PRÁCE NA VODĚ

1. PRÁCE NA VODĚ

2. PRÁCE NA VODĚ VÝCVIK NA VODĚ

3. Cílem přednášky je seznámení s činnostmi jednotek PO prováděnými na vodních plochách nebo na vodních tocích, taktickými postupy a technickým vybavením a se zásadami bezpečné práce

4. Činnost jednotek požární ochrany na vodních hladinách a vodních tocích se zpravidla soustřeďuje na Zabezpečovací práce 1. Pátrací a vyhledávací práce 2. 3. Záchranné práce

5. 1.1. ZABEZPEČOVACÍ PRÁCE jsou zpravidla zaměřeny na technickou pomoc  (výměny a opravy ventilů, čištění výpustí, pomoc při opravách zařízení na vodních dílech, zprůchodnění propustí, kanálů, zacpaných průtokových profilů, náhonů apod.)

6. 2.1. Pátrací a vyhledávací práce # činnost je zpravidla zaměřena na vyhledávání tonoucích a utonulých osob, pátrání po pohřešovaných osobách, technologiích apod. na vodních tocích a vodních hladinách – případně pod hladinou, pomocí plavidel

7. 3.1. Záchranné práce # zpravidla se jedná o činnosti nebo opatření směřující k záchraně životů fyzických osob, zvířat nebo majetku Záchranné činnosti lze rozdělit na 1. Záchranu fyzických osob a zvířat 2. Evakuaci fyzických osob a zvířat 3. Záchranu a evakuaci majetku Záchranné práce a činnosti se vždy provádějí jako prvořadé

8. Při záchranných pracích a činnostech na vodě je nutno posoudit situaci • zda je k dispozici dostatek SaP • zvážit, zda je zásah v daných • podmínkách možný, riskantní nebo • dokonce hazardní • objektivně posoudit rizika pro • zachraňované i zachraňující • zvolit taktiku a techniku provedení zásahu • stanovit počet zasahujících, druh a • množství technického vybavení • stanovit rozsah bezpečnostních opatření

9. Výklad pojmů souvisejících s vodními toky ; Povrchové vody Jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu (tento charakter neztrácejí ani protékají-li přechodně zakrytými úseky) ; Vodní zdroj Je útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít při uspokojování potřeb člověka (přehrady, nádrže, zdrže apod.) ; Povodí Je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu

10. ; Vodní toky Jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část toku (jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky) Vodní tok dělíme na • horní tok (zpravidla bývá úzký a prudký s pevným kamenitým dnem a vysokými břehy. Pevné částice v proudu mají dostatečnou energii k tomu, aby vymílaly řečiště a byly unášeny do nižších partií toku)

11. střední tok (bývá zpravidla širší, s nižšími břehy a zákruty – meandry, kde v závislosti na rychlosti toku dochází buď k vymílání nebo usazování pevných částic) • dolní tok (bývá široký s malým spádem a pevné částice se zde usazují a vytvářejí tak bahnité dno) ; Koryta vodních toků Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek

12. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po hřebenovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území ; Protiproud Je obdoba víru, ale voda nekoluje v kruhu (vzniká všude tam, kde působením překážky dochází k prudkému nárůstu rychlosti proudění. Proud v přímém směru je několikanásobně silnější než do stran – voda nestačí zatéct za překážku, proto je zde hladina nižší a tudíž do tohoto místa stéká část vody z hlavního proudu

13. a nárazem na relativně klidnou vodu se stáčí proti původnímu proudu) ; Stok Je místo, kde se dva toky stékají (v místě spojení proudnic obou toků zpravidla vznikají víry, peřeje, popřípadě vratné proudy) ; Přepad Je místo, kde voda přetéká přes horizontální překážky a dopadá za nimi ; Jazyk Je klín prudce tekoucí vody mezi dvěma překážkami (v takovém místě je hladina vody zpravidla vyšší než po stranách. Na obou stranách jazyku se vyskytují již zmíněné protiproudy a jazyk bývá zakončen vlnami)

14. ; Vyvřelá voda Tvoří vypouklý tvar nad vodní hladinu - vzniká na tocích s velkou vodní hmotou (voda naráží na velké kameny a dno toku a od nich se pak odráží směrem vzhůru. Soustavným přitékáním vody se násobí její spodní síla až do momentu, kdy překoná tíhu horních vrstev vody a vyvře nad hladinu. ; Vodní vír Je trychtýřovitý tvar, ve kterém se vodní vrstvy otáčejí s kružnicích.

