1 / 46

Sociální události

Sociální události. Chudoba Sociální vyloučení Nezaměstnanost. Chudoba jako sociální událost. Chudoba jako sociální událost. Chudoba spolu s nemocí a ztrátou živitele jsou nejstaršími sociálními událostmi.

dextra
Download Presentation

Sociální události

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální události Chudoba Sociální vyloučení Nezaměstnanost

  2. Chudoba jako sociální událost

  3. Chudoba jako sociální událost • Chudoba spolu s nemocí a ztrátou živitele jsou nejstaršími sociálními událostmi. • Chudoba je pro sociální politiku a pro politiku vůbec mimořádně významnou kategorií, protože vztah k chudobě, volba nástrojů, kterými se řeší její existence a důsledky, jakož i míra prostředků, které se k tomu účelu přerozdělují, jsou kritériem pro odlišení jednotlivých sociálních kultur a doktrín.

  4. Chudoba jako sociální událost Tradičně je chudoba chápána jako stav: • kdy nedostatek hmotných prostředků omezuje možnosti spotřeby, • kdy nedostatek peněz neumožňuje zabezpečovat důležité (základní) životní potřeby na přiměřené úrovni.

  5. Chudoba jako sociální událost • Je stav, který je důsledkem nerovného přístupu k rozdělování bohatství ve společnosti, k jejím materiálním zdrojům.

  6. Chudoba jako sociální událost • Je stav, kdy životní podmínky a uspokojení životních potřeb není v potřebné míře zabezpečeno dostatečnými zdroji (příjmy, statky) a kdy tyto příjmy nelze z nějakých objektivních příčin zvýšit (stáří, invalidita, péče o dítě aj.) • Stav, kdy občan nedisponuje ani jinými zdroji či majetkem, který by mu umožnil získat prostředky ve výši uznané společností za minimální.

  7. Chudoba jako sociální událost • Společensko-ekonomický vývoj moderní společnosti toto hodnocení akceptuje, ale dává mu jinou kvantitativní dimenzi: • především rozděluje chudobu na absolutní a relativní , • zabývá se sociálními důsledky chudoby.

  8. Koncepty chudoby Koncepty chudoby je možno rozlišit na: •  subjektivní • objektivní • absolutní • relativní

  9. Subjektivní koncept chudoby • Souvisí především s vnímáním chudoby. • U každého člověka závisí na řadě okolností jak chudobu vnímá např: • co chce, čeho chce dosáhnout • co si myslí, že si zaslouží • co si myslí, že skutečně potřebuje • co mají druzí apod.

  10. Objektivní koncept chudoby • Vychází z  analýz sociálně ekonomických informací o souborech domácností. • Umožňuje vést zřetelnou dělicí čáru v  příjmové distribuci obyvatelstva a oddělit chudé od nechudých.

  11. Absolutní chudoba • Jako absolutní chudobu lze charakterizovat stav, kdy nedostatek (popř. absolutní nedostatek) prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní potřeby (střecha nad hlavou, oděv, jídlo) do té míry, že je ohrožena sama existence člověka a hrozí mu smrt.

  12. Relativní chudoba • Relativní chudobou je stav, v němž jedinec, rodina nebo sociální skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti (státě).Tedyna relativně nižší úrovni.

  13. Hodnocení chudoby • Chudoba se měří, hodnotí a konstatuje na základě srovnání s celkovou životní úrovní dané země. • v návaznosti na konstatování chudoby u zjištěné části společnosti jsou rozvíjeny sociální programy a redistribuce hmotných prostředků, • významnou otázkou je stanovení relativního vztahu spotřeby ve stavu chudoby ke spotřebě průměrné.

  14. Hodnocení chudoby • Východiskem pro hodnocení je analýza sociálních důsledků chudoby. • Všeobecně se dochází k závěru, že chudoba přináší sociální izolaci a stav nouze.

