Arachnida – Acari Kohorta: Hydrachnellae - vodule U nás cca 300 druhů ve všech typech vod

1. EcdysozoaPanarthropodaArthropoda Cheliceriformes - Arachnida Mandibulata Pancrustacea „Crustacea“ Branchiura (kapřivci) Branchiopoda Anostraca Notostraca Conchostraca Cladocera Malacostraca Bathynelacea Isopoda Amphipoda Decapoda Astacidea Brachiura Copepoda Ostracoda

2. Arachnida – Acari Kohorta: Hydrachnellae - vodule U nás cca 300 druhů ve všech typech vod Larvy často parazitují na vodním hmyzu, dospělci některých druhů na mlžích nebo houbovcích, jinak dravci - kořist vysávají Velikost: 1- 2 mm, výjimečně do 8 mm

3. „Crustacea“ • 3 tagmata: hlava, hruď, zadeček • Hlava srůstá s několika hrud. články v hlavohruď, někdy kryto karapaxem • Kutikula silně inkrustovaná CaCO3 • Končetiny jedno- či dvouvětevné - rozeklané (coxo-, bazi-, endo-, exopodit) • Hlava: akron + 5 čl. s končetinami (antenula, antena, mandibula, 1. a 2. maxila) • Hruď: maxilipedy (1. – 3. čl.), další kráčivé • Zadeček: urodopody u Malacostraca, 6. párů, poslední je telson • Většinou gonochoristé a vývoj přímý, pokud larva: nauplius nebo zoea.

4. Branchiopoda Anostraca (žábronožky) • Mírně laterálně zploštělé krunýře • Do dvou centimetrů. Je tvořeno hlavou, obvykle 11článkovou hrudí (17-19) a 9 článkovým zadečkem s furkou. • Složené oči na stopkách a jednoduché naupliové očko. • Antenuly jsou malé, bičíkovité, anteny jsou, zvláště u samců, mohutné. • Hrudní články nesou po jednom páru listovitých nožek

5. Branchiopoda Anostraca (žábronožky) Pohyb • Plavou za pomoci exopoditů hrudních nožek, které vykonávají rychlý rotační pohyb. Kromě toho se pohybuje celá nožka. • Pohyb jednotlivých nožek je nepatrně fázově posunut, výsledkem je plynulý posun těla vpřed. • Běžně plavou otočené hřbetem dolů, výjimečně - při víření a filtraci sedimentu se přetáčejí. • Při vnějším podráždění se mohou pohybovat skoky, při kterých se prudce odrazí obrvenou furkou a abdomenem od vody.

6. Branchiopoda Anostraca (žábronožky) Dýchání • Probíhá na epipoditových výběžcích hrudních nožek. Rozmnožování a vývoj • Gonochoristé s pohlavním dimorfismem. • U samečků jsou anteny zvětšené, hákovité, druhově specifické a slouží k přichycení na samici při kopulaci (tobjímavé končetiny). • Při kopulaci je penis samce přiložen k vaječnému váčku samice, oplození probíhá uvnitř tohoto váčku. • U druhu Artemia salina je vyvinuta také parthenogeneze. Parthenogenetická vajíčka jsou velmi odolná (vysoké i nízké teploty 81 až – 190°C.

7. Branchiopoda Anostraca (žábronožky) Rozmnožování a vývoj • Délka embryonálního vývoje je závislá na teplotě, část embryonálního vývoje probíhá pravděpodobně před či během vyschnutí lokality. • Vyschnutí lokality není nezbytné u druhu Eubranchipus grubii. • Z vajíček se líhnou naupliové larvy, ty mají silně vyvinutá mandibulární makadla, která jsou pohybovým orgánem – larvy se pohybují trhaně jednotlivými údery, plavou hřbetem nahoru. • Makadla se během vývoje redukují a jejich funkci přebírají hrudní nohy. • Délka larválního vývoje závisí na teplotě. E. grubii cca 5-6 týdnů, Branchipus schaefferi – letní druh – cca 10 dnů.

