Dohled státu nad riziky jaderné energetiky
Download
1 / 49

Dohled státu nad riziky jaderné energetiky - PowerPoint PPT Presentation


  • 54 Views
  • Uploaded on

Dohled státu nad riziky jaderné energetiky. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost. V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů (Publius Cornelius Tacitus ). Jadernou energii vědomě využíváme již více než sto let.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Dohled státu nad riziky jaderné energetiky' - dierdra-lysaght


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

Dohled státu nad riziky jaderné energetiky

Dana Drábová

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů

(Publius Cornelius Tacitus)


Jadernou energii vědomě využíváme již více než sto let

Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou energii byla objevena ještě o několik desítek let později.

Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích vazeb hospodářských i společenských jde o velmi krátkou dobu.

Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu.

Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.


Rizika a přínosy let

Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na druhou stranu jsou tu přísliby významných přínosů v řadě oborů od medicíny po energetiku.

Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat.

Máme tu tedy základní rys atomového práva, duální zaměření na rizika a přínosy.


Úrovně rizika let

kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit

nepřípustné riziko

přípustné pouze pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení

přípustné riziko

je podstupováno pouze existuje-li čistý přínos

přípustné jestliže náklady na snížení převyšují dosažené zlepšení

široce akceptovatelné, nemělo by být předmětem detailní regulace, pouze kontroly, zda zůstává na dané úrovni

zanedbatelné riziko


Úrovně rizika let

Kategorie rizika

Roční pravděpodobnost úmrtí

Příklad

Nepřípustné riziko

1 ze 100

Rakovina

kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit

Srdeční choroby

1 z 1000

Připouštěné riziko

Motorismus

pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení

1 z 10000

Bezpečné pracoviště

pouze existuje-li čistý přínos

Utopení

1 ze 100000

Široce akceptované riziko

Civilní letectví

1 z 1000000

Zanedbatelné, přehlížené riziko

Úder blesku

1 z 10000000


  • Riziko jaderných elektráren spočívá v: let

    • možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové reakce a

    • v množství radioaktivních látek v aktivní zóně reaktoru během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich možným únikem do životního prostředí.


EXKURS : Země vs JE let

Celková radioaktivita v JE

cca 1019 - 1020 Bq

Celková radioaktivita Zemské kůry

U (Ra-226)…. 1023 -1024 Bq

Th (Ra-228)…. 1023 -1024 Bq


Předpoklady pro zajištění bezpečnosti let

  • Za jakýchkoli podmínek:

    • Odstavit reaktor - zastavit štěpnou reakci

    • Odvést teplo z aktivní zóny a vyhořelého paliva

    • Ochránit okolí od radioaktivních látek

  • Systém fyzických bariér:

    • Palivo, matrice a jeho pokrytí

    • Primární okruh

    • Hermetická obálka

  • Princip ochrany do hloubky

    • Předcházení poruchám

    • Zvládání poruch

    • Zvládání projektových havárií

    • Zvládání havárií neuvažovaných v projektu

    • Zmírňování následků úniku radiace


Ztráta chlazení: let

Odstavení nejaderných elektráren neohrožuje okolí.

Ale ztráta chlazení po odstavení jaderné elektrárny může vést k tavení aktivní zóny s úniky radionuklidů.


13 let


Začneme otázkami let

Co potřebujeme? Mít adekvátní právní základ pro využívání přínosů (ekonomických a sociálních) z využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření.

Co je atomové právo? Jak se liší od jiných aspektů národního a mezinárodního práva? Jaký má být vztah atomového práva a dalších prvků národního právního rámce?

Hledání odpovědi na tyto otázky nás přivede k zevrubnému historickému a analytickému zkoumání úsilí řady lidí za více než šedesát let. Toto úsilí bylo věnováno vývoji právních norem, které by byly sto zajistit dobrou správu velmi složitých technologií.


Regulace v jaderné oblasti let

Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku, ochranu majetku a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení přínosů z činností, při kterých se ionizující záření využívá

Právní úprava musí stimulovat obezřetnost a prozíravost v předcházení škod

Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti (předcházení předvídatelné újmě)

Regulační rámec musí stanovit požadavky souměřitelné s velikostí regulovaného rizika

Je třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné koncepce


Regulace v jaderné oblasti let

  • všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimi

  • ve všech etapách jejich života:

    • záměr

    • umístění

    • projekt

    • výroba

    • výstavba

    • spouštění

    • provoz

    • vyřazování z provozu

  • přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem


Definice atomového práva let

Soustava speciálních právních norem vytvořených pro regulaci chování právnických a fyzických osob zabývajících se činnostmi spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím zářením a ozářením z přírodních zdrojů.


Čtyři klíčové prvky let

Jako soustava speciálních norem je atomové právo součástí obecné legislativy, zároveň obsahuje odlišná pravidla vyžadovaná specifickým charakterem technologie.

