Pracovn pam a kognitivn remediace
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 45

Pracovní paměť a kognitivní remediace PowerPoint PPT Presentation


  • 94 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Pracovní paměť a kognitivní remediace. Pavel Škobrtal Centrum duševního zdraví Jeseník, Česká republika Pedagogická fakulta OSU Katedra pedagogické a školní psychologie Ostrava, Česká republika. Co je pracovní paměť?. Pracovní paměť je definována jako součást dlouhodobé paměti.

Download Presentation

Pracovní paměť a kognitivní remediace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Pracovn pam a kognitivn remediace

Pracovní paměť a kognitivní remediace

Pavel Škobrtal

Centrum duševního zdraví

Jeseník, Česká republika

Pedagogická fakulta OSU

Katedra pedagogické a školní psychologie

Ostrava, Česká republika


Co je pracovn pam

Co je pracovní paměť?

  • Pracovní paměť je definována jako součást dlouhodobé paměti.

  • Pracovní paměť uchovává pouze aktivovanou část dlouhodobé paměti.

  • Pracovní paměť je kognitivní systém, jehož funkcí je dočasně uchovávat informace, které jedinec aktuálně používá.

  • V pracovní paměti probíhá aktuální mentální aktivita.


Co je pracovn pam1

Co je pracovní paměť?

… je schopnost udržet v mysli informaci

na krátkou chvíli (sekundy)

a tuto informaci použít při myšlení


Lohy specificky vyu vaj c pracovn pam

Úlohy specificky využívající pracovní paměť

Číselný rozsah

Stimul: 8… 5… 2

Odpověď: “8… 5… 2”

Porozumění textu

Bylo jednou jedno království.

Bylo pouze jednou, protože takové království se nedá dvakrátopakovat. Král měl několik synů, ale nevěděl přesně kolik, protožebyl líný se zeptat královny, pokud byla naživu, teď byl líný jepočítat, a cizích lidí se ptát nechtěl.

Matematika

73 - 7 + 2 = ???

Řešení problémů

Prostorový rozsah


Pracovn pam je nezbytn pro

Pracovní paměť je nezbytná pro

  • Ovládání pozornosti

  • Porozumění textu

  • Matematické myšlení

  • Plánování a organizování aktivit

  • Zapamatování si instrukcí

  • Odolání rozptylování

  • Řešení problémů a fluidní inteligenci


V voj konceptu pracovn pam ti

Vývoj konceptu pracovní paměti

  • Jako pracovní paměť označujeme tu část paměti, pro kterou se dříve používalo označení krátkodobá paměť (viz Atkinsonův-Shiffrinův model).

  • Tento model přestal vyhovovat, neodpovídal klinickým pozorováním.


Baddeleyho model pracovn pam ti

Baddeleyho model pracovní paměti

  • Baddeley a Hitch (1974) navrhli integrující model paměti.

  • Pracovní paměť má tři hlavních komponenty:

    • Centrální výkonnou složku

    • Fonologická smyčka (dříve artikulační okruh)

    • Vizuálně-prostorový skicář

    • V roce 2000 Baddeley rozšiřuje svůj model pracovní paměti o tzv. epizodickou vyrovnávací paměť (tzv. buffer).


Centr ln v konn slo ka

Centrální výkonná složka

  • Velice se v určitých aspektech podobá pozornosti.

  • Je předpokladem pro selekci relevantních informací a odfiltrování irelevantních informací – kontroluje pozornost.

  • Jedná se o nejdůležitější a nejuniverzálnější část pracovní paměti.

  • Zahrnuje komplexní strategickou selekci, plánování a kontrolu.


Centr ln v konn slo ka1

Centrální výkonná složka

  • Centrální výkonná složka kontroluje a reguluje kognitivní procesy a má následující funkce:

    • změna plánů pro vybavení informace

    • spojuje informace z různých zdrojů do souvislých epizod

    • koordinuje činnost podřízených složek

    • přepíná mezi strategiemi pro řešení úkolů a strategiemi pro získávání informací

    • má na starost selektivní pozornost

    • přechodná aktivace dlouhodobé paměti atd.


Fonologick smy ka

Fonologická smyčka

  • Fonologická smyčka se skládá ze dvou částí:

    • pasivní fonologické paměti

    • artikulačních řídících procesů

  • Sluchově prezentovaná slova jsou zpracovávána jinak, než slova prezentovaná vizuálně.

