Přejímání slov mezinárodních a z cizích jazyků

1. Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Přejímání slov mezinárodních a z cizích jazyků Český jazyk 7. ročník ZŠ

2. Slova cizího původu jsou: • cizí(zachovala si původní ráz) • a) zcela běžná – auto, nafta, rekreace, prémie • b) méně běžná, ale častá – charakter, extrémní, externí, aloe, export • c) omezena na okruh odborníků – anoda, neuron, reostat, diluvium • d) mezinárodní (společná většině kulturních národů – bible, biologie, televizor, doktor • e) nespisovná – špunt, kšeft, flaška • zdomácnělá(cizí původ si už neuvědomujeme) – škola, víno, jablko, závoj

3. Odkud byla slova přejata: • z němčiny – barva, rychtář, puška • z francouzštiny – páže, markýz, turnaj, žampión, bujón, želé, inženýr, bižuterie, parfém, kostým, šanson, fejeton • z italštiny – konto, banka, kvinteto, pianissimo • z angličtiny – šek, byznys, tenis, gól, fotbal, džentlmen, tramp, hardware, džez, hit, svetr

4. Odkud byla slova přejata: • z řecko-latinské slovní zásoby – kostel, telefon, fyzika • z maďarštiny – guláš, husar, čardáš • z jiných jazyků – otoman (arab.), rýže (indic.), pyžamo (pers.), kečup (čína)

5. Odkud byla slova přejata: • Ze slovanských jazyků • z ruštiny – bohatýr, čaj, samovar, kolchoz, pětiletka, brigáda, družba • z polštiny – svěží, tklivý, chmura • z chorvatštiny - junák

6. Příčiny přejímání • rychlý rozvoj společnosti, vědy, techniky -> nutnost pojmenovat nové jevy – privatizace, aliance, video, lídr i leader, meningokok • cizích slov se používá tam, kde chybí česká náhrada – televize, telefon, laser, chemie, penicilin aj.

7. Příčiny přejímání • mezinárodní srozumitelnost – zvl. ve vědě, technice, kultuře (jednoznačnost vyjádření, naopak nevhodnost dvojího pojmenování) • naopak nesrozumitelnost (např. nepříznivá lékařská diagnóza) • někdy je cizí slovo běžnější než česká varianta • abstraktní – odtažitý, infarkt – záhať, tuberkulóza - souchotiny

8. Příčiny přejímání • cizí výraz zmírňuje nepříjemné nebo trapné pocity • korpulentní, obézní – tlustý, debilní – prostoduchý • snadné tvoření odvozenin • centrum – centrála, centralizovat, centralizace, centralizační, centralistický, centrický, centrovat atd.

9. Zásady používání cizích slov • potřebnost -> obohacení jazyka • mezinárodní srozumitelnost • účelnost • není vhodné opakovat táž slova, lze využít synonym (kredit-úvěr, transport-doprava) • pro zdůraznění, zesílení významu – spojením slov významově blízkých (naprosto a absolutně) zvl. v publicistice

10. Zásady používání cizích slov • nepřetěžovat projev přemírou cizích slov na úkor srozumitelnosti • používat slov v přeném významu a se znalostí jejich významu, např. nezaměňovat: • efektní – okázalý, působivý X efektní – účinný • bibliograf – knihopisec X bibliofil – sběratel vzácných tisků, knihomil • kvalifikace – způsobilost, schopnost X kvalifikace – hodnocení, známkování

11. Psaní slov přejatých • původní pravopis: • abbé, watt, wolfram, revue, adagio aj. • počeštěný pravopis: • aféra, prézens, rentgen, kvinta, tramvaj, hokej, antologie, téma, tematický, teze, adresa, glosa, komise, pudink aj., ale jazz i džes, makeup i mejkap

12. Psaní slov přejatých • s a z: • kde se vyslovuje s jako z, píšeme z: • analýza, buržoazie, dezerce, iluze, organizace, próza, poezie, gymnázium • kurs i kurz, puls i pulz, realismus i realizmus, diskuse i diskuze, renesance i renezance

13. Psaní slov přejatých • označení délky: • délka tam, kde se vyslovuje: • akvárium, árie, oáza, pól, rádio, téma, sérum, filé, terén, kariéra, etamín, angažmá, repertoár, celulóza, dialýza aj. • obojí: • acetyle/én, benzi/ín, penicili/ín, pasi/ívum, leuke/émie, bižute/érie, citro/ón, milio/ón, vago/ón, seto/óna, ortope/édie • krátké –ura: brožura, korektura, literatura - una: laguna, tribuna

