  • Od počátku dějin lidstva do dneška bylo vytěženo přibližně 900 miliard barelů ropy. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na dalších 43 let. Problém je právě v předpokladu stálé úrovně těžby.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Prok zan sv tov z soby ropy podle zpr vy british petrol r 2005 v mld barel
Prokázané světové zásoby ropy podle zprávy narozeníBritishPetrol r.2005 (v mld. barelů)

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Cena a spot eba ropy
Cena a spotřeba ropy narození

  • Cena ropy dosáhla svého historického maxima v roce 1980, během druhého ropného šoku, kdy byla v dnešních cenách (tj. očištěna od inflace) až na úrovni 90 dolarů za barel. Poté dlouhodobě klesla v důsledku otevření nových ropných polí mimo Blízký východ, jako např. v Severním moři. Nedávné minimum bylo v lednu 1999 (12 dolarů za barel), kdy asijská ekonomická krize snížila poptávku. Pak cena ropy začala stoupat až na poslední maximum 70,85 dolarů za barel 29. srpna 2005 v důsledku hurikánu Katrina.

  • 11. 10. 2010: 83 USD; 2013: 115 USD

  • V roce 2007 tvořila celková těžba 3 906 mil. tun, z toho ropné země ve sdružení OPEC vyprodukovaly 43 %.

  • Největší spotřebitelé ropy byli v roce 2007 USA (943,1 mil. t), Evropská Unie (703,9 mil. t), Čínská lidová republika (368,0 mil. t), Japonsko (228,9 mil. t), Indie (128,5 mil. t), Rusko (125,9 mil. t), Německo (112,5 mil. t), Jižní Korea (107,6 mil. t) a Kanada (102,3 mil. t).Poptávka po ropě stoupá v současnosti asi o 2 % ročně.

  • Česká republika v roce 2007 dovezla 7 187 tisíc tun ropy. Z toho 65 % pocházelo z Ruské federace, 27 % z Ázerbájdžánu, 4 % z Kazachstánu, 3 % z Alžírska a 1 % z Libye. Výroba benzínu v českých rafinériích činila 1 555 tisíc tun a výroba motorové nafty 2 830 tisíc tun. Čistý dovoz benzínu činil 494 tisíc tun a motorové nafty 1 236 tisíc tun (hlavně ze Slovenska).

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


OPEC narození

  • Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. OrganizationofthePetroleumExportingCountries)

  • Mezivládní organizace sdružující 12 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy.

  • OPEC založilo na konferenci v Bagdádu dne 14. září 1960 pět zemí, jejichž export ropy výrazně převyšoval domácí spotřebu. V lednu 1961 byly v Caracasu přijaty stanovy OPEC. Zakládající země vytvořily kartel určující objem a cenu exportované ropy, zejména pomocí zavedení těžebních kvót.

  • Kartel organizace byl během své historie úspěšný - dokázal členským zemím zajistit ohromné zisky ze vzrůstajících cen ropy (ty se od založení organizace několikanásobně zvýšily). Na podzim roku 1973 OPEC záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hlavně USA a Nizozemí) a odstartovala tak první a prozatím největší ropný šok. Ceny ropy se tehdy zvýšily na čtyřnásobek.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Lensk zem opec
Členské země OPEC narození

  • Alžírsko (od 1969)

  • Angola (od 2007)

  • Ekvádor (od 1973 do 1992, znovu se připojil 2007)

  • Irák (zakládající člen)

  • Írán (zakládající člen)

  • Katar (od 1961)

  • Kuvajt (zakládající člen)

  • Libye (od 1962)

  • Nigérie (od 1971)

  • Saúdská Arábie (zakládající člen)

  • Spojené arabské emiráty (od 1967)

  • Venezuela (zakládající člen)

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


D sledky t by a obchodu s ropou
Důsledky těžby a obchodu s ropou narození

  • Vyvážející chudé státy bohatnou, což může vést k

    • neúměrnému obohacování místní politické reprezentace a dalšímu chudnutí obyvatel (Kongo)

    • vytváření vlastního bohatství bez důrazu na ekonomický rozvoj a politickou stabilitu (Dubaj)

    • socialistickému rovnostářství: základní služby a energie zdarma (Venezuela)

  • Dovážející bohaté státy se snaží získat kontrolu nad těžbou ve zdrojových státech (USA a válka v Iráku)

  • Největší zásoby ropy mají muslimské státy, což podporuje teorii „střetu civilizací“

  • Těžba může vést k ekologickým katastrofám (Mexický záliv, duben 2010)

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Kultura st et civilizac samuel huntington
Kultura: Střet civilizací (Samuel narozeníHuntington)

  • Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace.

  • Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, například v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...).

  • Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká).

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozdělení světa na civilizační celky podle narozeníHuntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lonestates) - Turecko, Izrael a Etiopie.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek



Rozvojov pomoc
Rozvojová pomoc ETF 2013. Michael Martinek

  • Rozvojová pomoc: aktivity států, organizací i jednotlivců směřující k řešení problémů rozvojových zemí

  • Rozvojová spolupráce: dnes preferovaný termín (místo rozvojové pomoci) – zdůrazňuje partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zahrnuje

    • podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic),

    • předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy)

  • Rozvojová politika: strategie (státu, organizace) vůči rozvojovým zemím.

  • Podlezávazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HDP. To se však dosud nepovedlo naplnit (ČR poskytla v roce 2010 0,13 %).

  • Humanitární pomoc: krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Základními cíli humanitární pomoci je:

    • zachránit lidské životy

    • zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší)

    • poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Official development assistance
Official ETF 2013. Michael Martinekdevelopmentassistance

  • Oficiální rozvojová pomoc (OfficialDevelopmentAssistance, ODA) je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro předcházení světové nestabilitě, konfliktům a extrémní chudobě. Její objem činí ročně kolem 60 miliard USD.

  • Jakýkoliv tok kapitálu či veřejných financí ve formě půjček nebo grantů do jiných zemí, který splňuje dvě kritéria:

    • 1. Tento kapitál nemá, z pohledu dárce, komerční určení.

    • 2. V případě půjček jde o kapitál, poskytovaný za zvýhodněných (koncesionálních) podmínek; úroková míra a doba splatnosti pro zapůjčený kapitál by měly být výhodnější než za běžných podmínek.

  • Nejobecněji přijímaná definice byla formulována Výborem pro rozvojovou pomoc při OECD, jehož členové poskytují devět desetin rozvojové pomoci. Zatímco nevládní pomoc se spoléhá na soukromé dárce, nadace či charitativní organizace, vládní, tedy oficiální rozvojová pomoc, (OfficialDevelopmentAssistance, ODA) je financována ze státního rozpočtu.

  • Bilaterální (dvoustranná) pomoc je ta, kterou dárcovská země poskytuje přímo druhé zemi. Multilaterální (mnohostranná) pomoc je zprostředkovávána mezinárodními organizacemi.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Koncepce rozvojov politiky
Koncepce rozvojové politiky ETF 2013. Michael Martinek

  • Teorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové (William Easterly: Břímě bílého muže).

  • Teorie přerozdělení koláče: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politicko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení (JeffreySachs: Konec chudoby).

  • Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit (Paul Collier: Miliarda nejchudších).

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Paul collier miliarda nejchud ch pro se n kter m zem m neda a co s t m
Paul ETF 2013. Michael MartinekCollier: Miliarda nejchudšíchProč se některým zemím nedaří a co s tím

  • Pasti:

    • Konflikt

    • Přírodní zdroje

    • Geografická poloha

    • Špatná vláda

  • Nástroje:

    • Rozvojová pomoc

    • Vojenská intervence

    • Mezinárodní zákony a charty

    • Obchodní politika rozvinutých zemí

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet
Rozvojové cíle tisíciletí ETF 2013. Michael Martinek

  • Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje od počátku padesátých let. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce 1964. Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v r. 1969 navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce 1970. Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky.

  • Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí všech 189 členských států OSN spolu s Vatikánem a Švýcarskem ztvrdilo své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku 2015.

  • Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo.

    • Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili všechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínek extrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavena více než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnout právo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku.

    • Deklarace tisíciletí Září 2000 Přijato 189 členskými státy OSN

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet1
Rozvojové cíle tisíciletí ETF 2013. Michael Martinek

  • 1. cíl:  Odstranit extrémní chudobu a hlad

    • Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 USD na den.

    • Úkol 2: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem.

  • 2. cíl:  Dosáhnout základního vzdělání pro všechny

    • Úkol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu.

  • 3. cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti

    • Úkol 4: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému.

  • 4. cíl: Snížit dětskou úmrtnost

    • Úkol 5: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let.

  • 5. cíl: Zlepšit zdraví matek

    • Úkol 6: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti.

  • 6. cíl: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

    • Úkol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS.

    • Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet2
Rozvojové cíle tisíciletí ETF 2013. Michael Martinek

  • 7. cíl: Zajistit udržitelný stav životního prostředí

    • Úkol 9: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů.

    • Úkol 10: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně.

    • Úkol 11: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů).

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov c le tis cilet3
Rozvojové cíle tisíciletí ETF 2013. Michael Martinek

  • 8. cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj

    • Úkol 12: Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni).

    • Úkol 13: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.).

    • Úkol 14: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států.

    • Úkol 15: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí.

    • Úkol 16: Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi.

    • Úkol 17: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích.

    • Úkol 18: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


„Rozvojové cíle tisíciletí jsou historicky nejúspěšnější globální strategií proti chudobě. Projekt je důkazem, že společná globální akce může fungovat a vést k pozitivním změnám,“ říká šéf OSN. Osm cílů tisíciletí bylo přijato na světovém summitu v roce 2000.

  • Některé z Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) již byly splněny, další se k úspěchu v roce 2015 blíží. Zároveň zůstává řada nedostatků v plnění jiných miléniových cílů. To jsou hlavní závěry výroční zprávy MDGs Report, kterou jako průběžné hodnocení dosažených výsledků každoročně vydává Organizace spojených národů. Dne 1. července ji v Ženevě prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Z extrémní chudoby se podařilo vymanit miliony lidí a zajistit tak splnění jednoho z důležitých cílů již nyní. Daří se zlepšovat přístup lidí k pitné vodě, život lidí v chudinských čtvrtích velkoměst (slumech) i poměr počtu dívek a chlapců ve školách. Výrazné zlepšení dalších oblastech podle zprávy napovídá, že do roku 2015 může být splněno více vytyčených cílů.

  • Velkého pokroku bylo dosaženo v oblasti zdraví. Úmrtnost na malárii se v letech 2000-2010 celosvětově snížila o více než 25 procent. Dostupnost léčby zachránila více než milion životů. Úmrtnost na tuberkulózu může být do roku 2015 v některých oblastech světa snížena na polovinu ve srovnání s rokem 1990. V letech 1995-2011 bylo díky úspěšné léčbě zachráněno 20 milionů životů.

  • Snižuje se počet HIV infekcí. V roce 2011 bylo 34 milionů HIV pozitivních a 8 milionů lidí v rozvojových zemích dostávalo antiretrovirální léčbu. Všeobecná dostupnost antiretrovirální léčby je do roku 2015 stále dosažitelným cílem, pokud zůstanou zachovány současné trendy.

  • Dosažitelný je také cíl snížit do roku 2015 na polovinu počet hladových. V letech 1990-1992 bylo na světě 23procent hladových lidí, v letech 2010-2015 to bylo 15procent.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Úmrtnost dětí ve světě se snížila o 41 procent. V roce 1990 umíralo 87 z tisíce živě narozených dětí, v roce 2011 to bylo 57 úmrtí. To znamená, že každý den umírá o 14 tisíc dětí méně.

  • U matek-rodiček se úmrtnost za poslední dvě dekády snížila o 47 procent z 400 na 210 úmrtí na 100 tisíc porodů (1990 / 2010). Podle MDGs Report vyžaduje splnění cíle do roku 2015 snížit počet úmrtí dětí a matek o 75 procent zvýšené úsilí a silnější politickou podporu pro ženy a děti.

