1 / 19

OCEÁNY A MOŘE

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták , Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. OCEÁNY A MOŘE.

dean-chavez
Download Presentation

OCEÁNY A MOŘE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. OCEÁNY A MOŘE Z_062_Krajinná sféra a její základní části _Oceány a moře Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

  2. Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro seznámení a rozšiřování znalostí o moři a oceánu • Materiál rozvíjí a podporuje nově získané vědomosti a dovednosti žáků • Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6. • Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

  3. Oceány a moře Oceány pokrývají 71% zemského povrchu. Na naší planetě jsou čtyři oceány: Tichý - 165,25 milionu km² Atlantský - 82,4 milionu km2 Indický - 73, 556 milionu km² Severní ledový - 14 milionů km²

  4. Moře Menší části oceánů se nazývají moře Rozdělují se na vnitřní vnější horní okrajová dolní Vnitřní moře Jsou obklopena souší. S oceánem jsou spojená jen průlivy. (Středozemní moře, Karibské moře) Okrajová moře Jsou s oceánem spojená široce a volně. (Barentsovo moře, Arabské moře)

  5. Ostrovy Menší části souše, které vyčnívají nad hladinu a jsou ze všech stran obklopeny vodou se nazývají ostrovy. Skupina ostrovů vytváří souostroví. Kanárské souostroví Ostrov Tenerife

  6. Poloostrovy Části pevnin vybíhající do oceánů a moří se nazývají poloostrovy. Apeninský poloostrov Pyrenejský poloostrov

  7. Místo, kde se oceán stýká se souší se nazývá břežní čára. Pruh území kolem břežní čáry se nazývá pobřeží. Části oceánů a moří vnikající do pevniny se nazývají zálivy. Zúžené části oceánů mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem se nazývají průlivy. Uměle vybudované průlivy se nazývají průplavy.

  8. Pohyby mořské vody Vlnění Příliv a odliv Oceánské proudy

  9. Vlnění Vlivem větru, který vane nad otevřeným mořem, vznikají na hladině vlny- vlnění. Vlny se valí k pevnině a narážejí na pobřeží. To je mořský příboj.

  10. Tsunami Jsou velmi dlouhé a vysoké vlny. Vznikají při podmořském výbuchu sopky nebo při podmořském zemětřesení. Dostanou - li se tyto vlny k pobřeží, mohou měřit i 40 m a pohybovat se rychlostí i přes 100 km za hodinu.

  11. Příliv a odliv Pozorujeme jako změny ve výšce mořské hladiny na pobřeží v průběhu 24 hodin. To je způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce. K nejmenšímu přílivu dochází na otevřeném moři. K největšímu přílivu dochází v zálivech. Největší příliv na světě lze pozorovat v zálivu Fundy v Kanadě. Hladina moře se zvedne o 15 až 18 metrů. K přílivu dochází i v místech, která neleží přímo na pobřeží (např. Londýn). Příliv se projevuje zvýšenou hladinou řeky Temže, která dané místo s mořem spojuje. Voda se poddává přitažlivosti Měsíce. Zeměkoule se otáčí kolem osy. Proto můžeme na pobřeží pozorovat během jednoho dne dvakrát příliv a dvakrát odliv. Příliv a odliv zpomalují otáčení Země kolem osy.

  12. Pohyby mořské vody Příliv Odliv

  13. Pohyby mořské vody Oceánské proudy Voda v oceánech se přemísťuje na velké vzdálenosti v mohutných proudech, které nazýváme oceánské proudy. Hlavní příčinou vzniku oceánských proudů jsou pravidelnévětry. Další příčinou je různá teplota vody a různá slanost částí oceánů. Směr proudů je ovlivněn rozložením pevnin, tvarem mořského dna i otáčením Země. Proudy, které proudí z teplých oblastí, jsou teplé. Proudy z chladných oblastí jsou studené.

  14. Oceánské proudy

  15. Oceány a moře jsou zdrojem významného přírodního bohatství – ryb a dalších mořských živočichů, kteří jsou důležitou složkou jídelníčku. V přímořských oblastech jsou ryby hlavní potravou obyvatel. Nejbohatší světová loviště se nachází v oblastech, kde je dostatek rybí potravy - planktonu. Jsou to severní oblasti Atlantského a Tichého oceánu, dále pobřeží Peru a Chile.

  16. Co je plankton? Plankton je soubor mikroskopických organismů  pasivně se vznášejících v prostředí. Rozlišujeme plankton: rostlinný živočišný bakteriální

  17. Rybolov Rybolov je v přímořských oblastech často hlavní hospodářskou činností. S rozvojem techniky se změnil i způsob lovu ryb. Velké rybářské lodě jsou vlastně putující továrny. Mají moderní navigační techniku k vyhledávání nejbohatších lovišť. Vylovené ryby se na nich ihned zpracovávají.

  18. Zdroje: Soubor:Greetsiel 33 Poseidon 01.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 7.6.2007 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greetsiel_33_Poseidon_01.jpg Soubor:Nasaworldwind - teneriffa.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 31.3.2005 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_world_wind_-_teneriffa.jpg Soubor:Canarias-rotulado.png. Wikipedie [online]. 2006, 1.3.2006 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Canarias-rotulado.png Soubor:Tuna assortment.png. Wikipedie [online]. 2012, 3.11.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tuna_assortment.png Plankton. Wikipedie [online]. 2005, 5.8.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plankton Soubor:Satellite image of Italy in March 2003.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 28.7.2008 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_Italy_in_March_2003.jpg Soubor:Iberianpeninsula.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 20.6.2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iberian_peninsula.jpg Soubor:2004 Indian OceanearthquakeMaldives tsunami wave.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 31.12.2004 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2004_Indian_Ocean_earthquake_Maldives_tsunami_wave.jpg Soubor:Bayof Fundy HighTide.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 5.5.2009 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_High_Tide.jpg Soubor:Bayof Fundy LowTide.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 5.5.2009 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_Low_Tide.jpg

  19. Zdroje: Soubor:Wavedescription.JPG. Wikipedie [online]. 2009, 19.5.2009 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wave_description.JPG Soubor:Boelge stor.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 15.5.2006 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boelge_stor.jpg Soubor:Dalgakıran.jpg. Wikipedie [online]. 12.12.2008, 2008 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalga_k%C4%B1ran.jpg Soubor:Corrientes-oceanicas.gif. Wikipedie [online]. 2007, 10.8.2007 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Corrientes-oceanicas.gif Soubor:Labrador Current.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 17.4.2008 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Labrador_Current.jpg

More Related