Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 26

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta PowerPoint PPT Presentation


  • 68 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta. Seminární práce ze Sociální pedagogiky Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Jméno : Vypracováno : 16. 11. 2004 Akademický rok : 2004/2005. Syndrom CAN

Download Presentation

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

Univerzita J. E. Purkyn vst nad LabemPedagogick fakulta

Seminrn prce ze Sociln pedagogiky

Tran, zneuvan a zanedbvan dt

Jmno:

Vypracovno : 16. 11. 2004

Akademick rok : 2004/2005


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

Syndrom CAN

Vznik trn dtte a jeho prbh podlh ad vnjch a vnitnch faktor, kter se navzjem sloit potencuj a ru. Vsouvislosti sidentifikac rizikovch faktor si vak musme uvdomit, e bez ohledu na intenzitu a mnostv environmentlnch stresor, ktrn dtte nedojde pokud, nen ujedince ptomen psychick potencil. Tento potencil se do velk mry odvj od kvality rodiovsk pe vpedchzejcch generacch.

Podstatou a hlavnm zdrojem vzniku trn dtte vak zstv pevn nevdom pesvden rodie otom, e jeho dt existuje proto, aby uspokojovalo jeho poteby. Podobn postoj nen vak zdaleka vyhrazen pouze rodim, kte sv dt fyzicky traj.

Syndrom CAN (Child abuse And Neglect) neboli syndrom tranho, zneuvanho a zanedbvanho dtte definovan zdravotn komis rady Evropy vroce 1992. Zahrnuje diagnostick kategorie:


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Fyzick trn

    Jedn se nejen o vdom tlesn ubliovn dtti, ale tak nezabrnn takovmu zachzen s dttem. Pedstavuje vlastn vechny nepimen akty nsil na dtti. Zahrnuje vedle hrubho toku na dt, jeho dsledkem je tlesn zrann, trval pokozen dtte nebo dokonce mrt dtte, tak pravideln uvan tlesn trestn dtte uvan jako pevaujc vchovn prostedek.

    FORMY

  • nepimen bit rukou (pohlavky, facky) i rznmi nstroji (vaeka, emen)

  • kopn do dtte, dery pst (m asto za nsledek porann vnitnch orgn)

  • popleniny (nap. cigaretou), opaen horkou vodou

  • bodn rny (asto nkami)

  • odmrtn, odhozen dtte

  • krcen, duen

  • svazovn, pipoutn

  • odnmn spnku, potravy

  • siln tesen, zejmna s malm dttem


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Psychick trn

    Pedstavuje takov chovn vi dtti, kter m negativn dopad na citov vvoj dtte, vvoj jeho chovn, osobnosti a sebehodnocen i negativn dopad na rozvoj interpersonlnch vztah. Psychick trn v podstat vdy provz ostatn diagnostick kategorie syndromu CAN fyzick trn, sexuln zneuvn, ikanovn, navc se me vyskytovat samo o sob.

    FORMY

  • ast nadvky, poniovn, zesmovn, opovrhovn

  • vhrky, clen vyvolvn strachu u dtte

  • odmtn dtte, citov deprivace, citov vydrn (p. Kdy se nebude uit, utrp m, Kdy bude zlobit, zabije m to)

  • permanentn srovnvn s spnjm sourozencem

  • nepimen zatovn dtte domcmi povinnostmi i p o sourozence

  • poadavek nerelnch vkon ve kole, v oblasti zjmov (sport, hudba aj.)

  • nsiln izolace, nepimen oddlen dtte od vrstevnk i ostatnch osob


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

Obshlou diagnostickou kategorii tvo psychick trn v souvislosti s pedrozvodovou, rozvodovou a porozvodovou situac rodi, kdy bv dt vystaveno dlouhodob a nepimen zti vznikl v souvislosti s rozvodem.

Tato problematika zahrnuje pedevm:

  • zatahovn dtte do konflikt mezi rodii, zneuvn dtte jako svdka

    (To on m peci napadl, Ona si zaala)

  • zskvn dtte na svou stranu, negativn ovlivovn dtte proti rodii

  • brnn ve styku dtte sdruhm rodiem

  • nepipraven dtte doucm zpsobem na styk sdruhm rodiem

    Syndrom zavrenho rodie (SZR) je jedna z forem psychickho trn dtte spadajcho pod syndrom CAN. SZR se vyznauje tm, e dt je proti jednomu rodii popouzeno do takov mry, e samo aktivn zane vyvjet takovou vlastn dynamiku postoj vi druhmu rodii, e ho nakonec zcela odmtne a zavrhne.

