Námraza

1. Námraza

2. Námraza Námraza, jako jeden z nebezpečných meteorologických jevů, zůstává pro současný letecký provoz, i přes moderní prostředky boje proti ní, stále vážným problémem. Její následkem se zhoršují aerodynamické vlastnosti letadel a důsledkem je pak menší vztlak, ztráta rychlosti, vyšší spotřeba pohonných hmot, u menších a lehčích typů ztížená pilotáž, u proudových letadel může dojít k poškození motoru po nasátí ledu, uvolněného ze vstupního hrdla. Při silné námraze se mění těžiště letounu, zhoršuje se jeho stabilita, mění se výrazně profil křídel i ocasních ploch, tedy i charakter obtékání, což vede ke vzniku sil způsobujících vibrace nosných a ocasních ploch. Námraza na navigačních čidlech může být příčinou jejich nesprávné funkce a důsledkem jsou pak chybné údaje o letu.

3. Vznik námrazy Definice: Námrazou rozumíme usazování přechlazených oblačných částic a vodních kapek na jednotlivých částech letounu ve formě ledu o různé struktuře při letu v oblacích (mlze), dešti (mrholení) nebo mokrém sněhu.

4. Vznik námrazy Pro vznik námrazy jsou nutné následující podmínky: • po trati letu se musí vyskytovat v ovzduší přechlazené vodní částice; • povrch letounu a okolní vzduch musí mít zápornou teplotu.

5. Vznik námrazy Stupeň nebezpečí námrazy pro let závisí na intenzitě tvorby námrazy. Pod tímto pojmem rozumíme tloušťku ledu, která se na povrchu letounu vytvořila za jednotku času, případně celkovou tloušťku ledu, která se usadila na letounu po určité době letu. Intenzita vytváření námrazy závisí na: • vodním obsahu oblaku (mlhy, deště); • struktuře oblaku (spektru oblačných částic); • na rychlosti letu a době letu v prostředí, ve kterém se námraza tvoří; • na vlastnostech aerodynamických ploch (tvaru a velikosti ploch).

6. Vliv rychlosti letu na vznik námrazy Při velkých rychlostech letu závisí vznik námrazy na teplotě aerodynamických ploch. K jejich ohřevu dochází jednak v důsledku brždění vzduchových částic (tření) v blízkosti povrchu aerodynamické plochy, čemuž říkáme kinetický ohřev a též v důsledku stlačování proudu vzduchu před obtékaným tělesem – dynamický ohřev.

7. Vliv rychlosti letu na vznik námrazy Dochází k přeměně kinetické energie pohybujících se vzduchových částic v teplo, jehož velikost lze přibližně určit vztahem: kde:T …….. velikost kinetického ohřevu vně oblaků [°C]; v ………rychlost letu [m.s-1].

8. Vliv rychlosti letu na vznik námrazy Rychlost letu je určující pro začátek tvorby námrazy na letadle v oblačnosti tvořené přechlazenými kapkami. S růstem rychlosti letu se zvyšuje výška hladiny, od které se námraza začne tvořit vzhledem k nulové izotermě.

9. Pravděpodobnost vzniku námrazy Pravděpodobnost tvoření námrazy je podmíněna řadou činitelů, na kterých je závislý také druh vzniklé námrazy a intenzita její vytváření: • výskyt oblačnosti v hladině letu; • vodnatost této oblačnosti; • teplota vzduchu v hladině letu; • velikost vodních kapek a ledových krystalků a jejich množství; • rychlost usazování kapek; • zvláštnosti obtékání různých částí letadla; • rychlost letu.

10. Pravděpodobnost vzniku námrazy Nejčastěji se námraza bude tvořit v souvislé vrstvě oblačnosti složené z přechlazených vodních kapek při rychlosti letu do 600 km.hod-1. Teplota, při níž se tvoří námraza se pohybuje ve značném rozmezí teploty a vlhkosti. Tato závislost je patrná z grafu: Pravděpodobnost výskytu námrazy při různých teplotách v [%]

11. Pravděpodobnost vzniku námrazy S klesající teplotou pravděpodobnost vzniku námrazy klesá!!!

12. Intenzita námrazy Intenzita námrazy v podstatě závisí na rychlosti letu a na vodnatosti oblaku za předpokladu výskytu záporné teploty!!! Závislost intenzity námrazy na vodnatosti oblaku při různých rychlostech letu

