1 / 14

TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG)

TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG). Kreditní limit: 3 Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná - písemná (včetně základní terminologie), ústní (doplňující) Doporučená literatura:

derick
Download Presentation

TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. TEORIE GRAMATIKY (ASJ/TG) • Kreditní limit: 3 • Požadavky k ukončení: zápočet: referát - seminární práce zkouška: kombinovaná - písemná (včetně základní terminologie), ústní (doplňující) • Doporučená literatura: Tsujimura, N.: An Introduction to Japanese Linguistics, Blackwell Publishing, 2002. Watanabe, M.: O podstatě japonského jazyka, Karolinum, 2000. Novák, M.: Gramatika japonštiny I, SPN Praha, 1980. Barešová, I.: Politeness Strategies in Cross-cultural Perspective, Palacky University, Olomouc, 2008.

  2. Program • 1. část: FONETIKA A FONOLOGIE • Fonetický inventář japonštiny – samohlásky, souhlásky • Fonémy, fonologická pravidla v J • Slabika vs. móra • Přízvuk • 2. část: MORFOLOGIE • Slovní druhy • Typy morfémů • Slovotvorba • 3. část: SYNTAX • Věta a větné členy • Pasívum, kauzativum, podmětná vs. předmětná slovesa, vztahy dávání-dostávání • Slovesný čas, aspekt • Modalita • Typy vedlejších vět • 4. část: PRAGMATIKA • Systém zdvořilosti keigo, zdvořilostní strategie

  3. FONETIKA 音声学 • Disciplína, která zkoumá zvukovou stránku jazyka z hlediska artikulačního, akustického a percepčního (základní jednotkou je hláska)

  4. Fonetický inventář japonštiny • Poměrně jednoduchá soustava hlásek • Naprostá převaha otevřených slabik • Tónový přízvuk

  5. SAMOHLÁSKY 母音 • 5 samohlásek: a, i, u, e, o • Dělení podle postavení jazyka při artikulaci: • i, e → přední • a → střední • o, u → zadní Vertikálně: • i, u → vysoké • e, o → středové • a → nízké • + dlouhé samohlásky (zejména ó, ú) • + dvojhlásky (ai, ei, oi, ui)

  6. ?V jaké části japonského lexika se převážně vyskytují dlouhé samohlásky? • v sinojaponských slovech (gakkó, kačó, mukó) • ve slovech japonského původu – minimálně • výrazy pro rodinné příslušníky (okásan, odžiisan apod.) • kvalitativní slovesa (atarašii, sabišii) • pravděpodobnostní způsob (mašó, dešó) • citoslovce, onomatopoické výrazy • ve slovech přejatých (bíru, kóra, déto)

  7. ?V jaké části japonského lexika se vyskytují dvojhlásky? • převážně v sinojaponských slovech (mai, sei, sai) • ei → pouze v sinojaponských slovech • v kmeni některých japonských sloves

  8. SOUHLÁSKY 子音 • základní, palatalizované, geminované

  9. ?Kde se v japonském lexiku vyskytuje hláska „p“? • v sinojaponských slovech na švu složeniny • ve slovech přejatých • v japonských slovech onomatopoického a expresívního charakteru

  10. Palatalizace a geminace souhlásek • Palatalizace – změna tvrdé souhlásky na měkkou, měkčení • charakteristické pro sinojaponská a přejatá slova • v J transkripci naznačeno vkládaným „y“ za základní nepalatalizovanou hlásku • např. syasin (しゃしん）, tyawan(ちゃわん） • Geminace – zdvojení • ve slovech japonského původu – u některých sloves • ve slovech onomatopoického a expresívního charakteru • ve slovech přejatých

  11. FONOLOGIE 音韻論 • Disciplína, která se zabývá funkcí zvuků v systému jednotlivých jazyků (základní jednotkou je foném) • foném 音素 – minimální funkční (abstraktní) jednotka fonologického systému mající distinktivní funkci, může rozlišit význam slova • př. pata – vata • pata - paty • alofón 異音 – systémová (poziční) varianta fonému ?příklad alofónů v ČJ ?příklad alofónů v J

  12. Fonologická pravidla v J • Alofonní varianty neznělé souhlásky /t/ • /t/ → /t/ • /t/ → /ts/ • /t/ → /č/ • Alofonní varianty neznělé souhlásky /s/ • /s/ → /s/ • /s/ → /š/ • Alofonní varianty znělé souhlásky /z/ • /z/ → /z/ • /z/ → /dž/ • Alofonní varianty souhlásky /h/ • /h/ → /h/ • /h/ → /f/ • /h/ → /ch/

  13. Devokalizace /i/ a /u/ → Samohlásky /i/ a /u/ jsou neznělé mezi neznělými souhláskami → Samohlásky /i/ a /u/ jsou neznělé, jestliže se vyskytují na konci slova a zároveň jim předchází neznělá souhláska ! V některých dialektech k devokalizaci nedochází

  14. ?Jak vyslovíme souhlásku /n/ v následujících případech? číslo 3 /sanban/ → [samban] 3 min /sanpun/ → [sampun] 3 roky /sannen/ → [san:en] 3 body /santen/ → [santen] 3 knihy /sansacu/ → [sansacu] 3 kroky /sandan/ → [sandan] 3 předměty /sanko/ → [saŋko] pokoj č. 3 /sangóšicu/ → [saŋgóšicu] /n/ + bilabiální souhláska → [m] /n/ + alveolární souhláska → [n] /n/ + velární souhláska → [ŋ]

More Related