    Ovem, e tento syndrom zavrenho rodie neexistuje bez rodie popouzejcho, jemu je dn voln prostor k takov form psychick manipulace s dttem, e u dtte dojde ke zmn jeho postoje (asto npadn rychl a radikln) k druhmu rodii, a to mnohdy od velmi pozitivnho k naprosto odmtavmu.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

Syndrom zavrenho rodie stejn jako mrnj formy popuzovn dtte (bez popsanho vvoje vlastn dynamiky postoj vi druhmu rodii) pln spad definici Rady Evropy pro trn dtte.

Riziko trn dtte (psychick i fyzick) je zven v rodinch, kde jsou vztahy mezi jejmi leny naruen (lid spolu dostaten oteven nekomunikuj, pevauje netolerance, kritika a odmtn). lenov tchto rodin nejsou schopni spolupracovat pi een problm, chyb vzjemn podpora, pevauje napt a nespokojenost, ve se e nsilnm zpsobem. Agrese vi dtti je jednm z projev nakumulovanho napt, kter vyplv z neschopnosti rodiny zvldnout sv problmy. Dt jako jej nejslab len se stv obt tto dysfunkce. Dochz k penosu nsil a nhradnmu odreagovn, nap. manelskho konfliktu. V ppad trn a zneuvn nejde o nedostatenou aktivitu rodie, tj. o kvantitativn odchylku, ale o jej patologickou zmnu, tj. o kvalitativn odlinost od normy.

Podle nkterch autor jsou tmto zpsobem ve vt me ohroeny dti, kter dospl njakm zpsobem provokuj a nadmrn vyerpvaj. Tyto dti navc psob dojmem, e se tak chovaj mysln, aby rodie drdily. Obvykle jsou to dti, kter se odliuj od normy. Stejn tak se budou s vt pravdpodobnost dopoutt nsil urit dospl, jim je spolen, e nezvldli svou moc nad dttem. Upozorujme i na vznam situanch faktor, kter mohou psobit jako spout nsilnho chovn. Typickou variantou je tzv. Medein komplex, kdy jeden partner trest druhho prostednictvm dtte (kdy ho nap. bije), protoe dosplmu pmo ubliovat neme.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Sexuln zneuvn

    Kad nepatin vystaven dtte sexulnmu kontaktu i chovn, kter vede pedevm k uspokojovn sexulnch poteb zneuivatele. Dt je zkonem pln chrnno ped sexulnmi kontakty v jakkoliv form a do svch 15ti let. Vkov hranice nen stanovena tam, kde je zneuvno zvislosti jedn osoby na druh.

    Sexuln zneuvn zahrnuje vechny formy chovn se sexulnm podtextem, tedy i ty, kdy dt na prvn pohled nestrd dt me nkter formy sexulnho zneuvn provat jako relativn tlesn pjemn, ale i tehdy m sexuln zneuvn zvan negativn dopad na dal psychick vvoj dtte! Zneuivatelem me bt v podstat kdokoliv, avak mnohem astji to bv osoba, kterou dt dobe zn osoba pbuzn i rodin dobe znm, mn asto pak osoba zcela neznm, ciz. Zneuivatel me psobit na okol dobrm dojmem, me zastvat v zamstnn prestin msto, mt dobr vystupovn na veejnosti.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

FORMY

  • bezkontaktn sexuln zneuvn

    • obnaovn se ped dttem, masturbace ped dttem, setkn s exhibicionistou

    • pozorovn nahho dtte za elem vlastnho sexulnho vzruen, uspokojen

    • vystaven dtte sledovn pornoasopis, pornofilm, pinucen dtte sledovat soulo

  • kontaktn sexuln zneuvn

    • osahvn i lbn dtte na intimnch mstech, laskn prsou, genitli

    • nucen dtte, aby manipulovalo pohlavnmi orgny svmi i zneuivatele

    • orln, anln sex

    • sexuln styk (vetn znsilnn)