13. Intenzita námrazy Intenzita námrazy v podstatě závisí na rychlosti letu a na vodnatosti oblaku za předpokladu výskytu záporné teploty!!! Orientační hodnoty rychlosti růstu námrazy v [mm.min-1] na pomalu letícím letounu

14. Intenzita námrazy Intenzita tvorby námrazy se zpravidla posuzuje podle tloušťky ledu, který se vytvoří za jednotku času. Podle této definice se používá pro její posouzení následující stupnice: Intenzita tvorby námrazy

15. Intenzita námrazy Slabá námraza (Trace of icing): • Námraza se stává znatelnou. • Stupeň namrzání kapiček je poněkud větší než stupeň sublimace. • Není nebezpečná a nevyžaduje žádné použití protinámrazových prostředků s výjimkou déle trvajícího letu – více jak jednu hodinu.

16. Intenzita námrazy Mírná námraza (Light icing): • Stupeň namrzání muže způsobit problémy, trvá-li let v těchto podmínkách delší dobu (více jak jednu hodinu). • Občasné použití protinámrazových prostředků odstraní námrazu nebo zabrání její vytváření. • Nepředstavuje nebezpečí, použijí-li se účinné protinámrazové prostředky.

17. Intenzita námrazy Silná námraza (Moderate icing): • Stupeň namrzání je tak velký, že dokonce i krátký let v tomto prostředí může být nebezpečné a je nutné použití protinámrazových prostředků.

18. Intenzita námrazy Velmi silná námraza (Severe icing): • Namrzání je tak intenzivní, že ani použití protinámrazových prostředků nedokáže zabránit narůstání námrazy a proto je nutné tuto oblast ihned opustit.

19. Intenzita námrazy Rozdělení a značení intenzity námrazy na mapách

20. Rozdělení námrazy Druhy námrazy: • Jíní, • Jinovatka, • Led.

21. Rozdělení námrazy Charakter námrazy: • Bílý (zrnitý) led, • Matový (poloprůsvitný) led, • Průzračný led.

22. Rozdělení námrazy Tvary námrazy: • Klínovitá (profilová) námraza, • Žlábkovitá (růžkovitá) námraza, • Hrbolkovitá (hřibovitá) námraza.

23. Rozdělení námrazy - druhy Jíní: • Je to bílá, tenká vrstva drobných krystalků v podobě lehkého, jemnozrnného povlaku, který lehce lpí na povrchu letadla, snadno se odlupuje a pro let nepředstavuje nebezpečí. Jen v případech, kdy se tvoří na skle kabiny, zhoršuje výhled. • Vzniká sublimací vodních par na přechlazeném povrchu letadla mimo oblačnost nebo mlhy. Na zemském povrchu, zpravidla na horizontálně orientovaných plochách, vzniká při intenzivní radiaci. Tvoří se převážně při teplotách vzduchu menších než 0°C.

24. Rozdělení námrazy - druhy Jinovatka: • V tomto případě se jedná o velkozrnnou krystalickou námrazu s drsným nerovným povrchem, která se tvoří za letu v oblacích, složených z přechlazených vodních kapek a ledových krystalků. • Na povrchu letadla není pevně přimrzlá, lehce se odlupuje. • Tvoří se při nízkých teplotách, kdy teplota vzduchu je nižší než -10°C.

25. Rozdělení námrazy - charakter Led: Bílý, zrnitý led • je to vrstva bílého porézního, neprůhledného ledu, který se tvoří při letu v oblačnosti složené ze stejnorodých malých kapek, které po dopadu na povrch letadla rychle mrznou. • Na povrchu lpí více než předešlé druhy, ale při vibracích se samovolně odlupuje, a to snadněji při nižších teplotách. • Tento druh námrazy je nebezpečný pro let v případech, kdy letadlo setrvává v oblačnosti delší dobu. • Tvoří se při teplotách vzduchu od 0°C do -10°C, nejčastěji však při teplotách od 0°C do -5°C.

26. Rozdělení námrazy - charakter Led: Matový led • je to šedá, kompaktní, drsná, hrbolkovitá ledová vrstva. Tento druh námrazy se tvoří při letu v oblacích složených z malých i velkých přechlazených vodních kapek, ledových krystalků nebo sněhových vloček. • Velké kapky se po dopadu na povrch rozlijí a pak teprve zmrznou. Malé vodní kapičky mrznou po dopadu okamžitě. Ledové krystalky nebo sněhové vločky se lepí na mrznoucí vodní film a podílejí se tak na vytváření drsné, hrbolkovité vrstvy. • Tento druh námrazy patří mezi nejnebezpečnější. Led se usazuje na náběžných hranách nerovnoměrně, značně narušuje aerodynamické vlastnosti letadla. Na povrchu lpí velmi pevně. • Nejčastěji se tvoří při teplotách vzduchu od -10°C do -15°C, ale také při teplotách -20°C a nižších.

