Miroslav Barták 26. 3. 2014

1. Zdravotní stav bezdomovců v mezinárodním srovnání a ČRZdravotní politikaIntegrace bezdomovců a prevence bezdomovectví – nové cíle veřejné politiky Miroslav Barták 26. 3. 2014

2. Obsah prezentace • Zdraví bezdomovců v zahraničních výzkumech • Výsledky šetření IZPE z roku 2005/2006 – zdraví bezdomovců v ČR http://healthydebate.ca/2011/05/topic/cost-of-care/homelessnessmentalhealth

3. Tváře bezdomovství • Bezdomovství jako nový sociální problém po roce 1989 • Bezdomovectví jako extrémní forma sociálního vyloučení • Absence determinanty zdraví – bydlení • Jev rezistentní k mnoha snahám veřejné politiky

4. Bezdomovci a zdraví • Zdravotní stav bezdomovců je horší než zdravotní stav bydlící populace • Dílčí znalosti subjektivního hodnocení zdraví v ČR (IZPE, Naděje) • Objektivní zdraví – neúplná evidence v ČR

5. Bezdomovci a zdraví • Akademicky významné téma – databáze Web ofKnowledge obsahuje cca 4 tisíce impaktovaných článků na téma bezdomovstí a zdraví (březen 2014). • Dušení zdraví bezdomovců, fyzické zdraví (životní styl). • Akademické a veřejně politické znalosti nutně nesouvisí s efektivním řešením bezdomovství (Velká Británie, Kanada, USA). http://media.salon.com/2013/01/spain-financial-crisis.jpeg14-1280x960.jpg

6. Bezdomovci a veřejná politika • Existující agenda • Významné finanční investice • Působení organizací soukromého sektoru • Pravidlo 80/20 – poskytovatelé/finanční prostředky • „Neřešitelnosti a neatraktivnost“

7. Integrovaný přístup ke studiu bezdomovství

8. Kariéra bezdomovství

9. Výsledky subjektivního hodnocení zdraví bezdomovců • V roce 2005 proběhlo dotazníkové šetření subjektivního hodnocení zdraví bezdomovců a jeho determinant (IGA MZ). 85 otázek (tazatelé v organizacích). Dotazník vyplnilo 900 mužů a žen bez domova. • základní charakteristiky (pohlaví, věk, dosažené vzdělání, rodinný stav, počet dětí), • ekonomickou aktivitu a příjem (postavení na trhu práce, příjem, jeho druhy a výše), • životní situaci bezdomovství (faktory, spouštěcí mechanismy a rizikové faktory bezdomovství, délka bezdomovství, využívané a požadované sociální služby, reakce okolí). • zdravotní stav (subjektivní hodnocení aktuálního zdravotního stavu, nemocnost, prodělaná onemocnění), • spotřebu a dostupnost zdravotní péče (počet návštěv praktického lékaře, ambulantních specialistů a zubního lékaře, hospitalizace, odmítnutí zdravotní péče), • životosprávu (stravování, spotřeba tabáku, alkoholu a nelegálních drog, péče o vlastní zdraví).

10. Výsledky šetření • Základní socio-demografické charakteristiky: • mezi dotazovanými bezdomovci bylo přibližně 80 % mužů a 20 % žen, • bezdomovci jsou nejčastěji osoby v produktivním věku, • z hlediska rodinného stavu se jedná ve většině o osoby svobodné nebo rozvedené, kteří žijí samostatně (osaměle), • 30 % dotázaných bezdomovců nemá žádné děti, • přibližně polovina bezdomovců dosáhla nejvyššího vzdělání základního nebo vyučen/vyučena.

11. Výsledky šetření • Ekonomická aktivita a příjem: • téměř tři čtvrtiny bezdomovců jsou nezaměstnaní, ale pouze třetina z nich je registrována na Úřadu práce, • pokud již bezdomovci pracují, příjmy žen bez domova jsou nižší než bezdomovců mužů, • asi 75 % bezdomovců uvedlo měsíční příjem nižší než 5 000 Kč.

12. Výsledky šetření • Životní situace bezdomovství: • přibližně dvě třetiny bezdomovců jsou bez domova více než jeden rok, • více než 40 % bezdomovců prošlo během svého života vězením, • nejčastěji udávanou příčinou bezdomovství jsou partnerské rozvraty, rozvody a ztráta zaměstnání, • jen asi 60 % bezdomovců se v době, kdy se stalo bezdomovci, obrátilo o pomoc, ačkoliv těm, kteří pomoc žádali, byla zpravidla poskytnuta, • v zimě roste počet bezdomovců, kteří vyhledávají sociální služby, • bezdomovci nejčastěji žádají a využívají možnost stavování a hygieny, • třetina bezdomovců udává negativní zkušenosti se svým okolím nebo policií, která souvisí s jejich životní situací.