  • komern sexuln zneuvn

    • zneuit dtte k dtsk pornografii

    • zneuit dtte k dtsk prostituci

    • brnn ve styku dtte sdruhm rodiem

    • nepipraven dtte doucm zpsobem na styk sdruhm rodiem


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

Na policii bylo dorueno trestn oznmen babiky dtte pro pohlavn zneuvn jejho jedenctiletho vnuka vlastn matkou (dcerou babiky). Souasn byla tato skutenost telefonicky babikou oznmena i na orgn sociln prvn ochrany dt. Chlapec pi vslechu na policii vypovdl, e u kdy mu bylo 5 let, matka jej pohlavn zneuvala, brala ho na cesty, kde spali v hotelu a tam ho zneuvaly i ciz eny. O przdninch byli v Nmecku, kde ho matka nechala fotografovat nahho v rznch pozicch a nutili ho pt alkohol.

Babika se doadovala okamitho een a pedloila k nahldnut pornografick fotografie svho vnuka. Situace dtte musela bt eena rozhodnutm o pedbnm opaten, nebo pi eten bylo zjitno, e ani babika neskt zruku dn vchovy dtte a jeho ochranu. Zjistilo se toti, e babika o ad aktivit sv dcery vdla, a protoe dcera ji finann odmovala, mlela. Pi eten neustle mnila vpovdi a chovala se neadekvtn situaci.

Co je na tomto ppadu smutn? e chlapcovo zneuvn trvalo lta, ne se na to pilo a bezpochyby zanech na jeho zdrav nenahraditelnou kodu.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

Jsou to pedevm dvky, zejmna ty, kter jsou typicky ensk, koketn a mazliv, rovn dti postien i znevhodnn, a proto zvislej a bezbrannj. Ni vvojov rove sniuje riziko prozrazen, resp. pochopen vznamu sexuln aktivity (proto bvaj astji zneuity nap. mentln postien dti).

Jde pedevm o mue, eny jsou aktry sexulnho nsil vzcn. etnost nsilnk muskho pohlav se pohybuje v rozmez 8098 %. Pachatel mohou bt mui s odlinm sexulnm zamenm (v tomto ppad pedofilnm), ale nen to pravidlem, dle mohou rovn bt morln naruen a sexuln nevyzrl mui, asto trpc poruchou osobnosti. Nejsou pedofiln zameni, ale vyuvaj pleitosti a bezbrannosti dtte nebo experimentuj s rznmi sexulnmi objekty, pop. nejsou schopni zskat dn pijatelnj sexuln kontakt a dt je eenm z nouze. Mui, kte ztrcej schopnost kontroly pudovho jednn z dvodu onemocnn (nap. schizofrenie, demence) i v dsledku abzu (alkoholu nebo drog).

Rizika mohou bt dna i rodinnou konstelac. Ohroen dtte je vt v rodin dysfunkn nebo doplnn, kde ije ciz lovk (obvykle partner matky), kter k dtti nem typick rodiovsk vztah, a u nho se proto nevytvoilo tak siln sexuln tabu.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Zanedbvn

    Znamen takov nedostatek pe, kter zapiuje vnou jmu na vvoji dtte, a to voblasti tlesn i duevn.

    Zanedbvn se vtinou tk:

  • lid, kte nemaj pro rodiovskou roli dostaten kompetence, nejsou schopni nebo aktuln se nemohou o dt pijatelnm zpsobem starat. Jsou to nap. mentln postien, somaticky i psychicky nemocn, jedinci s poruchou osobnosti, zdevastovan abzem alkoholu nebo drog, se zkuenost citov deprivace atd. asto jde o osoby s nzkou sociokulturn rovn, jejich domcnost i vztahy mezi jednotlivmi leny rodiny maj celou adu nedostatk

  • lid, kte nemaj k rodiovstv dostatenou motivaci, kte jsou pli zaujati svmi problmy nebo svmi zjmy. Jsou to nap. mlad a nezral rodie, jedinci ijc v hmotn bd nebo zaujat svou vlastn profesn karirou, svmi zlibami.