15. ; Vodní válec Vzniká v rychlých vodních tocích nebo ve zúžených profilech zrychlením průtoku vodních vrstev přes horizontální překážky. (tvoří se v místech, kde nestačí voda plynule odtékat, část vody se vrací zpět k překážce, kde je opět strhávána přitékající vodou) ; Vývar Vzniká zpravidla pod přírodními (popřípadě i umělými) horizontálními překážkami. Pohyb vodních vrstev se pádem přes překážku zrychluje a je do protisměru toku odrážen prahem vývařiště. Spodní vrstvy vody zpravidla odtékají a vrchní vrstvy se částečně vrací k překážce.

16. ; Vodopád Vzniká pádem vodních vrstev přes terénní stupeň do volné hloubky. ; Kaskáda Je sestava několika za sebou řazených nízkých vodopádů. ; Slap Zpravidla vzniká ve vodnatějších partiích vodního toku, kde se vyskytují kameny a další překážky ve vodním proudu. ; Peřej Vzniká všude tam, kde silný proud naráží na nerovnosti dna a zvlňuje tak vodní hladinu.

17. ; Rychlost toku (proudu) Je zpravidla nejmenší u dna a u břehů toku Nebezpečnými místy ve vodním toku, mimo již uvedené faktory, jsou i vodní stavby (vodní díla) na vodních tocích ; Vodní díla Jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému regulování a usměrňování odtoku povrchových vod, k ochraně a k užívání vod, k nakládání s vodami a podobně, zejména se jedná o:

18. přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, zdrže • stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují • koryta vodních toků • stavby na ochranu před povodněmi • stavby, které se k plavebním účelům • zřizují v korytech vodních toků nebo na • jejich březích • stavby k využití vodní energie a • energetického potenciálu vodních toků • stavby sloužící k pozorování stavu • povrchových nebo podzemních vod

19. Jezy a propusti Tato vodní díla bývají pro plavbu velmi nebezpečnými místy (rychlý tok, tvorba vývarů, vírů i jazyků ve vodním toku – hlavně pak za vodním dílem) Kanály a náhony Bývají velmi zrádnými místy pro plavbu. Mohou plavidla či osoby (zachraňovaného) zanést do nebezpečných míst (k česlům turbín nebo podobných zařízení) Retardéry Mívají zpravidla kaskádovitý (schodovitý) tvar a nacházejí se převážně u propustí, kde je zapotřebí postupného snižování energie vodního toku

20. Výklad pojmů souvisejících s plavidly Plavidlo Je loď vnitrozemské plavby, včetně malých plavidel a převozních lodí, plovoucích strojů a námořních lodí Plavidlo s vlastním pohonem Je plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem Plachetnice Je plavidlo, které pluje pomocí plachet. V případě, že současně používá i vlastní strojní pohon, je považováno za plavidlo s vlastním pohonem

21. Malé plavidlo Je plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 metrů. Za malé se nepovažuje plavidlo, určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v očně svázané sestavě jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností nad 12 osob (včetně windsurfingu) Plovoucí stroj Je plavidlo, vybavené mechanickým zařízením a určené pro práce na vodních cestách nebo v přístavech (bagr, čerpadlo, elevátor, beranidlo, jeřáb apod.)

