1 / 37

Integrovaná strategie rozvoje území MAS Hrubý Jeseník pro roky 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje území MAS Hrubý Jeseník pro roky 2014-2020. Postup zpracování. Obsah prezentace. Představení společnosti Kontext projektu, zhodnocení současného stavu přípravy ISÚ Normativní rámec strategického řízení a paralelní svět kohezní politiky Jak na to půjdeme společně.

Download Presentation

Integrovaná strategie rozvoje území MAS Hrubý Jeseník pro roky 2014-2020

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Hrubý Jeseník pro roky 2014-2020 Postup zpracování

  2. Obsah prezentace • Představení společnosti • Kontext projektu, zhodnocení současného stavu přípravy ISÚ • Normativní rámec strategického řízení a paralelní svět kohezní politiky • Jak na to půjdeme společně

  3. 1. Něco o nás

  4. Představení společnosti I • Jsme mladou, inovativní konzultační společností, opírající se však o velmi zkušený tým expertů s nimiž se budete potkávat • Hlavní činnosti: • Evaluace (hodnocení), • Vzdělávání, • Strategický management, ale hlavně vše co souvisí s efektivní veřejnou správou • Další činnosti: Coaching, Inovace v různých oblastech, cestovní ruch, 3E principy, výzkum a vývoj ve společenských vědách

  5. Představení společnosti II • Spolupracujeme s několika dalšími subjekty (zejména Proces- Centrum pro rozvoj obcí a regionů z Ostravy – oblast aplikovaného výzkumu), ale i Transparency International • Poslání firmy je však zejména poskytovat správné (objektivní) informace pro správná rozhodnutí (ta, která jsou společensky přínosná a nevyúsťují do tzv. slepých uliček). To co sami děláme, chceme naučit i ty, kteří zatím hledají, jak na to. • Jsme kritiky těch, kteří zde vytvářejí slepé uličky a jednají v rozporu se zájmy daňových poplatníků a cíleně narušují konkurenceschopnost ČR

  6. 2. Kontext projektu, zhodnocení současného stavu přípravy ISÚ

  7. Kontext projektu • Příprava je financována díky dotaci Moravskoslezského kraje • Příprava na období 2014-2020 (obrovský tlak na přerozdělení finančních prostředků, kterých bude méně - i když smysluplných projektů je obecně jako šafránu)

  8. Současný stav

  9. 2014-2020 ???

  10. 3. Normativní rámec strategického řízení

  11. Klíčové normy upravující strategické řízení I • Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích, ve znění pozdějších předpisů „§2 (2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem „§35 (2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku“

  12. Klíčové normy upravující strategické řízení II • Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích, ve znění pozdějších předpisů- pokračování §38 (1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví“ • §84 (2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce z toho pramení, že nic takového žádná norma nepožaduje.

  13. Klíčové normy upravující strategické řízení III • Zákon č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů § 2 a) …regionem se rozumí územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona,

  14. Klíčové normy upravující strategické řízení IV § 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: a) rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, b) rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu, c) výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,

  15. Klíčové normy upravující strategické řízení V § 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: d) rozvoj cestovního ruchu, e) zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti, f) rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa, g) rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti, h) rozvoj sociálních služeb, i) zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,

  16. Klíčové normy upravující strategické řízení VI § 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: j) opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, k) vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji, l) provádění pozemkových úprav, m) dosažení dalších cílů u regionů uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), jsou-li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen, n) dosažení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje 1) u regionů v tomto programu vymezených.

  17. Shrnutí normativního rámce • Neexistuje normativní povinnost strategického řízení, což však ale neznamená, že bychom nemohli strategicky řídit • Podstatou lidského bytí není jen realizace povinností, ale přece i toho co chceme ( a zákon nezakazuje) – ostatně tak to specifikuje i Zákon č. 1/1993 Sbírky – Ústava ČR : „… každý občan může (obec je územním společenstvím občanů) činit to, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá). • Budeme-li realizovat pouze normativně dané záležitosti, pak budeme pasivní příjemci myšlenek, ale nechceme být náhodou těmi, kdo vytváří řídící myšlenky řídit – být řízen • Hlavním nástrojem strategického řízení je rozpočet, ale rozpočtové určení daní není postaveno zcela optimálně (není motivační strategicky řídit

  18. Paralelní svět kohezní politiky EU • Kohezní politika je „strategií soudržnosti EU, bez finančních stimulů by tento klub stěží fungoval, pravdou však je, že toto členství v klubu není úplně zadarmo. • EU definuje cíle jichž má být dosaženo v tzv. Společném strategické rámci (Commonstrategicframework) • Společný strategický rámec je pak v rámci členské země realizován prostřednictvím tzv. Dohody o partnerství, která vyjmenovává prostřednictvím jakých operačních programů se bude tato dohoda uskutečňovat. • Operační programy pak popisují na jaké typy projektů (popř. by měly stanovovat spíše jen cíle a stanovit objektivní mechanismus výběru projektů) lze získat finanční prostředky. • Současné programové období je ve znamení výrazného uplatnění perverse incentives – nežádoucí vliv strany nabídky na stranu poptávky (dobrý úmysl má za následek velmi negativní důsledky) • Jsou realizovány projekty, které nejsou zapotřebí, ale jsou realizovány prostě proto, že jsou motivovány finančně V konečném důsledku tak jde strategické řízení stranou