    Dti, kter bvaj zanedbvn:

  • je jsou natolik pasivn, apatick, nenpadn a nevrazn, e nedovedou sv rodie zaujmout

  • je jsou njak znevhodnn, a proto mn douc, kter zklamaly oekvn rodi; nap. dti postien nebo nemocn


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

FORMY

  • tlesn zanedbvn (neuspokojovn tlesnch poteb dtte)

    • nedostatek pimenho jdla, pit, pste, obleen

    • nedostaten lkask pe, zanedbvn prevence (p. povinnho - okovn)

  • citov zanedbvn (neuspokojovn citovch poteb dtte, nedostatek nklonnosti, lsky)

  • zanedbvn vchovy a vzdln = neustl neodvodnn absence ve kole, nepimen dtsk prce brnc naplovn vzdlvn

  • zanedbvn dozoru = ponechn zejmna malch dt bez adekvtnho dohledu


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • ikanovn

    Agrese (fyzick i verbln) vi jedinci slabmu fyzicky nebo vzvislm postaven.

    FORMY

  • poniovn, zesmovn nepimenmi i nesplnitelnmi koly

  • vynucovn poslunosti

  • pinucen vykonvat prci za silnjho

  • vydrn, vyadovn finannch i jinch materilnch slueb


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Systmov trn (druhotn poniovn)

    Je trn dtte tm systmem, kter pvodn vznikl na ochranu dtte.

    FORMY

  • opakovan, nadbyten lkask vyeten (zdravotnick instituce)

  • poniovn, petovn, neadekvtn pstup k dtti (instituce kolsk)

  • zanedbvn i patn pe v kolektivnch zazench ( jesle, M, Z, dtsk domovy)

  • rozhodovn o osudu dtte bez dostaten objektivn informovanosti o situaci, oddlen dtte od rodiny tam, kde to nen nevyhnuteln nutn (OPD, soudy)

  • nadbyten petovn i trauma zpsoben dtti pi kontaktu s policejnm, soudnm systmem (opakovn vslech, konfrontace s dosplm)


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Sekundrn viktimizace

    Druhotn zraovn a vystavovn dtte nadbyten psychick zti v prbhu vyetovn pro syndrom CAN = dt jako ob trestnho inu se stv jet obt vyetovn.

    FORMY

  • opakovan vpovdi

  • nedvra v to,co dt k

  • obviovn dtte (a ty jsi ho svedla) penen zodpovdnosti na dt

  • odebrn dtte zrodiny


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • Mnchhasenv syndrom by proxy :

    Vymlen i zveliovn pznak somatickho i duevnho onemocnn nebo postien a v dsledku toho opakovn vyeten i len v me, kter neodpovd objektivn skutenosti.

    Tyto problmy me dospl, nap. rodi penst na dt. Dospl osoba m pak v takovm ppad njak vhody (nap. pobr dvky , okol ho lituje).


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

STAVN ZAZEN UREN KNHRADN RODINN PI O DTI A JEJICH STRUN CHARAKTERISTIKA

  • Kojeneck stav je zazen zabezpeujc stavn vchovu dt od narozen do jednoho roku vku. O dti peuje zdravotnick personl, piem jedna zdravotn sestra m na starosti zpravidla osm a deset dt. Kojeneck stavy spadaj do oblasti zdravotnictv

  • Dtsk domov pro dti do t let rovn nle do oblasti zdravotnictv a je uren pro zajitn stavn vchovy u dt od narozen do t let

  • Dtsk domov pro dti od jednoho do t let tak nle do oblasti zdravotnictv a je uren pro zajitn stavn vchovy u dt od jednoho do t let. Do tohoto dtskho domova pechzej i dti z kojeneckch stav po dosaen jednoho roku vku

  • Diagnostick stav pijm dti s na zenou stavn vchovou a jeho kolem je vprbhu esti a osmi tdn provst diagnostiku dtte, rozhodnout,do jakho dalho za zen bude dt umstno (dtsk domov, vchovn stav) a pemstn dtte zajistit. Dle metodicky vede dtsk domovy a vchovn stavy ve sv spdov oblasti. Diagnostick stavy pat do oblasti kolstv a dl se na dtsk diagnostick stavy (pro dti od t do patncti let) a na diagnostick stavy pro mlde (pro dti od patncti do osmncti let).