8. Branchiopoda Anostraca (žábronožky) Bionomie a zástupci • Žijí ve stojatých vodách bez predátorů, často v periodických jarních nebo letních tůních. • Eubranchipus (Siphonophanes) grubii (žábronožka sněžní) se vyskytuje v jarních periodických tůních, které se vytvářejí v inundační oblasti řek. Nauplia se líhnou často ještě pod ledem, dospělí jedinci hynou obvykle v květnu. U nás dosud v jarních periodických tůních lužních lesů povodí Dyje a Moravy. • Branchipus schaefferi (žábronožka letní) se vyskytuje dosti vzácně v letních periodických tůních (květen - říjen), vzniklých po velkých deštích. • Branchinecta ferox – nížinný stepní druh, jarní

9. Branchiopoda Anostraca (žábronožky)

10. Branchiopoda Notostraca (listonožky) • Dorzoventrálně zploštělé tělo je na hřbetní straně kryté kožním záhybem. • Složené oči v přední části štítu jsou sblížené. • Anteny a antenuly jsou zakrnělé. Tělo je tvořeno větším počtem nepravidelných článků.

11. Branchiopoda Notostraca (listonožky) • Hrudních článků je jedenáct a nesou po páru lupenitých končetin, 1 pár končetin je modifikován u obou pohlaví – endity jsou bičíkovitě protáhlé a daleko přečnívají okraj těla. 11. pár je u samic modifikován – vytváří kapsu pro vajíčka. abdomen tvořen u našich druhů 14–33 článků, které také nesou končetiny. • Poslední články nožky nemají, telson je opatřen 2 velkými bičíkovitými přívěsky - furkou. • S furkou dosahují velikosti až 10 cm.

12. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Pohyb • Pomocí končetin lupenonozi také dýchají, lezou a neobratně plavou. • Využívají především silně vyvinutých enditů 1. páru hrudních nožek – hl. při pohybu po substrátu. • Ve volné vodě plavou pomocí undulačních pohybů hrudních nožek plynulým klouzavým pohybem. • Dále mohou provádět pohyby pomocí abdomenu, který se ohne na ventrální stranu a prudce se odrazí od vody.

13. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Potrava • Při pohybu nade dnem víří endity 1. končetin bahno a detrit, částice potravy (drobní živočichové i části rostlin - dravci, mrchožrouti i detritofágové) zachycují trnitými maxilárními výběžky a posunují pohybem dalších hrudních končetin k ústnímu otvoru. • Potrava je zpracovávána mohutnými mandibulami a 1. maxilami. Dýchání • Epipoditovými výběžky hrudních končetin a pravděpodobně i většinou končetin abdominálních.

14. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Rozmnožování a vývoj • Gonochoristé i hermafroditi. • Vzájemný poměr obou typů rozmnožování je závislý na zeměpisné šířce – např. v jižní Evropě jsou především gonochoristé a na severu jen hermafrodité, u nás ještě převládá hermafroditismus, samci se vyskytují jen ojediněle. • U hermaf. jsou pohlavní žlázy rozděleny na okrsky produkující vajička a na okrsky produkující spermatozoidy. K oplození dochází již ve vaječníku.

15. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Rozmnožování a vývoj • Pohlavní dimorfismus je vyvinut (11. pár končetin není u samců upraven, dorsální štít je u nich okrouhlejší. • Při sexuálním rozmnožování jsou při kopulaci jedinci přivráceni ventrální stranou. • Ihned po kopulaci odkládá samice vajíčka do kapes na 11. páru nožek, kde jsou oplozena. • Po několika hodinách jsou pak vajíčka pohyby abdomenu rozsévána po dně – na ploše cca 1 dm2.

16. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Rozmnožování a vývoj • Vajíčka jsou velká téměř 1 mm, v jedné snůšce u L. apus je jich až 180, za 2 měsíční život samice pak cca 5000. • Vajíčka nevyžadují vyschnutí, ale dobře ho snáší (až 15 let). • Z vajíček se líhnou naupliová stadia se silně vyvinutými antenami a antenulami, které slouží k pohybu. • Po několika svlékáních tyto krní a živočich nabývá podoby dospělého.

17. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Zástupci • U nás pouze dva druhy. Obývají biotopy bez ryb a jiných predátorů (nebo málo predátorů), pozorován rozvoj v rybníčcích nebo koupalištích, kde je periodický režim vypouštění. • Lepidurus apus (listonoh jarní) žije spolu se žábronožkami v jarních periodických tůních, v povodích velkých řek, obvykle na okrajích lesa. • Mezi vidličkami furky má lístkovitý výběžek telsonu. Zbarvení těla je tmavě zelené, olivové až hnědočervené - podle potravy (hlavně drobné organismy dna včetně hynoucích žábronožek sněžných).

18. Branchiopoda Notostraca (listonožky) Zástupci • Triops cancriformis(listonoh letní) - obývá letní periodické tůně, není však tolik vázán na záplavová území. • Žije i v malých nádržích či loužích s dešťovou vodou, ve kterých se vyskytuje často až do podzimu. • Na telsonu nemá lístkovitý výběžek, jinak podobný předešlému druhu.

19. Branchiopoda Conchostraca (škeblovky) • Tělo je laterálně zploštělé, celé kryté dvouchlopňovou skořápkou, na břišní straně rozevřenou. • U druhu Lyncaeus brachyurus skořápka nekryje hlavu. Pár sblížených složených očí a jedno očko naupliové. • Hruď splývá s abdomenem, na každém článku je pár končetin, jejichž velikost se ke konci těla zmenšuje.

20. Branchiopoda Conchostraca (škeblovky) Pohyb Anteny slouží jako plovací nožky. Veslovitými údery se trhaně pohybují těsně nade dnem. U druhu Lyncaeus brachyurus který se pohybuje s pootevřenými schránkami, se na pohybu podílí i hrudní nožky – tento druh se pohybuje plynule a je schopen pohybu i ve volné vodě. Potrava Obrvenými hrudními nožkami filtrují z rozvířeného bahna částice potravy podobně jako žábronožky. Dýchání Probíhá na epipoditových výběžcích končetin.

21. Branchiopoda Conchostraca (škeblovky) Rozmnožování a vývoj • Gonochoristé i hermafroditi. Vzájemný poměr obou typů rozmnožování je závislý na zeměpisné šířce – např. v jižní Evropě jsou především gonochoristé a na severu jen hermafrodité. • Při kopulaci se samec staví z boku ke schránce samičky, pak oba jednici otevřou schránky a dojede k předání spermatu. • Vajíčka po určitou dobu ve schránce samičky, odchází s exuvií nebo jsou vypuzována. Nevyžadují, ale snáší vyschnutí. • Líhne se nauplius, pak metanauplius...heliophorová larva (posl. preadultní stadium).

22. Branchiopoda Conchostraca (škeblovky) Zástupci Žijí na dně jarních i letních periodických tůní. U nás se velmi vzácně vyskytují asi 4 druhy, z nichž nejznámější jsou Lyncaeus brachyurus Limnadia lenticularis(škeblovka velká) - v letních tůních a dorůstající až do 15 mm Tyto druhy žijí i v Čechách, následující jen na jižní Moravě a ve Slezsku: Cyzicus tetracerus(škeblovka oválná) spíše s pozdně jarním výskytem a dorůstající asi do 10 mm Leptesheria dalahacensis – např. v 80. letech masově v rybářství Pohořelice.

23. Branchiopoda Conchostraca (škeblovky)

24. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Charakteristika, celkový vzhled • Tělo laterálně zploštělé, nezřetelně článkované, kryté dvouchlopňovou skořápkou na břišní straně rozevřenou, nekryjící hlavu. • Skořápka může být u dravých druhů redukována. • Na hlavě je jedno složené oko a většinou také jedno očko naupliové. • Antenuly nesoucí chemoreceptory u samic malé a nepohyblivé, u samců delší a pohyblivé. • Anteny jsou dvouvětevné, mohutné, se zpeřenými brvami - mají pohybovou funkci. • Typická je heterogonie.

25. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Charakteristika, celkový vzhled • Tělo je opatřeno 4 – 6 páry nožek, které jsou buď utvářeny podobně (podřád Ctenopoda) nebo odlišně (Anomopoda). • Hrudní nožky filtrují pomocí hřebínků brv vodu a nesou také dýchací epipodity. U dravých druhů nejsou končetiny listovité, ale válcovité, delší a článkované, uzpůsobené k přidržování kořisti. • Konec abdomenu je přetvořen v postabdomen, který slouží u filtrujících druhů k čištění ventrální rýhy. • Zadeček je ukončen rozeklaným furkálním drápkem.

26. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Pohyb • Především pomocí 2. antén. • U skup. Ctenopoda napomáhá proud vody vyvolaný kmitáním hrudních nožek. • Pohybují se veslovitými údery antén – pohyb je druhově charakteristický. Větší druhy se pohybují spíše skoky, menší plynuleji. • Zástupci rodu Scapholeberis – ventrální strana je rovná nebo i prodloužená v trn, živočich je zavěšen k hladinové blance a zavěšen na ni rychle plave.

27. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Pohyb • Druh Ilyocryptus je ventrální stranou zabořen do bahna, anteny vykonávají kruhovitý pohyb. • Někteří zástupci čeledi Chydoridae se přidržují podkladu mírně rozevřenými schránkami. • Druhy rodu Simocephalus a Sida crystallina mají vyvinut zvláštní přichycovací aparát na týlní straně hlavy.

28. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Potrava • Filtrátoři - většinou se živí filtrací sestonu z vody (řasy, bakterie, detrit). • Filtrují pomocí kmitání hrudních nožek, frekvence závisí na teplotě a je nepřímo úměrná velikosti. • Postup filtrace je různý u různých skupin. • Filtrátory jsou např. zástupci Bosminidae. • Seškrabávači - někteří zástupci čeledi Chydoridae mají končetiny modifikovány k oškrabávání nárostů nebo ektodermálních buněk z těla nezmarů (Anchistropus emarginatus). • Rody Leptodora a Bythotrephes jsou dravci.

29. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Dýchání • Většina perlooček dýchá pomocí epipoditů. • Někdy vyvinuto dýchání koncovou částí střeva – pravidelně je nasávána a vypuzována voda (Daphnia magna). • Dravé perloočky, které nemají epipodity, dýchají celým povrchem těla.

30. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Rozmnožování a vývoj • Gonochoristé se zřetelným pohlavním dimorfismem: samci jsou menší, nemají rozšířený zárodečný prostor, mají modifikané antenuly a na 1. páru hrudních končetin je vyvinut hákovitý trn a dlouhá brva. Daphnia pulex - parthenogenetická samice Daphnia pulex - samec

31. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Rozmnožování a vývoj • V životním cyklu je typická heterogonie. • Četnost gamogeneze závisí na podmínkách prostředí. • Při gamogenezi vznikají haploidní vajíčka, z nichž se líhnou samci, kteří pak oplodní další haploidní vajíčka. • Samičky s oplozenými vajíčky pak snášejí diploidní zimní - tzv. trvalá vajíčka. • Ta jsou buď odkládána do nepozměněných plodových prostorů a do vody se uvolňují při svlékání samičky (počet vajíček bývá 5 - 10) nebo • jsou v v plodovém prostoru chráněna pozměněnou částí skořápky a i po svlečení zůstávají v modifikované části exhuvie - ephippium, vajíček bývá méně.

32. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Rozmnožování a vývoj • Trvalá vajíčka se líhnou až po období klidu - pouze samice tzv. 1. postephippiální generace. Při parthenogenezi jen diploidní vajíčka - tzv. letní - subitánní. • Embryonální vývoj parth. vajíček vždy v plodovém prostoru samiček. • Vývoj přímý (preadultní a adultní stadia), pouze u Leptodora kindtii je metanauplius • Generační cykly - mono- di- i polycyklické druhy. • Temporární variabilita

33. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Bionomie • Žijí především v planktonu stojatých nebo mírně tekoucích vod. • Ekologické skupiny: pelagiální, litorální, bentické

34. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Zástupci Podřád: CALYPTOMERA – perloočky cedivé Kohorta: Ctenopoda – p. stejnohohé Čeleď: Holopediidae – hrbatkovití Čeleď: Sididae – stejnonožkovití Kohorta: Anomopoda – p. různonohé Čeleď: Chydoridae – čočkovcovití Čeleď: Daphniidae – hrotnatkovití Čeleď: Bosminidae – nosatičkovití Čeleď: Macrothricidae – slatinkovití Podřád: GYMNOMERA – perloočky dravé

35. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Zástupci Podřád: CALYPTOMERA – perloočky cedivé Kohorta: Ctenopoda – p. stejnohohé Čeleď: Holopediidae – hrbatkovití jediný druh: Holopedium gibberum – hrbatka jezerní (samičky mají 1větevná tykadla), vylučují kolem sebe rosolovitý obal Čeleď: Sididae – stejnonožkovití Sida crystallina – stejnonožka rdestová – při březích nádrží s čistou vodou Limnosida frontos – seveřanka vzácná – pelagiálu velkých vod jezerního typu (jihočeské rybníky, Slapy)

36. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Kohorta: Anomopoda – p. různonohé Čeleď: Chydoridae – čočkovcovití velké, až 3 mm jako např. Anchistropus emarginatus (zoubkovec nezmaří) parazituje na nezmarech Graptoleberis testudinaria (tlamovka tůňková) v silně zarostlých a příbřežních vodách Alona rectangula (lukovka oblorepá) hojně, při dně i mezi rostlinstvem

37. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Čeleď: Daphniidae – hrotnatkovití Ceriodaphnia reticulata (břichatka mřížkovaná) Ceriodaphnia quadrangula (břichatka jezerní) oba běžné druhy litorálního planktonu Moina – naše druhy nejčastěji v malých, silně prohřívaných vodách (kaluže) Moina micrura (kaluženka malá) běžný, kosmopolitní druh

38. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Čeleď: Daphniidae – hrotnatkovití Daphnia - hrotnatka, skořápka vzadu vybíhá vzadu v trn nebo cíp Daphnia magna (hrotnatka velká) až 6 mm, v eutrofních vodách, i značně znečištěných, masově Daphnia pulex (hrotnatka obecná) v méně znečištěných vodách, lesních rybnících a říčních ramenech Daphnia cucullata (hrotnatka jezerní) v nejrůznějších eutrofních vodách, cyklomorfóza.

39. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Čeleď: Daphniidae – hrotnatkovití Simocephalus (věšenka) – mezi vegetací při březích Simocephalus vetulus – věšenka obecná Scapholeberis mucronata – hladinovka obecná – pleustonní, plují hřbetem dolů, břišní stranou skořápky zachyceny na spodní straně hladiny.

40. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Čeleď: Bosminidae – nosatičkovití Bosmina longirostris(nosatička obecná) má silně prodloužené antenuly ve tvaru zahnutých chobotů. Je velmi malá (0,2 - 0,5 mm), v litorálu stojatých vod. Bosmina coregoni (nosatička jezerní) v hlubokých čistých vodách jezerního typu. Čeleď: Macrothricidae – slatinkovití nejen ve slatinách a rašeliništích Lathonura rectirostris (tůněnka průsvitná) mezi rostlinstvem drobných vod nebo při březích. Macrothrix (slatinovka) Acantholeberis curvirostris (huňatka rašelinná) v silně zarostlých rašelinných vodách, v litorálu rybníků a údolních nádrží

41. Branchiopoda Cladocera (perloočky) Podřád: Gymnomera – perloočky dravé Leptodora kindtii(ramenatka velká) je náš největší druh, dorůstající až do 1 cm. Má štíhlé a průhledné tělo, zakrnělou skořápku, velké anteny a velké složené oko. Dravec, chytající kořist pomocí chápavých hrudních nožek. Vyskytuje se v letním planktonu rybníků a jezer. Metanauplius. Polyphemus pediculus – velkoočka slatinná, do 2 mm, v zarostlých, slatinných vodách místy hojně.

