Zvonkovité

1. Zvonkovité Campanulaceae

2. Obecná charakteristika • Jednoleté až vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy, které jsou bez palistů. V pletivech mají článkované mléčnice. Květy vyrůstají jednotlivě nebo tvoří laty, hlávky a hrozny. Oboupohlavné květy jsou pravidelné, kalich a koruna jsou pětičetné. Tyčinek je pět, spodní semeník srůstá ze dvou až pěti plodolistů. Volně spojené prašníky poskytují pyl ještě než dozraje blizna. Pyl je uchován na sběrných kartáčcích na povrchu čnělky. Plody jsou tobolky. Zvonkovité rostou hlavně v subtropickém a mírném pásmu na severní polokouli. Jejich zásobní látkou je inulin. Do čeledi se řadí přibližně 40 rodů s 1000 druhy.

3. Zvonek alpský (Campanula alpina) • Dvouletá až vytrvalá bylina, 5–20 cm vysoká, lodyha přímá, někdy větvená, chlupatá, přízemní listy v růžici obkopinaté, lodyžní listy kopinaté, květy v hroznu, nící, kališní úšty podlouhle kopinaté, vlnaté, koruna široce nálevkovitě zvonkovitá, jasně modrá, výjimečně i bílá, cípy špičaté, uvnitř huňaté, blizna 3dílná. Plodem je nící tobolka. • Roste na travnatých a kamenitých holích, skalách. • Hory Evropy, především východní a centrální Alpy a Karpaty, izolovaně ve středním Norsku. U nás neroste, nejblíže se vyskytuje ve slovenských Chočských vrších a Tatrách, také v rakouských Alpách.

5. Zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) • Vytrvalá bylina s tenkým kořenem, 10–30 cm vysoká, lodyha přímá, nevětvená, podélně rýhovaná, přízemní listy řapíkaté, řapík většinou kratší než čepel, lodyžní listy poloobjímavé, pilovité. Květenství hlávkovité, zákrovní listeny kopinaté, zašpičatělé, přitisklé ke květům, koruna modrá. Plodem je tobolka. • Skály a skalnaté svahy hor. • Hory střední Evropy, u nás rostl dříve v horských oblastech celých vysokých Sudet, v Krkonoších a na Králickém Sněžníku však je už několik desetiletí nezvěstný, vyskytuje se již jen na dvou lokalitách v Hrubém Jeseníku.

7. Zvonečník klasnatý(Phyteuma spicatum) • Vytrvalá, 20 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená. Přízemní listy dlouze řapíkaté, srdčité, na okraji pilovité, čepel často černě skvrnitá, dolní a střední lodyžní listy řapíkaté, taktéž srdčité a na okraji pilovité, horní lodyžní listy krátce řapíkaté až přisedlé, kopinaté, na bázi zaokrouhlené. Květy uspořádány ve válcovitém až vejčitém klasu, bílé, nažloutlé, nazelenalé nebo vzácně namodralé, 5 četné, korunní cípy čárkovité, zpočátku na bázi i na vrcholu vzájemně spojené, tyčinek 5, zákrovní listeny kopinaté až čárkovité, rozestálé nebo nazpět ohnuté. Plodem je tobolka. • Louky, listnaté lesy, křoviny, na půdách humózních, výživných a kyprých. • V ČR místy hojně, ale místy zcela chybí, většina lokalit se nachází v podhorských až horských oblastech (max. 1420 m n.m.). Celkově roste v Evropě na severu po jih Norska a Estonsko, na jihu po Pyreneje a Balkán, na východě po střední Rusko.

9. Pavinec horský (Jasione montana) • Jednoletá nebo dvouletá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha zejména dole větvená, olistěná, chlupatá, zřídka lysá. Listy přisedlé, kadeřavě vlnité, přízemní podlouhlé, za květu odumřelé, lodyžní střídavé, podlouhle kopinaté až podlouhle čárkovité, celokrajné až vroubkované, brvité. Květy v koncových hlávkách, 5četné, úzce trubkovitě nálevkovité, modré, vzácně bílé nebo růžové. Plodem je kulovitá tobolka. • Písčiny, bory, pastviny, výslunné stráně, kamenitá místa, skály, vřesoviště, náspy, chudé trávníky, preferuje půdy suché, písčité, nevápnité. • V ČR roztroušeně a ostrůvkovitě, nejvíce na příhodných stanovištích od nížin po podhorské oblasti (max. okolo 1000 m n.m.). Celkově roste v Evropě vyjma jižní části Balkánu, na severu přibližně po 60,5° severní šířky, dále v Maroku, Alžíru, Tunisu, zavlečen na Azory a východ USA.

11. Zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) • Vytrvalá, 50 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, rýhovaná. Přízemní listy tuhé, lesklé, na rubu bělavé, přízemní řapíkaté, v době květu zaschlé. Květy v chudém koncovém hroznu po 3 až 9, koruna 2 až 4,5 cm dlouhá, široce zvonkovitá, do 1/3 členěná v cípy, modrá nebo bledě modrá, někdy bílá. • Světlé lesy, křoviny, stráně, na půdách vlhkých až vysýchavých, slabě kyselých až zásaditých, vápnitých. • V ČR roste roztroušeně od nížin po podhorské oblasti, v horách vzácně. Celkově roste od severovýchodního Španělska po střední Rusko, na severu po střední Švédsko a Finsko. • Pěstují se odrůdy s modrými, bílými nebo plnými květy.