22. Plovoucí zařízení Je zařízení schopné plavby, užívané na vodních cestách, které není určeno k opakovanému přemisťování (plovárna, dok, přístavní můstek, botel apod.) Plovoucí těleso Je vor, konstrukce, objekt nebo pevné seskupení schopnéplavby, které není plavidlem nebo plovoucím zařízením Převozní loď Je plavidlo, které zajišťuje přepravu napříč vodní cesty, a které je jako převozní loď klasifikováno oprávněným orgánem

23. Sestava Je vlečná, tlačná nebo bočně svázaná sestava plavidel • vlečná sestavaje jakékoliv spojení jednoho nebo několika plavidel, plovoucích těles nebo plovoucích zařízení, vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem – vlekoucí plavidlo je součástí sestavy a nazývá se remorkér • tlačná sestava je jakékoliv spojení plavidel, plovoucích těles nebo plovoucích zařízení, z nichž alespoň jedno je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy a nazývá se tlačný remorkér

24. Bočně svázaná sestava Je spojení plavidel, plovoucích těles nebo plovoucích zařízení, z nichž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy

25. Výklad pojmů souvisejících s pohybem plavidel 1. Plavidlo, plovoucí těleso nebo plovoucí zařízení „stojí“, jestliže je přímo nebo nepřímo zakotveno nebo přímo či nepřímo vyvázáno ke břehu – gumový nafukovací člun pak i vynesený na břeh 2. • Plavidlo, plovoucí těleso nebo plovoucí zařízení„pluje“,není-li přímo nebo nepřímo zakotveno, vyvázáno ke břehu nebo vyneseno na břehu, nebo není-li nasedlé • pro plovoucí plavidlo, plovoucí těleso a • plovoucí zařízení pojem „zastavit“znamená • zůstat stát ve vztahu ke břehu

26. 3. Plavidlo nebo plovoucí těleso provádějící výcvik, je plavidlem výcvikovým 4. Plavidlo nebo plovoucí těleso zabezpečující bezpečnost cvičících nebo zasahujících je plavidlem záchranným 5. Snížená viditelnost jsou podmínky, při nichž viditelnost omezuje kouřmo, mlha, hustý déšť, sněhová vánice, dým apod. 6. Noc je doba mezi západem a východem slunce 7. Den je doba mezi východem a západem slunce 8. Plavební dráha je vymezená část vodní cesty, využitelná pro pohyb (plavbu) při daných vodních stavech

27. 9. Nasednutíje uváznutí plavidla, plovoucího tělesa nebo plovoucího zařízení na překážce nebo na dně vodní cesty, v důsledku kterého došlo ke ztrátě volného pohybu 10. Kormidelnaje prostor nebo nástavba na palubě, odkud se řídí plavidlo nebo plovoucí těleso 11. Ponor je takový stav, kdy výška boku plavidla (vyčnívající nad hladinou) není menší jak 25 cm. Zpravidla činí ponor (ponoření) zatížených plavidel asi 2/3 výšky boků plavidla, přičemž výška boku nad hladinou nesmí být menší než výše uvedeno

28. (při výcviku i záchranných pracích je vhodnější používat plavidel s malým ponorem pro lepší manévrovatelnost a snazší překonávání mělkých, popřípadě nebezpečných míst v toku - vodní cestě) 12. Stabilita je schopnost plavidla vrátit se po vyklonění zpět do normální polohy, přestane-li působit síla, která vyklonění způsobila • stabilita je přímo úměrná poměru délky plavidla k šířce plavidla • těžiště plavidla se musí nacházet co nejníže (nejblíže dnu plavidla) a mezi přídí a zádí tak, aby naklánění plavidla z boku na bok (dopředu, dozadu) bylo co nejmenší

29. 13. Příď plavidla je přední část plavidla 14. Záď plavidla je zadní část plavidla 15. Pravý a levý bok seurčuje z pohledu od zádi plavidla k jeho přídi 16. Pobřežní bok je ten bok plavidla, který je blíže břehu 17. Návodní bok plavidla je ta strana plavidla, která je protilehlá boku pobřežnímu (strana k vodě) 18. Havlenka je místo pro uchycení vesla na plavidle 19. Podle proudění vody a polohy plavidla v proudu rozeznáváme stranu plavidla protiproudní (strana odkud teče voda) a

