Lexikografie: významné italské slovníky

1. Lexikografie: významné italské slovníky

2. Literatura k tématu • Marazzini Claudio: L’ordine delle parole. Storia di vocabolari italiani. Bologna, Mulino, 2009.

3. Počátky italské lexikografie • Ve středověku vznikají různé „glosáře“ a vícejazyčné „slovníčky“, neexistují slovníky v dnešním slova smyslu • Počátky moderní lexikografie lze v Itálii vysledovat na počátku 16. století, v období renesance. • Nastupující renesance → zájem o italštinu jako jazyk (do té doby: latina, ev. řečtina) • Pietro Bembo (1470-1547), autor jednoho z prvních pojednání o italštině Prose della volgar lingua (3 díly), zasahuje do debaty o identitě italského (literárního) jazyka: doporučuje jako vzor italská díla Petrarky (pro poezii) a Bocaccia (pro prózu). • Vznikají první slovníky, které čerpají z těchto textů; zejm. Francesco Alunno di Ferrara: Fabrica del mondo (1539-46)

4. Slovník Akademie... • Humanismus (2. pol. 15. stol.) razí heslo návratu ad fontes – tj. k původním pramenům, původním textům (=zejm. antické tradice). • Potřeba objevovat původní rukopisy, srovnávat je a kriticky hodnotit (cf. role „opisování“ textů ve středověku) • Rodí se „filologická metoda“ – práce se starými texty, kritické srovnávání pramenů. Předpokládá jemnou práci s jazykem (=latinou, řečtinou!) • Vedle kamenných univerzit (nositelky tradice) vzniká u bohatých dvorů nový typ instituce: Akademie = volné společenství učenců. Tak vzniká i akademie ve FI.

5. Accademia della Crusca • Proti „pedantismu“ florentské akademie se skupina učenců / přátel pokusila sestavit akademii konkurenční, nazvanou žertovně brigata dei crusconi – při setkáních šlo o cruscate, tj. discorsi giocosi e conversazioni di poca importanza(1570-1580). • Instituce oficiálně začala fungovat roku 1585. • V téže době se redefinuje její poslání: péče o dobrý (italský!) jazyk podle Bembových zásad. • „Obilná“ symbolika zůstává: cílem je metaforicky separare la farina dalla crusca • Blíže k historii viz oficiální stránky AC

6. Vocabolario dell’Accademia • Il Vocabolario degli Accademici della Crusca – první vydání vytištěno ve VE r. 1612 • Slovník založený na excerptech zejm. florentské literatury z Trecenta (Tre corone), v menší míře i z florentské literatury novější • Představuje významný přelom svým rozsahem, moderním zpracováním – stal se referenční příručkou pro italské autory a modelem pro národní slovníky jiných jazyků • Kritici vyčítají příliš archaizující a pro-florentský přístup

7. Vocabolario dell’Accademia (2) • Slovník Akademie se dočkal dalších vydání: • 2. vydání (1623), tištěno v Benátkách, téměř identické s prvním • 3. vydání (1691), tištěno ve Florencii, změny kvantitativní i kvalitativní • Rozrostlo se na 3 svazky (práce trvala téměř 50 let) • Poprvé se objevují odborné termíny, abstrakta, deminutiva, superlativy • Měla být propracována i etymologie, ale to se nezdařilo • 4. vydání (1729-1738), FI, opět vyvolává řadu polemik, ze stále stejných důvodů (tendence prohlašovat za normu archaismy a florentské výrazy). • R. 1783 je Accademia della Crusca zrušena a spojena s ostatními dvěma florentskými akademiemi. • Obnovena bude až r. 1811, s cílem „obrany“ italského jazyka a přípravy nového vydání slovníku • 5. vydání – práce byly extrémně pomalé • Vychází po jednotlivých svazcích, 1. vyšel 1863 s věnováním pro Vittorio Emanuele II • Poslední svazek (písmeno O, heslo ozono) r. 1923 • Fašistický režim další práce na slovníku zastavil. • Všechna vydání slovníku Akademie jsou přístupná online jako faksimile původních výtisků, i v plně digitalizované podobě. • Ve 20. století zpracovala AC slovník staré italštiny: • Tesoro della lingua italianadelle origini (TLIO) – přístupný online.