14. Výslovnost cizích slov • zdomácnělá počeštěná slova vyslovujeme tak, jak se píší: • hokej, teorie, rentgen, analýza, schéma • cizí slova psaná původním pravopisem vyslovujeme obvykle jako nezdomácnělá: adagio <adádžo> • pozor na nespisovnou výslovnost k nebo g ve slovech • motocykl, demokracie, dekret, lokál, aj., ale plakát, inkoust, akát, má dvojí výslovnost <k i g>

15. Výslovnost cizích slov • cizí jména vlastní (osobní, zeměpisná) vyslovujeme podle výslovnosti cizího jazyka • Viktor Hugo <viktor igo>, Jean Jacques Rousseau <žán žak rusó>, New York <ňu jork> • nejnovější pravidla pravopisu uvádějí v řadě slov dvojí psaní, tedy i často dvojí výslovnost, např. : • diskuse i diskuze, disertace i dizertace, renesance i renezance, resort i rezort, pasivum i pasívum

16. Skloňování substantiv cizího původu • skloňování v zásadě jako domácí slova (přizpůsobení) podle zakončení (-> vzory) • komik, Pasteur (pán); Alois – 2. sg. Aloise i Aloisa (i vzor muž) • jména na –a, -e, (pomnožná na –y, -e) podle: • žena - lyrika, Varšava, Atény, nebo • růže - diskuse, televize, Asie

17. Skloňování substantiv cizího původu • jména na -o (město) – Oslo, Tokio, auto, video • jména na –e (Dante) se skloňuje dále bez koncovky –e podle pán 2.p. Danta (i Danteho), Schulze nebo muž (2.p. Dumase) • jména na –er, -el: buď –e zůstává Gebauer – Gebauera, nebo se vynechává Winter – Wintra, nebo obojí: Wolkera i Wolkra

18. Skloňování substantiv cizího původu • jména slovanská na –i, -oj, -ij jako mladý: Tolstoj – Tolstého, Tolstému … • jména na –ó, -ö, -ú podle pán: Rousseau <rusó> - Rousseau –a • jména na –i,-y – koncovky zájmen Verdi – Verdiho, Verdimu …

19. Jména řeckého a latinského původu • a) prvky originálního skloňování: Zeus – Dia, Diovi, Jupiter – Jova, Jovovi (jako planeta jen 2.p. Jupitera); Atlantis – Atlantidy, Paris – Parida/Parise, Tigris – Tigridu; Cicero – Cicerona, Nero – Nerona (pes Nero – Nera); Anakreón – Anakreóna, sfinx – sfingy; drama – dramatu, kóma – kómatu, panoráma – panorámatu i panoramatu/nesklonné panoráma

20. Jména řeckého a latinského původu • b) lékařské a jiné odborné termíny: • hepatitis (zánět jater) – hepatitidy; anion – aniontu, prézens – prézentu, pronomen – pl. pronomina • c) jména na –us, -os, -es, -um, -on – koncovky ke kmeni (odsun nominativních koncovek) • Kosmos – kosmu, gymnázium – gymnázia,

21. Jména řeckého a latinského původu • d) jména na –eum, -ium, -uum podle město, některé tvary podle moře: • muzeum, 2.pl. muzeí, 3. muzeím, 7. muzei • e) vlastní jména ženská – vzor žena: Ester – Estery • f) jména na –ea, -ua – podle žena i růže

22. Jména řeckého a latinského původu • g) jména nesklonná: abbé, atašé; lady, rallye <reli>, revue, reuma, kupé, angažmá, aloe, finále, froté, kombiné, alibi, derby aj. • Vlastní jména: Lori, Marylin, Iris aj.

23. Doplňte chybějící písmena v cizích slovech akust_ka, exkur_e, b_bliograf_e, pre_ident, b_znys, arch_v, d_splej,kur_, ox_dace, h_erogl_f, drog_r_e, ir_tovat, marketin_, pedik_ra

24. Doplňte chybějící písmena v cizích slovech:Řešení akustika, exkurze i exkurse, bibliografie, prezident i president, byznys, archiv i archív, displej,kurz i kurs, oxidace, hieroglyf, drogerie i drogérie, iritovat, marketing i marketink, pedikúra

25. historik pozitivní bilaterální automaticky deprese konkurz sociální realizovat evidentní iluze klient interview Napište český význam těchto slov

26. historik pozitivní bilaterální automaticky deprese konkurz sociální realizovat evidentní iluze klient interview dějepisec kladný oboustranný samočinně sklíčenost soutěž společenský uskutečnit zřejmý zdání zákazník rozhovor Napište český význam těchto slov:Řešení

27. Přejímání slov mezinárodních a z cizích jazyků 7. ročník ZŠ • Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. • Windows XP Professional • Marie Sochrová; Český jazyk a literatura; nakladatelství Fragment 2004; str. 18, 23, 33, 34, 40 • Eva Hošková a kol.; Český jazyk 7 pro ZŠ; SPN Praha 2008 • Autor: Mgr. Květa Jeníčková • ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)