30. poproudní(strana plavidla směrem k odtékající vodě) 20. Vedoucí plavidlo je plavidlo, které pluje v čele řady plavidel a určuje směr plavby a rychlost plavby ostatních plavidel Vedoucí plavidlo se nesmí předjíždět 21. Závěrečné plavidlo je plavidlo plující jako poslední v řadě plavidel 22. Vůdce plavidla nebo plovoucího tělesa je fyzická osoba s potřebnou kvalifikací. Vůdce plavidla vede plavidlo a organizuje a řídí veškeré činnosti posádky plavidla

31. 23. Dolní vítr je vítr vanoucí ve směru proti proudu toku. Pomáhá pohánět plavidlo proti proudu a podporuje plavbu přes tok. Ohrožuje malá plavidla tím, že větrem způsobené vlnobití může plavidla potopit 24. Horní vítr je vítr vanoucí ve směru proudu (po proudu) a na řízení plavidel má jen nepatrný vliv. Zpomaluje plutí plavidla proti proudu a naopak zrychluje plavbu po proudu 25. Boční vítr je vítr vanoucí napříč tokem. Znesnadňuje řízení plavidel. Při plavbě je vhodné mírně natočit příď plavidla částečně proti větru Odplutí je odsunutí plavidla od břehu tak, aby mohlo být poháněno a řízeno 26.

32. 27. Spuštění plavidla (plavidel, sestav, soulodí apod.) uvázaných nakrátko u břehu se provádí tak, že se nejprve odrazí záď plavidla, poté příď a následně se pak plavidlo popouští na bocích • plavidla s motorovým pohonem se • spouštějí na podvozku zádí napřed do • toku, plavidlo se přidržuje lanem 28. Přistání plavidla se provádí tak, že jednotlivá plavidla přistávají poproudně - od plavidel již stojících (vyvázaných nebo kotvících) u břehu pod plavidly, a to přídí proti vodě (proudu)

33. Posádky plavidel

34.  Posádku plavidla tvoří tolik osob, kolik je stanovených míst v plavidle  Při výcviku nesmí být na plavidle nikdo navíc, ani nesmí zůstat stanovené místo na plavidle volné  Na plavidlech s motorovým pohonem tvoří posádku (počet členů posádky je závislý na velikosti plavidla) • vůdce plavidla • kormidelník a zároveň strojník • lodníci

35. Výbava a výstroj posádek plavidel Výstroj  přilba ochranný oděv (zásahový), případně neoprénový   ochranná obuv (vhodná do mokrého prostředí), případně neoprénová  ochranné rukavice požárnický pás 

36. Výbava  plovací (záchranná) vesta  pádlo, veslo  lano  karabina (3 – 5 kusů)  hadicový držák (smyčky nebo úvazky)

37. Výcvik na vodě

38. Účel výcviku na vodě Účelem výcviku je získání • návyků k provádění zabezpečovacích, pátracích a vyhledávacích prací • záchranných a evakuačních prací • dovedností ve zdolávání vodních toků  broděním  pomocí plavidel nebo plovoucích těles  jiným vhodným způsobem

39. Výcvik na vodě směřuje • k osvojení si postupů a návyků v ovládání plavidel a plovoucích těles členy posádky • k osvojení si techniky a taktiky plavby • k osvojení si základních zásad bezpečné činnosti na vodních tocích, vodních plochách a pod hladinou

40. Organizace výcviku

41. I. Organizace výcviku před vyplutím Výcvik a práce na vodě se provádí pomocí plavidel, malých plavidel i plovoucích těles Výcvik a činnost na vodě organizuje a řídí příslušný funkcionář nebo velitel, který • určí počet plavidel, případně druh a počet plovoucích těles • určí záchranné plavidlo