  • V období 2000 až 2011 se snížil počet dětí, které nechodí do školy, ze 102 na 57 milionů. V letech 1990-2011 se podařilo zajistit přístup k toaletám pro 1,9 miliardy lidí. Základní hygienická zařízení ale stále nemají k dispozici téměř 2,5 miliardy lidí. Zpráva MDGs Report současně uvádí, že výrazně ubývá zdrojů planety (úbytek lesů, živočišných i rostlinných druhů, zásob ryb v oceánech), kterou ohrožuje změna klimatu.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Pokrok, jehož bylo dosud v rámci roce 1990 umíralo 87 z tisíce živě narozených dětí, v roce 2011 to bylo 57 úmrtí. To znamená, že každý den umírá o 14 tisíc dětí méně.MDGs dosaženo, je značně nerovnoměrný, a to nejen mezi regiony a státy světa, ale i mezi různými skupinami lidí uvnitř jednotlivých států. V nejhorší situaci jsou chudí lidé z venkovských oblastí. V roce 2011 proběhlo jen 53 procent porodů na venkově pod dohledem školeného zdravotnického personálu. Pro srovnání: ve městech je to 84 procent porodů. Z lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, jich 83 procent žije na venkově.

  • Naplňování rozvojových cílů negativně ovlivňuje úbytek peněz, především na rozvoj těch nejchudších států. V roce 2012 dosáhla celková finanční pomoc rozvojovým zemím 126 miliard USD. Jedná se o čtyřprocentní pokles oproti roku 2011 (tehdy došlo oproti roku 2010 k poklesu finanční pomoci o 2 procenta). Tento trend postihuje zejména nejméně rozvinuté země. V roce 2012 se finanční pomoc poskytovaná těmto zemím snížila o 13 procent a dosáhla úrovně 26 miliard USD. Na druhou stranu těmto zemím uvolňuje ruce odpouštění dluhů a lepší podmínky pro zahraniční obchod.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Rozvojov spolupr ce esk republiky
Rozvojová spolupráce České republiky roce 1990 umíralo 87 z tisíce živě narozených dětí, v roce 2011 to bylo 57 úmrtí. To znamená, že každý den umírá o 14 tisíc dětí méně.

  • Československo se před rokem 1989 výrazně angažovalo v rozvojovém světě. Tehdy se zaměřovalo zejména na země socialistické nebo uplatňující určité prvky plánovaného hospodářství. Jednalo se zejména o hmotnou (léky, potraviny), technickou pomoc (vysílání odborníků) a stipendia zahraničním studentům.

  • Česká republika projevuje solidaritu s lidmi v málo rozvinutých zemích a cítí svůj díl zodpovědnosti na řešení globálních problémů, které do značné míry souvisejí s chudobou. Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je plnohodnotnou součástí zahraniční politiky ČR a přispívá k naplňování jejích cílů.

  • Strategickým cílem české rozvojové politiky je odstraňování chudoby a podpora bezpečnosti a prosperity prostřednictvím efektivního partnerství, které umožní chudým a málo rozvinutým zemím realizovat jejich rozvojové cíle. Výchozí bod představují Rozvojové cíle tisíciletí (MillenniumDevelopmentGoals – MDGs). Klíčový stimul pro rozvoj představují demokratické formy vládnutí, udržitelný ekonomický růst, zapojování rozvojových zemí do mezinárodního obchodu, sociální rozvoj a péče o životní prostředí.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Z kladn principy
Základní principy roce 1990 umíralo 87 z tisíce živě narozených dětí, v roce 2011 to bylo 57 úmrtí. To znamená, že každý den umírá o 14 tisíc dětí méně.

  • Základní principy české rozvojové spolupráce vycházejí z Evropského konsensu o rozvoji (2005), Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci (2005) a Akční agendy z Akkry (2008).

    • Česká ZRS je založena na partnerství s přijímajícími zeměmi, je vedena poptávkou ze strany partnerských zemí a jejich potřebami.

    • ČR podporuje posilování systémů a kapacit partnerských zemí (cílem je jejich aktivnější role při formulování a realizaci vlastních rozvojových politik)

    • S principem partnerství souvisí rovněž vzájemná odpovědnost  (ČR jako dárce i partnerské země mají odpovědnost za výsledky a dopady rozvojových programů vůči svým občanům a vůči sobě navzájem).

