Sociokulturn potenci ly rozvoje rur ln ch komunit nebo cel ch region
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 25

Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů PowerPoint PPT Presentation


  • 71 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů. Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?. Zarámování sociokulturního potenciálu do širšího kontextu.

Download Presentation

Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Sociokulturn potenci ly rozvoje rur ln ch komunit nebo cel ch region

Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů

Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?


Zar mov n sociokulturn ho potenci lu do ir ho kontextu

Zarámování sociokulturního potenciálu do širšího kontextu

  • Proces modernizace znamená ohrožení rurální identity a proces globalizace ohrožuje regionální identitu

  • Proto je akcentováno její nalezení (ruralizační a regionalizační tendence), aby dotčení lidé mohli jednat ve svůj prospěch (nejen obnovit a upevnit vlastní tradici)

  • Tuto tendenci akcentuje např. 3. koncept vztahu města a venkova (svébytnost venkova při dominanci města)

  • Koncept teritoria a zaměření na potřeby, kapacity, schopnosti, dovednosti a perspektivy místních lidí a jejich zapojení do rozvoje má výrazné sociální pozadí (sociologie, politologie, sociální geografie), které spolu s valorizací místních zdrojů tvoří základ integrovaného endogenního modelu rozvoje odpovídajícího třetímu konceptu vztahu města a venkova


Prvky ruraliza n regionaliza n tendence z hlediska t z kladn ch v chodisek modelu enro

Prvky ruralizační/regionalizační tendence z hlediska tří základních východisek modelu EnRo

  • Ohled a citlivost k přírodě a jejím zdrojům (lokalita)

  • Komunita jako přirozené sociální prostředí (sociální aspekty)

  • Sociální koheze na bázi vztahů kooperace, solidarity, vhodné soutěživosti a důvěry; sociální sítě (sociální aspekty)

  • Adresná (lokalizovaná) odpovědnost za lidské činy(sociální a ekonomické aspekty spojené s lokalitou)

  • Relativní soběstačnost komunity/regionu (ekonomika)


Vztah ruraliza n regionaliza n tendence k model m rozvoje

Vztah ruralizační/regionalizační tendence k modelům rozvoje

  • ExoRO tuto tendenci nerespektoval

  • EnRo se prosazuje obtížně (důvody):

  • Myšlení zaměřené na centralizaci (projekt modernity -- McDonaldizace)

  • Myšlení založené na unifikaci (projekt modernity – McDonaldizace)

  • Myšlení založené na materiálních faktorech (ne na nehmotných faktorech typu podpory lidského, kulturního, intelektuálního a sociálního kapitálu)


Loha sociokulturn ch potenci l v rur ln m rozvoji

Úloha sociokulturních potenciálů v rurálním rozvoji

  • Výzkumy od 90. let ukazují:

  • Globalizace paradoxně formuje svůj opak – lokalizaci/regionalizaci (a naopak)

  • Globalizace likviduje stát jako hlavního aktéra moderní společnosti (jeho funkce přebírají nadnárodní orgány), ale novým aktérem se stává komunita/region

  • U všech nově se objevivších vedoucích regionů je vidět schopnost lidí měnit aktivity – viz sociální změny a adaptační efektivnost (dosáhnout toho vyžaduje sociokulturní potenciály – kulturní/lidský a sociální kapitál a orientace na komunitu)


Soci ln kapit l viz d ve p loha 15

Sociální kapitál (viz dříve, příloha 15)

  • Nehmatatelné, neekonomické aspekty, společnosti, které přispívají k ekonomickému růstu a rozvoji

  • Založen na opakovaných sociálních interakcích, které rozvíjejí důvěru, sociální normy a posilují spolupráci a reciprocitu, ale vedou i k určitému soupeření)

  • Suma aktuálních i potenciálních zdrojů, které může určitá osoba užívat díky tomu, že se zná s druhými lidmi (bohatství styků a známostí, které mohou být užitečné) – P. Bourdieu. Moc a hierarchie umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady. Vycházíme z jedince (je primární – individualizace) - soupeření o sociální kapitál, výhody má jen někdo.

  • Rysy sociální organizace, jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivnost společnosti usnadněním koordinovaných aktivit (R. Putnam). Důvěra, spolupráce a rovnost (equity) umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady (vycházíme z kolektivu – kolektivizace) – spolupráce, předpokládá se, že výhody mají všichni


Kulturn kapit l viz d ve

Kulturní kapitál (viz dříve)

  • zvláštní forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu, která je vázána na charakter a úroveň socializace (suma znalostí, vědomostí, a rodinného původu, které máme)

  • Jeho součástí je kapitál lidský (viz dříve a skripta)


Soci ln s t viz d ve propojit se soci ln m kapit lem p loha 15

Sociální sítě (viz dříve + propojit se sociálním kapitálem, příloha 15)

  • Pravidelný soubor kontaktů nebo podobných sociálních spojení mezi jednotlivci nebo skupinami. Jednání člena sítě je zakořeněné, protože je vyjádřené v interakci s jinými lidmi. Sociální síť je množina subjektů (uzlové body sítě), kteří jsou propojeni směnnými vztahy (spoje sítě).