13. Zvonek klubkatý (Campanula glomerata) • Vytrvalá, 10 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená nebo jen málo větvená, často načervenalá nebo nafialovělá. Přízemní listy dlouze řapíkaté, vejčitě kopinaté až vejčitě podlouhlé, lodyžní listy krátce řapíkaté nebo přisedlé až poloobjímavé, všechny vroubkované. Květy ve vrcholové hlávce a také po 1 až 4 v úžlabí listenů, 25 až 35 mm velké modrofialové. • Sušší trávníky, okraje lesů, lesostepi, lesní okraje, křoviny, na půdách čerstvě vlhkých až vysýchavých, výhřevných, hlinitých, hlubokých, kyprých, někdy mírně kamenitých. • V ČR roztroušeně, nejvíce v teplých oblastech. Celkově roste od Britských ostrovů a severního Španělska po východní Sibiř, na severu v Evropě až po sever Skandinávie, zavlečen byl do Severní Ameriky.

15. Zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) • Vytrvalá, 30 až 90 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, ostře hranatá, obvykle načervenalá až fialová. Listy zubaté, dolní dlouze řapíkaté, srdčité až srdčitě vejčité. Květy po 1 až 3 se 2 listenci vyrůstají v úžlabí listů, v bohatém, koncovém a všestranném hroznu, nálevkovitě zvonkovité, modré až modrofialové, uvnitř chlupaté. • Světlé lesy, křoviny, lesní okraje, skalnaté svahy, vysokostébelné subalpínské trávníky, okraje cest, náspy, pustá místa, podél domů, na půdách vlhkých až slabě vysýchavých, výživných, zásaditých až neutrálních. • V ČR roztroušeně až hojně na většině území od nížin po horské oblasti, v některých místech však chybí. Celkově roste od Britských ostrovů a severozápadní Afriky po západní Sibiř, na severu po jih Skandinávie.

17. Zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) • Vytrvalá, 5 až 60 cm vysoká bylina. Lodyha vystoupavá až přímá, někdy poléhavá, oblá. Přízemní listy dlouze řapíkaté, v době květu často již chybí, ledvinovité až srdčité, vroubkované až celokrajné, dolní lodyžní listy řapíkaté, pilovité až celokrajné, na okraji brvité, ostatní listy přisedlé, úzce kopinaté, nejhořejší listy čárkovité. Květenství volné, hroznovité nebo latovité, koruna zvonkovitá až nálevkovitá, 12 až 20 mm dlouhá, blankytně až sytě modrá nebo modrofialová. • Louky, pastviny, meze, vřesoviště, na půdách čerstvě vlhkých a vysýchavých, kyselých, humózních, písčitých nebo hlinitých. • V Čechách roztroušeně až hojně, nejvíce v pahorkatinách, na východě ČR vzácně nebo chybí. Celkově roste v mírném pásmu Eurasie, v Evropě na jihu po Pyreneje, jižní Francii, severní Itálii, Srbsko a Bulharsko, chybí na Slovensku, v Maďarsku a přilehlých územích Rakouska, dále chybí na stepích Ukrajiny a v jižním Rusku.

19. Zvonek rozkladitý (Campanula patula) • Dvouletá, 25 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá nebo oblá, lysá nebo chlupatá, větvená. Listy lysé až krátce chlupaté, přízemní řapíkaté, obvejčité, vroubkované, dolní lodyžní krátce řapíkaté, eliptické až podlouhle vejčité, celokrajné, horní klínovitě přisedlé, čárkovitě kopinaté, celokrajné. Květy na dlouhých stopkách, při slunci vzpřímené, za deště a v noci nící, uspořádány v široce rozkladité latě, koruna 15 až 40 mm dlouhá, široce nálevkovitá až zvonkovitá, fialová. • Louky, pastviny, paseky, křoviny, na půdách vlhkých, výživných, neutrálních až slabě kyselých, písčitohlinitých. • V ČR od nížin do horských oblastí hojně, se stoupající nadmořskou výškou s menší frekvencí. Roste téměř v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí.

21. Zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) • Vytrvalá, 30 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená, hranatá. Listy zubaté, přízemní dlouze řapíkaté, za květu obvykle zaschlé, trojúhelníkovitě srdčité až vejčitě srdčité, horní řapíkaté až přisedlé, vejčitě kopinaté až podlouhlé. Květy jednotlivě v bohatém koncovém a obvykle jednostranném hroznu, koruna nálevkovitě zvonkovitá, 20 až 28 mm dlouhá, brvitá, téměř do ½ členěná, modrofialová. • Zahrady, pole, vinice, světlé lesy, lesní okraje, podél cest, pustá místa, na půdách vlhkých až slabě vysýchavých, humózních, mírně kyselých až zásaditých. • V ČR hojně v nížinách a pahorkatinách, zejména v zemědělských oblastech. Celkově od Britských ostrovů a severního Španělska po západní Sibiř, na severu po severní Norsko, na jihu po severní Turecko.

23. Použitá literatura: • www.botany.cz • www.botanika.wendys.cz • www.rostliny.prirodou.cz Zpracoval: Martin Švec