The Occupational Composition of American Classes: Results from the Cluster Analysis ’

1. The Occupational Composition of American Classes:Results from the Cluster Analysis’ Analýza struktury povolání v Americe Veronika Hladíková UK FSV, Analytické metody výzkumu

2. Occupational Composition of American Classes • The American Journal of Sociology (1977 ) • Reeve Vanneman • provedeny dvě shlukové analýzy založeny na základě podobností v: 1) vnitrogenerační mobilitě 2) sídelní segregaci • dělení na ne/zemědělská povolání • v druhé úrovni shlukování se soubor dělí na střední a pracující třídu * • Amerika – continuous status (Lenski 1952) • Evropa – dělení společnosti na třídy • v moderní společnosti se mění povaha společenskéstruktury

3. Teorie změn v moderní společnosti teorie buržoazní • padá hranice mezi ne/manuální pracovní silou • kvalifikovaná prac. síla nemanuální třída • bílé límečkypracující třída teorie proletarizace • zájmy střední třídy zájmy tradiční pracující třídy • kapitalisté pracující Dahrendorf (1959) držitelé úřední autority ti, kteří jí podléhají* Bell(1973)nárůstpočtu technických a sociálních odborníků • posun od průmyslu   k službám • dělení tříd dle vztahu ke vzdělání**

4. Cíle shlukové analýzy • nalézt podobné skupiny objektů + roztřídit je do několika stejnorodých shluků * • použít tam, kde mají objekty tendenci shlukovat se do přirozených skupin • odhalit strukturu souboru a klasifikovat jednotlivé objekty * • shlukovat lze objekty i proměnné * • hledáme rozklad, který by byl z určitého hlediska nejvýhodnější → dosáhnout stavu, kdy objekty uvnitř shluku jsou si co nejvíce podobné a objekty z různých shluků co nejméně • nezobecňujeme na populaci, ale jen na zkoumaný soubor

5. Hlediska, dle kterých klasifikujeme • je/není zadán počet shluků 1) při omezeném počtu shluků → rozdělíme objekty do k shluků a pak je přehazujeme a optimalizujeme (spíše až v 80. letech kvůli nedokonalosti PC) – tzv. iterační, nehierarchické shlukování 2) pokud počet shluků není omezen → hierarchické seskupování aglomerativní hierarchický postup (postupujeme od n shluků, v každém kroku spojíme dva další nejbližší objekty) divizivní hierarchický postup (postupujeme od jednoho k n shlukům) • existují různé míry podobnosti, vzdálenosti (většinou nabývají hodnot od 0 do 1 = max. podobnost či vzdálenost)

6. Počátky shlukové analýzy • Otázky změny sociální struktury může pomoci vyřešit shluková analýza • původně použita v biologii, fylogenetické taxonomii, kognitivní a sociální psychologii • Boorman a White (1976) použili shlukovou analýzu k popisu sociálních sítí • Laumann (1973) analýza sítí přátelství v Detroitu (metoda nejvzdálenějšího souseda)

7. odborníci (OSVČ) manažeři obchodníci (ost.) velko+maloobch. pettybourgeois vlastníci obch. (OSVČ) lower middle úředníci odborníci (plat) kvalif. konstruktéři kvalif. (ost.) skilled kvalif. výrobci dělníci (ost.) služby odborníci-výrobci semiskilled odborníci (ost.) dělníci (výrobci) upper middle

8. Míry vzdáleností, podobností vypočítat pro všechny dvojice objektů matici příslušných měr n x n na diagonále • nuly (matice vzdáleností) • jedničky (matice podobností)

9. Některé míry vzdáleností znázorněné v dvourozměrném prostoru Hemmingova vzdálenost Eukleidovská vzdálenost Čebyševova vzdálenost A B

10. Postup při aglomerativním hierarchickém shlukování • vypočítat matici Dvhodných měr vzdáleností • 2) začneme s rozkladem na n shluků (každý objekt je v jednom shluku) • 3) najdeme dva objekty (v dalších krocích to mohou být shluky), které jsou si nejblíže, mají minimální vzdálenost, která je posuzována podle kritérií: • metoda nejbližšího souseda (tzv. jednoduché spojení, single linkage) • b) metoda nejvzdálenějšího souseda (tzv. úplná vazba, complete linkage) • c) metoda průměrné vazby (average linkage) • 4) spojíme tyto dva objekty, v matici vzdáleností odstraníme tyto objekty a připíšeme jim nový řádek a sloupec společný pro tyto dva objekty • 5) pokud jsme se nedostali k jednomu shluku (tedy na konec), pokračujeme zase od bodu 1)

11. Mezigenerační mobilita • Pevné vazby– aristokraté – nízká mobilita (rigidita) • Polopropustné vazby – mezi ne/zemědělskými povoláními, mezi ne/manuálními • Míra mobility / rigidity ve společnosti – ideální proměnná pro shlukovou analýzu • Blau and Duncan (1967)* • Data OCG Study of American Males • kritérium míra vzdálenosti současného povolání respondenta a zaměstnání otce • Míra vzdálenosti γ = <0;1> čím vyšší γ, tím je vzdálenost povolání od shluku nějaké třídy větší. • Největší rozdíl mezi ne/zemědělskými povoláními • Úředníci jsou mezi manuálními povoláními

12. Mezigenerační mobilita OSVČ, manažeři vlastníci odborníci (plat) maloobchodníci MIDDLE CLASS NONAGRICULTURAL OCCUPATIONS kvalifikovaní konstruktéři výrobcislužby úředníci dělníci WORKING CLASS zemědělci zemědělští dělníci AGRICULTURAL OCCUPATIONS OCCUPATIONS

13. Sídelní segregace • Souvisí s konstrukcí sociálních sítí jedince • Původně Duncan and Duncan (1955) – opět ztroskotaly rozsáhlejší analýzy kvůli technice • 1970 Oblast Peoria v Illinois • populace téměř 350 000 obyvatel • bílé obyvatelstvo nad 16 let * • použit Giniho koeficient (0 = rovnoměrná distribuce, 1 = nerovnoměrná distribuce) • divizivní metoda • výsledky • rozdělení venkov město (tedy ne/zemědělská povolání) • working middle class • Stejná analýza provedena u mužské populace této oblasti

14. Sídelní segregace typická middle class ! middle class personální služby podnikatelé nižší nemanuální povolání ! úředníci, účetní, technici working class typická working class zemědělci

15. Závěr POZOR! • Shluková analýza je dobrá na popis struktury, ne dynamiky • Pouze základ pro další analýzy, bylo by třeba dál podrobněji zkoumat soubor • velmi snadné použití na dobře programově vybaveném počítači může svádět k formálnímu řešení úloh, které nemají smysl • jasně vymezit smysl a cíl úlohy, správně interpretovat