  • Sluchová prezentace slov zprostředkovává přímý přístup do fonologické smyčky

  • V případě vizuální prezentace slov je přístup k pasivní fonologické paměti jen nepřímý, skrze tzv. subvokální artikulaci.


Vizu ln prostorov skic

Vizuálně-prostorový skicář

  • Slouží k dočasnému uskladnění prostorových a vizuálních informací a k manipulaci s nimi.

  • Je důležitý pro geografickou orientaci a pro plánování prostorových úloh.

  • Vizuálně-prostorový skicář koreluje s výsledky v subtestu WMS-III „Prostorový rozsah“.

  • Vizuálně prostorový skicář se dále dělí na:

    • zrakovou vyrovnávací paměť

    • vnitřního zapisovatele


Epizodick vyrovn vac pam

Epizodická vyrovnávací paměť

  • Paměťový subsystém o limitované kapacitě, který má schopnost integrovat informace pocházející z různých zdrojů.

  • Slouží k propojení napříč s ostatními subsystémy a podílí se na formování integrovaných, chronologicky uspořádaných vizuálních a zvukových informací.

  • Epizodická vyrovnávací paměť je propojena s dlouhodobou pamětí.


Biologick korel ty pracovn pam ti

Biologické koreláty pracovní paměti

  • PET přinesl důkazy, že na činnosti jednotlivých komponent pracovní paměti se podílejí různé oblasti mozku.

  • Činnost fonologické smyčky aktivuje oboustranně čelní a temenní laloky mozku.

  • Vizuo-prostorový skicář aktivuje dle délky retence buď týlního a pravého čelního laloku, nebo některé oblasti temenních laloků a levého čelního laloku.

  • Činnost centrální výkonné složky je spojena především s aktivací čelních laloků.


Lze pracovn pam zdokonalit tr ninkem

Lze pracovní paměť zdokonalit tréninkem?

Pokud ano, ovlivní zlepšení pracovní paměti:

- ostatní kognitivní funkce?

- symptomy onemocnění?


Klingbergovy studie

Klingbergovy studie

  • V první metodě tvořilo výzkumný soubor celkem 14 dětí s ADHD ve věku 7 – 15 let, rozdělených do dvou skupin – kontrolní a testová – po 7 dětech.

  • Obě tyto skupiny prodělali trénink pracovní paměti v podobě počítačového programu.


Klingbergovy studie1

Klingbergovy studie


Klingbergovy studie2

Klingbergovy studie


Klingbergovy studie3

Klingbergovy studie


Klingbergovy studie4

Klingbergovy studie


Klingbergovy studie5

Klingbergovy studie

  • Při druhé metodě byl výzkumný soubor tvořen zdravými muži bez psychiatrické anamnézy.


Klingbergovy studie6

Klingbergovy studie


Klingbergovy studie7

Klingbergovy studie

  • Výzkumný vzorek:

  • 53 ne-medikovanýchdětí (9 děvčat, 44 chlapců)

    - Náhodně rozdělených do experimentální a kontrolní skupiny

  • 7-12 let (průměr 9.9 let)

  • 15 ADHD s převahou nepozornosti

  • 38 ADHD kombinovaný typ


Klingbergovy studie8

Klingbergovy studie

  • Kritéria výsledku:

  • Zhodnotit exekutivní funkce

    • Úloha na prostorový rozsah (Wechsler) posuzující vizuálně-prostorovou PP

    • Úloha na číselný rozsah (Wechsler) měřící verbální PP

    • Stroopůvtest interference měřícíschopnost inhibice odpovědi

    • Ravenovy barevné progresivní matrice měřícíúroveň neverbální myšlení

  • Zhodnotit ADHD symptomy

    • 18 položek DSM-IV bylo použito jako posuzovací škála

    • Connersovyposuzovací škály prorodiče/učitele


Klingbergovy studie9

Klingbergovy studie

Tréninková skupina

  • 5 týdnů tréninku

  • Cvičení na verbální a vizuálněprostorovou paměť

  • Automaticky se přizpůsobující stupeň obtížnosti

    - Rozsah PP přizpůsobený každému jednotlivému

    úkolu

    Kontrolní skupina

  • 5 týdnůtréninku

  • Stejná cvičení, ale bez pohyblivého prahu obtížnosti

  • Po celou dobu na iniciální úrovni

    - Rozsah PP dítěte se nepřizpůsoboval úkolům


Z v re n v sledky

Experimentální Kontrolní

Závěrečné výsledky


Z v r klingbergov ch studi

Závěr Klingbergových studií

Pracovní paměť lze zlepšit, spolu se zlepšením:

  • schopnosti udržet pozornost

  • schopnosti ovládat impulzy

  • komplexního uvažování


Pracovn pam po mozkov mrtvici

Pracovní paměť po mozkové mrtvici

  • Deficit PP jsou častým problémem při poranění mozku.

