1 / 42

Právo EU

Právo EU. acquis communautaire. Právo EU. Právo EU se vykonává jen v těch oblastech , které jim dobrovolně schválily zúčastněné státy . Jedná se o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států.

dunn
Download Presentation

Právo EU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Právo EU acquis communautaire

  2. Právo EU • Právo EU se vykonává jenv těchoblastech,kteréjimdobrovolněschválilyzúčastněnéstáty. • Jedná se o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. • Na jeho vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU. • Právo EU má tři oblasti, které se ale navzájem prolínají: • A) primární právo, • B) právní akty/dříve sekundární právo, • C) judikatura (výkon soudní moci, souzení).

  3. Politiky EU Uniepůsobípouze v oblastech, kterévymezujeSmlouva. Těmtooblastem se říkápolitiky EU. Společné politiky: členskéstátyzceladelegovalysvépravomocinaorgány EU: • společnáobchodnípolitika • společnázemědělskápolitika • jednotnývnitřnítrh • měnovápolitika

  4. Koordinovanépolitiky členskéstátypřeneslysvoupůsobnostnaorgány EU/ES jenčástečně: • občanství • hospodářská a sociálnísoudržnost(regionálnípolitika), • ochranaspotřebitele • ochranaživotníhoprostředí • dopravnípolitika • energetickápolitika • podporavýzkumu a technologickéhorozvoje

  5. Doplňujícípolitiky v těchtooblastech se aktivita EU omezujejennapodporučlenskýchstátů: • politikuzaměstnanosti a hospodářskoupolitiku • vzdělávání a školství • kulturu • veřejnézdraví • vědu a výzkum, apod.

  6. V kompetencičlenskýchstátůzůstávají • vnitřní organizace států • národní identita • organizace ozbrojených sil • státní a veřejná správa • veřejný pořádek a bezpečnost • organizace justice • mzdy • organizace zdravotnických služeb • sociální politika • lékařská péče, apod.

  7. A) Primární právo • Je považovánozatzv. ústavníprávo • Je složeno ze zakládající smlouvy a že smluv mezi vládami členských zemí. Ty musí být ratifikovány parlamenty členských států, stejně jako všechny jejich případné změny. • V těchto smlouvách jsou stanoveny jak fundamentální principy integrace, tak i základy jednotlivých politik, pravomoci a rozhodovací postupy evropských institucí. • Dále upravují zákonodárné, výkonné a judikativní postupy společného práva EU. • Smlouvy byly několikrát měněny nebo doplňovány – převratný význam měla Lisabonská smlouva.

  8. Lisabonská smlouva (LS) • vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, čímž se uzavřel několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval až 3.11.2009, čekalo se na podpis Klause kvůli Listině základních práv, která je součástí LS). • LS mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Římskou smlouvu a Maastrichtskou smlouvu (ES x EU)), aniž by je nahrazovala. • cílem je především reformovat instituce EU (z původních 6 států nyní 27) a její fungování.

  9. Základní body Listinyzákladníchpráv EU (Charty): Součástí Smlouvy o Evropské unii v podobě Lisabonské smlouvy se stává i Listina základních práv. • Mezi základní práva patří zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti. • Charta přiznává občanům právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo uzavřít manželství, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání, právo na vlastnictví a právo na azyl; • k základním svobodám, se řadí dále svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování, svoboda umění a věd a svoboda podnikání;

  10. Listina základních práv EU • zapovídá trest smrti na území celé EU, zakazuje jakoukoli formu diskriminace, mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, zapovídá dětskou práci a zaručuje ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání; • charta zaručuje rovnost žen a mužů a přiznává dětem právo na ochranu a péči, stejně jako právo starším osobám na důstojný a nezávislý život; • mezi další základní práva patří zejména právo volit a být volen, právo na ochranu zdraví, právo na přístup k sociálnímu zabezpečení, právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, presumpce neviny a právo na obhajobu či právo obrátit se na evropského ochránce práv (ombudsmana).

  11. Příklad „prohlášení“ v LS 8/8 Klaus podepsal LS až po vložení dodatku, který zní takto: Klaus vyžadoval výjimku (formou dodatku) z Listiny základních práv EU, která podle něj zaručí neprolomení Benešových dekretů

  12. Právní akty/ dříve Sekundární právo • Pouze na základě primárního práva mohou společné orgány EU (Rada, EK, ESD) vytvářet tzv. sekundární právo EU, tedy právní akty.

