Planeta zem
Download
1 / 25

Planeta Země - PowerPoint PPT Presentation


  • 160 Views
  • Uploaded on

Planeta Země. Pohyby Země a jejich důsledky. Pohyby Země. Planeta Země je jednou z osmi planet Sluneční soustavy. Vzhledem k okolnímu vesmíru je v neustálém pohybu. Úkol 1: Které pohyby naše planeta ve Sluneční soustavě vykonává? Řešení: Rotace kolem zemské osy Oběh kolem Slunce

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Planeta Země' - della


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Planeta zem

Planeta Země

Pohyby Země a jejich důsledky

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Pohyby zem
Pohyby Země

  • Planeta Země je jednou z osmi planet Sluneční soustavy.

  • Vzhledem k okolnímu vesmíru je v neustálém pohybu.

  • Úkol 1: Které pohyby naše planeta ve Sluneční soustavě vykonává?

    Řešení:

  • Rotace kolem zemské osy

  • Oběh kolem Slunce

  • Precesní pohyb zemské osy

  • Nutace zemské osy

Obr. 1: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Rotace kolem osy
Rotace kolem osy

  • Zemská osa je myšlená přímka procházející jižním a severním pólem.

  • Země kolem této osy rotuje od západu na východ (proti směru hodinových ručiček).

  • Jedna otočka o 360 º trvá 23 h 56 m 4,09 s (siderický den).

Obr.2:<http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Rotating_earth_(large).gif&filetimestamp=20041218213600>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


D sledky rotace kolem osy 1
Důsledky rotace kolem osy 1

  • Úkol 2: Jaké důsledky má rotace Země kolem osy pro pozorovatele na Zemi?

    Řešení:

  • Nejlépe pozorovatelným důsledkem je střídání dne a noci.

  • Úkol 3: Proč je siderický den kratší než 24 hodin? Pokuste se odpovědět s využitím obrázku vpravo.

Obr.3:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Tiempo_sid%C3%A9reo.en.png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


D sledky rotace kolem osy 2
Důsledky rotace kolem osy 2

Řešení z předchozí strany:

  • Země během otočky o 360 º projde na své oběžné dráze kolem Slunce přibližně jeden stupeň, a dostane se tak z pozice 1 do pozice 2 (viz obrázek vlevo).

  • Tento jeden stupeň musí dotočit, aby se ocitla ve stejném postavení vůči Slunci.

  • Dotočení stihne přibližně za čtyři minuty (pozice 3), které tak tvoří rozdíl mezi siderickým dnem a „běžným“ dnem trvajícím 24 hodin.

Obr.4:<http://de.wikipedia.org/wiki/Bild:Sidereal_day_(prograde).png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Ob h zem kolem slunce
Oběh Země kolem Slunce

  • Geocentrismus, představu, že se v centru Sluneční soustavy nachází Země a všechna ostatní tělesa, včetně Slunce, kolem ní obíhají (horní schéma), zastávali již mnozí antičtí astronomové a své příznivce měla také ve středověku.

  • Správná heliocentrická představa (spodní schéma) se více prosadila až díky Mikuláši Koperníkovi, Johannesu Keplerovi a Galileo Galileovi v 16. a 17. století.

Obr. 5:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Geoz_wb_en.jpg>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Parametry ob n dr hy zem 1
Parametry oběžné dráhy Země 1

  • Země obíhá po eliptické dráze od západu k východu (proti směru hodinových ručiček).

  • Slunce se nachází v jednom ohnisku této elipsy.

  • Průměrná vzdálenost Země od Slunce dosahuje 149 597 870 691 (± 30 metrů) a nazývá se astronomická jednotka.

  • Astronomická jednotka (AU) se používá jako jedna z možností pro určování vzdáleností ve vesmíru.

Obr. 6:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ob%C4%9B%C5%BEn%C3%A1_dr%C3%A1ha.jpg>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Parametry ob n dr hy zem 2
Parametry oběžné dráhy Země 2

  • Místo, kde se Země nachází nejdále od Slunce, se nazývá afélium.

  • Místo, kde se Země nachází nejblíže ke Slunci, se nazývá perihélium.

  • V aféliu se Země nachází začátkem červencem, v perihéliu začátkem ledna.

  • Rozdíly vzdáleností jsou příliš malé na to, aby se projevily na střídání ročních období.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


D sledky ob hu zem kolem slunce 1
Důsledky oběhu Země kolem Slunce 1

Obr. 7:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:North_season.jpg>

  • Úkol 4: Co je hlavní příčinou střídání ročních období? Při úvahách využij obrázek nahoře.

