Poválečné Československo

1. Poválečné Československo Situace v poválečném ČSR Odsun Němců z ČSR a Polska

2. Po válce • bezprostřední a upřímné nadšení z konce války • budovatelská nálada • srdečné děkování Rudé armádě (z čehož těží hlavně komunisti) • dohodou odevzdána Zakarpatská Rus

4. bratrství v boji i míru půjdeme s těmi, s kterými sílíme

5. Benešův návrat do Prahy 16. května 1945

6. Politická orientace ČSR • orientace na obě strany (návaznost na exilové kontakty) • idea Beneše a J. Masaryka → ČSR jako „most mezi Východem a Západem“ • ovšem problém → roztržky mezi velmocemi

7. Marshallův plán • na jaře 1947 pozvání do Paříže na projednávání • velmi aktivní zájem ČSR • Gottwald a Masaryk na kobereček do Moskvy • výsledkem odmítnutí: „Odlétal jsem do Moskvy jako československý ministr zahraničních věcí, a vracím se jako Stalinův pacholek.“ - Jan Masaryk

9. Politické uspořádání • základem Národní fronta Čechů a Slováků • sdružení exilových a odbojových politických stran • ovšem ne všechny obnoveny => demokracie? • zakázány převážně pravicové × silné posílení levice • Fierlingerova vláda • opora o Košický vládní program

10. Košický vládní program(duben 1945) • potrestání válečných zločinců a zrádců • konfiskace a znárodnění majetku (Němci, Maďaři, zrádci) • vznik Národní fronty – sjednocení stran (hlavní slovo komunisté díky paritnímu zastoupení, předseda Fierlinger) • zákonodárná moc v rukou prezidenta (vládne pomocí dekretů → okamžité řešení situace) • zestátnění průmyslu, bank a strateg. podniků • výsledkem úzké sepětí se SSSR

11. Znárodňování a reformy • znárodněny hlavně banky a pojišťovny • taktéž průmyslové podniky a doly (obecně všechny podniky s 500 a více zaměstnanci) • zestátněno cca 75 % veškerého průmyslu • pozemková reforma (červen 1945) • konfiskace půdy kolaborantů a Němců → bezzemkům • ministerstvo zemědělství drží komunisti => posílení prestiže

12. Beneš podepisuje znárodňovací dekrety za účasti ministrů 25. října 1945

13. pracující lid si bere zpět, co mu patří rozdělíme půdu po právu a podělíme zasloužilé

14. Stabilizace • v říjnu 1945 ustaveno Prozatímní shromáždění • prezidentem Beneš, premiér Fierlinger • potrestání zrádců a zločinců • proces s K. H. Frankem, dr. J. Tisem, aj. • posílení moci komunistů • pronikání do ozbrojených složek • nábor ověřených lidí do SNB (partyzáni, stoupenci, ...)

15. Život v poválečném ČSR • prvotní nadšení rychle opadlo • přídělový systém • hlad, neúroda (1947) • nutnost přijímat potravinovou a lékařskou pomoc OSN • technická zaostalost a nedostatek surovin → limitování výroby • špatné vedení znárodněných podniků

16. Poválečný odsun

17. Plány na vyhnání • Stalin, Roosevelt i Churchill vyhnání schvalují • na postupimské konferenci obavy, proto: „Vlády tří zmíněných zemí otázku zevrubně projednaly, a dospěly k názoru, že německé obyvatelstvo, resp. jeho zbytky, které se ještě nacházejí v Polsku, Československu a Maďarsku, je třeba odsunout do Německa, přičemž tento transfer musí proběhnout spořádaně a humánně.“ - XIII. článek postupimské konference • ovšem již před konferencí vyhnáno cca 1,5 mil. Němců ze Sudet a Polska + 3,5 mil. uteklo před RA z Východního Pruska • tzv. divoký odsun

18. Předpoklady vyhnání • vyčítána jim velezrada: „Naši Němci... zradili stát, zradili demokracii, zradili nás, zradili lidskost, zradili lidstvo.“(Beneš) • snaha odčinit Mnichov a skoncovat jednou provždy s „německým problémem“ „Porážka Německa nám dává jedinečnou historickou příležitost k radikální očistě státu od německého živlu.“ (Beneš)