Zvažování přínosu a rizika

Speciální normy se vztahují k chování právnických osob (obchodní, akademické, vědecké, státní instituce) i osob fyzických

Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální právní úpravu.


Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti (= nízkého rizika) je třeba:

mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí

omezovat pravděpodobnost událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdrojem záření, jaderným reaktorem, štěpnou reakcí ...

zmírňovat následky takových událostí, pokud by nastaly


Základní principy rizika) je třeba:

Bezpečnost, prevence a ochrana

Zabezpečení zdrojů záření (security)

Odpovědnost

Povolovaní činností

Státní dozor

Trvalá kontrola

Kompenzace za škody

Udržitelný rozvoj

Transparentnost

Mezinárodní spolupráce


Úloha státu rizika) je třeba:

Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i nezávislý státní dozor

nezávislé monitorování radiační situace, výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení radioaktivních odpadů

programy ke snižování radiačních rizik, včetně havarijní připravenosti

péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“


Národní legislativa rizika) je třeba:

Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi spojenými činnostmi

Tento zákon musí být v souladu se zavedenými právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím inspekce a vymáhání shody

V ideálním případě by národní legislativa měla být komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné škody atd.)


Legislativní pyramida rizika) je třeba:

ústava

zákony, mezinárodní úmluvy

vyhlášky, nařízení vlády

průmyslové normy, návody, doporučení


Klíčové oblasti rizika) je třeba:

vydávání povolení k jednotlivým činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření

stanovení povinností, které je nutno při těchto činnostech dodržovat

výkon státní správy a dozoru

nápravná opatření

odpovědnost za jaderné škody

ochrana proti přírodnímu ozáření

uvádění radionuklidů do životního prostředí


Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČR

Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor

Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení

Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou


Státní úřad pro jadernou bezpečnost ionizujícího záření v ČR

Zřízen jako nezávislý ústřední orgán státní správy v roce 1993

Integrace jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1995

Nové právní předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1997, harmonizace s EU v roce 2002

Státní správa a dozor nad jadernou bezpečností, radiační ochranou, fyzickou ochranou, havarijní připraveností jadernými položkami na jaderných zařízeních, na pracovištích se zdroji ionizujícího záření a při činnostech vedoucích k ozáření


St ionizujícího záření v ČRátní úřad pro jadernou bezpečnost

  • SÚJB má v současnosti 194 zaměstnanců, z nichž 118 je inspektorů jaderné a radiační bezpečnosti

  • dále175 zaměstnanců resortu SÚJB pracuje ve:

    • Státnímústavu radiační ochrany v Praze,

    • Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v Příbrami

  • rozpočet SÚJB v letošním roce je 370 mil KČ (každý občan přispívá cca 35 KČ)


Co kontrolujeme (1) ionizujícího záření v ČR

  • Dukovany - 6 jaderných zařízení

    • 4 výrobní bloky VVER 440/213

    • MSVP, SVP

    • URAO


Co kontrolujeme (2) ionizujícího záření v ČR

  • Temelín - 4 jaderná zařízení

    • 2 výrobní bloky VVER 1000/320,

    • sklad čerstvého jaderného paliva

    • SVP


Co kontrolujeme (3) ionizujícího záření v ČR

  • ÚJV Řež - 3 jaderná zařízení:

    • výzkumný reaktor LR-0

    • výzkumný reaktor LVR 15 10 MWt

    • sklad VAO suché a mokré skladování VJP EK-10 a IRT-M a vysoceaktivních odpadů z výzkumu


Co kontrolujeme (4) ionizujícího záření v ČR

  • Další jaderná zařízení:

    • školní reaktor VR-1 - FJFI Praha

    • úložiště RaO Richard u Litoměřic

    • úložiště RaO Bratrství

    • ÚJP Zbraslav - sklad JM

  • Z hlediska FO

    • sklad uranového koncentrátu Dolní Rožínka

    • sklad uranového koncentrátu Stráž pod Ralskem

  • Z hlediska nakládání s JM

    • drobní nakladatelé s JM

    • další subjekty spadající pod režim vybraných položek, položek dvojího použití a dodatkového protokolu


Co kontrolujeme (5) ionizujícího záření v ČR

  • Všechny podle AZ povolované zdroje IZ používané ve zdravotnictví, průmyslu, výzkumu, školách, apod. jsou registrovány ve státním registru zdrojů:

    • 298 pracovišť s otevřenými radionuklidovými zdroji, včetně 49 oddělení nukleární medicíny

    • 4750 zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji, včetně 50 radioterapeutických oddělení, gama nože (256 zářičů) a 2 průmyslových ozařovačů