8. Il Dizionario di Tommaseo • Niccolò Tommaseo (1802-1874) zpracoval nejprve významný Dizionario dei Sinonimi della Lingua Italiana(1830) • V letech 1861-1874 vychází osmisvazkový Dizionario della lingua italiana, známý také jako Tommaseo-Bellini • Nejvýznamnější slovník 18. století, největší moderní referenční příručka až do konce 20. století. • První „autorský slovník“ – tj. kolektiv pod vedením jednoho autora • Bohatá frazeologie, příklady (i z moderního jazyka), terminologie • Kritika: v mnoha případech jsou u hesel osobní komentáře a soudy autora, často „politicky aktuální“ • V r. 2004 vychází na CD-ROM (Zanichelli, ISBN 8808077292). • Částečně k dispozici i online (zdarma). • Bližší informace • Příklad osobního komentáře ze slovníku synonym (podle Marazzini, s. 283): • Plebiscito era una legge fatta dalla plebe, e dicevasi scitum, o perché si pensava che la plebe allora sapesse quello che la si faceva o voleva, o per indicare che, fattole sapere quel ch’altri volesse, ella poi deliberando pareva dire: anche io lo sapevo e volevo il medesimo. Questa voce, con inaspettata risurrezione, riapparisce in Francia, il paese delle novità vecchie.

9. Velké slovníky 20. století • Grande dizionario della lingua italiana (GDLI) – Salvatore Battaglia • Po jeho smrti slovník dokončil lit. kritik Giorgio Barberi Squarotti • Vychází v UTET (Torino) v letech 1961 (stoleté výročí sjednocení Itálie) – 2002. • Monumentální dílo: 21 svazků, 22700 stran, jeden z největších světových slovníků. • Koncipováno jako historický slovník staré italštiny. • Bližší informace

10. Velké slovníky 20. století • VOLIT – Vocabolario della lingua italiana • Aut. Aldo Duro, vyd. Treccani. • Cf. Wikipedia a oficiální prezentace nakladatele • Slovník současného jazyka, hodně terminologie. • Existuje i v omezené jednosvazkové verzi. • GRADIT – Grande dizionario italiano dell'uso • Aut. Tullio de Mauro, vyd. UTET. • Největší slovník současného jazyka – 8 svazků, 270.000 hesel • Velmi bohatá frazeologie (tzv. „polirematiche“) • Obsahuje tzv. marche d’uso – comune, tecnico-specialistico, dialto uso, di basso uso... • Také existuje v jednosvazkové verzi (De Mauro, 2000)

11. „Menší slovníky“ • Slovníky jednosvazkové – rozsahem přesto obrovské (kolem 100.000 hesel) • „Lo Zingarelli“ – Vocabolario della lingua italiana di Nicola Zingarelli • První vydání z r. 1922, od r. 1935 vydává Zanichelli (Bologna) – rok, kdy Zingarelli umírá. • Vychází dál pod stejnou značkou a stejnou filozofií: neustále přepracovávat a obohacovat • Referenční je 12. vydání z r. 1993 – od té doby vychází každoročně aktualizovaný přetisk • První slovník založený na excerpcích elektronických korpusů, zejm LIZ 4.0 (Letteratura italiana Zanichelli) • K dispozici také na CD-ROM • Postupně přibývá řada nových informací • Tavole di nomenclatura • Datování 1. doloženého výskytu hesel • Italianizovaná výslovnost u výpůjček • Některé věci chybí – např. v etymologii není oddělená derivace a kompozice

12. „Menší slovníky“ (2) • Sabatini-Coletti • Vydání na CD-ROM (1996) a (2008) – jeden z prvních slovníků na CD-ROM s propracovaným vyhledáváním podle mnoha kritérií • Ve verzi 2008 propracovaná valence sloves • K dispozici také online – v současné době nejlepší výkladový slovník současné italštiny online zdarma (ale bez parametrického vyhledávání, to pouze na CD-ROM).

13. „Menší slovníky“ (3) • „Devoto-Oli“ – Il Dizionario della lingua italiana, Le Monnier, Firenze. • Autorský slovník dvou velkých it. lingvistů: Giacomo Devoto, Giancarlo Oli • Grande dizionario di Aldo Gabrielli – Hoepli, Milano • ... a další

14. Panziniho „Dizionario moderno“ • Dizionario moderno di A. Panzini, Hoepli, Milano. • 1. vydání z roku 1905 • Pravděpodobně první, kdo se aktivně zajímal o neologismy a vzdal se veškerých „puristických ambicí“ • V předmluvě ke 2. vydání (1908) čteme toto: • Il comm. Hoepli mi notificò che egli non intendeva menomamente far questione di mostri e di mostricini ; di bizzarra filosofia del linguaggio; di italianità sì o no corotta, e simili cose; egli faceva semplicemente una questione di fatto e di praticità. « Lei » mi disse « registri, senza tanti condimenti di osservazioni personali, le parole nuove, buone o cattive, nazionali o forastiere, che sono introdotte nella nuova lingua italiana, che si cercano nei dizionari e non si trovano: e tutte! » - « Ma allora ella intende di fare un volume? » dissi. – « Almeno di cinquecento pagine. » - « Allora un dizionario! » - « Perfettamente, un dizionario ». • Nemalý podíl na „ne-puristickém“ přístupu měl tedy milánský nakladatel Hoepli. • Není založeno na literárních excerpcích, ale na slovech, která „je slyšet na ulici“. • Na nových vydáních se podíleli B. Migliorini a A. Schiaffini. • Neologismy mají často velmi osobní a svérázný komentář – viz:

15. Panziniho „Dizionario moderno“ (2) • Affarista: non bella né la voce né la cosa. Ma come condannarla se è sulla bocca di tutti?Affermarsi: farsi un nome. Oh, che brutta parola! "Lei si è affermato!" Questa affermazione sarebbe un surrogato della gloria, o buona nominanza: contiene un po' di arrivismo e di prepotenza.Agitazione: movimento di unione allo scopo di ottenere, specialmente dallo stato, qualche concessione che individualmente e tranquillamente non si otterrebbe (?!).Bagarino: è colui il quale fa incetta delle merci allo scopo di rialzarne artificiosamente e disonestamente il prezzo. Da baghero, il carrozzino svelto con cui questi svelti messeri si recano ai mercati... A Milano ebbero rinomanza i bagarini della Scala.Bebé: voce francese che racchiude nella felicità di quelle due sillabe uguali la grazia del bambino, insieme a non so quale balordaggine signorile.Bidet: nome masc. francese, di origine celtica, che diede nel basso latino veredettus, diminutivo di veredus, cavallo, quindi "cavalluccio, bidetto", ma non è dell'uso. Il bidet non corre, benché posi su quattro piedi: tuttavia conviene specialmente, non esclusivamente, alle donne inforcarlo per servirsene.Bolscevico: in senso scherzoso: "Mio figlio ha dieci anni ma è un vero bolscevico". "Come è bella questa villa, viene la voglia di essere bolscevico!" (pigliarla per sè).Bolscevismo: socializzazione di tutto, passaggio di tutte le forme e tutte le forze di produzione nelle mani dello Stato, concepito non già come espressione della totalità della società, bensì come dittatura di classe e come mandatario dei lavoratori della forza fisica, con esclusione assoluta di ogni forma di produzione e mediazione borghese, con rinnegamento intransigente di tutti i diritti fin qui riconosciuti all'ingegno e al risparmio. Così in Russia (1918). Questo programma così attraente per i nostri operai e contadini, pare di applicazione difficile.Brodetto: nome dialettale del litorale di Romagna, dato ad una specie di umido di pesci di varia ragione, come seppie, torpedini, triglie, ecc. Con poco olio, qualche stilla di aceto nell'acqua, droghe ed aglio, i pescatori allestiscono in breve sui loro barchetti questo tradizionale piatto eccellente, che ha qualche parentela col caciucco.....Camorra: associazione di gente di mala vita, intenta a vivere di sopruso, estorsione, frode (Napoli) ed è regolata da speciali leggi e consuetudini.... • ...ZDROJ CITACE

16. Italská lexikografie • Mimořádně bohaté zdroje • Extrémě velké slovníky (5-21 svazků) • Mnoho jednosvazkových velkých autorských slovníků (kolem 100.000 hesel) – zpracovány různým způsobem a přístupem, ale kvalitně, mnoho lexikografických informací • V současné době řada děl k dispozici na CD-ROM s parametrickým vyhledáváním • Slovníky současného jazyka registrují mnoho neologismů (dědictví Panziniho tradice), zpracovány ne-normativně (hledisko „nezaujatého pozorovatele“) – pravděpodobně reakce na fašistický purismus • Mají podobné názvy, v praxi se obvykle citují: • zavedenou zkratkou názvu: GRADIT, TLIO • příjmením (hlavního) autora: Tommaseo, Battaglia, Zingarelli, Devoto-Oli, Sabatini-Coletti • nakladatelem: Treccani

17. Italsko-české slovníky • Až do 90. let pouze jediný středního rozsahu – Jar. Rosendorfský (Brno), vych. v SPN • I-Č část revidovali J. Špaček a J. Tomaščínová – vyd. LEDA • Č-I část reviduje J. Špaček a F. Ripamonti (připravuje se) • Založeno na excerptech literárních texů – ideální pro četbu staré literatury • Použita technika tzv. „hnízdování“ (odvozeniny pod hlavním heslem) • Nebezpečí pro překlad: na prvním místě není nutně neutrální / nejužívanější varianta • např.: jinaký – di altra specie, diverso. • Dobře zpracovaná botanika

18. ... další překladové slovníky • Vlastní orientace...

19. Struktura slovníku a typologie • Podrobnější informace a systematický popis na it. Wikipedii • Nebo v předmluvě slovníků – např. Hoepli