  13. B) Právní akty Unie • nařízení • směrnice • rozhodnutí • stanoviska a doporučení • rezoluce • Zelené a Bílé knihy Všechny právní akty se zveřejňují v Úředním věstníku/OfficialJournal (obdoba Sbírky zákonů) – důsledně ve všech jazycích

  14. C) Judikatura - Case Law • Tj. vykonávání soudní pravomoci. • Judikatura Soudního dvora EU je obecně považována za směrodatnou. Obsah práva EU není určen jen zněním vlastního textu příslušného předpisu, ale také jeho výkladem na základě předchozí judikatury Soudního dvora. • Obsahuje rozsudky Soudního dvora EU ve sporech, které jsou mu předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci. • ESD nemůže rozsoudit případ a říci, na čí straně je pravda, ale jeho názor, zda a jak má či nemá být v dané kauze aplikováno právo ES, je rozhodující.

  15. EHRC • Občané ČR mají možnost odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva (EHRC) ve Štrasburku, který však není součástí struktur Evropské unie. Výnosy EHRC je možné používat na svou podporu spíše jako expertní nález v soudním řízení v rámci domácí jurisdikce. • Členské státy tyto rozsudky EHRC většinou akceptují kvůli své vlastní prestiži. Nejsou totiž legislativně závazné.

  16. ÚřednívěstníkEvropskéunie • Official Journal of the EU • Je periodikum, které vychází každý pracovní den ve všech úředních jazycích EU. • http://eur-lex.europa.eu/JOIndex.do?ihmlang=cson-line • Obsahuje řady: - L: pro právní předpisy - C: pro informace a oznámení - Samostatný Dodatek: oznámení o veřejných zakázkách

  17. Řada L - právní předpisy • nařízení; • směrnice; • rozhodnutí; • doporučení; • stanoviska. • Navrhuje EK a schvaluje Rada a EP ve schvalovacím procesu

  18. Nařízení – Regulation • Nařízení je nejsilnějším z právních aktů. Nařízení bývá považováno za zákony ES. • Legislativní akt, který okamžitě ve všech zemích EU nabývá platnosti zákona. • Nařízení obecně a přímo závazné, • vztahují se na všechny státy a stávají se součástí jejich právního řádu ihned po svém otištění v tzv. Úředním listě ES. • Vstupuje v platnost po uplynutí dvaceti dnů od data uveřejnění, anebo uvedený den. Pokud jsou v rozporu se zákony některého členského státu, mají přednost. • Typickým příkladem nařízení je společně prováděná zemědělská politika.

  19. Příklad Nařízení

  20. Příklad Nařízení

  21. Směrnice – Directive • Stanoví určitý cíl, avšak nenařizuje, jakým způsobem je třeba tohoto cíle dosáhnout. • Směrnice zavazují státy provést ve svém právním řádu k určitému datu určité změny tak, aby jim právo jednotlivých států neodporovalo. • Jednotlivé členské státy mají povinnost je zpravidla do xxx let převést vnitrostátní právní normou do svého právního řádu. • Obsah musí být stejný, forma odlišná (jeden stát např. přijme zvláštní zákon, jiný vydá vyhlášku a další jen novelizuje již existující). • Prostřednictvím směrnic byl vybudován jednotný trh ES, zajišťující svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.

  22. Příklad Směrnice

  23. Směrnice která významně ovlivnila stavebnictví • Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

  24. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. • Směrnice byla publikována v Úředním věstníku18. 6. 2010 a vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Směrnice ukládá členským státům povinnost zajistit: • navrhování všech nových budov s téměř nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2020; • navrhování nových budov užívaných nebo vlastněných orgány veřejné moci v energetickém standardu téměř nulové spotřeby energie nejpozději 31. 12. 2018; • zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov; • provádění pravidelné inspekce otopných soustav s kotli se jmenovitým výkonem vyšším než 20 kW; • zavedení pravidelné inspekce klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW; • …. • Netýká se budov: • budov památkově chráněných; • budov užívaných pro bohoslužby a náboženské účely; ….