  • Deficity PP po mozkové mrtvici vedou k oslabení profesní výkonnosti a sociálního fungování

  • Stupeň postižení PP je rozhodující pro predikci zotavení se a možnosti návratu do zaměstnání (Robertson et al., 1999; Van Zomeren et al., 1985; Brooks, 1987).

  • Kapacita PP a pozornost jsou základní funkce, na nichž záleží rehabilitace ostatních funkcí (Robertson et al., 1999; Malouin, 2004).


Pilotn studie westerbergov

Pilotní studie Westerbergové

  • Výzkumný vzorek: 18 pacientů (12 mužů) ve věku 34 – 65 let


Pilotn studie westerbergov1

Pilotní studie Westerbergové


Pilotn studie westerbergov2

Pilotní studie Westerbergové

Kritéria výsledku

  • Zhodnotit exekutivní funkce:

    • Úloha na prostorový rozsah (Wechsler) měřící vizuálně-prostorovou PP

    • Úloha na číselný rozsah (Wechsler) měřící verbální PP

    • Stroopůvtest interference měřícíschopnost inhibice odpovědi

    • Claeson-Dahlův test měřící schopnost učení a deklarativní paměť

    • Ravenovy barevné progresivní matrice měřícíúroveň neverbální myšlení

    • PASAT a RUFF 2&7 měřící PP a pozornost

    • Claeson-Dahlův test – odálené vybavení

      Zhodnocení kognitivního selhávání v běžném životě:

    • CFG sebeposuzovací 25 položková škála


Pilotn studie westerbergov3

Pilotní studie Westerbergové

Tréninková skupina

  • 5 týdnů tréninku

    Kontrolní skupina

  • neprobíhal žádný trénink


Pilotn studie westerbergov4

Pilotní studie Westerbergové


Pilotn studie westerbergov5

Pilotní studie Westerbergové

Pracovní paměť se zlepšila, spolu se zlepšením:

  • schopnosti udržet pozornost

  • prostorovým rozsahem

  • statisticky signifikantně se snížily symptomy kognitivního selhání měřené CFG


Neurokognitivn rehabilitace

Neurokognitivní rehabilitace

  • Léčebná metoda používající škálu ruzných postupů s cílem napravit, nebo zmírnit kognitivní deficit.

  • Podle přístupu se dělí na

    • kognitivní remediaci – pomocí opakovaného nácviku a osvojování si kompenzačních strategií posiluje specifické funkce

    • kognitivní adaptace – pomáhá nemocným překonat deficit modifikace prostředí


Kognitivn remediace

Kognitivní remediace

  • Vede od pouhého tréninku k učení se novým strategiím jak uspořádat informace.

  • Trénink PP je jednou z metod kognitivní remediace.

  • Je založena na dvou základních myšlenkách:

    • Narušené kognitivní funkce je možné zlepšit pomocí psychologických metod

    • Kognitivní zlepšení má přímý dopad na každodenní fungování.

  • Cílem kognitivní remediace je poškozené funkce napravit, nikoliv je vrátit do premorbidního stavu.


Kognitivn remediace1

Kognitivní remediace

  • Cílem kognitivní remediace je zvýšit rychlost, flexibilitu a efektivitu zpracování informací.

  • Postupuje se od nácviku exekutivních dovedností k řešení problémů.

  • Strategie kognitivní remediace:

    • restorativní strategie

    • kompenzační strategie

    • směrem shora-dolu

    • směrem zdola-nahoru


Kazuistika

Kazuistika

  • Pacientka se narodila v roce 1989.

  • Po dokončení ZŠ se vyučila v oboru prodavačka.

  • V dubnu 2006 u ní došlo k intrakraniálnímu krvácení po prasklém aneurysmatu.

  • Převezena do FN Olomouc.

  • CT vyšetřením diagnostikovalo subarachnoidální krvácení ve všech bazálních cisternách a hemocefalus II. a IV. komory.

  • Provedena dekompresní kraniotomie.

  • Až do začátku června 2006 (tj. cca 3 měsíce) byla v kómatu.


