1 / 31

Extremofilní organismy a jejich sekundární metabolity

Extremofilní organismy a jejich sekundární metabolity. prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof.patocka @ gmail.com http://www.toxicology.cz. Základní pojmy. Extremofilní organismus – prospívá v extremních podmínkách Extrémem se rozumí: Fyzikální faktory (tlak, teplota, radiace)

doctor
Download Presentation

Extremofilní organismy a jejich sekundární metabolity

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Extremofilní organismy a jejich sekundární metabolity prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof.patocka@gmail.com http://www.toxicology.cz

  2. Základní pojmy • Extremofilní organismus – prospívá v extremních podmínkách • Extrémem se rozumí: • Fyzikální faktory (tlak, teplota, radiace) • Chemické faktory (salinita, vysychání, pH, redox. prostředí, vysoká koncentrace iontů) • Biologické faktory (nutriční extrémy, populační hustota, parazitace)

  3. Extremofilové • Na Zemi žije řada organismů, které si v ničem nezadají s mimozemšťany v sci-fi. Tolerují prostředí pro ostatní tvory smrtelně nebezpečná. Žijí v roztocích jedovatých chemikálií, kyselin a hydroxidů, v jaderných reaktorech či enormních teplotách. Žijí na stejné planetě jako my a přesto jsou nám cizí, jako-by z jiného světa. Extremofilové, podobně jako jiné organismy, produkují sekundární metabolity - chemické substance rozličné struktury a rozličných biologických funkcí. Jsou tyto biochemikálie také extrémní?

  4. Vysoké teploty • Většina proteinů denaturuje mezi 40-50 °C • Pyrolobus fumari v sirných vývěrech černých komínů v hloubce 3650 m, 90 -113 °C • Strain 121, hypertermofilní archebakterie (Pyrodictium) • Nalezena v hydrotermálním průduchu Puget Sound, USA • Žije při teplotě 121 °C • Metabolismus založen na redukci oxidů železa

  5. Hlubokomořské černé komíny • Černý komín, černý kuřák (black smoker) • Hydrotermální průduchy na mořském dně • Voda bohatá na minerály • Teplota až 400 °C

  6. Černý kuřák v hloubce 2250 m. Tichý oceán, hřeben Juan de Fuca Ridge, západně od ostrova Vancouver

  7. Život kolem černých kuřáků • Rozvinutá společenstva v uzavřeném ekosystému • Hloubka 2 – 5 km, obrovský tlak, vysoká teplota, žádné světlo, žádný kyslík • Zelené sirné bakterie – fotosyntéza v naprosté tmě - jejich metabolismus je založen na síře • Garnáti – krevety – krabi – červi – ryby • Dnes je známo okolo 600 těchto organismů

  8. Mnohoštětinatí červi rodu Alvinella • Alvinella pompejana vydrží 70-80 °C • Pouštní mravenec Catyglyphis bicolor přežije 55 °C

  9. Nízké teploty • Arktické ryby • Chvostoskoci (Collembola) aktivní až do -10 °C • Cryptoendolithotrophs – mikroorganismus z Antarktidy, aktivní do -15 °C

  10. Huňatka Entomobrya nivalis • Měří 1-2 mm, vyskytuje se v mechu a lišejnících nebo v lesním humusu. • V zimním období ji často najdeme masově na sněhu v horských oblastech i na zahradě

  11. Nejnižší teploty pro fotosyntézu Prasiola crispa -20°C

  12. Usiminy A - C Nízké teploty snáší i lišejníky Usiminy, sekundární metabolity antarktického lišejníku Stereocaulon alpinum. Jsou to inhibitory protein-tyrosin-fosfatázy 1B

  13. Nejvyšší teploty pro fotosyntézu Jednobuněčná řasa Cyanidium caldarium Yellowstone (75 °C) Akumuluje Fe, Zn, Cu, Ni a Mn Produkuje vitamin K (menachinon)

  14. Nejvyšší úroveň radiace • Člověk onemocní při ozáření dávkou 2 Gy, letální dávka 6-10 Gy • Bakterie přežívají 60 Gy • Členovci (švábi, štíři) 900 Gy • Želvušky 5700 Gy • Bakterie Deinococcus radiodurans 15 000 Gy, žije v blízkosti jaderných reaktorů

  15. Želvušky • Želvušky (Tardigrada) je kmen živočichů

  16. Kyselé prostředí • Acidofilní bakterie • Lactobacillus, Thiobacillus • Thermoplasma acidophilus – skládky hlušiny po těžbě uhlí s nízkým pH (0-1).

  17. Kyselé prostředí • Helicobacter pylori, gram-negativní bakterie, která u lidí kolonizuje žaludek • Nakažena je téměř polovina světové populace • Produkuje toxin známý jako VacA toxin (vakuolizující toxin) • Jeden z faktorů podílejících se na vzniku rakoviny žaludku

  18. Alkalické prostředí • Streptomyces sp. AK 409 – alkalifilní mikromyceta • Produkuje pyrocoll, antibiotikum a antiparasitikum s protinádorovým účinkem

  19. Alkalické prostředí • Alkalifilní bakterie • Natronobacterium pharaonis • Bacillus alcalophilus • Sinice (Spirulina, Microcystis, Plectonema) • Sodné jezero Magadi v Keni (pH 10)

  20. Koncentrované roztoky solí • Halofilní organismy • Dunaliellasalina, jednobuněčná zelená řasa (30 % roztok soli) Vysoký obsah karotenoidů, beta-karoten Akumuluje arsen

  21. DAGAP • Halofilní bakterie Rubrobacter xylanophilus, je rovněž radiorezistentní • Produkuje di-N-acetylglucosamin-fosfát (DAGAP), sekundární metabolit

  22. Vysoká salinita • Žábronožky rodu Artemia • Žábronožka slaništní (A. salina) • Sladká voda 7 ml O2/litr • Mořská voda 4-6 ml O2/litr • Mrtvé moře 0,8 ml O2/litr • Krůček od anoxybiozy

  23. Žábronožka slaništní

  24. Anoxické podmínky • Karas obecný (Carassius carassius) • Přezimuje ve vodě anoxických tůní

  25. Vysoké koncentrace těžkých kovů • Archebakterie a protobakterie • Ferroplasma acidophilum • Ralstonia solanacearum • Podílely se na vzniku rudných ložisek

  26. Berkeley Pit Lake

  27. Největší jedovaté jezero na světě (1,6 km, hloubka 270 m) Pozůstatek měděného dolu (1955 až 1982) Kyselá voda (pH = 2,5) s vysokým obsahem mědi (187 ppm), arsenu, kadmia a zinku Kyselina berkelová, produkt plísně Penicillium sp., silné kancerostatikum

  28. Závěr • Životní podmínky, ve kterých žijí extremofilní organismy, se nám jeví jako absolutně nevyhovující pro cokoliv živého • Život na Zemi vznikal v extrémních podmínkách • Takové podmínky jako v ranných stádiích vývoje Země, panují i na většině těles Sluneční soustavy a patrně i jinde ve Vesmíru • To vše podporuje ideu, že život existuje i jinde ve Vesmíru

  29. Ještě jsme tam však nenašli cestu

More Related