  • Společnost není popisována jako souhrn různě seskupených objektů s určitými vlastnostmi, motivacemi a normami jednání, ale jako struktura vztahů směny, moci a závislosti určující toky vzácných statků v sociálním systému.

  • Souhrn sociálních vztahů znamenající toky informací, zdrojů a identit, které jsou využívány v utváření rurálního či regionálního rozvoje


Vztahy v soci ln ch s t ch lze popisovat v term nech

Vztahy v sociálních sítích lze popisovat v termínech

  • Intenzity(objem směny zdrojů)

  • Frekvence směny

  • Doby trvání směny

  • Hustoty (poměr mezi počtem reálně existujících a všech možných vzájemných vztahů)

  • Homogenity


Principy komunitn ho v voje postaven ho na sociokulturn ch potenci lech

Principy komunitního vývoje postaveného na sociokulturních potenciálech

  • Vychází z vlastní historie a kultury (kořeny identity: kulturní kaptiál)

  • Akceptace modernizace a globalizace, ale rozmělňování jejich destruktivního působení umnými aktivitami (kulturní a lidský kapitál)

  • Tento proces není řízen z vnějšku speciálními experty, ale je více spontánní a až po nastartování získává možnou řízenou podobu (začínají jej sítě místních elit – sociální kapitál)


Nastartov n a pr b h rozvoje postaven ho na ruraliz n ch regionaliza n ch tendenc ch

Nastartování a průběh rozvoje postaveného na ruralizčních/regionalizačních tendencích

  • Osobnost s vizí (viz sociální změna) odpovídající místní kultuře (viz požadavky na projekt), aby mohlo vzniknout porozumění (spolupráce, soutěživost, důvěra, solidarita) – sociální kapitál vzniká z každodenních rutinních inertních interakcí

  • Připojení se jádra komunity/regionu (samospráva, podnikatelé, spolky a další)

  • Samospráva a další aktéři usilují o vnější podporu

    Tak je z vnějšku získáván ekonomický kapitál a zevnitř kapitál sociální a kulturní


P klad rozvoje postaven ho na soci ln m kapit lu a soci ln ch s t ch iniciativa spole enstv leader

Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích: Iniciativa Společenství Leader

  • V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU

    Cílem iniciativy LEADER+ podle směrnice Evropské komise ze 14. dubna 2000 je „povzbuzovat ty, kteří působí na venkově, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, podporovat zavádění integrovaných, vysoce kvalitních a regionálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj s cílem vyzkoušet nové způsoby

    • podpory přírodního a kulturního dědictví,

    • upevnění ekonomického prostředí s příspěvkem k tvorbě pracovních míst a

    • zlepšení organizačních schopností komunity.“


P klad rozvoje postaven ho na soci ln m kapit lu a soci ln ch s t ch iniciativa spole enstv leader1

Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích: Iniciativa Společenství Leader

  • V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU

  • Prioritní témata:

  • Jak nejlépe využít přírodní a kulturní zdroje vč. posílení hodnoty daného místa

  • Zlepšení kvality života na venkově

  • Přidání hodnoty místním produktům (zvl. Umožnění přístupu na trh malým výrobcům prostřednictvím kolektivního jednání

  • S využitím nových „know-how“ a nových technologií dosáhnut toho, aby produkty a služby na venkově byly více konkurenceschopné


Regiony p ipravuj c se na iniciativu leader v r

Regiony připravující se na Iniciativu Leader v ČR

Regiony připravující se na LEADER zaujímají třetinu

území republiky a žije v nich zhruba třetina obyvatel venkova


Realita sociokulturn ch potenci l

Realita sociokulturních potenciálů

  • O vývoji politky EU zameřené na venkov: viz Příloha20-EU-rozvoj-venkova.doc


Realita sociokulturn ch potenci l1

Realita sociokulturních potenciálů

  • ČR: nekomunitní úroveň – sekce vesnice ve Svazu měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova (nevládní organizace - NGO)


Spolek pro obnovu venkova

Spolek pro obnovu venkova

  • Posláním je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. V neposlední řadě pak překonávat úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova.

  • http://www.spov.org

  • http://forum.isu.cz


Svaz m st a obc

Svaz měst a obcí

  • Dobrovolná, nepolitická a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy jsou obce a města. Svaz je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a zastupitelů, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. 

  • http://www.smor.cz


Svaz m st a obc1

Svaz měst a obcí

Hlavní cíle

  • podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správě České republiky a v Evropské unii,

  • podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti

  • informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území,

  • posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí,

  • informovat a vzdělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv,

  • napomáhat tvorbě regionální politiky.


Probl my na komunitn rovni

Problémy na komunitní úrovni

  • Chybí osobnosti s vizí

  • Obtížné znovunalezení komunitních kulturních kódů

  • Každodenní život překrývá řešení těchto obecných cílů (peníze na plynofikaci jsou nad identitou)

  • Vnější podpora směřuje více k hmatatelně ekonomickému než sociokulturnímu kapitálu (kromě profesního vzdělání)


Z ejm rozpor

Zřejmý rozpor

  • Jádro rozvoje tkví ve zvelebení a mobilizaci socikulturního kapitálu, ale podporován je ten ekonomický.


  • Login