27. Rozdělení námrazy - charakter Led: Průzračný led • Má podobu hladké, průhledné vrstvy. Led se tvoří v oblasti velkých přechlazených vodních kapek v oblačnosti nebo v oblasti přechlazeného deště pod oblaky. • Ledová vrstva narůstá velmi intenzivně, pevně lne k povrchu letadla a obtížně se odstraňuje. • Největší nebezpečí pro let vzniká při letu pod oblaky v oblasti přechlazeného deště nebo mrholení. • Nejčastěji se tvoří při teplotách od 0°C do -5°C až -10°C.

28. Rozdělení námrazy - tvar Profilová (klínovitá) námraza: • Profilová námraza se tvoří za letu v oblačnosti s malou vodnatostí a při teplotě obvykle nižší než -20°C. • Průhledný led se usazuje poměrně rovnoměrně a téměř zachovává původní tvar profilu, tzn. profil není výrazně deformován.

29. Rozdělení námrazy - tvar Žlábkovitá námraza: • Tento tvar námrazy se vyskytuje v případě, že teplota povrchu čelních ploch letícího letounu (náběžné hrany) a v její blízkosti je kladná a v ostatních částech záporná. • Z toho důvodu jsou kapky vody usazené na náběžných hranách proudem vzduchu odsunuty k částem, které mají zápornou teplotu povrchu a tam mrznou. Tvoří se při teplotách mezi -5 až -7°C. • Tato námraza je pro letový provoz velmi nebezpečná, protože podstatně zhoršuje aerodynamické vlastnosti křídla.

30. Rozdělení námrazy - tvar Hřibovitá (hrbolkovitá) námraza: • Vzniká za letu ve smíšených oblacích, kdy proud vzduchu unáší vodní kapky za nulovou izotermu, kde mrznou. • Významně zhoršuje odpor letounu a jeho aerodynamické vlastnosti. • Námraza tohoto tvaru je značně nebezpečná!!!

31. Námraza v různých druzích oblačnosti Cu con, Cb: • Silné výstupné pohyby způsobují dostatečný výskyt přechlazených vodních kapek až do teplot -40°C a vznik intenzivní námrazy; • Výskyt většího množství velkých kapek o poloměru větším jako 20 µm umocňuje výskyt námrazy; • Střední vodnatost dobře vyvinutích kupovitých oblaků představuje 0,3 až 0,4 g.m-3 a dosahuje ve zvláštních případech hodnot 2,0 až 2,5 g.m-3.Vodní obsah bouřkových oblaků je v průměru 0,6 až 0,7g.m-3, může dosahovat hodnot až 4 g.m-3. • Největších hodnot dosahuje vodnatost v horní třetině kupovitých oblaků, kde se také vyskytuje největší množství velkých kapek. Proto může být v horní části oblaků druhu Cu con a Cb silná námraza a současně v nižších částech může být námraza slabá nebo mírná.

32. Námraza v různých druzích oblačnosti Sc, St: • Intenzivní námraza se tvoří hlavně v horní části oblačnosti v blízkosti inverze, kde se nacházejí vodní kapky a kde je i největší hodnota obsahu vody v ovzduší. • Vypadávání málo intenzivních srážek z této oblačnosti v podobě přechlazeného mrholení, malých sněhových vloček a sněhových zrn ukazuje na vznik námrazy v celé vrstvě oblačnosti o mírné nebo silné intenzitě. • Vrstevnatá oblačnost je složena z vodních kapek nebo má smíšenou strukturu se značnou převahou vodních kapek maximálně do teploty -18°C. • Oblačnost St vzniká v nejnižších vrstvách nad zemí a teplota vzduchu je v ní v průměru o něco vyšší než v oblacích typu Sc. Proto je její struktura převážně kapalná. Podle toho je pak pravděpodobnost vytváření námrazy v této oblačnosti, za předpokladu, že teplota vzduchu je menší než 0°C, poměrně vysoká. Podle statistických údajů dosahuje v průměru kolem 70%. • V oblačnosti druhu Sc je pravděpodobnost vytváření námrazy poněkud vyšší.