  15. Příčiny chudoby • Chudoba vzniká v podstatě ze tří hlavních skupin důvodů: •  z nízkých výdělků plynoucích ze zaměstnání, • z nedostatku zaměstnání tj. z nezaměstnanosti, • z rozdílů ve vlastněném bohatství.

  16. Nástroje chudoby Chudoba se nejčastěji sleduje pomocí dvou nástrojů: • spotřeby, tzn. měření je založeno na přímé spotřebě statků a služeb, resp. jiných nezbytných výdajů (např. pojištění). Tímto způsobem měříme chudobu přímo. • příjmů,tzn. že rozhodující je výše příjmů a předpokládá se, že nedostatečné příjmy vedou i k nedostatečné spotřebě a naopak. Pomocí příjmů měříme chudobu nepřímo. Rozhodující je disponibilní příjem.

  17. Nástroje chudoby • Existuje i celá řada jiných nástrojů – vybrané ukazatele způsobu života tzv. indikátory deprivace.

  18. Způsoby měření chudoby • Standardní postupy • Sebehodnocení

  19. Standardní postupy měření chudoby • Standardní postup měření chudoby používá: • absolutní metodu, která se opírá buď: • o rozbor základních potřeb • nebo minimalizované spotřební koše • relativní metodu (metodu příjmů) • V praxi se absolutní a relativní metody kombinují.

  20. Způsob sebehodnocení chudoby • vychází z šetření a sond, v nichž jednotlivci odpovídají na otázky týkající se jejich životních podmínek.

  21. Možnosti řešení chudoby rozlišují se : • opatření preventivního charakteru • opatření, která řeší až následky.

  22. Deprivace • může být definována jako stav pozorovatelného a prokazatelného znevýhodnění ve vztahu k lokální komunitě či širší společnosti nebo národu, k nimž jedinec, rodina nebo skupina náleží.

  23. Deprivace • představuje nejen fyzické či psychické strádání, ale i nedostatek něčeho, co je v daném společenství obecně považováno za hodnotu. Například je to: • adekvátní příjem, • úcta či dobré zdraví.

  24. Deprivace • nemusí být průvodním znakem chudoby (ne všichni deprivovaní jsou chudí a ne všichni chudí jsou deprivovaní).

  25. Stav deprivace můžeme identifikovat: • přímo -jako něco, co vážně narušuje životní pohodu člověka) nebo • nepřímo - jako soubor příčin či důsledků tohoto narušení životní pohody: • nezaměstnanost, • špatný zdravotní stav, • nízké vzdělání).

  26. Sociální vyloučení jako sociální událost

  27. Sociální vyloučení jako sociální událost • je chápáno jako odraz ztráty lidské důstojnosti a sebeúcty jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva a vzniká v důsledku nerovnosti v participaci lidí na životě společnosti.

  28. Sociální vyloučení • odráží nerovnost jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva při jejich participaci na životě společnosti. • tato nerovnost je výsledkem nedostatku příležitostí pro všechny,kteří mají zájem participovat na životě společnosti. •  je důsledkem jejich izolace a odtržení od společnosti.

  29. Sociální vyloučení • Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: • k zaměstnání • ke zdravotní péči • ke vzdělání • k bydlení • k sociální ochraně

  30. Sociální vyloučení a chudoba • Pojem sociální vyloučení je spojován s vyloučením z účasti na životě společnosti (ztráta sociálního místa ve společnosti). • Mezi chudobou a sociálním vyloučením může a nemusí být souvislost. • Je možné být chudý nebo sociálně vyloučený, ovšem ohrožené skupiny obyvatelstva mají velmi často zkušenost s obojím.

  31. Sociální integrace : • je chápána jako proces integrace jednotlivců nebo skupin obyvatelstva do života společnosti, přičemž se vychází z tzv. trojúhelníku blahobytu (welfare triangle), který obsahuje tři neoddělitelné body: • stát (tj.legislativa) • tržní hospodářství (zejména trh práce) • občanská společnost (tj.rodina, dobrovolné nestátní neziskové organizace).

  32. Sociální integrace a trojúhelník blahobytu

  33. Sociální integrace • Jednotlivé body představují integrační roviny, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivci nebo skupiny obyvatelstva integrováni do společnosti.