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

  • kolsk (dtsk) domov je zazen nleejc do oblasti kolstv, kter zajiuje stavn vchovu u dt od t do osmncti let, bez zvanch poruch chovn. Vchova v nich je koedukovan

  • Vchovn stavy jsou zazen uren pro vkon stavn nebo ochrann vchovy u dt s poruchami chovn. Jde zpravidla o nekoedukovan zazen nleejc do oblasti kolstv.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

VSKYT A PINY VZNIKU

Syndromem CAN trp v souasn dob piblin 12 % dt. Pesnj uren jejich potu nen mon, protoe cel ada ppad nen zachycena. Zanedbvn mohou bt vystaveny dti od ranho vku, tot plat i o trn. V nadpolovin vtin jsou trny dti mlad esti let. Zanedbvnm i trnm bvaj ve stejn me postieni chlapci i dvky. Njakou zkuenost s psychickm trnm, kter je pravdpodobn bnj ne trn fyzick, udv 69 % eskch dosplch. Pesnj vymezen potu sexuln zneuvanch dt je jet obtnj, protoe o znan sti z nich se nikdy nikdo nedozv. Studie uvdj, e 2025 % dospl populace m z dtstv njakou sexuln zkuenost s dosplou osobou, v esk republice to bylo 33 % en a 17 % mu. Sexulnm zneuvnm jsou ohroeny mnohem vce dvky, pomr zneuitch dvek a chlapc je udvn v rozmez 7 : 1.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

DIAGNOSTIKA

Clem diagnostick prce je rozpoznn pin obt dtte i celho rodinnho systmu, stejn jako vyhodnocen psychickho stavu a vvojov rovn dtte.Diagnostick prce spov vodborn prci vykolench psycholog a zkuench socilnch pracovnk.

Soust diagnostick prce je nutnost vyhodnocovat vrohodnost vpovd dtte vrmci ppad eench ve spoluprci sorgny innmi vtrestnm zen. U zvanch ppad se na diagnostickch zvrech podl cel tm pracovnk. Na tmovou spoluprci je kladen velk draz, diagnostick zvry se tak vrazn objektivizuj.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

TERAPIE

Clem terapie je zmrnn obt a zmna vztah a vzjemnch vazeb vrodin, rozvoj osobnostn a emocionln strnky jedince.

Terapeutick proces oivuje sebeozdravn potencil jedince, a evokuje tak zmnu ve vztahu ksob sammu i k druhm lidem.Psychoterapeutick prce tmu je realizovna virokm zbru - od krizovho zkroku pes krtkodobou individuln, skupinovou i provou terapii a kdlouhodob form psychoterapie. Velmi dleitou slokou terapie je socioterapie, m rozumme ternn prci vpodob kontakt srodinou vjejm pirozenm prosted.

Kterkoliv zforem syndromu CAN m zvan negativn dopad na osobnost i vvoj dtte. Bez odborn terapie trauma zstv a me perstat vdisharmonick a patologick vvoj osobnosti.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

PREVENCE

Clem voblasti prevence je zabrnn, eventuln zmrnn nsledk traumatizace dtte - obti.

Vrmci prevence psob mnoz odborn pracovnci jako lektoi pednek pro ky a studenty zkladnch, stednch i vysokch kol. Zrove osvtluj problematiku trn a zneuvn dt pedagogm, zdravotnkm, pracovnkm ze sociln sfry, kriminalistm a prvnkm. Preventivn programy maj podobu semin edukanch, zitkovch a sebezkuenostnch. Vedle toho jsou realizovali praktick ncviky doucch zpsob zachzen sdttem se syndromem CAN, kter jsou uren spolupracujcm odbornkm. Vprbhu roku 2000 se jednalo napklad o odborn semine pro absolventy Policejn akademie, vyetovatele, vychovatele z dtskch domov, sociln pracovnice, inspektory zkladnch kol apod.

Tyto semine provd Dtsk krizov centra.


Univerzita j e purkyn v st nad labem pedagogick fakulta

POUIT LITERATURA

M. Kol - Bolest ikanovn

Dunovsk, Dytrych a Matjek - Tran, zneuvan a zanedbvan dt

POUIT INTERNETROV STRNKY

http://www.pppbruntal.cz/texty/can4.html

http://www.iustin.cz/art.asp?art=195

http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.asp?id=520

http://www.dkc.cz/Vyrocni_zprava_DKC2000.doc


  • Login