  19. 4. Jak na to půjdeme společně

  20. Výchozí předpoklady • Strategické řízení je dáno potřebou řídit a posunovat kupředu, nikoliv potřebou řešit operativní činnosti v důsledku „kontinuální záplavy“ úkolů přicházejících pod rouškou naplňování principu subsidiarity či • Akcent na účelnost, efektivnost a hospodárnost aktivit • Akcent na bottom-up přístup (při plánování rozvoje města je zapotřebí vzít v úvahu legislativní úpravu Zákona č. 128/2000 Sb. O obcích - obec je společenstvím občanů (a firem) • Akcent na inovativnost a přidanou hodnotu (nikoliv spousta známých a obecných a nevyužitelných podnětů) • Akcent na využití zdrojů území (endogenního kapitálu)

  21. Vztah územního plánu a strategie rozvoje • Přestože není strategie na rozdíl od územního plánu normativně zakotvena, považujeme vztah strategie a územního plánu vztahem „nadřízeným“ ve prospěch strategie a to z těchto důvodů • územní plán by dle dikce zákona měl stanovit základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jejího plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. • Územní plán tedy neurčuje co se kde postaví, ale spíše jaké jsou podmínky výstavby. Nejde o koncepční dokument v pozitivním slova smyslu, ale spíše v negativním (regulačním). • Pokud je strategie itinerářem (plánem cesty) pak Územní plán je jeden ze souborů dopravního značení.

  22. Malé, ale přesto velké rozdíly • Předsunutí vize a cílů před samotnou analýzu má zcela zásadní význam • Nejsme ovlivněni kritickou fází lidského myšlení, která nám na základě zkušeností (zčásti životního pesimismu) okamžitě na všechno inovativní zareaguje ne zcela adekvátně. • Každý z nás se primárně řídí svými cíli a nikoliv tak, že si cíle definuje na základě analýzy a vzájemného benchmarkingu • Z pohledu dosažení cílů a vize jsou některé aspekty irelevantmía není důvod jimi ztrácet čas a plýtvat kapacitami. • Není podstatné, jaký je současný stav, podstatné je co chceme a co jsme pro to schopni a ochotni udělat • Musíme neustále myslet na to že se nám to podaří, nikoliv uvažovat nad tím, že se nám to podařit nemůže. • Akcent na bottom-up přístup (při plánování rozvoje města je zapotřebí vzít v úvahu legislativní úpravu Zákona č. 128/2000 Sb. O obcích - obec je společenstvím občanů (a firem) • Akcent na inovativnost a přidanou hodnotu (nikoliv spousta známých a obecných a nevyužitelných podnětů) • Akcent na využití zdrojů území (endogenního kapitálu)

  23. Organizační zajištění • Domácnosti a ekonomické subjekty • Mohou se zapojovat do průzkumu a spolupodílet se tak na formulaci vize a cílů • Spoludefinují klíčové problémy a navrhují možné strategie řešení těchto problémů • Průzkum bude v případě ekonomických subjektů on-line, v případě domácnosti pak v prvním kroku Face to face, ve druhém kroku kombinace Face to Face a on-line • Pracovní skupiny • Mix odborníků ze samosprávy, ale i odborníků z řad neziskové, podnikatelské sféry, ale i dalších významných aktérů (státních institucí) • Potkávají se min. 1 měsíčně • Jsou více pracovní, definují vizi, cíle, spoluidentifikují klíčové problémy • MAS Hrubý Jeseník

  24. Stručný postup

  25. Definování vize, cílů a klíčových problémů • Pracovní skupiny • Stratifikovaný výběr občanů a ekonomických subjektů

  26. Selektivní analýzy • Cílem je odhalení skutečných a objektivních příčin, nikoliv povrchní poznání a subjektivismus • Hlavní metodou jsou tzv. kauzální řetězce a problémové stromy, doplněné o nezbytná podkladová statistická data • Doplňková metoda hloubkové rozhovory, deskresearch

  27. Problémový strom - analýza

  28. SWOT Analýza • Rozdělení klíčových poznatků z analýz z pohledu aktuálního stavu a vizi, cílů, nikoliv s ohledem na komparaci s průměrem (ČR, EU) a srovnání s jiným územím

  29. Problémový strom - strategie

  30. Akční plán – diagram teorie změny projektu

  31. Výsledná struktura

  32. Harmonogram • 09-12/2013 s možným přesahem do roku 2014 z důvodů provazby na definitivní architekturu OP 2014-2020

  33. Termíny I. pracovních skupin Termíny dalších pracovních skupin budou individuálně dohodnuty na prvním setkání pracovních skupin

  34. Diskuse a prostor pro Vaše dotazy • …

  35. Děkujeme za pozornost a těšíme se na spolupráci Za kolektiv zpracovatele: Mgr. David Rucki Tel: 601 393 850 E-mail:david.rucki@evsconsulting.org

More Related