    • 7824 X-ray generátorů, včetně 6136 zdrojů v lékařství


Jak to děláme (1) ionizujícího záření v ČRPovolujeme:

umístění

výstavbu

etapy uvádění do provozu

provoz

restart po výměně paliva

provedení změn nebo rekonstrukce

vyřazování

uvádění radionuklidů do životního prostředí

nakládání se zdroji ionizujícího záření

nakládání s radioaktivními odpady

dovoz a vývoz jaderných položek

průvoz JM a vybraných položek

nakládání s JM

přeprava JM a zdrojů ionizujícího záření

příprava vybraných pracovníků

zpětný dovoz RaO

mezinárodní přeprava RaO

provádění osobní dozimetrie, služeb RO

přidávání RL do výrobků


Jak to děláme (2) ionizujícího záření v ČRSchvalujeme:

programy QA

seznamy vybraných zařízení

návrh způsobu a způsob zajištění FO

programy etap spouštění

programy pro nakládání s JM a využívání JE

programy provozních kontrol

zařazení JZ a JM do kategorií

obalové soubory pro přepravy, skladování nebo ukládaní JM a RL

Limity a podmínky vnitřní havarijní plány

havarijní řády pro přepravy programy monitorování

vymezení kontrolovaného pásma

seznamy činností důležitých z hlediska JB a RO

návrh na vyřazování z provozu

změny výše uvedeného


Dozor v průběhu života jaderné elektrárny ionizujícího záření v ČR

(Projektování)

Umísťování

(Výroba komponent)

Výstavba

(Spouštění)

Provoz

(Vyřazování z provozu)


Právní rámec ionizujícího záření v ČR

  • Základní zákony pro povolovací proces

    • zákon 183/2006 Sb. (Stavební zákon)

    • zákon 18/1997 Sb. (Atomový zákon)

  • Další důležité zákony

    • zákon 500/2004 Sb. (Správní řád)

    • zákon 552/1991 Sb. (o státní kontrole)

    • zákon 17/1992 Sb. (o životním prostředí)

    • zákon 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb. (o hodnocení vlivu na životní prostředí)

    • zákon 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny)

    • zákon 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím)

    • zákon 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním prostředí)

  • Mezinárodní úmluvy

    • Aarhus, Espoo


Licenční proces ionizujícího záření v ČR


Hodnocení vlivu na životní prostředí ionizujícího záření v ČR

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků, a zejména pak zákon č. 244/1992 Sb. později novelizovaný zákonem 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ukládají posuzovat stavby z hlediska jejich vlivu na životní prostředí (tzv. “evnironmental impact assessment“) ve zvláštním řízení, kterého se může zúčastnit i veřejnost. Veřejnost může být zastoupena dotčenou obcí, která je ze zákona účastníkem řízení, nebo formou zaregistrovaných občanských iniciativ. Orgánem státní správy odpovědným za vydání rozhodnutí z hlediska vlivu stavby jaderné elektrárny na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí.


Základní požadavky na bezpečnost ionizujícího záření v ČR


Požadavky na jadernou bezpečnost ionizujícího záření v ČR

Co ovlivňuje jejich tvorbu ?

Co je hnací silou jejich zdokonalování ?

Vliv standardizace a harmonizace na legislativu ČR


Účastníci procesu tvorby požadavků ionizujícího záření v ČR


Veřejnost ionizujícího záření v ČR

  • Zájmy :

    • vyšší bezpečnost

    • životní prostředí ( nižší produkce CO2 )

    • minimalizace Ra odpadů

    • udržitelnost

    • kvalita

    • spolehlivost


Investor/Provozovatel ionizujícího záření v ČR

  • Zájmy :

    • cena

    • bezpečnost

    • kvalita

    • spolehlivost


Výrobce ionizujícího záření v ČR

  • Zájmy:

    • realizovatelnost

    • cena

    • bezpečnost

    • licencovatelnost

    • standardizace

    • harmonizace


Dozor ionizujícího záření v ČR

  • Zájmy:

    • bezpečnost

      • harmonizace

      • standardizace


Naši zákazníci ionizujícího záření v ČR

uživatelé zdrojů záření a jaderné energie

veřejná správa

uživatelé monitorovacích a expertních služeb

obchodní a průmyslové podniky

sdělovací prostředky

veřejnost


Naši partneři ionizujícího záření v ČR

státní správa

vysoké školy

tuzemské i zahraniční výzkumné instituce

zahraniční dozory

mezinárodní organizace


Na co se musíme připravit? ionizujícího záření v ČR

  • Nárůst aktivit v jaderném sektoru:

    • Rekonstrukce a modernizace provozovaných jaderných elektráren

    • Další rozvoj jaderného programu

      • Výroba, výstavba, provoz, nakládání s odpady, regulace

        • Vstup zemí s nedostatečnou infrastrukturou

    • Vyřazování z provozu

  • Jaderně palivový cyklus

  • Problémy s dostupností kvalifikovaných lidí

  • Nutnost udržet pravděpodobnost vážné havárie na velmi nízké úrovni (LER ~10-8 – 10-7/r)

  • Lepší definice odpovědnosti projektanta a výrobce

  • Rostoucí význam mezinárodní výměny zkušeností


ad