33. Námraza v různých druzích oblačnosti Ns: • V oblačnosti druhu Ns, která je obvykle oblačností frontální, se námraza podle statistických údajů vyskytuje v průměru v 17% případů letů v této oblačnosti. • Spodní část Ns je často složena jen z vodních kapek a od úrovně hladiny -10°C až -12°C se vyskytují ledové krystalky a v důsledku rozdílného tlaku nasycených vodních par nad vodou a ledem dochází k nepřetržitému difúznímu nárůstu krystalů ledu. Jejich velikost se neustále zvětšuje až nakonec začínají vypadávat z oblačnosti ve formě srážek. Oblačnost se tím ochuzuje o vodní vláhu a stává se méně nebezpečnou z hlediska vytváření námrazy. • Zvláštnosti vzniku oblačnosti druhu Ns vedou také k tomu, že velikost kapek a vodní obsah oblaků se obvykle s výškou zmenšuje. Proto se ve spodní části Ns může vytvářet jen slabá námraza. • Souvisí-li Ns s aktivní atmosférickou frontou, v jejíž oblasti se vyskytuje takové vzestupné vertikální proudění, že zabezpečuje kondenzaci takového množství vodní páry, které kompenzuje ztráty v důsledku difůze s ledovými krystalky, vodnatost horní části této oblačnosti narůstá. Tak se tomu děje i v systému Ns–As a bouřkových oblaků. V těchto situacích vzniká nebezpečí mírné nebo silné námrazy ve větší části oblačné vrstvy. • Pravděpodobnost silné námrazy v Ns je větší, nevyskytují-li se srážky. Vypadávání nepřerušovaných dlouhodobých srážek mírné intenzity ukazuje na malý obsah vodních kapek a na velké množství sněhových vloček a krystalků ledu. Vznik námrazy je v těchto oblacích málo pravděpodobný a může se zpravidla vyskytnout v ne příliš tlusté vrstvě (kolem 300 m) nad úrovní hladiny nulové izotermy v intenzitě slabé nebo mírné námrazy ve formě ledu.

34. Námraza v různých druzích oblačnosti Ac, As: • Oblaky středního patra druhu Ac, Ac cas, As jsou složeny čistě z vodních kapek při teplotě vzduchu do -10°C až -12°C. • I při nižší teplotě, přibližně do -25°C v ní ještě převládají vodní kapky. Proto pravděpodobnost vzniku námrazy v této oblačnosti je poměrně vysoká, v průměru 60 až 70%. • Vodnatost těchto oblaků ve více než polovině případů nepřevyšuje 0,1 g.m-3. Vzhledem k této malé hodnotě vodního obsahu je i intenzita námrazy malá.

35. Námraza v různých druzích oblačnosti Ci, Cc, Cs: • Oblaky horního patra Ci, Cc, Cs, sestávají obvykle z ledových krystalků. • V některých případech (přibližně 5% z počtu letů v této oblačnosti) se v nich může vyskytnout slabá námraza, což svědčí o tom, že obsahují malé kapičky přechlazené vody.

36. Námraza ve srážkách • Největší nebezpečí představuje přechlazený déšť a mrholení, ve kterých je obvykle intenzita námrazy silná. Nejčastěji jsou tyto srážky spojeny s teplými frontami nebo teplými okluzními frontami v chladné polovině roku. Přechlazený déšť se však může občas vyskytnout i za studenými frontami. • Ve všech případech přechlazený déšť vypadává v klínu studeného vzduchu pod frontální plochou, kdy teplý vzduch nad frontální plochou má teplotu vyšší než 0°C. Obvykle má klín studeného vzduchu nevelkou vertikální mohutnost, zpravidla 500–800 m. Proto výstup letadla o nevelkou výšku dovoluje dostat se do teplého vzduchu a tak uniknout z nebezpečné oblasti. • Přechlazené mrholení se může někdy vyskytovat na pevnině i při velmi nízkých záporných teplotách vzduchu i tehdy, kdy je teplota v oblačnosti také záporná. Proto se v mrholení, když je teplota při zemi od -7 do -10°C, může vyskytovat silná námraza v celé vrstvě oblačnosti. Její vertikální rozsah je však nevelký, její horní hranice bývá ve výškách 1,2 až 2 km.