    Řešení: Hlavní příčinou střídání ročních období je stálý sklon zemské osy vůči rovině ekliptiky a s tím související rozdílná intenzita dopadajících slunečních paprsků na severní a jižní polokouli během roku.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


D sledky ob hu zem kolem slunce 2
Důsledky oběhu Země kolem Slunce 2

  • Během jarní rovnodennosti (obvykle 20. nebo 21. 3.) dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník. Den i noc jsou všude stejně dlouhé (12 hodin). Na severní polokouli začíná jaro.

  • Během letního slunovratu (obvykle 20. nebo 21. 6.) dopadají sluneční paprsky kolmo na obratník Raka. V oblasti mezi severním polárním kruhem a severním pólem je polární den, Slunce zde nezapadá pod obzor. Na severní polokouli začíná léto.

Obr. 8:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-equinox_EN.png>

Obr. 9<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-summer-solstice_EN.png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


D sledky ob hu zem kolem slunce 3
Důsledky oběhu Země kolem Slunce 3

  • Během podzimní rovnodennosti je situace stejná jako při rovnodennosti jarní. Nastává obvykle 22. nebo 23. 9. a na severní polokouli začíná podzim.

  • Úkol 5: podle obrázku vlevo dole charakterizujte obdobným způsobem zimní slunovrat. Zodpovězte následující otázky:

  • Kde na Zemi nastává polární noc a kde polární den?

  • Kde dopadají polední paprsky kolmo na zemský povrch?

  • Víte, kdy obvykle nastává zimní slunovrat?

Obr. 10:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-winter-solstice_EN.png>

Obr. 11:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-equinox_EN.png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Kol 6
Úkol 6

  • Úkol 6:Pod jakým úhlem budou 21. 6. v poledne dopadat sluneční paprsky na rovnoběžce 70 º s. š.

    Řešení:

  • Kolmo dopadají v den letního slunovratu na obratník Raka, který má zeměpisnou šířku φ = 23,5 º s. š.

  • Rozdíl zeměpisných šířek obou míst je 46,5 º.

  • O tuto hodnotu se zmenší úhel dopadajících paprsků.

  • Výsledek tedy získáme jako rozdíl 90 º – 46,5 º = 43,5 º.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Kol 7
Úkol 7

  • Úkol 7: Kde dopadají 22. 12. sluneční paprsky v poledne pod úhlem 30 º?

  • Řešení:

  • Pod úhlem 90 º dopadají toho dne na obratníku Kozoroha (23,5 º j. š.).

  • 30 º je hodnota o 60 º menší. Hledané místo je tedy vzdáleno od obratníku Kozoroha 60 º.

  • Proto jsou hledanými místy rovnoběžky 83,5 º j. š. a 36,5 º s. š.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Zd nliv pohyb slunce
Zdánlivý pohyb Slunce

  • Přestože jsou během rovnodennosti den i noc stejně dlouhé, zdánlivá dráha Slunce na obloze se na různých zeměpisných šířkách liší.

  • Na obrázku jsou znázorněné zdánlivé dráhy Slunce na rovníku a na 50 º s. š.

  • Úkol 8: Pokuste se odhadnout, jak bude vypadat v tento den zdánlivá dráha Slunce na severním pólu.

Obr. 12:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Equinox-0.jpg>

Obr. 13:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Equinox-50.jpg>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Koly 9 a 10
Úkoly 9 a 10

  • Úkol 9: Kde na Zemi může nastat situace, že se Slunce nachází přímo v zenitu (nadhlavníku) a sluneční paprsky dopadají na povrch pod úhlem 90 º?

    Řešení:

  • Pouze v pásu mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha.

  • Úkol 10: Na kterou světovou stranu bude v poledne směřovat stín člověka nacházejícího se na 10 º j. š.?

    • 21. 3.

    • 21. 6.

    • 22. 12.

      Řešení:

  • 21. 3. a 21. 6. na jih a 22. 12. na sever.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Precese
Precese

  • Vlivem nepravidelného rozložení hmoty na Zemi dochází gravitačním působením okolních těles (především Slunce a Měsíce) ke krouživému pohybu zemské osy (na obrázku vyznačen písmenem P).

  • Zemská osa opisuje při tomto pohybu plášť dvojkužele s vrcholem ve středu Země.

  • Jedna otočka trvá přibližně 25765 let (Platónský rok).

  • Tento pohyb se nazývá precese.

Obr. 14:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Praezession.png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Nutace
Nutace

  • Přes precesní pohyb se překládá ještě jeden pohyb, který je na schématu vlevo znázorněn písmenem N.

  • Tento vlnivý pohyb zemské osy se nazývá nutace.

  • Hlavní příčinou nutace je periodicky se měnící postavení Měsíce a Slunce vůči Zemi.

Obr. 15:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Praezession.png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Nebesk p l a nebesk rovn k
Nebeský pól a nebeský rovník

  • Nebeský pól je místo, kde zemská osa protíná nebeskou sféru. Na obrázku označen „NORTH (SOUTH) CELESTIAL POLE“.