  34. Sociální integrace a osoby ohrožené sociálním vyloučením • Sociálním vyloučením jsou ohroženi ti jednotlivci nebo skupiny obyvatelstva, jejich vazba nejméně k jedné z integračních rovin je oslabena.

  35. Sociální vyloučení a osoby • s oslabenou vazbou ve vztahu ke státu : např. migranti (ilegální), kteří z hlediska svého práva v hostitelské zemi neexistují, • s oslabenou vazbou na trh práce: lidé nejrůznějším způsobem znevýhodněni na trhu práce (mladí lidí, starší pracovníci, zdravotně postižení, nízkokvalifikovaní a další, • s oslabenou vazbou k občanské společnosti: lidé izolovaní, jedinci s poruchami chování a další.

  36. Osoby Ohrožené sociálním vyloučením • Mezi ohrožené skupiny obyvatelstva sociálním vyloučením v ČR se řadí: • Romské etnikum • Osoby se zdravotním postižením • Migranti • Izolovaní jedinci

  37. Nezaměstnanost jako sociální problém

  38. Definice nezaměstnanosti • Nezaměstnanost můžeme definovat jako nerealizovatelnou nabídku práce na trhu práce. • Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce: • kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo • kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky.

  39. Nezaměstnanost jako sociální událost Je definována: • Nedobrovolným charakterem (nemožnost získat zaměstnání). • Pracovní schopností (způsobilost být zaměstnán). • Připraveností (disponibilita) pro výkon zaměstnání. • Aktivním hledáním zaměstnání (docházení na úřad práce).

  40. Definice nezaměstnaného • K vymezení nezaměstnaného jedince nestačí konstatování, že jde o osobu, která nepracuje. • Přiznání statutu nezaměstnaného je podmíněno několika dalšími skutečnostmi, přičemž jednotlivé instituce mají nastavený vlastní soubor kritérií vymezujících nezaměstnanou osobu.

  41. Definice nezaměstnaného dle ILO Podle definice ILO jsou stanoveny následující podmínky: • věk – starší 15 let, • postavení na trhu práce – není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání, • aktivnost – aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, soukromých agentur práce, inzerce, příbuzných,přímým oslovováním zaměstnavatelů nebo podnikáním kroků vedoucích k založení vlastní firmy, • připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů.

  42. Příčiny nezaměstnanosti • Příčin vedoucích k nezaměstnanosti existuje mnoho například jde o: • dynamiku ekonomiky a střídání hospodářských cyklů, • strukturální změny, • nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, • demografické vlivy, • mzdovou politiku a nepružnost mezd, • vývoj inflace, • státní zásahy na trhu práce, • chování odborů, • imobilitu pracovní síly.

  43. Typy nezaměstnanosti • K poznání problému nezaměstnanosti a přístupům k jejímu řešení slouží různé typologie nezaměstnanosti. • Rozlišují se různé typy nezaměstnanosti, z nichž lze usuzovat na jejich příčiny, závažnost a odvozovat podle toho i možné způsoby řešení.

  44. Typy nezaměstnanosti • Nezaměstnanost se může rozlišovat podle různých hledisek. • Podle délky trvání: • krátkodobá nezaměstnanost • dlouhodobá nezaměstnanost • Ekonomická teorie rozlišuje: • frikční nezaměstnanost • strukturální nezaměstnanost • cyklickou nezaměstnanost

  45. Typy nezaměstnanosti • Další typy nezaměstnanosti: • technologická nezaměstnanost, • sezonní nezaměstnanost, • skrytá nezaměstnanost • podzaměstnanost neboli neúplná zaměstnanost

  46. Formy Společenské pomoci nezaměstnaným • Pojištění nebo hmotná pomoc pro případ nezaměstnanosti. • Sociální podpora nebo sociální pomoc nezaměstnaným, kteří nemají nárok na dávky z pojištění. • Aktivní politika zaměstnanosti.

More Related