    • ČR se zapojila do úsilí dárcovské komunity koordinovat svoji rozvojovou politiku (harmonizovat rozvojové aktivity teritoriálně i sektorově).

    • Česká rozvojová politika je transparentní, je otevřena veřejné diskusi, která zahrnuje nestátní neziskové organizace, podnikatelskou sféru, akademickou obec a další složky občanské společnosti.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Koncepce zahrani n rozvojov spolupr ce r na obdob 2010 2017
Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017

  • Dokument, schválený vládou usnesením č. 366 ze dne 24. května 2010, určuje směřování české rozvojové spolupráce ve střednědobém horizontu. Koncepce nahradila předcházející dokument z roku 2002 a bere v úvahu změny zahraničněpolitického a ekonomického kontextu, nové závazky ČR v rámci EU a na dalších multilaterálních fórech i obecné trendy v oblasti rozvojové politiky. Aktualizuje základní cíle české rozvojové spolupráce i principy jejího poskytování a stanovuje nové teritoriální a sektorové priority.

  • Nové teritoriální priority:

    • Programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko

    • Projektové země (země, ve kterých jsou ve střednědobém horizontu potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR): Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko

    • Dosavadní prioritní země (spolupráce bude pokračovat v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období): Angola, Jemen, Vietnam, Zambie

  • Nové sektorové priority: životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace

  • Vedle sektorových priorit se ČR snaží přispět k pozitivnímu vývoji v partnerských zemích prostřednictvím tzv. průřezových principů, které jsou zohledňovány v jednotlivých rozvojových projektech: řádná (demokratická) správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu, dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců projektů, včetně rovnosti mužů a žen (gender).

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Zákon č. 151/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010, o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí

  • Hlavní legislativní rámec pro danou oblast, v platnosti od 1. července 2010. Schválení zákona je jasným signálem, že ČR má v úmyslu věnovat se rozvojové spolupráci a humanitární pomoci dlouhodobě a předvídatelně.

  • Dle zákona je zahraniční rozvojová spolupráce definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“.

  • Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí je „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům“.

  • Zákon:

    • jasně odlišuje a definuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc;

    • v oblasti humanitární pomoci rozděluje kompetence mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, slaďuje ji s integrovaným záchranným systémem;  

    • stanovuje pravomoci a působnosti všech subjektů;

    • právně zakotvuje Českou rozvojovou agenturu (ČRA) jako implementační organizaci české ZRS.    

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Účelem České rozvojové agentury (ČRA) je podporovat realizaci zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS). ČRA byla zřízena ministrem zahraničních věcí jako organizační složka státu k 1. lednu 2008. V souladu s usnesením vlády č. 1070/2007 o transformaci systému ZRS ČR, navazuje ČRA na aktivity Rozvojového střediska, které do roku 2007 plnilo v systému ZRS důležitou poradní, komunikační a vzdělávací funkci.

  • http://www.czda.cz/

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


  • Celková oficiální rozvojová pomoc České republiky za rok 2010 dosáhla 4,34 miliardy Kč, tj. 227,56 milionů USD. Tato hodnota v absolutních číslech znamená oproti roku 2009 nárůst o 6,48 % (viz tabulka č.1). Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA ke hrubému národnímu důchodu (HND) je mírně vyšší než v předchozím roce, a to 0,13 %.

  • Oficiální rozvojová pomoc dárců sdružených ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) dosáhla v roce 2010 podle předběžných údajů 128 728 mil. USD, což je v průměru 0,32 % jejich HDP. Relativně jsou ze členů DAC nejmenšími dárci Korea (0,12 %), Itálie (0,15 %) a Řecko (0,17 %), následované Japonskem (0,20 %) a Spojenými státy americkými (0,21 %). Z tzv. nastupujících dárců (nečlenů DAC) se této úrovni přibližuje Česká republika (0,13 %) a Slovinsko (0,13 %). Další srovnání ilustruje tabulka č. 2.

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


Objem finančních prostředků vynaložených Českou republikou na oficiální rozvojovou pomoc v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč)

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek


ad