  25. SMĚRNICE o energetické náročnosti budov definuje: „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy

  26. Implementace směrnice do legislativy ČR • Směrnice 2002/91/ES byla implementována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění zákona, který byl díky směrnici novelizován zákonem č. 318/2012. • Tento zákon provádí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. • Tato vyhláška ve svém důsledku zapracovává jak směrnici EU tak příslušný zákon o hospodaření s energií.

  27. Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov

  28. Rozhodnutí – Decision • Závazné akty, vztahují se však pouze na ty členské státy, firmy nebo jednotlivce, jimž jsou adresována. • Od nařízení se liší tím, že nemají obecnou platnost, od směrnic tím, že nemusejí být převáděna do národního práva. • Platí přímo, ale jen na vybrané subjekty. EK například prostřednictvím rozhodnutí provádí dohled nad ochranou hospodářské soutěže v ES.

  29. Stanoviska a doporučení – Opinions, Recommendations • Nejsou na rozdíl od nařízení, směrnic a rozhodnutí právně závazná. • Nemají tedy právní, ale pouze politickou váhu, jsou míněny jako „dobré rady“ nebo „kompetentní názory“.

  30. Rezoluce – Resolutions • Jsou politickou deklarací Rady ministrů a Parlamentu. • Cílem je dát najevo principy a postoje k určité problematice.

  31. Zelené a Bílé knihy – Green and White Papers • Jsou připravovány a vydávány výhradě Komisí. Jsou zaměřeny na určitou problematiku, která dosud není právem ES adekvátně pokryta. • Zelené knihy jsou diskusními dokumenty, u nichž Komise očekává do určitého data odezvu od všech zainteresovaných subjektů, ať již jednotlivců, firem nebo institucí. • Bílé knihy jsou strategickými dokumenty nastiňujícími politiku a částečně i budoucí legislativu ES v určité oblasti. Bílé knihy nejsou tudíž diskusním, ale analyticko-programovým dokumentem pokrývajícím širší oblast než knihy Zelené

  32. Řada C - informace a oznámení • přehled soudních rozhodnutí Soudního dvora; • memoranda z parlamentních setkání; • zprávy Účetního dvora; • písemné otázky Parlamentu a odpovědí Rady nebo Komise; • prohlášení Hospodářského a Sociálního výboru a Výboru regionů; • zveřejňování výběrových řízení (konkursů) pro nábor nových zaměstnanců institucí EU; • nabídky pro zájemce o EU programy a projekty; • atd.

  33. Samostatný dodatek UV – oznámení o veřejných zakázkách: TED 1/6 http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do

  34. Samostatný Dodatek: oznámení o veřejných zakázkách TED 2/6 • Tenders electronic daily - TED poskytuje bezplatný přístup k obchodním příležitostem. • Aktualizuje se 5x týdně o asi 1500 oznámení veřejných zakázek z Evropské unie, EHP a dalších zemí. • Zadavatelizakázekjsouústřednívlády, místnínebokrajskéúřady. • TED poskytujeuživatelům online přístupjak k aktuálnímzakázkám, tak i k těm, které se objevilyzaposledníchpět let.

  35. Samostatný Dodatek ÚV: oznámení o veřejných zakázkách 3/6 • veřejné zakázky na stavební práce; • veřejné zakázky na komunální služby (voda, energie, doprava a telekomunikace); • veřejné zakázky institucí Evropské unie; • projekty financované Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj; • veřejné zakázky Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichnštejnsko); • veřejné zakázky na letecké služby. • Atd.

  36. TED 4/6 • Oznámení o veřejných zakázkách lze procházet, vyhledávat v nich a třídit je dle země, regionu, obchodního sektoru a dalších kritérií. • Informace o každém dokumentu s veřejnou zakázkou se uveřejňují v 23 úředních jazycích EU. • Registrace do systému TED je zdarma. • Lze objednat zasílání e-mailových upozornění na základě zvolených vyhledávacích profilů.

  37. Rozsah zakázky – povinnost zveřejnit v TED 5/6

  38. Závěr • Zásada nadřazenosti či přednosti práva EU nad národním právem členského státu stanoví, že v případě konfliktu mezi ustanoveními obou právních řádů, převládá právo EU.

More Related