42. určí počet členů posádek na jednotlivá plavidla • určí vedoucí a závěrečné plavidlo • stanoví druh ochranných a záchranných prostředků • určí místo výcviku nebo zásahu (před zahájením činnosti musí příslušný velitel „přečíst“ vlastnosti toku – rozpoznat nebezpečí vodního toku apod.) • stanoví členům posádky postup prací, vysvětlí práci s používaným materiálem, technickými a věcnými prostředky (při výcviku se postupuje od jednoduchých úkonů ke složitějším tak, aby cvičící požadavkům porozuměli)

43. stanoví bezpečnostní opatření v místě činnosti • zkontroluje kompletnost a připravenost prostředků sebezáchranných i záchranných, prostředků osobní i kolektivní bezpečnosti práce • zkontroluje stav plavidel a kompletnost jejich vybavení • zkontroluje výstroj a výzbroj členů posádky • provede instruktáž bezpečnosti práce (instruuje o způsobech sebezáchrany a záchrany apod.) • posádku vedoucího a závěrečného plavidla určí z nejzdatnějších příslušníků – totéž platí i o posádce záchranného plavidla

44. Příprava plavidel k zásahu nebo výcviku Základní příprava plavidel spočívá v jejich pravidelné kontrole – o kontrole se vede záznam. K práci na vodě nesmí být užito plavidlo, které není pro tuto činnost technickyzpůsobilé nebo náležitě vybavené

45. Pravidelná kontrola plavidel směřuje k zajištění jejich nepřetržité akceschopnosti – připravenosti k okamžitému nasazení Kontrolujeme  vodotěsnost plavidel (kovových, laminátových, gumových i dřevěných)  neporušenost ochranného nátěru  kompletnost základního vybavení plavidla – počet vesel nebo pádel včetně rezervních, funkčnost motoru, řízení, lan, PHM, neporušenost úchytů nastavení motoru, neporušenost hnací vrtule apod.

46.  totéž u plavidel gumových – nafukovacích – a dále pak jejich neporušenost, stav nahuštění, únik vzduchu, funkčnost plnících a přepouštěcích ventilů, neporušenost obvodového lana apod.  totéž u plavidel laminátových a dále pak neporušenost částí pro upevnění motoru, vrtule, lan a lanovodů řízení apod.  je-li plavidlo umístěno na podvozku, kontroluje se funkčnost všech jeho částí, prvky sloužící k upnutí (zajištění) plavidla na podvozek, přípojnou část podvozku, osvětlení, popřípadě brzdový systém apod.

47. II. Organizace výcviku - výcvik Výcvik se zahajuje seznámením cvičících s teorií a praktickými činnostmi výcviku a to s • bezpečnostními předpisy a záchrannými úkony • úkony, které budou cvičeny • nácvikem odražení (odplutí) a přistání plavidla • vedením plavidla • na klidné vodě • na tekoucích vodách

48. vplouváním do proudu • vyplutím z proudu • plavbou po proudu • plavbou proti proudu • plavbou v zúžených místech • plavbou v nebezpečných místech • držení plavidla ve stanoveném směru • postrkem plavidla nebo plovoucího tělesa • postrk broděním • postrk bidlem nebo tyčí • nácvikem práce na vodě a zdolávání vodních toků pomocí improvizovaných prostředků (plovoucích těles apod.)

49. nácvikem ve zhotovení a používání převozů (spojená plavidla) • nácvikem stavby a používání lávek Poznámka: Vůdci plavidel bez motorového pohonu vedou posádky těchto plavidel k dosažení jednotného a rovnoměrného rytmu a síly záběru veslování či pádlování

50. Plavidla a plovoucí tělesa lze pohánět  motorem  reaktivní silou vodních proudů  větrem  veslováním  pádlováním  postrkem  odrážením (bidly, vesly, pádly apod.)  tažením (pomocí vlečného lana apod.)  přetahováním (pomocí lan)  prokluzováním (pomocí lana napříč toku, plavidlo uchycené krátkým lanem s karabinou, posun se provádí ručkováním nebo využitím proudu vodního toku)