Urbanismus IV – Navrhování Jan Jehlík jan.jehlik@fa.cvut.cz

1. Urbanismus IV – NavrhováníJan Jehlíkjan.jehlik@fa.cvut.cz

3. A. Geometrie Struktura – Vzorec - Rozhraní B. Stavba Organizace – Členění - Skladba C. Vybavenost Prostory – Objekty - Sítě D. procesy Urbanismus – Prostředí - Sídlo

5. Když se řekne architekt, vidí se důmKdyž se řekne urbanista, vidí se městoPrincipiálně ale jde o VZTAH, interakci mezi domem a městem, ne o samotný dům či město.

7. Ale dům je i ne-dům a město je i ne-město(to, co je kolem, to „v čem“ je dům a město)Dům a město nejsou de facto tím OBJEKTEMTím je to, co je vymezuje a formuje.

9. Dům je ve městě, ale i město je v domě - odráží se v sobě navzájem, vztahují se k soběV důsledku nežijeme v entitách, ale v PROSTŘEDÍtvořeným kromě jiného i těmito entitami.

11. Co je společné? – PROSTORVe fyzické rovině člověk zažívá prostor pouze prostřednictvím omezení hmotouV psychické rovině člověk zažívá prostor pouze prostřednictvím omezení ději/pouze v duchovní rovině je člověk schopen zažít prostor neomezený/

13. Architektura je hledání míry „plna“ a míry „prázdna“, respektive „míst plna“ a „míst prázdna“Jen na pozadí PRÁZDNApoznávám míru plna(chraňme prázdné prostory, ne estetizovanou řídkost)

15. Architektura a urbanismus jsou naukami o omezení prostoruArchitekt navrhuje = rozhoduje o vztazíchstěna / ne-stěna, dům / ne-dům, město / ne-městoO jejich pozici a míře, tedy o VÝZNAMU

17. Kde začíná a kde končí stěna, dům a městoKde je UVNITŘa kde je VNĚ– zlom, hranice Kde je DOVNITŘa kde je VEN– brána, prostup

19. Ve své podstatě se jedná jen o práci s PERIFERIÍ, s její lokalizací, tvarem a hustotou .Periferie (hranice) je vždy vztažena k CENTRUGravitace souvisí s psychikou jedince i společenství (od já / ne-já k my / ne-my)PRO – STŘED - Í

21. Prostor je KONTINUUM, je pojímán v mezích a v ucelenýchjednotkách (kvantech).Tyto jednotky („prostory“) se tak stávají objekty („hmotou“), jsou dále rozvíjeny, řazeny a množeny. Nejde o systém, ale o schopnost vnímat kontinuum a stavbu tohoto kontinua v měřítcích, časech a stavech

23. Vzniká STAVBA, kde stavebními prvky jsou objekty dané jen volbou měřítka, respektive mírou abstrakce (stěny / domy / města).Vzniká SKLADBA, kde skladebnými prvky jsou prvky dané volbou motivu a smyslu, respektivepoznáním toho, „proč to vlastně dělám“

25. Díky vztahům mezi objekty jsme schopni pojímat MĚŘÍTKO, „objekty“ malé a „objekty“ velké.Mírou je vždy člověk, on je pozorovatelem, on určuje a rozhoduje (např.: co je hmota a co není, proto tedy i kde jsou hranice)

27. Není „dům“ a „město“, jen obraz a sdělení.Jde o to, co sděluji a proč to sděluji.K tomu potřebuji znát a ovládat nástroj, vehikl → řemesloa umět vyjádřit sebepřesahující obsah, smysl → umění

29. motivobjektivně plánovat a organizovat obecnénebo subjektivně „projektovat stav“?. majetek (společnost) - VEŘEJNÉ / NEVEŘEJNÉ(dodržování pravidel). důvěra (individualita) – ZASTAVĚNÉ / NEZASTAVĚNÉ(tolerance k osobnímu projevu). dohoda (společenství) – ZPEVNĚNÉ / NEZPEVNĚNÉ(veřejný prostor jako objekt)

31. Funkční stratifikace je vždy následným čtením, popisem. Funkce jsou jedním z pomocných atributů. Stavebními kameny jsouHMOTA, PROSTOR A DĚJEUrbanismus přestává být architekturou v okamžiku, kdy přestává stavět věčné a začíná organizovat dočasné

33. STRUKTURA VZOREC ROZHRANÍ

35. „Základním rysem kvantové propojenosti je to, že ve všem je přítomen celý vesmír a že v každé věci se zračí celek“ (David Bohm)

37. struktura

49. vzorec