Download
1 / 19
190 likes | 322 Views
1. KŠPA Kladno, s. r. o ., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz. Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. J. J. Thomson objev elektronu (1897) atom je kladně nabitá koule, v níž jsou rozptýleny elektrony. Stavba atomu. Obr. 1.
E N D
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
J. J. Thomson objev elektronu (1897) atom je kladně nabitá koule, v níž jsou rozptýleny elektrony Stavba atomu Obr. 1
E. Rutherford(1911) planetární model atomu jádro atomu – Slunce elektrony krouží okolo jádra - planety Stavba atomu Obr. 2
N. Bohr (1913) elektrony se pohybují okolo jádra po určitých drahách – orbitech při přechodu z jedné dráhy na druhou vyzařuje nebo přijímá energie – kvantový model Stavba Atomu Obr. 3
energie atomů je kvantována – nemění se spojitě, ale nabývá určitých dovolených hodnot informace se získávají pomocí spektra – spojité, čárové, emisní, absorpční Spektrum vodíku Kvantování energie atomu Obr. 4
elektron přijímá energii při přechodu z dráhy s nižším kvantovým číslem na dráhu s vyšším kvantovým číslem – absorpce při přechodu opačným směrem energii vyzařuje ve formě fotonu elektromagnetického záření - emise Kvantování energie atomu
duální charakter elektronu elektron charakterizujeme kvantovým stavem (vlnovou funkcí a energií) vlnová funkce určuje výskyt elektronu – orbital kvantový stav charakterizují 3 kvantová čísla Kvantově – mechanický model atomu
Hlavní n – určuje energii orbitalu ( u vodíku) Vedlejší l – určuje tvar orbitalu Magnetické m – určuje prostorovou orientaci Spinové s – určuje moment hybnosti elektronu Kvantová čísla
jádro tvoří: protony neutrony • zapisujeme: A – součet protonů a neutronů – nukleonovéčíslo Z – počet protonů v jádře – protonové číslo N – počet neutronů v jádře – neutronové číslo Struktura jádra
Prvek: látka obsahující atomy se stejným protonovým číslem Izotop prvku: atomy stejného prvku (stejné protonové číslo) lišící se nukleonovým číslem (atomy se liší počtem neutronů) Nuklid: látka obsahující atomy se stejným protonový i nukleonovým číslem
Přitažlivé síly, kterými na sebe působí nukleony v jádře. Energie, která se uvolní při vzniku jádra z nukleonů – vazebná energie jádra. Měřítkem stability jádra – vazebná energie na jeden nukleon – čím je hodnota vyšší, tím je jádro stabilnější. Energii lze uvolnit štěpením těžkých jader nebo skládáním lehkých jader. Jaderné síly
W. Röntgen – 1895, záhadné záření, paprsky X – rentgenové záření H. Becquerel – 1896, objev přirozené radioaktivity Marie Curie – Sklodowská a Pierre Curie – objev radioaktivity thoria, polonia a radia, využívali jáchymovský smolinec 1934 – objev umělé radioaktivity Radioaktivní záření - výzkum
přeměna jader v přírodě • alfa –záření pohltí list papíru, je tvořeno jádry Helia • beta–záření pohlcuje hliníková fólie, je tvořeno letícími elektrony • gama– záření pohlcuje silná vrstva materiálu obsahující jádra těžkých prvků, např. olovo, je tvořeno letícími fotony Radioaktivní záření 1
umělá přeměna jader neutronové n – záření pohlcuje silná vrstva betonu Radioaktivní záření 2
radionuklidy se přeměňují na stabilní nuklidy počet radioaktivních přeměn za sekundu udává aktivitu zářiče, jednotkou je Bq (becquerel) počet nerozpadlých jader radionuklidu v čase t udává zákon radioaktivního rozpadu poločas rozpadu: doba, za kterou se rozpadne polovina původního počtu jader, od několika sekund do stovek let (10 s - 1620 let) Zákon radioaktivní přeměny
Rozpadem radioaktivního jádra nemusí vzniknout stabilní prvek, ale může vzniknout další radioaktivní jádro, které se dále rozpadá – vznikají přeměnové řady. Urano-radiová Thoriová Aktiniová Přeměnové řady
Přeměny jader atomů vyvolané vnějším zásahem – uvolňuje se energie • Štěpení těžkých jader: může být řízená (jaderný reaktor) nebo neřízená (jaderná bomba) • Jaderná syntéza - fúze: složení dvou lehčích jader v jádro těžší Jaderné reakce
http://www.nri.cz/web/ujv/jak-funguje-jaderny-reaktor Jaderný reaktor
LANK, Vladimír; VONDRA, Miroslav. Fyzika v kostce pro střední školy. Praha: Fragment, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-253-0228-6. SOUKUP, Václav; VESELÝ, Josef. Maturitní otázky fyzika. Praha: Fragment, s.r.o., 2007, ISBN 978-253-0501-0. Doc. RNDr. LEPIL CSc., Oldřich a kol. Fyzika, Sbírka úloh pro střední školy. Praha: Prometheus, spol. s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7196-266-3. Obr. 1 FASTFISSION.wikipedia[online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný pod licencí public domain na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Plum_pudding_atom.svg Obr. 2 JEAN-JACQUES MILAN. wikipedia [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rutherfordsches_Atommodell.png Obr. 3 ALBAN.wikipedia.cz [online]. [cit. 23.5.2013]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License. na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bohr-atom-PAR.svg Obr. 4 TERAVOLT. wikipedia.cz [online]. [cit. 23.5.2013]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hydrogen_Spectra.jpg Použité zdroje Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu.
