Akutn normovolemick hemodiluce

1. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Akutn� normovolemick� hemodiluce Stibor B. Anesteziologicko-resuscitacn� odd. FN Brno - Bohunice Suver�nn� metoda � nejlehc�, nejlevnej��, nejbezpecnej��, nejkvalitnej�� krev �point of care� soucasn� krevn� p�ce Zaradit i financn� dusledky (sn�en� spotreby krve cca o 65% Popsat i proveden� CA: ANH + CA � tendence k�hypotenzi, proto zpoc�tku melka anest�zie Dia:vliv typu anest�zie na mo�nosti u�it� ANH (SAxCA; CA se Sevoranem x bez Sevoranu) Cenu ANH s�cku, doporucit s�cky se z�vitem na konci a ne s jehlou Statistika o kolik jsme sn�ili spotrebu krve (auto i alogenn�) na UROL s�lech po zaveden� ANH � vyj�drit v Kc tuto �sporu V�hody CA (dokonal� oxygenace, sn�en� metabolismu a t�m n�roku na O2 a t�m zv��en� odolnosti vuci hypoxii) Cave:N�hl� ztr�ta napr. nekolika set mililitru krve mu�e b�t pro pacienta s norm�ln� hodnotou krevn�ho obrazu pomerne snadno re�itelnou situac� a nepredstavuje pro nej ��dn� v�nej�� nebezpec�. Jin� situace v�ak nast�v� tehdy, odebrali jsme-li pacientovi ji� predt�m pomerne znacn� mno�stv� krve v r�mci akutn� isovolemick� hemodiluce. Po n�hl� vet�� krevn� ztr�te se jeho aktu�ln� hodnota hematokritu mu�e sn�it ji� na takov� hodnoty, pri kter�ch hroz� hypoxie �ivotne dule�it�ch org�nu. To je zvl�te nebezpecn� u pacientu s koexistuj�c�m kardiovaskul�rn�m ci plicn�m onemocnen�m, pricem� o takov� pacienty nen� ve vy��� vekov� kategorii ��dn� nouze. S touto situac� je tedy treba ji� dopredu poc�tat a b�t na ni pripraven. Vznikl� krevn� ztr�ty je nutn� potom hradit v pomeru 1:1 nejen objemove, ale i casove, tzn. hradit je soube�ne v adekv�tn�m mno�stv� nejdr�ve krv� odebranou pri hemodiluci (m� omezenou, jen nekolikahodinovou dobu �expirace�), pot� krv� autologn� a nen�-li vyhnut� i krv� alogenn�. V pr�pade inoperability: krev vr�tit!! + furosemidSuver�nn� metoda � nejlehc�, nejlevnej��, nejbezpecnej��, nejkvalitnej�� krev �point of care� soucasn� krevn� p�ce Zaradit i financn� dusledky (sn�en� spotreby krve cca o 65% Popsat i proveden� CA: ANH + CA � tendence k�hypotenzi, proto zpoc�tku melka anest�zie Dia:vliv typu anest�zie na mo�nosti u�it� ANH (SAxCA; CA se Sevoranem x bez Sevoranu) Cenu ANH s�cku, doporucit s�cky se z�vitem na konci a ne s jehlou Statistika o kolik jsme sn�ili spotrebu krve (auto i alogenn�) na UROL s�lech po zaveden� ANH � vyj�drit v Kc tuto �sporu V�hody CA (dokonal� oxygenace, sn�en� metabolismu a t�m n�roku na O2 a t�m zv��en� odolnosti vuci hypoxii) Cave:N�hl� ztr�ta napr. nekolika set mililitru krve mu�e b�t pro pacienta s norm�ln� hodnotou krevn�ho obrazu pomerne snadno re�itelnou situac� a nepredstavuje pro nej ��dn� v�nej�� nebezpec�. Jin� situace v�ak nast�v� tehdy, odebrali jsme-li pacientovi ji� predt�m pomerne znacn� mno�stv� krve v r�mci akutn� isovolemick� hemodiluce. Po n�hl� vet�� krevn� ztr�te se jeho aktu�ln� hodnota hematokritu mu�e sn�it ji� na takov� hodnoty, pri kter�ch hroz� hypoxie �ivotne dule�it�ch org�nu. To je zvl�te nebezpecn� u pacientu s koexistuj�c�m kardiovaskul�rn�m ci plicn�m onemocnen�m, pricem� o takov� pacienty nen� ve vy��� vekov� kategorii ��dn� nouze. S touto situac� je tedy treba ji� dopredu poc�tat a b�t na ni pripraven. Vznikl� krevn� ztr�ty je nutn� potom hradit v pomeru 1:1 nejen objemove, ale i casove, tzn. hradit je soube�ne v adekv�tn�m mno�stv� nejdr�ve krv� odebranou pri hemodiluci (m� omezenou, jen nekolikahodinovou dobu �expirace�), pot� krv� autologn� a nen�-li vyhnut� i krv� alogenn�. V pr�pade inoperability: krev vr�tit!! + furosemid

2. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Definice ANH odber predem definovan�ho mno�stv� krve bezprostredne pred operac� a soucasn� nahrazen� odebran�ho objemu n�hradn�mi roztoky pro udr�en� normovol�mie ztr�ta urcit�ho mno�stv� krve s ni���m hematokritem znamen� ztr�tu men��ho mno�stv� erytrocytu ne� ztr�ta stejn�ho mno�stv� krve s hematokritem vy���m dr�ve AIVHD (akutn� isovolemick� hemodiluce), dnes duraz na normovol�miidr�ve AIVHD (akutn� isovolemick� hemodiluce), dnes duraz na normovol�mii

3. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Princip ANH krev nutno odebrat pred krevn�mi ztr�tami kompenzacn� mechanismy zajist� dostatecn� z�soben� tk�n� O2 pacient ztr�c� pri operacn�m krv�cen� krev chudou na erytrocyty retransfuze krve po z�stave krv�cen� t� AIVHD (akutn� isovolemick� hemodiluce)

4. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Jak� jsou dusledky ANH? � n�s zaj�m�: vliv na hemodynamiku (CO, SVR, TK ..) vliv na mikrocirkulaci vliv na hemokoagulaci

5. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Vliv ANH na hemodynamiku increased cardiac output increased heart rate, stroke volume, contractility reduces afterload of the left heart ventricle cave: pacienti l�cen� �-blok�tory!

6. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 ANH je bezpecn� pouze pri � ZACHOV�N� NORMOVOL�MIE ! � conditio sine qua non

7. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Vliv ANH na mikrocirkulaci sni�uje krevn� viskozitu sni�uje perifern� vaskul�rn� rezistenci pomoc� centr�ln�ch nervov�ch reflexu? pravdepodobne mechanismem �local nitric oxide� zvy�uje uvolnov�n� O2 z erytrocytu �vliv na mikrocirkulaci je pozitivn�

8. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Vliv ANH na hemokoagulaci I. puvodn� obavy: ANH ? hypokoagulaci ? zv��en� krv�cen� � neprok�z�no sn�en� koagulacn� aktivity je proporcion�ln� vuci sn�en� i fibrinolytick� aktivity na funkcn� koagulaci stac� 15-20% fyziolog. hladin plasmatick�ch koagulacn�ch faktoru � nyn� znovu pochyby �

9. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 �In vivo effect of haemodilution with saline on coagulation: a randomized controlled trial� Br J Anaesth. 2002 Apr; 88 (4): 470-2 studie �in vivo� pri hepatobili�rn� chirurgii sk. H (n=10): provedena ANH (30% TBBV, hrazen� krystaloidy) sk. C (n=10): kontroln� skupina bez ANH sledov�no: KO, koagulace vc. AT, fibrinogenu, proteinu C, trombin-antitrombin komplexu, nativn� TEG conclusion: � in vivo haemodilution � can induce a hypercoagulable state. The mechanism remains unclear�

10. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Vliv ANH na hemokoagulaci II. nejnovej�� studie (pomoc� TEG): podezren� z hyperkoagulace ?! nen� definitivne rozhodnuto doposud preva�uj�c� a platn� n�zor: � akutn� normovolemick� hemodiluce hemokoagulaci klinicky neovlivnuje .

11. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Kompenzacn� mechanismy zv��en� srdecn�ho v�deje zv��en� extrakce O2 tk�nemi zv��en� minutov� ventilace �zajist� dostatecnou dod�vku O2 do tk�n�

12. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Cave: faktory potencuj�c� hypotenzi pri ANH operacn� poloha (�na prostatu�, �) anest�zie celkov� (sevofluran napr.) anest�zie svodn� ci kombinovan� odber hemodiluce (zvl. u hlubok� ANH) krevn� ztr�ty (zvl. ji� od zac�tku v�konu) �v�e mus� b�t v rovnov�ze�

13. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 ANH a anest�zie: celkov� ci svodn�? ANH mo�n� u obou typu anest�zi�, ale: CA: bezbolestn� kanylace arteri�ln�ho syst�mu (snadnej�� invazivn� monitoring) CA: dokonalej�� oxygenace organismu CA: sn�en� �rovne metabolismu a t�m n�roku na O2 a tedy zv��en� odolnosti vuci potenci�ln� hypoxii (zvl. u hlubok� ci extr�mn� ANH)

14. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Indikace ANH jsou-li ocek�van� krevn� ztr�ty > 20% TBBV je-li predoperacn� hodnota Hb > 100 g/l nen�-li jin� kontraindikace k proveden� v�dy pri ocek�van�ch pot��ch s alogenn� transfuz� z jak�chkoliv duvodu (odm�tnut� pacientem, nedostatek vhodn� alogenn� krve, nepravideln� protil�tky apod.)

15. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Mo�nost pou�it� ANH kardiochirurgie � naplnen� mimoteln�ho obehu� ortopedie � TEP, spondylochirurgie� urologie � RACE, RAPE, RANE� chirurgie, gynekologie, ORL, stomatochirurgie � neurochirurgie � sporn� (snaha o tekutinovou restrikci)

16. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Kontraindikace ANH an�mie (relativn�, dle c�lov�ho Hkt) hypovolemick� a �okov� stavy obecne koagulopatie (?) odm�tnut� pacientem opatrnost nutn� u sn�en�ch mo�nost� adaptace (mestnav� srdecn� selh�n�, Ao sten�za, te�k� plicn� choroby, ren�ln� insuficience s oliguri� apod.) ANH lze prov�st i u te�k�ch srdecn�ch chorob (kardiopulmon�ln� by-pass) cave:pacienti s betablok�tory prov�deli jsme i u pacientu po bilat. nefrektomii (Swan-Ganzuv katetr)ANH lze prov�st i u te�k�ch srdecn�ch chorob (kardiopulmon�ln� by-pass) cave:pacienti s betablok�tory prov�deli jsme i u pacientu po bilat. nefrektomii (Swan-Ganzuv katetr)

17. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Pomucky k ANH I. zaji�ten� arteri�ln� ci �irok� �iln� pr�stup pro odber hemodiluce krevn� vaky pro odber autologn� krve jednor�zov�, steriln�, pro objem 450 ml obsahuj� i 63 ml protisr�liv�ho roztoku CPDA1 (!) vhodnej�� se z�vitem ne� s jehlou

19. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Pomucky k ANH II. pri v�en� ci poc�t�n� nezapomenout odec�st v�hu vaku (cca 100 g) vak oznacit �t�tkem pacienta ji� pred odberem (!) oznacit porad� odberu hemodiluc� a cas odberu � nezbytn� pro retransfuzi minc�r ci v�ha � vhodn�, ne nezbytn�

21. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Arteri�ln� nebo ven�zn� odber hemodiluce? arteri�ln� ? rychlej�� odber vy��� obsah O2 - nelze merit IBP vhodn� proplach s Papaverinem ven�zn� ? lze merit IBP nen� treba Papaverin - pomalej�� odber ni��� obsah O2

23. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 V�pocet objemu odeb�ran� krve I. v�pocet TBBV odhadem presne dle nomogramu (t.hm., t.v.) v�choz� Hkt aktu�ln� hodnota v predvecer v�konu c�lov� Hkt urcen� anesteziologem

24. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Total body blood volume (TBBV) odhadem: cca 65 ml/kg t.hm. mu�i cca 75 ml/kg t.hm. �eny pomoc� nomogramu: 0,0236 x H0,725 x W0,425 � 1,299 v litrech mu�i 0,0248 x H0,725 x W0,425 � 1,954 v litrech �eny

25. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Stupne ANH m�rn� (moderate) � Hktc 0,30 � 0,25 hlubok� (profound) � Hktc 0,25 � 0,20 extr�mn� (extreme) � Hktc 0,20 � 0,15

27. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 V�pocet objemu odeb�ran� krve II. ANH = (Hv � Hc) * TBBV Hv

28. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Hrazen� hemodiluce princip: nejdr�ve odebrat krev, pot� dohradit n�hradn�mi roztoky limit: obehov� stabilita pacienta vliv: typ anest�zie (hlubok� CA, kombinovan�, op. poloha � tendence k hypotenzi) hlubok� ANH � hrazen� soube�n� (princip zachovat)

29. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 N�hradn� roztoky krystaloidy nebo koloidy? nen� definitivne rozhodnuto obecne: u m�rn� ANH stac� krystaloidy; u hlub��ch ANH nutn� i koloidy optim�ln� je kombinace

30. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Krystaloidn� roztoky jsou v�dy dostupn� velice snadno a rychle se vylouc� levnej�� ne� koloidn� roztoky ale: na zv��en� cirkuluj�c�ho objemu nutno podat 2-4 n�sobn� mno�stv� ? nebezpec� interstici�ln�ch ed�mu R 1/1, H 1/1; ne F 1/1 (acidifikuje)

31. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Koloidn� roztoky roztoky poly�elatiny (Gelofusin, Gelafundin) m�ne alergick�ch reakc� polocas v obehu 4 - 5 hod, (rychleji se vylouc�) m�ne striktn� max. d�vka; (i >1500 ml/24 h) relativne levn� hydroxyetyl�kroby (HES-Elohast 6%, HAES) del�� polocas (v obehu 12 hod i v�ce) dra��� ne� �elatinov� prepar�ty

32. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Osvedcen� kombinace: jednu polovinu odebran� krve hrad�me koloidy v pomeru 1:1 druhou polovinu odebran� krve hrad�me krystaloidy v pomeru 1:2-3 cave: v�echny roztoky ohr�t� na 37�C!!!

33. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 V�pocet mno�stv� povolen�ch krevn�ch ztr�t PZ = (Hc � TT) * TBBV Hc

34. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Hrazen� krevn�ch ztr�t (retransfuze) - kdy a jak? krev zac�t vracet po zastaven� krv�cen� (v ide�ln�m pr�pade, kdy krv�cen� ji� nepokracuje) nebo pri dosa�en� transf�zn�ho triggeru (pokracuj�-li krevn� ztr�ty) krevn� vaky aplikovat v opacn�m porad� (hematokrit vaku se postupne sni�uje)

35. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Cave: ANH sni�uje rezervy! n�hl� vet�� krevn� ztr�ta mu�e b�t pro pacienta s norm�ln� hodnotou krevn�ho obrazu pomerne snadno re�itelnou situac� a nepredstavuje pro nej ��dn� v�nej�� nebezpec� sn�en�m hodnot hematokritu pri ANH v�ak soucasne kles� rezerva pacienta vuci dal��m krevn�m ztr�t�m (!)

36. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Cave: ANH sni�uje rezervy! pri dal��m krv�cen� (a sn�en� transportn� kapacity krve pro O2) ji� mu�e hrozit hypoxie org�nu zvl�te nebezpecn� pri kardiovaskul�rn�m ci plicn�m onemocnen� s touto situac� je treba ji� dopredu poc�tat a b�t na ni pripraven

37. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Hrazen� krevn�ch ztr�t � pri ANH je nutn� krevn� ztr�ty hradit v pomeru 1:1 nejen objemove, ale i casove !

39. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Zaji�ten� a monitorace pacienta standardn� ekg, TF, NIBP, CVP (event. kontinu�lne), oxymetrie, kapnografie, cuff manometr, teplomer (j�cnov� x ko�n�), IBP v�dy!! nadstandardn� u hlub��ch ANH ci u rizikov�ch pacientu vyhr�van� lu�ko, ohr�vac inf�z� Swan-Ganz katetr

41. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Suplementace kalcia pro zabr�nen� pooperacn� hypokoagulace dule�it� na konci v�konu pro odeznen� relaxace, n�vrat pln� svalov� s�ly a dostatecnou spont�nn� ventilaci v prubehu v�konu aplikujeme cca 1 amp. CaCl2 na 2 aplikovan� EBR peroperacne vhodn� overit kontroln�m odberem iontu I kdy� to nen� alogenn� krev, tak je nutno neutralizovat protisr�liv� roztok!!!!!I kdy� to nen� alogenn� krev, tak je nutno neutralizovat protisr�liv� roztok!!!!!

42. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Krevn� ztr�ty nejsou?! v�kon inoperabiln� nebo ztr�ty minim�ln� hemodiluci vr�tit!!! aplikovat diuretika (furosemid 10-40 mg) na s�le vyu��t expiracn� doby krve (6 hodin), tzn. vr�tit postupne na ICU

43. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Laboratorn� odbery vhodn� behem ANH krevn� obraz � Hb, Hkt (laborator 15 min, bed side 2 min) Astrup arteri�ln� � (cave: acid�za?) ionty � predev��m K+, Ca2+ hemokoagulace � INR, Tc, aPTT, AT; trombelastografie pozn.: Fraxiparin pod�v�me pozn.: odbery ji� nyn� rutinne neprov�d�me

44. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 P�ce o krev na s�le ka�d� vak mus� b�t ji� pred odberem r�dne oznacen krevn� vak mus� zustat na s�le pokud ANH pod�v� stejn� anesteziolog, nen� treba kr�ov� zkou�ka skladuje se pri pokojov� teplote mu�e b�t ponech�n 5 hodin, behem 6 hodiny mus� b�t aplikov�n

46. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 V�hody autologn� krve z�skan� ANH: krev je k dispozici ihned pr�mo na op. s�le nen� treba rozehr�vat jde o krev s plne funkcn�mi trombocyty a koagulacn�mi faktory nen� riziko z�meny a ABO inkompatibility nejsou pr�tomny produkty z rozpadl�ch erytrocytu (cytokiny apod.), nen� riziko SIRS takto z�skan� krev je nejlevnej��

47. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Ekonomick� aspekty � n�klady: krevn� vak �������.. cca 120,- Kc testov�n� d�rcu ����� 0,- Kc kr�ov� zkou�ky ����.. 0,- Kc skladov�n� �������.. 0,- Kc

48. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Epidemiologie (v roce 2001) celkem provedeno 429 289 krevn�ch odberu z toho 19 318 predoperacn�ch odberu pln� krve (4,5%) v r�mci PABD z toho 100 odberu PABD provedeno u det� provedeno 2 642 ANH provedeno 208 peroperacn�ch rekuperac� krve Autotransfuze v Cesk� republice v roce 2001.�Masopust J. Transfuze a hematologie dnes, 8, 2002, No 3, p. 107-111 Autotransfuze i pres zvy�ov�n� bezpecnosti a kvality alogenn�ch transfuzn�ch pr�pravku zust�vaj� platnou souc�st� hemoterapie. Metody: 151 zdravotnick�m zar�zen�m byly zasl�ny dotazn�ky, mapuj�c� prov�den� autologn�ch programu v CR v roce 2001. V�sledky: Odpovedelo 101 zdravotnick�ch zar�zen�. V roce 2001 bylo v CR provedeno 19318 predoperacn�ch odberu pln� krve (4,5 % ze v�ech odberu pln� krve vcetne alogenn�ch), z toho 100 u det� a 7 u tehotn�ch, 182 autologn�ch odberu erytrocytafer�zou a 118 plazmafer�zou; 2642 v�konu akutn� normovolemick� hemodiluce (ANH) a 208 pr�strojov�ch perioperacn�ch sberu krve (PSK). Z odebran� autologn� krve se vyrobila ze dvou tretin pln� krev, z jedn� tretiny erytrocyty a o neco m�ne plazmy. Diskuse a z�ver: Z autologn�ch odberu dominuje predoperacn� autologn� odber (PAO), treba�e od roku 1999 pocet PAO kles�. V�ce PAO bylo provedeno v moravsk�ch kraj�ch. Z�chyt anti-HCV, anti-HIV 1, 2, HBsAg a syfilis je u autotransfuz� vy��� ne� u alogenn�ch odberu. U prvod�rcu byl v�ak v�skyt anti-HCV prekvapive vy��� ne� u autotransfuz�. Prov�den� aferetick�ch autologn�ch odberu oproti minul�mu roku pokleslo. �daje o ANH a PSK jsou podhodnoceny ne�cast� mnoha anesteziologicko-resuscitacn�ch oddelen�, vcetne velk�ch nemocnic.  Autotransfuze i pres zvy�ov�n� bezpecnosti a kvality alogenn�ch transfuzn�ch pr�pravku zust�vaj� platnou souc�st� hemoterapie. Metody: 151 zdravotnick�m zar�zen�m byly zasl�ny dotazn�ky, mapuj�c� prov�den� autologn�ch programu v CR v roce 2001. V�sledky: Odpovedelo 101 zdravotnick�ch zar�zen�. V roce 2001 bylo v CR provedeno 19318 predoperacn�ch odberu pln� krve (4,5 % ze v�ech odberu pln� krve vcetne alogenn�ch), z toho 100 u det� a 7 u tehotn�ch, 182 autologn�ch odberu erytrocytafer�zou a 118 plazmafer�zou; 2642 v�konu akutn� normovolemick� hemodiluce (ANH) a 208 pr�strojov�ch perioperacn�ch sberu krve (PSK). Z odebran� autologn� krve se vyrobila ze dvou tretin pln� krev, z jedn� tretiny erytrocyty a o neco m�ne plazmy. Diskuse a z�ver: Z autologn�ch odberu dominuje predoperacn� autologn� odber (PAO), treba�e od roku 1999 pocet PAO kles�. V�ce PAO bylo provedeno v moravsk�ch kraj�ch. Z�chyt anti-HCV, anti-HIV 1, 2, HBsAg a syfilis je u autotransfuz� vy��� ne� u alogenn�ch odberu. U prvod�rcu byl v�ak v�skyt anti-HCV prekvapive vy��� ne� u autotransfuz�. Prov�den� aferetick�ch autologn�ch odberu oproti minul�mu roku pokleslo. �daje o ANH a PSK jsou podhodnoceny ne�cast� mnoha anesteziologicko-resuscitacn�ch oddelen�, vcetne velk�ch nemocnic.

49. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 ANH zejm�na vhodn� u pacientu se vz�cnou krevn� skupinou u pacientu s nepravideln�mi protil�tkami u pacientu odm�taj�c�ch transf�zi pri nedostatku alogenn� krve v�znamn� ekonomick� v�hody, ale hlavne: �nen� riziko prenosu infekcn�ch agens !

50. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Kombinace s jin�mi metodami predoperacn� autologn� krevn� d�rcovstv� (PABD) aplikace erytropoetinu a jin�ch farmak peroperacn� rekuperace krve (cell saver) r�zen� hypotenze � v podstate se v�emi metodami �

51. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 ANH versus PABD: �Acute normovolemic hemodilution can replace preoperative autologous blood donation as a standard of care for autologous blood procurement in radical prostatectomy�. Monk, Goodnough, Anesth Analg. 1997 Nov; 85(5):953-8

52. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 ANH versus PABD: ANH m� shodn� v�sledky jako PABD (obe sni�uj� riziko transfuze alogenn� krve) je stejne bezpecn� z hlediska prenosu infekce je bez rizika z�meny krevn�ch vaku je bez rizika transfuze z�netliv�ch medi�toru � a je mnohon�sobne levnej��

53. Kurz krevn� p�ce, Brno 2002 Akutn� normovolemick� hemodiluce v soucasnosti jde o nejsnadnej��, nejbezpecnej�� a nejlevnej�� metodu � nav�c s nejkvalitnej�� autologn� krv� � �point of care� soucasn� krevn� p�ce