1 / 84

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Iva Herrmannová TEMATICKÁ OBLAST: Optika NÁZEV DUMu : Oko

Download Presentation

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Iva Herrmannová TEMATICKÁ OBLAST: Optika NÁZEV DUMu: Oko POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 21 KÓD DUMu: IH_OPTIKA_21 DATUM TVORBY: 20.11.2013 ANOTACE (ROČNÍK): Prezentace je určena pro oktávu gymnázií (4. ročník). V prezentaci jsou žáci seznámeni s okem jako optickou soustavou, podrobně s anatomií oka, která je názorně popisována a objasňována pomocí vysvětlivek, které se postupně načítají na obrázku řezu lidského oka. Dále jsou vysvětleny pojmy daleký a blízký bod oka a konvenční zraková vzdálenost. V závěru prezentace jsou uvedeny nejčastější oční vady, jejich příčiny, projevy a možné korekce.

  2. OKO OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA ANATOMIE OKA VADY OKA

  3. 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA DOPADAJÍCÍ SVAZEK PAPRSKŮ JE ZMĚNĚN NA SBÍHAVÝ SVAZEK

  4. 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA OBRAZ VZNIKÁ NĚKOLIKANÁSOBNÝM LOMEM DOPADAJÍCÍ SVAZEK PAPRSKŮ JE ZMĚNĚN NA SBÍHAVÝ SVAZEK

  5. 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ

  6. Obraz ZMENŠENÝ, PŘEVRÁCENÝ, SKUTEČNÝ

  7. 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ TAKOVÝ OBRAZ OKO VYTVÁŘÍ ODMALIČKA. DÍKY ZKUŠENOSTEM A ZPRACOVÁNÍ VE ZRAKOVÉM CENTRU V MOZKU VNÍMÁME OBRAZ VE VZPŘÍMENÉ POLOZE

  8. 1. OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ • Oko zobrazuje předměty zRŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ a do vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´

  9. Oko zobrazuje předměty z RŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ ado vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´ a – mění se a´– stejná

  10. 1. SHRNUTÍ: • Oko je SPOJNÁ optická SOUSTAVA • Oko vytváří obraz ZMENŠENÝ PŘEVRÁCENÝ SKUTEČNÝ • Oko zobrazuje předměty zRŮZNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH VZDÁLENOSTÍ a, do vždy STEJNÉ OBRAZOVÉ VZDÁLENOSTI a´

  11. 2. ANATOMIE OKA

  12. ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“

  13. ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“ • ZDE NASTÁVÁ PRVNÍ LOM SVĚTLA

  14. ROHOVKA = „VSTUPNÍ BRÁNA DO OKA“ • ZDE NASTÁVÁ PRVNÍ LOM SVĚTLA • INDEX LOMU JE 1,37 (VĚTŠÍ NEŽ U VODY, MENŠÍ NEŽ U SKLA)

  15. OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA)

  16. OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA) • ZDE NASTÁVÁDRUHÝ LOM SVĚTLA

  17. OČNÍ MOK (KOMOROVÁ TEKUTINA, KOMOROVÁ VODA) • ZDE NASTÁVÁDRUHÝ LOM SVĚTLA • INDEX LOMU JE 1,33 (STEJNÝ JAKO U VODY)

  18. DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY

  19. DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY DÁNA OBSAHEM PIGMENTU

  20. DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVA DUHOVKY DÁNA OBSAHEM PIGMENTU • ZORNICE – OTVOR V DUHOVCE ( JEVÍ SE JAKO ČERNÝ)

  21. DUHOVKA (IRIS) ODDĚLUJE PŘEDNÍ OČNÍ KOMORU OD ZADNÍ KOMORY • BARVADUHOVKY JE DÁNA OBSAHEM PIGMENTU • ZORNICE – OTVOR V DUHOVCE (JEVÍ SE JAKO ČERNÝ) • VELIKOST ZORNICESE MĚNÍ S INTENZITOU OSVĚTLENÍ • (podobnost s clonou u fotoaparátu)