37. Námraza v oblasti teplých front • Na teplé frontě se tvoří mohutná vrstevnatá oblačnost (As, Ns), ve které existují příznivé podmínky pro tvorbu námrazy, nejčastěji zrnité. • Zóny tvorby námrazy existují nad i pod frontální plochou. Nejvhodnější podmínky pro výskyt námrazy jsou asi 150 km před přízemní čarou fronty a pod frontální plochou v místě diskontinuity nulové izotermy (až silná námraza). • V oblačnosti As se slabá námraza může vyskytovat už 500 km před čarou teplé fronty. • Obecně lze konstatovat, že zóna s možným výskytem námrazy existuje v oblačnosti všude nad izotermou 0°C. Obvykle ale její vertikální rozsah nepřevyšuje 1000 m. • Intenzivní námraza se tvoří v oblasti vypadávajících přechlazených vodních kapek – v přechlazeném dešti. Tento případ může nastat v zimě, kdy se nad klín studeného vzduchu s teplotou pod 0°C nasouvá teplejší vzduch. Pak srážky, vypadávající z As nebo Ns ve formě sněžení, při pádu vrstvou vzduchu s teplotou nad 0°C přecházejí v déšť. • Pokud je vystupující teplá vlhká vzduchová hmota instabilně zvrstvená, může přes systém vrstevnaté oblačnosti přerůstat bouřková oblačnost (Cb). V ní dochází k tvorbě až velmi silné námrazy, přičemž zóna výskytu námrazy je vertikálně mohutnější.

38. Námraza v oblasti teplých front Zóny tvorby námrazy na teplé frontě

39. Námraza v oblasti studených front U studené fronty II. druhu je oblast s tvorbou námrazy soustředěná prakticky jen do oblačnosti druhu Cb (horizontální rozsah oblasti řádově desítky km) Zóny s tvorbou námrazy u studené fronty II. druhu

40. Námraza v oblasti studených front U studené fronty I. druhuse námraza tvoří v Cb a dosahuje i 100 až 200 km za přízemní polohu fronty (ve vrstevnaté oblačnosti). U obou typů front převládá tvorba průzračného ledu. Slabá námraza se může vyskytnout i v zafrontální oblačnosti druhu Sc. Zóny s tvorbou námrazy u studené fronty I. druhu

41. Námraza v oblasti okluzních front • O výskytu námrazy v oblasti teplé okluzní fronty lze uvést obdobné informace, jako u teplé fronty. • Podobně je tomu i u studené okluzní fronty a studené fronty. • Obecně se námraza u teplých a teplých okluzních front vyznačuje větším horizontálním rozsahem, ale námraza je méně intenzivní. • U teplých front je nebezpečný dlouho trvající let v podmínkách, vhodných pro vznik námrazy. • U studených front je sice zóna námrazy horizontálně menší, ale mohutnější ve vertikálním směru a mnohem intenzivnější.

42. Vliv námrazy na let Námraza na letadlech obecně způsobuje: • zhoršení aerodynamických vlastností – růst čelního odporu (cx) a pokles vztlaku (cy); • pokles rychlosti; při kompenzaci tohoto jevu zvýšením výkonu motoru roste spotřeba paliva a zmenšuje se dolet; • změnu charakteru obtékání nosných ploch i kormidel (vibrace); • růst hmotnosti letadla, změna těžiště; • chyby palubních přístrojů, případně jejich vyřazení z činnosti; • chyby radiokompasu (změna vyzařovacích charakteristik antény); • vibrace a pokles tahu vrtulí letadla; • ztrátu výšky při silné námraze; • zhoršení dodávek paliva při tvorbě námrazy na palivových systémech.

43. Vliv námrazy na let Výskyt námrazy značně ovlivňuje ovladatelnost letadla, hlavně pokud se usazuje na výškových a směrových kormidlech. Intenzivnější účinky můžeme zaznamenat při tloušťce usazené námrazy kolem 20 mm. Námraza vzniklá vlétnutím do oblasti výrazně přechlazených velkých vodních kapek

44. Vliv námrazy na let U proudových letadel představuje největší nebezpečí vznik námrazy na nosných plochách, což může vyvolat vibrace o značné intenzitě v podélné rovině. • Proudové letouny jsou vystaveny možnosti vzniku námrazy jednak během letu v oblacích z vodních kapek, jednak i v oblačnosti ledové. • Nebezpečná je i námraza, která se tvoří na vstupech vzduchu do motorů, na ochranných mřížkách kompresorů. Úlomky námrazy mohou vniknout do kompresoru a poškodit ho. • Výskyt námrazy se projeví i poklesem tahu motoru, někdy až o 30%. • Největší nebezpečí tvorby námrazy u proudových letadel spočívá v tom, že pilot nemusí pozorovat její vznik.Proto se při letu ve výškách s teplotami pod -5°C doporučuje preventivně zapínat protinámrazové prostředky.