19. již nikdy nesmí státi nepřítel v našem týlu každý z nás má odpovědnost za očistu v národě

20. „Náš zběsilý soused (…) si vytvořil situaci, jejíž důsledky postihnou celé dnešní i budoucí generace, ponesou je jako zasloužený a plně mu náležející trest.(…) Tento národ …jeví se nám už jen jako veliká lidská nestvůra (…) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat." E. Beneš v Brně 12. května 1945 „Bude třeba (…) vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků provést." E. Beneš na Staroměstském náměstí 16. května 1945

21. Odsun • sílí vlna nacionalismu, navíc tiskem záměrně rozdmýchávána („Odpovědnost za Lidice nese celý německý národ.“) • dokonce i církev (!) („Poprvé za tisíc let přišel čas si s Němci vyřídit účty. Jsou ztělesněním zla, a proto se na ně přikázání o lásce k bližnímu nevztahuje.“)

22. Realita • napadání Němců bez rozdílu (jak henleinovce, tak i antifašisty a obyčejné lidi) • bezdůvodné střílení, mlácení, mučení (polití benzinem a zapálení, věšení z nohy, ...) • vypalování vesnic, pogromy • pracovní a koncentrační tábory (katastrofální pracovní i hygienické podmínky!) • individuální i skupinové znásilňování „Kdykoli je napadlo, strhali z nás šaty a znásilnili nás. O zvířeckosti a perverzitách, jež jsme museli snášet, vůbec nedokážu mluvit.“

23. Ústí nad Labem(31. 7. 1945) • výbuch v muničním skladu (28 obětí, Čechů i Němců) • domnělá sabotáž → obvinění Němců • doslova „hony“ městem, střílení, svrhávání žen, dětí a starých lidí z mostu do Labe

24. Role Rudé armády • buď mlácení a znásilňování • nebo ale také ochrana před zfanatizovanými Čechy (!) • dokonce pomoc nemohoucím Němcům • „...nastalo skutečné peklo, takže jsme museli Rusy žádat, aby nás před Čechy ochránili.“

25. Průběh odsunu • minimum času na sbalení nejnutnějších věcí (většinou tak cca 15 minut, někdy ani minuta) • záhy rabování (často přijíždějí lidi z vnitrozemí, aby se obohatili na úkor Němců) • velké množství sebevražd • „pochody smrti“ • brněnský pochod 30. května 1945 – 30 tis. Němců pěšky (často bosí!) nuceno jít do Rakouska (cca 1500 obětí)

26. Výsledek • údajně až 270 000 obětí • realita 19 000 až 30 000 obětí • první číslo ovšem možná reálné → oběti po přesunu do Německa → sebevraždy, nemoci, hlad, ... • v ČSR zůstane cca 200 000 Němců • nepostradatelní pro průmysl • smíšená manželství • antifašisté

27. Odsun v Polsku • mnohem pádnější důvody než Češi • masakry Poláků, zničené hospodářství • snaha kompenzovat ztrátu území na východě (díky záboru SSSR)

28. Průběh odsunu v Polsku • prakticky to samé, co v Čechách, ale v několikanásobně větším měřítku • navíc se přidá i Rudá armáda... • která i tak se snaží udržet Poláky na uzdě • posíláni do koncentračních táborů (řád dle původního německého) • v Polsku absolutní bezpráví, udavačství a chaos

29. Čísla... • návrat statisíců Němců po kapitulaci do svých domovů (viz Vratislav) • následně nuceni odejít znovu • celkový počet obětí při odsunu: 500 000 ! • celkový počet obětí při čistkách: 1 000 000 ! • výsledek: vznik skutečně národních států

30. ...a Židé? • válku jich přežilo pouhých 250 000 • ovšem setkávají se s dalším antisemitismem • přicházejí další pogromy • a oběti znovu narůstají...

31. Usmíření • Německo teprve v r. 1990 uznává polský zábor vých. části Německa • záhy nato polská omluva Německu za odsun • následně německá omluva za příkoří 2. sv. války • ovšem mezi Čechy a Sudety dodnes nic...

32. Otázka na závěr Nešlo to řešit jinak ?