  • Nebeský rovník je průnik roviny světového rovníku s nebeskou sféru. Na obrázku označen „CELESTIAL EQUATOR“.

Obr. 16:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:AxialTiltObliquity.png>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


D sledky precese
Důsledky precese

  • Vlivem precese se mění poloha nebeského pólu.

  • Zatímco v současné době lze pro určování severu na severní polokouli použít hvězdu Polárku ze souhvězdí Malého vozu, za 10 000 let bude stejnou úlohu plnit Deneb ze souhvězdí Labutě a o dalších 2000 let později Vega ze souhvězdí Lyry.

Obr. 17:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Precession_N.gif>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Kol 11
Úkol 11

  • Úkol 11: Urči výšku severního nebeského pólu nad obzorem pro pozorovatele na severní polokouli, který stojí na místě se zeměpisnou šířkou φ.

  • Pro odvození využij schéma vpravo.

Obr. 18: Zdroj: Petr Doubrava

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


E en kolu 11
Řešení úkolu 11

Řešení: Výšce nebeského rovníku nad obzorem odpovídá úhel β.

Dále vidíme, že:

  • γ = 90 º – φ

    a také:

  • β = 90 º – γ

    neboli:

  • β = 90 º – (90 º – φ)

    tedy β = φ

  • Výška nebeského pólu nad obzorem odpovídá zeměpisné šířce místa pozorování.

Obr. 19: Zdroj: Petr Doubrava

Poznámka: Směr k Polárce ze středu Země je stejný jako z místa pozorování A, protože vzdálenost těchto míst je zanedbatelná oproti vzdálenosti Země od Polárky.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Kol 12
Úkol 12

  • Úkol 12: Pro určování severu se v současnosti nejlépe hodí hvězda Polárka, která je od severního nebeského pólu vzdálená necelý jeden stupeň. Z jakých míst na Zemi můžeme tuto hvězdu na obloze pozorovat? Při řešení zanedbejte vzdálenost Polárky od severního nebeského pólu.

    Řešení:

  • Přímo v nadhlavníku se severní nebeský pól nachází na severním pólu.

  • Postoupíme-li o jeden stupeň na jih, sníží se výška nebeského pólu nad obzorem o jeden stupeň.

  • Na rovníku bude Polárka o 90 º níže, tedy přímo na obzoru.

  • Na jižní polokouli se již bude nacházet trvale pod hranicí obzoru.

  • Viditelná je pouze ze severní polokoule.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Pozn mka k nebesk mu p lu
Poznámka k nebeskému pólu

  • Všechny hvězdy zdánlivě vykonávají kruhové dráhy kolem nebeského pólu (a tedy kolem Polárky).

  • Na snímku s dlouhou expozicí jsou zachyceny části těchto kružnic.

  • Jak jsme již odvodili, odpovídá výška Polárky zeměpisné šířce místa pozorování. Na 50 º s. š. se tedy nachází 50 º nad obzorem.

Obr. 20:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Star_trails_over_mountain.jpg>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Zdroje a licence pou it ch obr zk
Zdroje a licence použitých obrázků

  • Obr. 1: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg> Licence: public domain

  • Obr. 2:<http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Rotating_earth_(large).gif&filetimestamp=20041218213600> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Marvel

  • Obr. 3:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Tiempo_sid%C3%A9reo.en.png> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Javier Blanco

  • Obr. 4:<http://de.wikipedia.org/wiki/Bild:Sidereal_day_(prograde).png> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Gdr

  • Obr. 5:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Geoz_wb_en.jpg> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Niko Lang

  • Obr. 6:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ob%C4%9B%C5%BEn%C3%A1_dr%C3%A1ha.jpg> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Pastorius

  • Obr. 7:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:North_season.jpg> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga

  • Obr. 8, 10:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-equinox_EN.png> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade

  • Obr. 9:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-summer-solstice_EN.png> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade

  • Obr. 11:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Earth-lighting-equinox_EN.png>Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade

  • Obr. 12:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Equinox-0.jpg> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga

  • Obr. 13:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Equinox-50.jpg> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga

  • Obr. 14, 15:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Praezession.png> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Herbay

  • Obr. 16:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:AxialTiltObliquity.png> Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dna-Webmaster

  • Obr. 17:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Precession_N.gif> Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga

  • Obr. 18, 19: Zdoj: Petr Doubrava (Autor povoluje další šíření obrázku pod licencí public domain).

  • Obr. 20:<http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Star_trails_over_mountain.jpg> Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: TopTechWriter.US

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Zdroje faktick ch daj
Zdroje faktických údajů

  • Hodnota astronomické jednotky: dostupné z www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Astronomick%C3%A1_jednotka>

  • Délka siderického dne: dostupné z www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdn%C3%BD_%C4%8Das>

  • Délka Platónského roku: dostupné z www: <http://en.wikipedia.org/wiki/Great_year>

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


ad