  22. ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1,4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO

  23. ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1,4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO • JE DRŽENA KRUHOVÝM (CILIÁRNÍM) SVALEM

  24. ČOČKA MÁ NEJVĚTŠÍ INDEX LOMU (1,4) – NEJVÝRAZNĚJI LÁME SVĚTLO • JE DRŽENA KRUHOVÝM (CILIÁRNÍM) SVALEM • ZMĚNOU NAPĚTÍ V TOMTO SVALU SE ČOČCE MĚNÍ ZAKŘIVENÍ OPTICKÝCH PLOCH – ČOČKA MĚNÍ SVOJI OPTCKOU MOHUTNOST φ – ČOČKA AKOMODUJE

  25. AKOMODACE

  26. AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ VZDÁLEN – MALÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ BEZ AKOMODACE

  27. AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ VZDÁLEN – MALÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ BEZ AKOMODACE • JE-LI PŘEDMĚT HODNĚ BLÍZKO – VELKÉ ZAKŘIVENÍ PLOCH – POZOROVÁNÍ SURČITOU AKOMODACÍ

  28. SKLIVEC

  29. SKLIVEC • NEJMENŠÍ INDEX LOMU

  30. SKLIVEC • NEJMENŠÍ INDEX LOMU • JE ROVEN 1,33(STEJNÝ JAKO U VODY)

  31. SÍTNICE

  32. SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO

  33. SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO • TYČINKY (ROZLIŠUJÍ INTENZITU SVĚTLA – ČERNOBÍLÉ VIDĚNÍ)

  34. SÍTNICE • OBSAHUJE 2 DRUHY BUNĚK CITLIVÝCH NA SVĚTLO • TYČINKY (ROZLIŠUJÍ INTENZITU SVĚTLA – ČERNOBÍLÉ VIDĚNÍ) • ČÍPKY(ROZLIŠUJÍ BARVY SVĚTLA –BAREVNÉVIDĚNÍ)

  35. ŽLUTÁ SKVRNA

  36. ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKUSÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA

  37. ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKUSÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA • NEJVĚTŠÍ KONCENTRACE TYČINEK

  38. ŽLUTÁ SKVRNA • NACHÁZÍ SE V PRŮSEČÍKUSÍTNICE A OPTICKÉ OSY OKA • NEJVĚTŠÍ KONCENTRACE TYČINEK • NEJCITLIVĚJŠÍ MÍSTO SÍTNICE

  39. SLEPÁ SKVRNA

  40. SLEPÁ SKVRNA • ÚSTÍ ZRAKOVÉHO NERVU

  41. SLEPÁ SKVRNA • ÚSTÍ ZRAKOVÉHO NERVU • NEJSOU ZDE ANI TYČINKY ANI ČÍPKY

  42. ZRAKOVÝ NERV

  43. ZRAKOVÝ NERV • ZAJIŠŤUJE PŘENOS VZRUCHŮ DO MOZKU

  44. CÉVNATKA

  45. CÉVNATKA • ZAJIŠŤUJE VÝŽIVU OKA

  46. BĚLIMA

  47. ROZSAH AKOMODACE

  48. ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA KTEROU JE ZDRAVÉ OKO SCHOPNO ZAOSTŘIT

  49. ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA KTEROU JE ZDRAVÉ OKO SCHOPNO ZAOSTŘIT • TZV. DALEKÝ BOD OKA – MINIMÁLNÍ AKOMODACE

  50. ROZSAH AKOMODACE • JE URČEN NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ VZDÁLENOSTÍ OD OKA, NA KTEROU JE ZDRAVÉ OKO SCHOPNO ZAOSTŘIT • TZV. BLÍZKÝ BOD OKA – MAXIMÁLNÍ AKOMODACE

More Related