1 / 39

Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“. INVAZE. Havrdová, Štěrba, Lacinová. Co to vůbec je invazní druh… ?. Druh, který je na daném místě nepůvodní Nekontrolovatelně se šíří Vytlačuje původní druhy (mnohdy druh kvůli nim na dané lokalitě úplně zmizí)

chinara
Download Presentation

Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

  2. INVAZE Havrdová, Štěrba, Lacinová

  3. Co to vůbec je invazní druh… ? • Druh, který je na daném místě nepůvodní • Nekontrolovatelně se šíří • Vytlačuje původní druhy (mnohdy druh kvůli nim na dané lokalitě úplně zmizí) • Snižují biodiverzitu

  4. Jak se druh stane invazním? • Invazním druhem se může stát úplně jakákoli rostlina či živočich • Stačí k tomu vhodný biotop, ve kterém se druh může rozšiřovat • Jeden druh může být na jednom kontinentu vzácným a neobvyklým, na kontinentu jiném může rozvracet celé ekosystémy

  5. Invaze nebo expanze? • Ne každý druh musí být na dané lokalitě invazní • Rozdíl mezi invazí a expanzí je prostý. Invazní druhy jsou druhy zavlečené – nepůvodní, kdežto expanzivní druhy jsou na daném místě původní • Typickým příkladem expanzivních rostlin pro ČR je třtina křovištní nebo kopřiva dvoudomá

  6. Třtina křovištní

  7. Původní či nepůvodní? • Druhy rozdělujeme na dvě skupiny: Archeofyty a Neofyty • Archeofyty jsou ty druhy, které se na dané území dostali před rokem 1492 (tj. před objevením Ameriky) • Neofyty jsou naopak ty, co se rozšířily později • Neofyty dále můžeme dělit do tří kategorií (nepůvodní (= zavlečené), naturalizované (= zdomácnělé), invazní)

  8. Teď nějaké ty příklady..

  9. Invaze králíka divokého v Austrálii

  10. Invaze králíka divokého v Austrálii • Přivezen poprvé v roce 1788 • Během 19. století se nekontrolovatelně rozšířil • Spásá veškerou vegetaci (krajina se mění v poušť), konkuruje původním druhům -> vymírají • Při pokusech o likvidaci byly do Austrálie dovezené kočky a lišky, které se později taktéž rapidně rozšířily a začaly konkurovat ostatním druhům • Další pokus o vyhubení – virus myxomatóza

  11. Invaze králíka divokého v Austrálii

  12. bojga hnědá, Guam

  13. bojga hnědá, Guam • Během 50. let minulého století se několik jedinců (možná jediná oplozená samička) dostalo válečnou lodí na ostrov Guam (Tichomoří) • Ostrov do té doby bez predátorů -> pro bojgu ideální prostředí -> enormně se šíří • Díky ní vyhynulo již 10 (ze 13) původních ptačích druhů, v ohrožení i savci • Časté výpadky proudu na ostrově – šplhají na stožáry, vnikají do transformátorů

  14. Harmonia axyridis

  15. Harmonia axyridis • Původem z východní Asie • V 80. letech byla vysazena v S. Americe jako přirozený nepřítel zemědělských škůdců • V Evropě poprvé vysazen počátkem 21. st. v Německu a Beneluxu – postupem času se začala nekontrolovatelně šířit do volné přírody celé Evropy • Dravější než naše původní slunéčko sedmitečné – mimo mšic požírá i jeho larvy -> vytlačuje ho

  16. Norek americký

  17. Norek americký • - původem ze Severní Ameriky • - ve 20. letech 20. století dovezen do Evropy do kožešinových farem -> po revoluci zájem o kožešiny slábnul, farmy se rušily -> hromadně vypouštěli norky do volné přírody (nebo utíkali sami) -> masově se šíří volnou přírodou • - z naší přírody vytlačil původního norka evropského, konkuruje i vydře • - nemá u nás přirozeného nepřítele • - největší hrozbou – „vyluxuje“ potok - trdliště (=místa ke tření) chráněných raků, obojživelníky ..

  18. Norek americký

  19. Rostliny

  20. křídlatky

  21. Křídlatka japonská • Původní v Číně, Japonsku, na Tchaj-wanu v okolí řek • Okolo roku 1840 ji do Evropy přivezl významný holandský botanik PhillippevonSiebold – pěstoval ji a prodával na okrasu -> ze zahrádek se šířila do volné přírody • Přivezl jen samičího jedince -> rostlina se nešíří pohlavně, ale má dlouhé a rychle regenerující oddenky • Spolu s křídlatkou sachalinskou a křídlatkou českou (kříženec, který vznikl na území ČR) nejobávanější invazní rostlina Evropy • Vytlačuje původní vegetaci, zarůstá rumiště

  22. Bolševník velkolepý

  23. Bolševník velkolepý • Původem z Kavkazu • Do Evropy zavlečen jako okrasná rostlina (viz. příběh na posteru) • Je schopný osídlit takřka každé stanoviště • Obsahuje látky (fototoxické furanokumariny), které při UV záření – ve dne dráždí pokožku a způsobují puchýře • Vytlačuje veškerou vegetaci – neprostupnost světla

  24. Poleptání toxiny

  25. Bolševník velkolepý

  26. netýkavky Malokvětá Žlaznatá

  27. Netýkavky • Původem z Himalájí • Od 19. století se začaly šířit do Evropy jako okrasné a medonosné rostliny • Osidlují stinná a vlhká místa (často břehy toků), kde vytlačují původní vegetaci, mimo jiné i v ČR původní netýkavku nedůtklivou

  28. třezalka tečkovaná, S. Amerika

  29. třezalka tečkovaná, S. Amerika • V Evropě zcela běžný druh, v Severní Americe se nekontrolovatelně šíří • mění druhové složení prérií, což má velké ekologické, ale i ekonomické důsledky

  30. třezalka tečkovaná

  31. trnovník akát

  32. trnovník akát • Původem ze S. Ameriky a Mexika • Do Evropy dovezen počátkem 17. století francouzským botanikem Jeanem Robinem (podle něj odvozeno rodové jméno akátu - Robinia) • V 19. století se hojně začal vysazovat na písčitých a skalnatých plochách (díky hlízkovitým bakteriím na kořenech dokáže osídlit i na živiny chudé půdy), kde začal vytlačovat původní mnohdy cennou vegetaci

  33. Co všechno invaze (mimo jiné) může způsobit? • S invazními druhy se na nová stanoviště dostávají také nové druhy nemocí, vůči kterým nejsou původní druhy imunní • Asi nejznámějším případem je PTAČÍ MALÁRIE, která se dostala s prvními Evropany na Hawai. Do té doby na Hawai nebyli žádní komáři a proto pro ptactvo byla nemoc zcela neznámou. Ptačí malárie způsobila, že velká část havajských pěvců – šatovníků vyhynula

  34. šatovník

  35. Jde proti invazi bojovat? Odpověď na tuto otázku se druh od druhu liší, avšak povětšinou zní NE. Mnohdy člověk s dobrými úmysly vysadí v daném místě přirozené predátory, kteří mají invazní druh likvidovat a výsledkem toho je další přemnožení nově vysazeného druhu. Dobrým příkladem je například umělé vysazování koček a lišek v Austrálii, kvůli boji s invazními králíky či umělé vysazování promyk na Hawai kvůli potkanům. Často je do boje proti invazi investováno spoustu peněz a výsledek je nulový. Když už invaze jednou začne, málokdy se jí podaří zastavit.

More Related