Kazuistika1

Kazuistika

  • Při propuštění z FN Olomouc u pacientky konstatována expresivní fatická porucha, fatická hemiparéza s kontrakturou na horní končetině.

  • Po propuštění z nemocnice absolvovala několik pobytů v rehabilitačním ústavu.

  • Od listopadu 2007 dochází rovněž k ambulantní léčbě na naše pracoviště v Centru duševního zdraví Jeseník.


Kazuistika2

Kazuistika

  • Zpráva logopeda:

    „Těžký stupeň expresivní amnestické afázie, alexie, agrafie. Verbální komunikace omezená, s využitím neverbálních prostředků a dopomocí okolí. Výrazný defekt především ve výbavnosti paměti. Slovní zásoba 3 slova. Značně nízká tenacita pozornosti - při logopedické intervenci vydrží 15 minut.“


Kazuistika3

Kazuistika

  • Od listopadu 2007 do 2009 docházela pacientka na naše pracoviště na EEG biofeedback.

  • Absolvovala přes 120 sezení se zlepšením pozornostního beta/theta indexu z 3,4 na dnešních 1,7.

  • Po 90 sezeních se však již dále nezlepšovala.

  • Slovní zásoba se mezitím zlepšila na zhruba 200 slov.

  • Pacientka začala trénink pracovní paměti v dubnu roku 2009.


Kazuistika4

Kazuistika

  • Verbální úlohy byly omezeny pouze na jedinou, protože verbální úlohy jí obecně činily obtíže.

  • Lucas (2008) poukázala na větší efektivitu tréninku vizuálně prostorových úloh na pracovní paměť, než verbálních.

  • Měsíc po dokončení tréninku jsme provedli kontrolní vyšetření.

  • Logoped konstatoval výrazné zlepšení výbavnosti paměti, zvýšení slovní zásoby na zhruba 500 slov a prodloužení tenacity pozornosti - při logopedické intervenci na 45 minut.


Kazuistika5

Kazuistika

  • Před tréninkem a měsíc po jeho ukončení (cca po 3 měsících) jsme provedli kontrolní neuropsychologické vyšetření.

  • V testové baterii byla perforační část WAIS-R, WMS spolu se subtestem Prostorový rozsah (Span-board) z WMS-III, dále Bentonův vizuálně retenční test, Rey-Ostereithova figura a Ravenovy progresivní matice.

  • Ve všech zkoumaných testech klientka dosáhla určitého zlepšení.

  • Nejzávažnější změnou při retestu byla výrazně bohatší verbalizace odpovědí, zejména u WAIS-R.


Literatura

Literatura

  • Baddeley, A.D., Hitch, G. (1974). Workingmemory. In G.H. Bower (Ed.), The psychology oflearningandmotivation: Advances in researchandtheory (Vol. 8, pp. 47--89). New York: AcademicPress.

  • Daneman, M., Merikle, P.M. (1996). Workingmemoryandlanguagecomprehension: A meta-analysis, Psychonomic Bulletin andReview, 3, 422-433.

  • De Fockert, J.W., Rees, G., Frith, C.D., & Lavie, N. (2001). The role ofworkingmemory in visualselectiveattention. Science, 291, 1803-1806.

  • Desimone, R. (1996). Neuralmechanismsforvisualmemoryandtheir role in attention. PNAS. November 26, 1996 vol. 93 no. 24 13494-13499.

  • Engle, R.W. (2002). Workingmemorycapacity as executiveattention. CurrentDirections in Psychological Science, 11, 19-23.

  • Lucas, Ch., Abikoff, H., Petkova, E. etal. (2008) A RandomizedControlled Trial ofTwoFormsofComputerizedWorkingMemoryTraining in ADHD. Poster: Meeting oftheAmericanPsychiatricAssociation, May 2008

  • Olesen P, Westerberg H, Klingberg T (2004), Increasedprefrontalandparietalbrainactivityaftertrainingofworkingmemory. NatureNeurosci7:75-79.

  • Westerberg, H, Brehmer, Y, D’Hondt, N, Söderlund, D, Bäckman, L (2007a) Computerizedtrainingofworkingmemory – A newmethodforimprovingcognition in aging. AgingResearchConference. Sidney.

  • Westerberg H, Jacobaeus H, Hirvikoski T, Clevberger P, Ostensson J, Bartfai A, Forssberg H, Klingberg T (2007b). Computerizedworkingmemorytrainingafterstroke – a pilot study. BrainInjury


Pracovn pam a kognitivn remediace

Děkuji za pozornost 

[email protected]


  • Login