45. Vliv námrazy na let Námraza u vrtulníků: Námraza u vrtulníků se z hlediska aerodynamických vlastností a režimu letu tvoří častěji. Vzniká hlavně při horizontálním, ale i vertikálním letu. Přitom se usazuje hlavně na: • nosném i vyrovnávacím rotoru; • čelních částech vrtulníků; • stabilizátoru; • předních sklech kabiny; • pitotově trubici; • anténních systémech; • podvozcích.

46. Vliv námrazy na let Námraza u vrtulníků: Nebezpečí vzniku námrazy na vrtulnících tkví hlavně v: • růstu zatížení rotoru, co nepříznivě ovlivňuje hlavu rotoru, • narušení funkce rotoru i relativně tenkou ledovou vrstvou, • asymetrii v rozložení hmotnosti a následnými vibracemi, • omezení ovládání rotorových listů; pokud se tvoří intenzivní námraza na sklech kabiny, tvoří se i na rotoru.

47. Vliv námrazy na činnost LPS • Je nezbytné, aby se sdělení, týkající se význačných změn meteorologických podmínek (a tedy i námrazy), jak v prostoru vzletu a počátečního stoupání, tak i při přiblížení či na trati, předalo letadlu bez zdržení již po navázaní spojení s letadlem, s výjimkou, kdy je známo, že letadlo již takové informace přijalo. • Zjistí-li posádka letadla za letu tvorbu námrazy, je povinna hlásit v mimořádném hlášení orgánům řízení letového provozu výšku letu a intenzitu tvorby námrazy. • V případech, že je nezbytná okamžitá změna kurzu a výšky, je intenzita námrazy hlášena jako „námraza silná“. • Pokud se vyskytují takové podmínky tvorby námrazy, kdy se o změně výšky nebo kurzu uvažuje, předává se zpráva ve formě „námraza mírná“. • V jiném případě při namrzání slabším než mírném je hlášena „námraza slabá“.

48. Vliv námrazy na činnost LPS • Činnost posádky za letu v oblasti tvoření námrazy vyplývá z intenzity její tvorby a z vybavení letadla. Lety letadel, která nejsou vybavena protinámrazovým zařízením, jsou v oblasti tvoření jakékoliv námrazy zakázány. • V případě, že letadlo je vybaveno protinámrazovým zařízením a letí v podmínkách možné tvorby námrazy, musí být toto zařízení zapnuto v souladu s předpisem pro používání a techniku pilotáže daného typu letadla. • V případě, že opatření k odstranění námrazy nebyla účinná a námraza se tvoří dále, pilot letadla s povolením orgánu řízení letového provozu změní výšku a rychlost letu. • Při volbě výšky letu pro vylétnutí z nebezpečné oblasti musí posádka letadla brát v úvahu údaje z měření meteorologických prvků volné atmosféry, předpověď počasí a údaje o stavu počasí, výšku izoterem 0, -5, -10, -20°C a údaj teploměru vnějšího vzduchu. • Je-li tvorba námrazy nebezpečná a nelze pokračovat v letu, posádka letadla ukončí plnění úkolu a přistane na vlastním, náhradním nebo nejbližším letišti.

49. Vliv námrazy na činnost LPS • Při přípravě letadla k letu v oblačnosti nebo v oblasti s nebezpečím tvoření námrazy musí posádka letadla zkontrolovat stav protinámrazového zařízení letadla a motoru, naplnění protinámrazové kapaliny (je-li součástí zařízení), schopnost systému vyhřívání snímačů vzdušného tlaku a agregátů, které jsou vyhřívány. • Z důvodů možných problémů s ovládáním letounu, ztráty výkonu a možného poškození letadla je zakázáno vzlétnout s letadlem, jehož povrch je pokryt sněhem nebo ledem. • Tvoří-li se za běhu motoru námraza na zemi na vrtuli, lze vzletět jen tehdy, podaří-li se použitím protinámrazových prostředků led úplně odstranit.

50. Zásady překonávání oblastí s námrazou • Během předletové přípravy prostudovat polohu a směr pohybu atmosférických front, výrazných oblačných polí pomocí výškových map, snímků z UMDZ a radiolokačních odrazů. Situaci pokud možno konzultovat s meteorologem! Ochrana proti námraze správnou volbou trasy letu