42. Malacostraca (rakovci) Obecná charakteristika • Tělo většinou kryté pevným inkrustovaným krunýřem. • Tvořeno stálým počtem článků: hlava včetně akronu je ze 6 článků, hruď má 8 a zadeček včetně telsonu 7 článků. • Na jednotlivých tagmatech je potom obvykle 5, 8 a 6 párů končetin. Končetiny jsou tedy i na zadečku. Kráčivé hrudní končetiny nejsou větvené. • Pohlavní vývody vyúsťují u samic na 6. a u samců na 8. hrudním článku. • Obvyklým larválním stádiem je zoea, u mnoha druhů je také megalopová larva či myzidní larvální stádium, nauplius je vzácný. • Většina našich druhů je bez volného larválního stádia.

43. Malacostraca Bathynellacea (bezkrunýřky) Obecná charakteristika • Hlava není srostlá s hrudními články. • Hrudních článků je 8, nesou po páru dvojklanných končetin - 8. pár redukovaný a u samců přeměněn v kopulační orgán. • 6 abdominálních článků, tělo zakončeno furkou. • Na abdominálních článcích vyvinut pouze 1. pár pleopodů a poslední pár - uropody. • Slepí korýši, žijící v podzemních intersticiálních prostorech zvodnělých vrstev písků a štěrků a také v jezeře Bajkal. Většinou okolo 1 mm.

44. Malacostraca Bathynellacea (bezkrunýřky)

45. Malacostraca Bathynellacea (bezkrunýřky) Pohyb • Pohybovým orgánem jsou pereiopody a uropody. • Pohybují se hl. mezi zrny písku v intersticiálu, ve volné vodě plavou. Potrava • Živí se detritem, popř. bakteriemi. Dýchání • Pomocí epipoditů, které jsou lokalizovány na bazipoditech pereiopodů.

46. Malacostraca Bathynellacea (bezkrunýřky) Rozmnožování a vývoj • Gonochoristé. • Samička odkládá jednotlivě poměrně velká vajíčka (0,1 mm). • Embryonální vývoj cca 2 měsíce (8 - 10 °C). • Larvální vývoj zahrnuje několik svlékání, během kterého organismy dosáhnou plného počtu tělních článků končetin.

47. Malacostraca Bathynellacea (bezkrunýřky) Bionomie • V podzemních vodách v intersticiálu - v náplavech a uloženinách podél toků a v okolí nádrží. Poměrně často ve studních, do kterých jsou strhávány proudem vody. Zástupci • Bathynella natans (bezkrunýřka slepá) nalezena r. 1882 prof. A. Vejdovským ve studni v Praze. Nejčastěji uváděna ze studní na zvodněných štěrkových vrstvách. • Bathynella chappuisi (bezkrunýřka Chappuisova) zjištěna u nás v poslední době v podzemních vodách.

48. Malacostraca Isopoda (stejnonožci) Obecná charakteristika • Tělo je dorzoventrálně zploštělé (vodní zástupci). • Hlava srůstá s prvním hrudním článkem. Nese 2 páry tykadel, mandibuly, maxilluly, maxilly, maxillipedy. • Hruď - 7 volných článků s křídlovitými laterálními výběžky tergitů. Každý článek nese 1 pár pereiopodů - křáčivé, nerozeklané nožky, u samic na jejich bázi chitinózní lamely - oostegity. • Oostegity uzavírají plodový prostor - marsupium. • Abdominální články kromě posledního jsou zakrnělé, srůstají v pleotelson. Telson je mohutný, plochý. Nesou po páru dvouvětevných pleopodů - poslední pár uropody.

49. Malacostraca Isopoda (stejnonožci)

50. Malacostraca Isopoda (stejnonožci) Pohyb • Pohybovým orgánem je 7 párů pereiopodů, 1. - 4. pár obrácen k hlavě, 5. - 7. pár k telsonu. • Pohybují se pomalu, kráčivě po podkladu, neplavou. Potrava • Naše druhy herbivorní, živí se zbytky rostlin, popř. nárosty. Pro rod Asellus typická skeletizace listů napadaných do vody. Dýchání • Dýchají pomocí blanitých pleopodů.