13. Výsledky šetření • Zdravotní stav: • hodnocení zdraví se zhoršuje s rostoucím věkem (významně závisí na věku) s tím, že ženy se cítí hůře než muži, vliv délky bezdomovství nebyl v tomto ohledu statisticky prokázán, • v porovnání se situací před rokem se nejvíce bezdomovců cítí stejně, • většina bezdomovců nepovažuje svůj život za ideální, pokud by měli možnost, řadu věcí by změnili, • přibližně 28 % mužů, respektive 37 % žen uvedlo, že aktuálně trpí nějakým chronickým onemocněním, s rostoucím věkem je výskyt chronických onemocnění častější (nejčastěji uváděnými onemocněními jsou duševní choroby/poruchy chování a kožní onemocnění, ale také vysoký krevní tlak),

14. Výsledky šetření • muži i ženy bez domova hodnotí velmi kladně míru své pohyblivosti a schopnost sebeobsluhy, vysoké procento však uvádí bolesti/obtíže a úzkost/deprese, • existuje významná statistická závislost výsledku „škály“ v rámci EuroQolu na věku, kdy věk zhoršuje pozitivní hodnocení zdraví, naopak statisticky se nepodařila prokázat závislost na pohlaví a délce bezdomovství.

15. Výsledky šetření • Životospráva: • většina bezdomovců má „bezproblémovou“ možnost stravování a hygieny, • tři čtvrtiny bezdomovců jsou kuřáci, • 12 % mužů a 4 % žen bez domova uvádějí, že denně konzumují alkohol, což je ovlivněno místem sběru dat, kdy podmínkou přijetí do organizace je střízlivý stav, což data naprosto zkresluje, • přibližně 20 % bezdomovců má zkušenosti s nelegálními drogami, nejčastěji s marihuanou a hašišem, zanedbatelné procento uvedlo spotřebu inhalátů (např. toluenu), který je považován za „drogu chudých“.

16. Výsledky šetření • Spotřeba a dostupnost péče: • v posledních dvanácti měsících navštívilo z důvodu zdravotních obtíží praktického lékaře alespoň jednou 70 % mužů, respektive 79 % žen, • z důvodu zdravotních obtíží navštívilo v posledních dvanácti měsících odborného ambulantního lékaře (včetně gynekologa) 50 % dotazovaných mužů, respektive 63 % dotazovaných žen. • zubního lékaře navštívilo v posledních dvanácti měsících pouze 39 % dotazovaných mužů, respektive 31 % dotazovaných žen, • za posledních dvanáct měsíců bylo hospitalizováno 37 % dotazovaných mužů, respektive 32 % žen, • bezdomovci navštěvují lékaře nebo jsou hospitalizováni nejčastěji pouze jednou ročně, • léky na lékařský předpis užívá méně bezdomovců, než kolik jich uvádí léčená chronická onemocnění, • .

17. Výsledky šetření • bezdomovci pouze zřídka užívají volně prodejné léky, • největší problém pro bezdomovce představuje finanční „náročnost“ předepisovaných léčiv, • 13 % bezdomovců se setkalo s odmítnutím u lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení, a to z důvodů, které de jure nemohou být důvodem odmítnutí, • pokud by mohli bezdomovci něco ve zdravotnictví změnit, chtěli by lepší vztahy zdravotníků k pacientům, zejména v oblasti komunikace

18. Souhrn zjištění • Definice bezdomovství • Nedostatečná definice bezdomovství ztěžuje jeho efektivní řešení. • Sebelepší definice musí být rozšiřována a zpřesňována v závislosti na společenském vývoji. • Determinanty zdravotního stavu bezdomovců • Nejvýznamnější determinantou zdravotního stavu bezdomovců je samotné bezdomovství. • Mezi bezdomovci se vyskytují ve vysoké míře problémy s alkoholem, bezdomovci jsou vystavováni výrazným stresovým situacím (sociálním, vztahovým), což ovlivňuje jejich duševní zdraví.

19. Souhrn zjištění • Zdravotní stav bezdomovců • Bezdomovci trpí často infekčními onemocněními. • U bezdomovců se vyskytují ve vysoké míře duševní poruchy a onemocnění. • Většina bezdomovců má problémy s alkoholem či je na něm závislá. • Dostupnost zdravotnických služeb • Nejlépe zajistí dostupnost péče zdravotnická zařízení přímo u poskytovatelů sociálních služeb. • Přijetí pacienta-bezdomovce může být pro lékaře riziko z pohledu odlivu pacientů „bydlících“. • Hospitalizace bezdomovců i jejich převozy do nemocnice jsou mnohdy problematické. • Po propuštění z nemocnice se bezdomovci vrací zpět na ulici a jejich „doléčení“ je nejisté.

20. Současný stav a jak dále…

21. Děkuji za vaši pozornost miroslav.bartak@ujep.cz KSP FSE UJEP, Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem